Žalm 119 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

BLAZE TĚM, KDO VEDOU BEZÚHONNÝ ŽIVOT

1 Blaze těm, kdo vedou bezúhonný život, těm, kdo žijí tak, jak učí Hospodinův zákon. 2 Blaze těm, kdo zachovávají jeho svědectví, těm, kdo se na jeho vůli dotazují celým srdcem. 3 Ti podlosti nepáchají, jeho cestami se berou. 4 Ty jsi vydal svá ustanovení, aby se přesně dodržovala. 5 Kéž jsou moje cesty pevně zaměřeny k dodržování tvých nařízení. 6 Nebudu zahanben tehdy, budu-li brát zřetel na všechna tvá přikázání. 7 Z přímého srdce ti vzdávám chválu, že se smím učit tvým spravedlivým soudům. 8 Chci tvá nařízení dodržovat, jen mě nikdy neopouštěj! (Bét) 9 Jak si mladík udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet tvého slova. 10 Dotazuji se na tvoji vůli celým srdcem, nedej, abych zbloudil od tvých přikázání. 11 Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit. 12 Požehnán buď, Hospodine, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 13 Mé rty budou vypravovat o všech soudech tvých úst. 14 Veselím se z cesty tvých svědectví více než ze všeho jmění. 15 O tvých ustanoveních přemýšlím, na zřeteli mám tvé stezky. 16 Nařízení tvá jsou pro mne potěšením, nezapomínám na tvé slovo. (Gimel) 17 Zastávej se svého služebníka a budu žít, chci se držet tvého slova. 18 Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého. 19 Jsem na zemi jenom hostem, neukrývej přede mnou svá přikázání. 20 V duši se stravuji touhou po tvých soudech v každé době. 21 Oboříš se na opovážlivce, na proklatce, kteří pobloudili od tvých přikázání. 22 Sejmi ze mne potupu a pohrdání, neboť tvá svědectví zachovávám. 23 I když vládci zasednou a umluví se na mě, tvůj služebník bude přemýšlet o tvých nařízeních, 24 tvá svědectví budou nadále mým potěšením, jsou to moji rádci. (Dálet) 25 Do prachu je přitisknuta moje duše, zachovej mi život podle svého slova. 26 Vyprávěl jsem o svých cestách – tys mi odpověděl, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 27 Dej mi porozumět cestě svých ustanovení, chci přemýšlet o tvých divuplných činech. 28 Moje duše se rozplývá žalem, pozvedni mě podle svého slova. 29 Odvrať ode mne cesty klamu, podle svého Zákona se nade mnou smiluj. 30 Zvolil jsem si cestu věrnosti, stavím si před oči tvé soudy. 31 Přimkl jsem se k tvým svědectvím, nedej, Hospodine, abych byl zahanben! 32 Poběžím cestou tvých přikázání, dal jsi mému srdci volnost. (Hé) 33 Ukaž mi cestu svých nařízení, Hospodine, důsledně ji budu zachovávat. 34 Dej mi rozum a budu tvůj Zákon zachovávat, budu se ho držet celým srdcem. 35 Veď mě po cestě svých přikázání, oblíbil jsem si ji. 36 Ke svým svědectvím nakloň mé srdce, nikoli k zištnosti. 37 Odvracej mé oči, ať nehledí na šalebnost, na své cestě mi zachovej život. 38 Splň své slovo svému služebníku, jenž žije v tvé bázni. 39 Odvrať ode mne potupu, které se lekám, tvé soudy jsou dobrotivé. 40 Po tvých ustanoveních tak toužím, svou spravedlností mi zachovej život. (Vav) 41 Kéž na mě sestoupí tvé milosrdenství, Hospodine, i tvá spása, jak jsi řekl, 42 a já dám odpověď tomu, kdo mě tupí, neboť doufám ve tvé slovo. 43 Nikdy nezbavuj má ústa slova pravdy, neboť čekám na tvůj soud. 44 Tvého Zákona se budu držet ustavičně, navěky a navždy. 45 Volně budu chodit, na tvá ustanovení se dotazuji. 46 O tvých svědectvích před králi budu mluvit a nebudu zahanben. 47 Tvá přikázání jsou pro mne potěšením, já jsem si je zamiloval. 48 Dlaně vztahuji k tvým přikázáním, já jsem si je zamiloval, chci přemýšlet o tvých nařízeních. (Zajin) 49 Pamatuj na slovo dané svému služebníku, jímž jsi ve mně očekávání vzbudil. 50 Je mi útěchou v mém pokoření, že tvá řeč mi zachová život. 51 Opovážlivci se mi velice posmívají, já se od tvého Zákona neuchýlím. 52 Připomínám si tvé dávné soudy, Hospodine, v tom útěchu najdu. 53 Sežehuje mě zuřivost svévolníků, těch, kdo opustili tvůj Zákon. 54 Nařízení tvá si zpívám jako žalmy v domě, kde jsem jenom hostem. 55 V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, tvého Zákona se držím. 56 Mně připadl tento úkol: ustanovení tvá zachovávat. (Chet) 57 Pravím: Hospodine, tys můj úděl, držím se tvých slov. 58 O shovívavost tě prosím celým srdcem, smiluj se nade mnou, jak jsi řekl. 59 Uvažuji o svých cestách, k tvým svědectvím obracím své nohy. 60 Pospíchám a neotálím tvé příkazy dodržovat. 61 Ovinují mě provazy svévolníků, nezapomínám však na tvůj Zákon. 62 Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal chválu za tvé spravedlivé soudy. 63 Jsem druhem všech, kteří se tě bojí a tvých ustanovení se drží. 64 Tvého milosrdenství je, Hospodine, plná země, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. (Tet) 65 Prokázal jsi dobro svému služebníku podle svého slova, Hospodine. 66 Nauč mě okoušet a znát, co je dobré, já tvým přikázáním věřím. 67 Dokud jsem se nepokořil, bloudíval jsem, nyní dodržuji, co jsi řekl. 68 Jsi dobrý a prokazuješ dobro, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 69 Opovážlivci mě mrzce pošpinili, já však zachovávám ustanovení tvá celým srdcem. 70 Bezcitné je jejich tučné srdce, mně však je tvůj Zákon potěšením. 71 Byl jsem pokořen a bylo mi to k dobru, naučil jsem se tvým nařízením. 72 Zákon tvých úst je mi dražší než tisíce hřiven zlata nebo stříbra. (Jod) 73 Ruce tvé mě učinily pevným, dej mi rozum, ať se naučím tvým přikázáním. 74 Ti, kdo se tě bojí, spatří mě a budou se radovat, neboť čekám na tvé slovo. 75 Hospodine, vím, že tvé soudy jsou spravedlivé, pokořils mě pravdou. 76 Kéž se projeví tvé milosrdenství a potěší mě, jak jsi svému služebníku řekl. 77 Kéž mě zahrne tvé slitování a budu žít, tvůj Zákon je pro mne potěšením. 78 Opovážlivce ať stihne hanba za to, že mi křivdí, já o tvých ustanoveních přemýšlím. 79 Navrátí se ke mně ti, kdo se tě bojí, ti, kdo tvá svědectví znají. 80 Kéž je mé srdce bezúhonné podle tvých nařízení, ať nejsem zahanben. (Kaf) 81 Moje duše chřadne touhou po tvé spáse, čekám na tvé slovo. 82 Zrak mi slábne, vyhlížím tvé slovo, kdy už mě potěšíš? 83 Vedlo se mi jako měchu v kouři, na tvá nařízení jsem však nezapomněl. 84 Kolikpak dnů zbývá tvému služebníku? Kdy nad těmi, kdo mě pronásledují, vykonáš soud? 85 Opovážlivci mi kopou jámy bez ohledu na tvůj Zákon. 86 Všechna tvá přikázání jsou pravda. Pronásledují mě neprávem, pomoz! 87 Bezmála už se mnou v zemi skoncovali, já však tvá ustanovení neopustím. 88 Podle svého milosrdenství mi zachovej život, svědectví tvých úst se budu držet. (Lámed) 89 Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo. 90 Z pokolení do pokolení trvá tvá věrnost, upevnil jsi zemi a ta stojí. 91 Podle tvých soudů vše stojí dodnes, to všechno jsou tvoji služebníci. 92 Kdyby mi tvůj Zákon nebyl potěšením, dávno bych v svém pokoření zhynul. 93 Na tvá ustanovení nezapomenu nikdy, protože mi jimi zachováváš život. 94 Tobě patřím, buď má spása, na tvá ustanovení se dotazuji. 95 Svévolníci na mě čekají, aby mě zahubili, já se snažím porozumět tvým svědectvím. 96 Vidím, že vše spěje k svému konci, přikázání tvé má nekonečný prostor. (Mém) 97 Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím. 98 Nad nepřátele mě činí moudřejším tvá přikázání, navěky jsou moje. 99 Jsem prozíravější než všichni moji učitelé, neboť přemýšlím o tvých svědectvích. 100 Rozumu jsem nabyl víc než starci, neboť tvá ustanovení zachovávám. 101 Před každou zlou stezkou jsem zdržel své kroky, držel jsem se tvého slova. 102 Neodchyluji se od tvých soudů, neboť ty mi ukazuješ cestu. 103 Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má ústa. 104 Z tvých ustanovení jsem nabyl rozumnosti, proto nenávidím každou stezku klamu. (Nún) 105 Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku. 106 Co jsem přísahal, to splním, držím se tvých spravedlivých soudů. 107 Byl jsem velice pokořen, Hospodine, podle svého slova mi zachovej život. 108 Kéž se ti líbí, Hospodine, dobrovolné oběti mých úst, nauč mě svým soudům. 109 Ustavičně dávám v sázku život, nezapomínám však na tvůj Zákon. 110 Svévolníci osidlo mi nastražili, avšak od tvých ustanovení jsem nepobloudil. 111 Tvá svědectví budou mým dědictvím věčně, z nich se veselí mé srdce. 112 V srdci jsem se rozhodl plnit tvá nařízení navěky a do důsledků. (Sámek) 113 Nenávidím obojetné lidi, miluji tvůj Zákon. 114 Tys má skrýš a štít můj, čekám na tvé slovo. 115 Pryč ode mne, zlovolníci! Budu zachovávat přikázání svého Boha. 116 Podpírej mě, jak jsi řekl, a budu žít, v mých nadějích mě nezahanbuj. 117 Buď mi oporou a budu spasen, stále budu hledět na tvá nařízení. 118 Zhrdáš všemi, kdo zbloudili od tvých nařízení, protože záludně klamou. 119 Všechny svévolníky v zemi odklízíš jak strusku, proto jsem si zamiloval tvá svědectví. 120 Strachem před tebou se chvěje mé tělo, bojím se tvých soudů. (Ajin) 121 Vykonávám soud a spravedlnost, neponechej mě těm, kdo mě utlačují. 122 Zasaď se za svého služebníka k jeho dobru, aby mě opovážlivci neutlačovali. 123 Zrak mi slábne, vyhlížím tvou spásu, výrok tvé spravedlnosti. 124 Nalož se svým služebníkem podle svého milosrdenství, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 125 Jsem tvůj služebník, učiň mě rozumným, abych poznal tvá svědectví. 126 Hospodine, je čas jednat, tvůj Zákon se porušuje. 127 Ano, miluji tvá přikázání víc než zlato, víc než zlato ryzí. 128 Všechna ustanovení chci ve všem správně plnit, nenávidím každou stezku klamu. (Pé) 129 Tvá svědectví jsou divuplná, proto je má duše zachovává. 130 Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti. 131 Dychtivě otvírám ústa, toužím po tvých přikázáních. 132 Shlédni na mne, smiluj se nade mnou podle toho, jak soudíváš ty, kdo milují tvé jméno. 133 Upevni mé kroky tím, cos řekl, dej, ať žádná ničemnost mě neovládne. 134 Vykup mě z útlaku lidí, chci se tvých ustanovení držet. 135 Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 136 Proudem se mi řinou slzy z očí, že se nedodržuje tvůj Zákon. (Çáde) 137 Ty jsi, Hospodine, spravedlivý, přímý ve svých soudech. 138 Přikázal jsi, aby tvá svědectví byla spravedlnost a naprostá pravda. 139 Horlivost mě sžírá, moji protivníci zapomněli na tvá slova. 140 Co jsi řekl, je důkladně protříbené, tvůj služebník si to zamiloval. 141 Já jsem nepatrný, pohrdaný člověk, avšak na tvá ustanovení jsem nezapomněl. 142 Věčně spravedlivá je tvá spravedlnost, tvůj Zákon je pravda. 143 Soužení a úzkost na mě doléhají, přikázání tvá jsou pro mne potěšením. 144 Spravedlnost tvých svědectví je věčná, dej mi rozum a budu žít. (Kóf) 145 Celým srdcem volám: Odpověz mi, Hospodine, chci tvá nařízení zachovávat. 146 Volám k tobě, buď má spása, chci se tvých svědectví držet. 147 Dřív než začne svítat, na pomoc tě volám, čekám na tvé slovo. 148 Mé oči se budí dřív než noční hlídky a přemýšlím o tom, co jsi řekl. 149 Podle svého milosrdenství mě vyslyš, Hospodine, podle svého soudu mi zachovej život. 150 Blíží se už, kdo se ženou za mrzkostmi, vzdalují se od Zákona tvého. 151 Ty jsi, Hospodine, blízko, všechna tvá přikázání jsou pravda. 152 Dávno je mi z tvých svědectví známo, žes jim dal navěky pevný základ. (Réš) 153 Pohleď na mé pokoření, braň mě, vždyť na tvůj Zákon nezapomínám. 154 Ujmi se mé pře a zastaň se mne, zachovej mi život, jak jsi řekl. 155 Svévolníkům je vzdálena spása, protože se nedotazují na tvá nařízení. 156 Nesmírné je, Hospodine, tvoje slitování, podle svých soudů mi zachovej život. 157 Mnoho je těch, kdo mě pronásledují a souží, já se však od tvých svědectví neodchýlím. 158 Na věrolomné se dívám s ošklivostí, nedrží se toho, co jsi řekl. 159 Hleď, jak jsem si tvá ustanovení zamiloval, Hospodine, podle svého milosrdenství mi zachovej život. 160 To hlavní v tvém slovu je pravda, každý soud tvé spravedlnosti je věčný. (Šín) 161 Bez důvodů mě pronásledují velmožové, mé srdce má strach jen z tvého slova. 162 Veselím se z toho, co jsi řekl, jako ten, kdo našel velkou kořist. 163 Nenávidím klam, hnusí se mi, miluji tvůj Zákon. 164 Chválívám tě sedmkráte za den za tvé spravedlivé soudy. 165 Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj Zákon, o nic neklopýtnou. 166 S nadějí vyhlížím tvoji spásu, Hospodine, a tvá přikázání plním. 167 Má duše se drží tvých svědectví, velice jsem si je zamiloval. 168 Tvých ustanovení a tvých svědectví se držím, máš před sebou všechny moje cesty. (Táv) 169 Kéž mé bědování dolehne až k tobě, Hospodine, dej mi rozum podle svého slova. 170 Kéž má prosba dojde k tobě, vysvoboď mě, jak jsi řekl. 171 Chvalozpěv ať vytryskne mi ze rtů, neboť mě svým nařízením učíš. 172 Ať můj jazyk opěvuje, co jsi řekl, všechna tvá přikázání jsou spravedlivá. 173 Na pomoc mi podej svoji ruku, tvá ustanovení jsem si zvolil. 174 Hospodine, toužím po tvé spáse, tvůj Zákon je pro mne potěšením. 175 Kéž má duše žije a může tě chválit; kéž mi pomáhají tvoje soudy. 176 Bloudím jako zatoulané jehně, hledej svého služebníka, vždyť jsem na tvá přikázání nezapomněl!

Bible Kralická

1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově. 2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají. 3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho. 4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých. 5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých. 6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá. 7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé. 8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne. 9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého. 10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých. 11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě. 12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým. 13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých. 14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží. 15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé. 16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé. 17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého. 18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého. 19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých. 20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času. 21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých. 22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých. 23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých. 24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové. 25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého. 26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým. 27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých. 28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého. 29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi. 30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám. 31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti. 32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé. 33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce. 34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem. 35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám. 36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství. 37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne. 38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé. 39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou. 40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé. 41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé, 42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém. 43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám. 44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky, 45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých. 46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti. 47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval. 48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých. 49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil. 50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje. 51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji. 52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji. 53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj. 54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování. 55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého. 56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých. 57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé. 58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého. 59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím. 60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých. 61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám. 62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé. 63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých. 64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne. 65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého. 66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil. 67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám. 68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým. 69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých. 70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji. 71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým. 72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra. 73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým, 74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám. 75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal. 76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému. 77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest. 78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých. 79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá. 80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben. 81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám. 82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš? 83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul. 84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí? 85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého. 86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi. 87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých. 88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých. 89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích. 90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí. 91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji. 92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení. 93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne. 94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji. 95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji. 96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně. 97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování. 98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou. 99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování. 100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám. 101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého. 102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ. 103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým. 104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím. 105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé. 106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé. 107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého. 108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne. 109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám. 110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím. 111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého. 112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce. 113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji. 114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám. 115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého. 116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání. 117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně. 118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich. 119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá. 120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se. 121 Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům. 122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili. 123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé. 124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne. 125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá. 126 Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj. 127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší. 128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím. 129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má. 130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti. 131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv. 132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé. 133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost. 134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých. 135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne. 136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého. 137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých. 138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná. 139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji. 140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj. 141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám. 142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda. 143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše. 144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl. 145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých. 146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých. 147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám. 148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých. 149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne. 150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili. 151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda. 152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky. 153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám. 154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne. 155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá. 156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne. 157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji. 158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali. 159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne. 160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé. 161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé. 162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti. 163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji. 164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých. 165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky. 166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine,a přikázaní tvá vykonávám. 167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji. 168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou. 169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti. 170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne. 171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým. 172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost. 173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá. 174 Toužím po spasení tvém, Hospodine,a zákon tvůj jest rozkoš má. 175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti,a soudové tvoji budou mi na pomoc. 176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.

King James Version

1 ALEPH. Blessed are the undefiled in the way, who walk in the law of the LORD. 2 Blessed are they that keep his testimonies, and that seek him with the whole heart. 3 They also do no iniquity: they walk in his ways. 4 Thou hast commanded us to keep thy precepts diligently. 5 O that my ways were directed to keep thy statutes! 6 Then shall I not be ashamed, when I have respect unto all thy commandments. 7 I will praise thee with uprightness of heart, when I shall have learned thy righteous judgments. 8 I will keep thy statutes: O forsake me not utterly. 9 BETH. Wherewithal shall a young man cleanse his way? by taking heed thereto according to thy word. 10 With my whole heart have I sought thee: O let me not wander from thy commandments. 11 Thy word have I hid in mine heart, that I might not sin against thee. 12 Blessed art thou, O LORD: teach me thy statutes. 13 With my lips have I declared all the judgments of thy mouth. 14 I have rejoiced in the way of thy testimonies, as much as in all riches. 15 I will meditate in thy precepts, and have respect unto thy ways. 16 I will delight myself in thy statutes: I will not forget thy word. 17 GIMEL. Deal bountifully with thy servant, that I may live, and keep thy word. 18 Open thou mine eyes, that I may behold wondrous things out of thy law. 19 I am a stranger in the earth: hide not thy commandments from me. 20 My soul breaketh for the longing that it hath unto thy judgments at all times. 21 Thou hast rebuked the proud that are cursed, which do err from thy commandments. 22 Remove from me reproach and contempt; for I have kept thy testimonies. 23 Princes also did sit and speak against me: but thy servant did meditate in thy statutes. 24 Thy testimonies also are my delight and my counsellors. 25 DALETH. My soul cleaveth unto the dust: quicken thou me according to thy word. 26 I have declared my ways, and thou heardest me: teach me thy statutes. 27 Make me to understand the way of thy precepts: so shall I talk of thy wondrous works. 28 My soul melteth for heaviness: strengthen thou me according unto thy word. 29 Remove from me the way of lying: and grant me thy law graciously. 30 I have chosen the way of truth: thy judgments have I laid before me . 31 I have stuck unto thy testimonies: O LORD, put me not to shame. 32 I will run the way of thy commandments, when thou shalt enlarge my heart. 33 HE. Teach me, O LORD, the way of thy statutes; and I shall keep it unto the end. 34 Give me understanding, and I shall keep thy law; yea, I shall observe it with my whole heart. 35 Make me to go in the path of thy commandments; for therein do I delight. 36 Incline my heart unto thy testimonies, and not to covetousness. 37 Turn away mine eyes from beholding vanity; and quicken thou me in thy way. 38 Stablish thy word unto thy servant, who is devoted to thy fear. 39 Turn away my reproach which I fear: for thy judgments are good. 40 Behold, I have longed after thy precepts: quicken me in thy righteousness. 41 VAU. Let thy mercies come also unto me, O LORD, even thy salvation, according to thy word. 42 So shall I have wherewith to answer him that reproacheth me: for I trust in thy word. 43 And take not the word of truth utterly out of my mouth; for I have hoped in thy judgments. 44 So shall I keep thy law continually for ever and ever. 45 And I will walk at liberty: for I seek thy precepts. 46 I will speak of thy testimonies also before kings, and will not be ashamed. 47 And I will delight myself in thy commandments, which I have loved. 48 My hands also will I lift up unto thy commandments, which I have loved; and I will meditate in thy statutes. 49 ZAIN. Remember the word unto thy servant, upon which thou hast caused me to hope. 50 This is my comfort in my affliction: for thy word hath quickened me. 51 The proud have had me greatly in derision: yet have I not declined from thy law. 52 I remembered thy judgments of old, O LORD; and have comforted myself. 53 Horror hath taken hold upon me because of the wicked that forsake thy law. 54 Thy statutes have been my songs in the house of my pilgrimage. 55 I have remembered thy name, O LORD, in the night, and have kept thy law. 56 This I had, because I kept thy precepts. 57 CHETH. Thou art my portion, O LORD: I have said that I would keep thy words. 58 I intreated thy favour with my whole heart: be merciful unto me according to thy word. 59 I thought on my ways, and turned my feet unto thy testimonies. 60 I made haste, and delayed not to keep thy commandments. 61 The bands of the wicked have robbed me: but I have not forgotten thy law. 62 At midnight I will rise to give thanks unto thee because of thy righteous judgments. 63 I am a companion of all them that fear thee, and of them that keep thy precepts. 64 The earth, O LORD, is full of thy mercy: teach me thy statutes. 65 TETH. Thou hast dealt well with thy servant, O LORD, according unto thy word. 66 Teach me good judgment and knowledge: for I have believed thy commandments. 67 Before I was afflicted I went astray: but now have I kept thy word. 68 Thou art good, and doest good; teach me thy statutes. 69 The proud have forged a lie against me: but I will keep thy precepts with my whole heart. 70 Their heart is as fat as grease; but I delight in thy law. 71 It is good for me that I have been afflicted; that I might learn thy statutes. 72 The law of thy mouth is better unto me than thousands of gold and silver. 73 JOD. Thy hands have made me and fashioned me: give me understanding, that I may learn thy commandments. 74 They that fear thee will be glad when they see me; because I have hoped in thy word. 75 I know, O LORD, that thy judgments are right, and that thou in faithfulness hast afflicted me. 76 Let, I pray thee, thy merciful kindness be for my comfort, according to thy word unto thy servant. 77 Let thy tender mercies come unto me, that I may live: for thy law is my delight. 78 Let the proud be ashamed; for they dealt perversely with me without a cause: but I will meditate in thy precepts. 79 Let those that fear thee turn unto me, and those that have known thy testimonies. 80 Let my heart be sound in thy statutes; that I be not ashamed. 81 CAPH. My soul fainteth for thy salvation: but I hope in thy word. 82 Mine eyes fail for thy word, saying, When wilt thou comfort me? 83 For I am become like a bottle in the smoke; yet do I not forget thy statutes. 84 How many are the days of thy servant? when wilt thou execute judgment on them that persecute me? 85 The proud have digged pits for me, which are not after thy law. 86 All thy commandments are faithful: they persecute me wrongfully; help thou me. 87 They had almost consumed me upon earth; but I forsook not thy precepts. 88 Quicken me after thy lovingkindness; so shall I keep the testimony of thy mouth. 89 LAMED. For ever, O LORD, thy word is settled in heaven. 90 Thy faithfulness is unto all generations: thou hast established the earth, and it abideth. 91 They continue this day according to thine ordinances: for all are thy servants. 92 Unless thy law had been my delights, I should then have perished in mine affliction. 93 I will never forget thy precepts: for with them thou hast quickened me. 94 I am thine, save me; for I have sought thy precepts. 95 The wicked have waited for me to destroy me: but I will consider thy testimonies. 96 I have seen an end of all perfection: but thy commandment is exceeding broad. 97 MEM. O how love I thy law! it is my meditation all the day. 98 Thou through thy commandments hast made me wiser than mine enemies: for they are ever with me. 99 I have more understanding than all my teachers: for thy testimonies are my meditation. 100 I understand more than the ancients, because I keep thy precepts. 101 I have refrained my feet from every evil way, that I might keep thy word. 102 I have not departed from thy judgments: for thou hast taught me. 103 How sweet are thy words unto my taste! yea, sweeter than honey to my mouth! 104 Through thy precepts I get understanding: therefore I hate every false way. 105 NUN. Thy word is a lamp unto my feet, and a light unto my path. 106 I have sworn, and I will perform it , that I will keep thy righteous judgments. 107 I am afflicted very much: quicken me, O LORD, according unto thy word. 108 Accept, I beseech thee, the freewill offerings of my mouth, O LORD, and teach me thy judgments. 109 My soul is continually in my hand: yet do I not forget thy law. 110 The wicked have laid a snare for me: yet I erred not from thy precepts. 111 Thy testimonies have I taken as an heritage for ever: for they are the rejoicing of my heart. 112 I have inclined mine heart to perform thy statutes alway, even unto the end. 113 SAMECH. I hate vain thoughts: but thy law do I love. 114 Thou art my hiding place and my shield: I hope in thy word. 115 Depart from me, ye evildoers: for I will keep the commandments of my God. 116 Uphold me according unto thy word, that I may live: and let me not be ashamed of my hope. 117 Hold thou me up, and I shall be safe: and I will have respect unto thy statutes continually. 118 Thou hast trodden down all them that err from thy statutes: for their deceit is falsehood. 119 Thou puttest away all the wicked of the earth like dross: therefore I love thy testimonies. 120 My flesh trembleth for fear of thee; and I am afraid of thy judgments. 121 AIN. I have done judgment and justice: leave me not to mine oppressors. 122 Be surety for thy servant for good: let not the proud oppress me. 123 Mine eyes fail for thy salvation, and for the word of thy righteousness. 124 Deal with thy servant according unto thy mercy, and teach me thy statutes. 125 I am thy servant; give me understanding, that I may know thy testimonies. 126 It is time for thee , LORD, to work: for they have made void thy law. 127 Therefore I love thy commandments above gold; yea, above fine gold. 128 Therefore I esteem all thy precepts concerning all things to be right; and I hate every false way. 129 PE. Thy testimonies are wonderful: therefore doth my soul keep them. 130 The entrance of thy words giveth light; it giveth understanding unto the simple. 131 I opened my mouth, and panted: for I longed for thy commandments. 132 Look thou upon me, and be merciful unto me, as thou usest to do unto those that love thy name. 133 Order my steps in thy word: and let not any iniquity have dominion over me. 134 Deliver me from the oppression of man: so will I keep thy precepts. 135 Make thy face to shine upon thy servant; and teach me thy statutes. 136 Rivers of waters run down mine eyes, because they keep not thy law. 137 TZADDI. Righteous art thou, O LORD, and upright are thy judgments. 138 Thy testimonies that thou hast commanded are righteous and very faithful. 139 My zeal hath consumed me, because mine enemies have forgotten thy words. 140 Thy word is very pure: therefore thy servant loveth it. 141 I am small and despised: yet do not I forget thy precepts. 142 Thy righteousness is an everlasting righteousness, and thy law is the truth. 143 Trouble and anguish have taken hold on me: yet thy commandments are my delights. 144 The righteousness of thy testimonies is everlasting: give me understanding, and I shall live. 145 KOPH. I cried with my whole heart; hear me, O LORD: I will keep thy statutes. 146 I cried unto thee; save me, and I shall keep thy testimonies. 147 I prevented the dawning of the morning, and cried: I hoped in thy word. 148 Mine eyes prevent the night watches, that I might meditate in thy word. 149 Hear my voice according unto thy lovingkindness: O LORD, quicken me according to thy judgment. 150 They draw nigh that follow after mischief: they are far from thy law. 151 Thou art near, O LORD; and all thy commandments are truth. 152 Concerning thy testimonies, I have known of old that thou hast founded them for ever. 153 RESH. Consider mine affliction, and deliver me: for I do not forget thy law. 154 Plead my cause, and deliver me: quicken me according to thy word. 155 Salvation is far from the wicked: for they seek not thy statutes. 156 Great are thy tender mercies, O LORD: quicken me according to thy judgments. 157 Many are my persecutors and mine enemies; yet do I not decline from thy testimonies. 158 I beheld the transgressors, and was grieved; because they kept not thy word. 159 Consider how I love thy precepts: quicken me, O LORD, according to thy lovingkindness. 160 Thy word is true from the beginning: and every one of thy righteous judgments endureth for ever. 161 SCHIN. Princes have persecuted me without a cause: but my heart standeth in awe of thy word. 162 I rejoice at thy word, as one that findeth great spoil. 163 I hate and abhor lying: but thy law do I love. 164 Seven times a day do I praise thee because of thy righteous judgments. 165 Great peace have they which love thy law: and nothing shall offend them. 166 LORD, I have hoped for thy salvation, and done thy commandments. 167 My soul hath kept thy testimonies; and I love them exceedingly. 168 I have kept thy precepts and thy testimonies: for all my ways are before thee. 169 TAU. Let my cry come near before thee, O LORD: give me understanding according to thy word. 170 Let my supplication come before thee: deliver me according to thy word. 171 My lips shall utter praise, when thou hast taught me thy statutes. 172 My tongue shall speak of thy word: for all thy commandments are righteousness. 173 Let thine hand help me; for I have chosen thy precepts. 174 I have longed for thy salvation, O LORD; and thy law is my delight. 175 Let my soul live, and it shall praise thee; and let thy judgments help me. 176 I have gone astray like a lost sheep; seek thy servant; for I do not forget thy commandments.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Lebenslanger Wandel in der Weisung des Herrn

1 (Alef) Selig, deren Weg ohne Tadel ist, die gehen nach der Weisung des HERRN. (Ž 1,1; Ž 26,3; Ž 32,8; Ž 37,5; Ž 139,3; Ž 142,4; Ž 143,10; Př 4,11; Tób 4,19)

Ž 1,1Ž 26,3Ž 32,8Ž 37,5Ž 139,3Ž 142,4Ž 143,10Př 4,11Tób 4,19

2 Selig, die seine Zeugnisse bewahren, ihn suchen mit ganzem Herzen, 3 die kein Unrecht tun und auf seinen Wegen gehn. 4 Du hast deine Befehle gegeben, damit man sie genau beachtet. 5 Wären doch meine Schritte fest darauf gerichtet, deine Gesetze zu beachten. 6 Dann werde ich nicht zuschanden, wenn ich auf all deine Gebote schaue. 7 Mit lauterem Herzen will ich dir danken, wenn ich deine gerechten Entscheide lerne. 8 Deinen Gesetzen will ich folgen. Verlass mich nicht! Niemals! 9 (Bet) Wie geht ein junger Mann seinen Pfad ohne Tadel? Wenn er dein Wort beachtet. 10 Ich suche dich mit ganzem Herzen. Lass mich nicht abirren von deinen Geboten! 11 Ich barg deinen Spruch in meinem Herzen, damit ich gegen dich nicht sündige. 12 Gepriesen seist du, HERR! Lehre mich deine Gesetze! 13 Mit meinen Lippen verkünde ich alle Entscheide deines Munds. 14 Am Weg deiner Zeugnisse habe ich Freude, wie an jeglichem Reichtum. 15 Ich will nachsinnen über deine Befehle und schauen auf deine Pfade. 16 Ich ergötze mich an deinen Gesetzen, dein Wort will ich nicht vergessen. 17 (Gimel) Handle an deinem Knecht, so werde ich leben. Ich will dein Wort beachten. 18 Öffne mir die Augen, dass ich schaue die Wunder deiner Weisung! 19 Ich bin nur Gast auf Erden. Verbirg mir nicht deine Gebote! (Ž 39,13) 20 Meine Seele verzehrt sich vor Verlangen nach deinen Entscheiden allezeit. 21 Du drohst den Stolzen. Verflucht sei, wer abirrt von deinen Geboten! (Dt 27,26; Jr 11,3) 22 Nimm von mir Schmach und Verachtung! Denn deine Zeugnisse bewahre ich. 23 Sitzen auch Fürsten zusammen und verhandeln gegen mich, dein Knecht sinnt nach über deine Gesetze. 24 Deine Zeugnisse sind mein Ergötzen, sie sind meine Berater. 25 (Dalet) Im Staub klebt meine Seele. Nach deinem Wort belebe mich! (Ž 44,26) 26 Meine Wege hab ich dir erzählt und du gabst mir Antwort. Lehre mich deine Gesetze! 27 Den Weg deiner Befehle lass mich begreifen, ich will nachsinnen über deine Wunder! 28 Meine Seele zerfließt vor Kummer. Richte mich auf nach deinem Wort! 29 Halte mich fern vom Weg der Lüge, begnade mich mit deiner Weisung! (Ž 119,104) 30 Ich wähle den Weg der Treue, deine Entscheide stelle ich mir vor Augen. (Ž 25,4) 31 An deinen Zeugnissen halte ich mich fest. Lass mich nicht zuschanden werden, HERR! 32 Ich will laufen den Weg deiner Gebote, denn mein Herz machst du weit. 33 (He) Weise mir, HERR, den Weg deiner Gesetze! Ich will ihn bewahren bis ans Ende. 34 Gib mir Einsicht, damit ich deine Weisung bewahre, ich will sie beachten mit ganzem Herzen! 35 Führe mich auf dem Pfad deiner Gebote, denn an ihm hab ich Gefallen! (Ž 25,4) 36 Neige mein Herz zu deinen Zeugnissen und nicht zur Habgier! 37 Wende meine Augen davon ab, nach Nichtigem zu schauen, auf deinen Wegen belebe mich! 38 Erfülle deinen Spruch an deinem Knecht, dass man dich fürchte! 39 Wende ab von mir die Schande, vor der ich erschrecke! Denn gut sind deine Entscheide. 40 Siehe, nach deinen Befehlen hab ich Verlangen. Durch deine Gerechtigkeit belebe mich! 41 (Waw) Es komme zu mir, HERR, deine Liebe, nach deinem Spruch die Rettung durch dich. 42 Ich will Antwort geben dem, der mich schmäht, denn auf dein Wort vertraue ich. 43 Entziehe niemals meinem Mund das Wort der Treue, denn auf deine Entscheide warte ich! 44 Ich will deine Weisung beständig beachten, auf immer und ewig. 45 Ich schreite hinaus ins Weite, denn deine Befehle suche ich. 46 Ich will von deinen Zeugnissen reden vor Königen und ich werde mich nicht vor ihnen schämen. (Mt 10,18) 47 Ich ergötze mich an deinen Geboten, die ich liebe. 48 Ich erhebe meine Hände zu deinen Geboten, die ich liebe, ich will nachsinnen über deine Gesetze. 49 (Sajin) Gedenke des Wortes an deinen Knecht, durch das du mir Hoffnung gabst! 50 Das ist mein Trost in meinem Elend: Dein Spruch hat mich belebt. 51 Frech verhöhnten mich die Stolzen, ich aber wich nicht ab von deiner Weisung. 52 Ich gedachte deiner Entscheide von Urzeit an, HERR, so fand ich Trost. 53 Zorn packte mich wegen der Frevler, die deine Weisung verlassen. 54 Zum Lobgesang wurden mir deine Gesetze im Haus, in dem ich fremd war. 55 In der Nacht gedachte ich, HERR, deines Namens; ich will beachten deine Weisung. (Ž 63,7; Ž 119,62) 56 Dies wurde mir zuteil, denn ich bewahrte deine Befehle. 57 (Chet) Mein Anteil ist es, HERR, das habe ich versprochen, deine Worte zu beachten. 58 Ich warb um deine Gunst mit ganzem Herzen: Begnade mich gemäß deinem Spruch! 59 Ich überdachte meine Wege, ich lenkte meine Schritte zu deinen Zeugnissen zurück. 60 Ich eilte und säumte nicht, deine Gebote zu beachten. 61 Die Stricke der Frevler umfingen mich, doch ich vergaß nicht deine Weisung. 62 In der Mitte der Nacht stehe ich auf, dir zu danken wegen der Entscheide deiner Gerechtigkeit. (Ž 119,55) 63 Verbunden bin ich allen, die dich fürchten, die deine Befehle beachten. 64 Von deiner Liebe, HERR, ist erfüllt die Erde. Lehre mich deine Gesetze! (Ž 33,5) 65 (Tet) Gutes hast du deinem Knecht erwiesen, o HERR, nach deinem Wort. 66 Gutes zu verstehen und zu erkennen, lehre mich, denn ich glaube deinen Geboten!^[1] 67 Ehe ich gedemütigt wurde, ging ich in die Irre, nun aber will ich deinen Spruch beachten. 68 Gut bist du und tust Gutes. Lehre mich deine Gesetze! 69 Stolze beschmutzten mich mit Lüge, ich aber bewahre mit ganzem Herzen deine Befehle. 70 Fühllos wie Fett ist ihr Herz, ich aber ergötze mich an deiner Weisung. (Ž 17,10) 71 Dass ich gedemütigt wurde, ist für mich gut, damit ich deine Gesetze lerne. (Ž 94,12) 72 Gut ist für mich die Weisung deines Munds, mehr als große Mengen von Gold und Silber. (Ž 19,11; Ž 119,103) 73 (Jod) Deine Hände haben mich gemacht und bereitet. Gib mir Einsicht, damit ich deine Gebote lerne! (Jb 10,8) 74 Die dich fürchten, werden mich sehen und sich freuen, denn ich warte auf dein Wort. 75 Ich habe erkannt, HERR, dass deine Entscheide gerecht sind und dass es Treue ist, wenn du mich beugst. 76 Tröste mich in deiner Liebe, nach dem Spruch für deinen Knecht! 77 Dein Erbarmen komme über mich, sodass ich lebe, denn deine Weisung ist mein Ergötzen. 78 Zuschanden werden sollen die Stolzen, die mich mit Lüge bedrücken. Ich aber, ich sinne nach über deine Befehle. 79 Zuwenden sollen sich zu mir, die dich fürchten, die deine Zeugnisse kennen. 80 Untadelig werde mein Herz durch deine Gesetze, so werde ich nicht zuschanden. 81 (Kaf) Meine Seele verzehrt sich nach der Rettung durch dich, ich warte auf dein Wort. (Ž 130,5) 82 Meine Augen verzehren sich nach deinem Spruch, sie sagen: Wann wirst du mich trösten? (Ž 123,2) 83 Ich bin wie ein Schlauch, der im Rauch hängt, doch deine Gesetze habe ich nicht vergessen. (Jb 30,30) 84 Wie viele Tage noch bleiben deinem Knecht? Wann vollziehst du das Gericht an meinen Verfolgern? 85 Stolze graben mir Gruben, sie, die nicht leben nach deiner Weisung. 86 Alle deine Gebote sind Treue. Mit Lüge verfolgen sie mich. Komm mir zu Hilfe! 87 Fast hätten sie mich von der Erde getilgt, doch ich verlasse nicht deine Befehle. 88 Gemäß deiner Liebe belebe mich, ich will beachten das Zeugnis deines Munds. 89 (Lamed) O HERR, in Ewigkeit steht aufrecht dein Wort am Himmel. (Iz 40,8) 90 Von Geschlecht zu Geschlecht währt deine Treue; du hast die Erde gegründet, sie bleibt bestehen. 91 Nach deinen Entscheiden bestehen sie bis heute, denn das All steht dir zu Diensten. (Ž 148,6) 92 Wäre nicht deine Weisung mein Ergötzen, ich wäre zugrunde gegangen in meinem Elend. 93 Nie will ich deine Befehle vergessen; denn durch sie belebst du mich. 94 Dein bin ich, errette mich! Ich suche deine Befehle. 95 Frevler lauern mir auf, um mich zu vernichten, doch in deine Zeugnisse habe ich Einsicht. (Ž 11,2) 96 Ich sah, dass alles Vollkommene Grenzen hat, doch dein Gebot ist von unendlicher Weite. 97 (Mem) Wie sehr liebe ich deine Weisung, den ganzen Tag bestimmt sie mein Sinnen. (Ž 1,2) 98 Dein Gebot macht mich weiser als meine Feinde, denn es ist mein auf ewig. 99 Ich wurde klüger als alle meine Lehrer, denn deine Zeugnisse bestimmen mein Sinnen. 100 Mehr Einsicht habe ich gewonnen als die Alten, denn deine Befehle bewahrte ich. (Mdr 4,8) 101 Von jedem bösen Pfad hielt ich meine Füße zurück, damit ich dein Wort beachte. (Př 1,15; Př 4,27) 102 Ich wich nicht ab von deinen Entscheiden, du selbst hast mich unterwiesen. 103 Wie süß ist dein Spruch meinem Gaumen, meinem Mund ist er süßer als Honig. (Ž 119,72) 104 Aus deinen Befehlen gewinne ich Einsicht, darum hasse ich alle Pfade der Lüge. (Ž 119,29) 105 (Nun) Dein Wort ist meinem Fuß eine Leuchte, ein Licht für meine Pfade. (Př 6,23; J 8,12; 2P 1,19) 106 Ich tat einen Schwur und ich will ihn halten, zu beachten die Entscheide deiner Gerechtigkeit. 107 Ich bin ganz tief erniedrigt, HERR, nach deinem Wort belebe mich! 108 HERR, nimm gnädig an das Lobopfer meines Munds und lehre mich deine Entscheide! (Ž 19,15; Ž 50,14) 109 Mein Leben ist stets in Gefahr, doch deine Weisung habe ich nicht vergessen.^[2] 110 Frevler haben mir eine Falle gelegt, doch von deinen Befehlen bin ich nicht abgeirrt. (Ž 140,6) 111 Deine Zeugnisse sind auf ewig mein Erbland, denn sie sind das Entzücken meines Herzens. 112 Ich neigte mein Herz deinen Gesetzen zu, sie zu halten auf ewig, bis ans Ende. 113 (Samech) Zwiespältige Menschen hasse ich, doch deine Weisung liebe ich. (1Kr 18,21) 114 Du bist mein Schutz und mein Schild, ich warte auf dein Wort. 115 Weicht zurück von mir, ihr Bösen! Ich will die Gebote meines Gottes bewahren. (Ž 6,9; Ž 139,19) 116 Stütze mich nach deinem Spruch, dass ich lebe! Lass mich nicht zuschanden werden in meiner Hoffnung! 117 Halte mich fest, dann werde ich gerettet, immer will ich schauen auf deine Gesetze. 118 Du verachtest alle, die sich von deinen Gesetzen entfernen, denn ihr trügerisches Tun ist Lüge. 119 Alle Frevler im Land beseitigst du wie Schlacken, darum liebe ich deine Zeugnisse. (Iz 1,25) 120 Der Schrecken vor dir lässt mein Fleisch erschauern und deine Entscheide fürchte ich. (Jb 4,14; Jb 23,15) 121 (Ajin) Ich tat Recht und Gerechtigkeit, gib mich nicht preis meinen Bedrückern! 122 Tritt ein für das Wohl deines Knechts, damit die Stolzen mich nicht unterdrücken! 123 Meine Augen verzehren sich nach der Rettung durch dich, nach dem Spruch deiner Gerechtigkeit. 124 Handle an deinem Knecht nach deiner Liebe und lehre mich deine Gesetze! 125 Dein Knecht bin ich. Gib mir Einsicht, damit ich deine Zeugnisse erkenne! 126 HERR, es ist Zeit zu handeln. Sie haben deine Weisung gebrochen. 127 Darum liebe ich deine Gebote mehr als Rotgold und Weißgold. (Ž 119,72) 128 Darum halte ich alle deine Befehle für richtig, alle Pfade der Lüge hasse ich. (Ž 119,104) 129 (Pe) Wunderwerke sind deine Zeugnisse, darum bewahrt sie meine Seele. 130 Das Aufschließen deiner Worte erleuchtet, den Unerfahrenen schenkt es Einsicht. 131 Meinen Mund tat ich auf und lechzte, nach deinen Geboten habe ich Verlangen. 132 Wende dich mir zu, sei mir gnädig, gemäß deinem Entscheid für jene, die deinen Namen lieben! (Ž 25,16; Ž 86,16; Ž 91,14) 133 Festige meine Schritte durch deinen Spruch! Lass kein Unrecht über mich herrschen! 134 Erlöse mich aus der Unterdrückung durch Menschen und ich will deine Befehle beachten. (Ž 125,3) 135 Lass dein Angesicht leuchten über deinem Knecht und lehre mich deine Gesetze! (Ž 4,7) 136 Wasserbäche strömten aus meinen Augen, weil man deine Weisung nicht beachtet. (Ezd 9,3) 137 (Zade) Gerecht bist du, HERR, und gerade sind deine Entscheide. 138 Du hast deine Zeugnisse gegeben in Gerechtigkeit und in großer Treue. 139 Der Eifer für dich verzehrt mich, denn meine Bedränger haben deine Worte vergessen. (Ž 69,10) 140 Dein Spruch ist rein und lauter und dein Knecht hat ihn lieb. (Ž 12,7) 141 Gering bin ich und verachtet, doch deine Befehle habe ich nicht vergessen. 142 Deine Gerechtigkeit ist auf ewig Gerechtigkeit und deine Weisung ist Treue. 143 Bedrängnis und Drangsal haben mich getroffen, doch deine Gebote sind mein Ergötzen. 144 Gerechtigkeit sind deine Zeugnisse auf ewig. Gib mir Einsicht, damit ich lebe! 145 (Qof) Ich rief zu dir mit ganzem Herzen: HERR, gib mir Antwort! Deine Gesetze will ich bewahren. 146 Ich rief zu dir: Errette mich! Und ich werde deine Zeugnisse beachten. 147 Schon vor dem Morgengrauen kam ich und flehte, auf deine Worte hab ich gewartet. 148 Den Nachtwachen kamen meine Augen zuvor, um nachzusinnen über deinen Spruch. (Ž 119,55) 149 Meine Stimme höre doch, in deiner Liebe, belebe mich, HERR, nach deinen Entscheiden! 150 Nahe gekommen sind heimtückische Verfolger, sie haben sich weit entfernt von deiner Weisung. 151 Doch du bist nahe, HERR, und alle deine Gebote sind Treue. 152 Den Uranfang habe ich erkannt aus deinen Zeugnissen, denn bis in Ewigkeit hast du sie gegründet. 153 (Resch) Sieh doch mein Elend und befreie mich, denn ich habe deine Weisung nicht vergessen! 154 Verschaff mir Recht und löse mich aus, nach deinem Spruch belebe mich! 155 Fern ist den Frevlern die Rettung, denn sie suchen nicht deine Gesetze. 156 HERR, groß ist dein Erbarmen, nach deinen Entscheiden belebe mich! 157 Groß ist die Zahl meiner Verfolger und Bedränger, doch ich bin nicht abgewichen von deinen Zeugnissen. 158 Ich sah die Treulosen und empfand Ekel, weil sie deinen Spruch nicht beachteten. (Ž 139,21) 159 Sieh doch, wie ich deine Befehle liebe. HERR, in deiner Liebe belebe mich! 160 Das Wesen deines Wortes ist Treue, jeder Entscheid deiner Gerechtigkeit hat Bestand auf ewig. (J 17,17) 161 (Schin) Fürsten verfolgten mich grundlos, doch mein Herz erbebt nur vor deinem Wort. 162 Entzückt bin ich über deinen Spruch wie einer, der reiche Beute fand. 163 Ich hasse die Lüge, sie ist mir ein Gräuel, doch deine Weisung liebe ich. 164 Siebenmal am Tag singe ich dein Lob wegen der Entscheide deiner Gerechtigkeit. 165 Frieden in Fülle empfangen, die deine Weisung lieben, für sie gibt es keinen Anstoß zum Straucheln. 166 HERR, ich hoffe auf die Rettung durch dich und ich erfülle deine Gebote. (Gn 49,18) 167 Meine Seele beachtete deine Zeugnisse, ich liebe sie innig. 168 Ich beachtete deine Befehle und deine Zeugnisse, denn alle meine Wege liegen offen vor dir. (Př 5,21) 169 (Taw) HERR, mein Schreien dringe vor dein Angesicht. Gib mir Einsicht nach deinem Wort! 170 Mein Flehen um Gnade komme vor dein Angesicht, nach deinem Spruch befreie mich! (Ž 79,11; Ž 88,3) 171 Meine Lippen sollen überströmen von Lobpreis, denn du lehrst mich deine Gesetze. 172 Deinen Spruch soll meine Zunge singen, denn alle deine Gebote sind Gerechtigkeit. 173 Deine Hand sei bereit, mir zu helfen; denn deine Befehle habe ich erwählt. 174 HERR, ich habe Verlangen nach der Rettung durch dich und deine Weisung ist mein Ergötzen. 175 Meine Seele lebe, sodass sie dich lobe. Deine Entscheide sollen mir helfen. 176 Ich bin umhergeirrt wie ein verlorenes Schaf. / Suche deinen Knecht! Denn nie habe ich deine Gebote vergessen. (Iz 53,6; Jr 50,6; L 15,4)

English Standard Version

od Crossway

Your Word Is a Lamp to My Feet

1 Aleph: ^[1] Blessed are those whose way is blameless, who walk in the law of the Lord! (Gn 17,1; Ž 101,2; Ž 101,6; Ž 128,1; Př 11,20; Př 13,6)

Gn 17,1Ž 101,2Ž 101,6Ž 128,1Př 11,20Př 13,6

2 Blessed are those who keep his testimonies, who seek him with their whole heart, (2Pa 15,2; Ž 78,5; Ž 119,10; Ž 119,22)

2Pa 15,2Ž 78,5Ž 119,10Ž 119,22

3 who also do no wrong, but walk in his ways! (1J 3,9; 1J 5,18) 4 You have commanded your precepts to be kept diligently. (Ž 19,8) 5 Oh that my ways may be steadfast in keeping your statutes! (Ž 37,23; Př 16,9; Jr 10,23) 6 Then I shall not be put to shame, having my eyes fixed on all your commandments. (Ž 119,80; 1J 2,28) 7 I will praise you with an upright heart, when I learn your righteous rules.^[2] (Ex 24,3; Ž 119,62; Ž 119,106) 8 I will keep your statutes; do not utterly forsake me! (Ž 38,21; Ž 71,9; Ž 71,18) 9 Beth: How can a young man keep his way pure? By guarding it according to your word. (Ž 25,7) 10 With my whole heart I seek you; let me not wander from your commandments! (2Pa 15,2; Ž 119,21; Ž 119,118) 11 I have stored up your word in my heart, that I might not sin against you. (Ž 37,31; L 2,19; L 2,51) 12 Blessed are you, O Lord; teach me your statutes! (Ž 25,4; Ž 119,26; Ž 119,64; Ž 119,68; Ž 119,108; Ž 119,124; Ž 119,135; Ž 119,171)

Ž 25,4Ž 119,26Ž 119,64Ž 119,68Ž 119,108Ž 119,124Ž 119,135Ž 119,171

13 With my lips I declare all the rules^[3] of your mouth. (Dt 6,7; Ž 40,9) 14 In the way of your testimonies I delight as much as in all riches. (Ž 119,111; Ž 119,162; Př 3,13; Př 8,10; Př 8,18)

Ž 119,111Ž 119,162Př 3,13Př 8,10Př 8,18

15 I will meditate on your precepts and fix my eyes on your ways. (Ž 25,4; Ž 119,23; Ž 119,78; Ž 119,97)

Ž 25,4Ž 119,23Ž 119,78Ž 119,97

16 I will delight in your statutes; I will not forget your word. (Ž 119,24; Ž 119,47; Ž 119,70; Ž 119,77; Ž 119,92; Ž 119,143; Ž 119,174)

Ž 119,24Ž 119,47Ž 119,70Ž 119,77Ž 119,92Ž 119,143Ž 119,174

17 Gimel: Deal bountifully with your servant, that I may live and keep your word. (Ž 13,6; Ž 119,144) 18 Open my eyes, that I may behold wondrous things out of your law. 19 I am a sojourner on the earth; hide not your commandments from me! (Ž 39,12; Iz 6,9) 20 My soul is consumed with longing for your rules^[4] at all times. (Ž 42,1; Ž 119,40; Ž 119,131; Ž 119,174)

Ž 42,1Ž 119,40Ž 119,131Ž 119,174

21 You rebuke the insolent, accursed ones, who wander from your commandments. (Dt 27,26; Ž 119,10; Ž 119,51) 22 Take away from me scorn and contempt, for I have kept your testimonies. (Ž 44,13; Ž 119,2) 23 Even though princes sit plotting against me, your servant will meditate on your statutes. (Ž 119,15; Ž 119,27; Ž 119,161; Da 6,4)

Ž 119,15Ž 119,27Ž 119,161Da 6,4

24 Your testimonies are my delight; they are my counselors. (Ž 119,16; Ž 119,104; Ř 7,22) 25 Daleth: My soul clings to the dust; give me life according to your word! (Ž 44,25; Ž 71,20; Ž 119,37; Ž 119,40; Ž 119,65; Ž 119,88; Ž 119,107; Ž 119,149; Ž 119,154; Ž 119,156; Ž 119,159)

Ž 44,25Ž 71,20Ž 119,37Ž 119,40Ž 119,65Ž 119,88Ž 119,107Ž 119,149Ž 119,154Ž 119,156Ž 119,159

26 When I told of my ways, you answered me; teach me your statutes! (Ž 37,5; Ž 119,12) 27 Make me understand the way of your precepts, and I will meditate on your wondrous works. (Jb 32,8; Ž 119,15; Ž 119,18; Ž 119,23; Ž 119,34; Ž 119,73; Ž 119,78; Ž 119,125; Ž 119,144; Ž 119,169)

Jb 32,8Ž 119,15Ž 119,18Ž 119,23Ž 119,34Ž 119,73Ž 119,78Ž 119,125Ž 119,144Ž 119,169

28 My soul melts away for sorrow; strengthen me according to your word! (Ž 22,14) 29 Put false ways far from me and graciously teach me your law! (Ž 119,27) 30 I have chosen the way of faithfulness; I set your rules before me. (Ž 16,8) 31 I cling to your testimonies, O Lord; let me not be put to shame! (Ž 119,116) 32 I will run in the way of your commandments when you enlarge my heart!^[5] (1Kr 4,29; Iz 60,5; 2K 6,11; 2K 6,13)

1Kr 4,29Iz 60,52K 6,112K 6,13

33 He: Teach me, O Lord, the way of your statutes; and I will keep it to the end.^[6] (Ž 119,12; Ž 119,26; Ž 119,112; Mt 10,22; Žd 3,6; Zj 2,26)

Ž 119,12Ž 119,26Ž 119,112Mt 10,22Žd 3,6Zj 2,26

34 Give me understanding, that I may keep your law and observe it with my whole heart. (Ž 119,27; Př 2,6; Jk 1,5) 35 Lead me in the path of your commandments, for I delight in it. (Ž 1,2; Ž 25,4; Ž 119,16) 36 Incline my heart to your testimonies, and not to selfish gain! (1Kr 8,58; Ž 119,112; Ž 141,4; L 12,15; 1Tm 6,10; Žd 13,5)

1Kr 8,58Ž 119,112Ž 141,4L 12,151Tm 6,10Žd 13,5

37 Turn my eyes from looking at worthless things; and give me life in your ways. (Ž 119,25; Př 23,5; Iz 33,15) 38 Confirm to your servant your promise, that you may be feared. (2S 7,25; Ž 25,10; Ž 112,1; Ž 128,1; Ž 130,4)

2S 7,25Ž 25,10Ž 112,1Ž 128,1Ž 130,4

39 Turn away the reproach that I dread, for your rules are good. (Ž 119,22) 40 Behold, I long for your precepts; in your righteousness give me life! (Ž 119,20; Ž 119,149; Ž 119,156) 41 Waw: Let your steadfast love come to me, O Lord, your salvation according to your promise; (Ž 106,4; Ž 119,58; Ž 119,65; Ž 119,76; Ž 119,77; Ž 119,116; Ž 119,170)

Ž 106,4Ž 119,58Ž 119,65Ž 119,76Ž 119,77Ž 119,116Ž 119,170

42 then shall I have an answer for him who taunts me, for I trust in your word. (Ž 119,39; Př 27,11) 43 And take not the word of truth utterly out of my mouth, for my hope is in your rules. (Ž 31,24; Ž 119,49; Ž 119,74; Ž 119,81; Ž 119,114; Ž 119,147)

Ž 31,24Ž 119,49Ž 119,74Ž 119,81Ž 119,114Ž 119,147

44 I will keep your law continually, forever and ever, 45 and I shall walk in a wide place, for I have sought your precepts. (Ž 119,94; Ž 119,155; Př 4,12) 46 I will also speak of your testimonies before kings and shall not be put to shame, (Mt 10,18; Sk 26,1) 47 for I find my delight in your commandments, which I love. (Ž 119,16) 48 I will lift up my hands toward your commandments, which I love, and I will meditate on your statutes. (Ž 28,2; Ž 119,13) 49 Zayin: Remember your word to your servant, in which you have made me hope. (Ž 119,41; Ž 119,43) 50 This is my comfort in my affliction, that your promise gives me life. (Ž 71,20; Ž 119,25; Ř 15,4) 51 The insolent utterly deride me, but I do not turn away from your law. (Jb 23,11; Ž 42,3; Ž 44,18; Ž 119,69; Ž 119,78; Ž 119,85; Ž 119,122; Ž 119,157; Ž 123,4; Jr 20,7)

Jb 23,11Ž 42,3Ž 44,18Ž 119,69Ž 119,78Ž 119,85Ž 119,122Ž 119,157Ž 123,4Jr 20,7

52 When I think of your rules from of old, I take comfort, O Lord. 53 Hot indignation seizes me because of the wicked, who forsake your law. (Neh 13,25) 54 Your statutes have been my songs in the house of my sojourning. (Ž 39,12) 55 I remember your name in the night, O Lord, and keep your law. (Ž 42,8) 56 This blessing has fallen to me, that I have kept your precepts. (Ž 119,22; Ž 119,69; Ž 119,100) 57 Heth: The Lord is my portion; I promise to keep your words. (Ž 16,5) 58 I entreat your favor with all my heart; be gracious to me according to your promise. (Ž 45,12; Ž 119,41) 59 When I think on my ways, I turn my feet to your testimonies; (L 15,17) 60 I hasten and do not delay to keep your commandments. 61 Though the cords of the wicked ensnare me, I do not forget your law. (Ž 119,83; Ž 119,110) 62 At midnight I rise to praise you, because of your righteous rules. (Ž 119,7; Sk 16,25) 63 I am a companion of all who fear you, of those who keep your precepts. (Ž 101,6) 64 The earth, O Lord, is full of your steadfast love; teach me your statutes! (Ž 33,5; Ž 119,12) 65 Teth: You have dealt well with your servant, O Lord, according to your word. (Ž 119,41) 66 Teach me good judgment and knowledge, for I believe in your commandments. (Fp 1,9; Jk 1,5) 67 Before I was afflicted I went astray, but now I keep your word. (Ž 119,71; Ž 119,75; Jr 31,18; Žd 12,5)

Ž 119,71Ž 119,75Jr 31,18Žd 12,5

68 You are good and do good; teach me your statutes. (Ž 106,1; Ž 119,12) 69 The insolent smear me with lies, but with my whole heart I keep your precepts; (Jb 13,4; Ž 109,2; Ž 119,51; Ž 119,56)

Jb 13,4Ž 109,2Ž 119,51Ž 119,56

70 their heart is unfeeling like fat, but I delight in your law. (Ž 17,10; Ž 119,16; Iz 6,10) 71 It is good for me that I was afflicted, that I might learn your statutes. (Ž 119,67) 72 The law of your mouth is better to me than thousands of gold and silver pieces. (Ž 19,10; Ž 119,127; Př 8,10) 73 Yodh: Your hands have made and fashioned me; give me understanding that I may learn your commandments. (Jb 10,8; Jb 31,15; Ž 95,6; Ž 119,27)

Jb 10,8Jb 31,15Ž 95,6Ž 119,27

74 Those who fear you shall see me and rejoice, because I have hoped in your word. (Ž 34,2; Ž 35,27; Ž 107,42; Ž 119,43; Ž 130,5)

Ž 34,2Ž 35,27Ž 107,42Ž 119,43Ž 130,5

75 I know, O Lord, that your rules are righteous, and that in faithfulness you have afflicted me. (Ž 33,4; Ž 119,67; Ž 119,138) 76 Let your steadfast love comfort me according to your promise to your servant. 77 Let your mercy come to me, that I may live; for your law is my delight. (Ž 119,24; Ž 119,41; Ž 119,47; Ž 119,174)

Ž 119,24Ž 119,41Ž 119,47Ž 119,174

78 Let the insolent be put to shame, because they have wronged me with falsehood; as for me, I will meditate on your precepts. (Ž 25,3; Ž 119,15; Ž 119,23; Ž 119,51; Ž 119,86)

Ž 25,3Ž 119,15Ž 119,23Ž 119,51Ž 119,86

79 Let those who fear you turn to me, that they may know your testimonies. (Jr 15,19) 80 May my heart be blameless in your statutes, that I may not be put to shame! (Ž 119,1; Ž 119,6) 81 Kaph: My soul longs for your salvation; I hope in your word. (Ž 84,2; Ž 119,74; Ž 119,114) 82 My eyes long for your promise; I ask, “When will you comfort me?” (Ž 69,3; Ž 101,2) 83 For I have become like a wineskin in the smoke, yet I have not forgotten your statutes. (Jb 30,30; Mt 9,17; Mk 2,22) 84 How long must your servant endure?^[7] When will you judge those who persecute me? (Ž 39,4; Za 1,12; Zj 6,10) 85 The insolent have dug pitfalls for me; they do not live according to your law. (Ž 7,15; Ž 119,51) 86 All your commandments are sure; they persecute me with falsehood; help me! (Ž 35,19; Ž 109,26; Ž 119,78; Ž 119,138)

Ž 35,19Ž 109,26Ž 119,78Ž 119,138

87 They have almost made an end of me on earth, but I have not forsaken your precepts. 88 In your steadfast love give me life, that I may keep the testimonies of your mouth. (Ž 71,20; Ž 119,25) 89 Lamedh: Forever, O Lord, your word is firmly fixed in the heavens. (Ž 119,152; Jr 31,35; Mt 24,35; 1P 1,25)

Ž 119,152Jr 31,35Mt 24,351P 1,25

90 Your faithfulness endures to all generations; you have established the earth, and it stands fast. (Ž 36,5; Ž 148,6; Kaz 1,4) 91 By your appointment they stand this day, for all things are your servants. (Jr 33,25) 92 If your law had not been my delight, I would have perished in my affliction. (Ž 119,77) 93 I will never forget your precepts, for by them you have given me life. (Ž 71,20; Ž 119,25) 94 I am yours; save me, for I have sought your precepts. (Ž 119,45) 95 The wicked lie in wait to destroy me, but I consider your testimonies. 96 I have seen a limit to all perfection, but your commandment is exceedingly broad. (Ž 18,19) 97 Mem: Oh how I love your law! It is my meditation all the day. (Ž 1,2; Ž 119,15; Ž 119,113; Ž 119,163; Ž 119,165)

Ž 1,2Ž 119,15Ž 119,113Ž 119,163Ž 119,165

98 Your commandment makes me wiser than my enemies, for it is ever with me. (Dt 4,6) 99 I have more understanding than all my teachers, for your testimonies are my meditation. (2Tm 3,15) 100 I understand more than the aged,^[8] for I keep your precepts. (Jb 32,7; Ž 119,56; Ž 119,69) 101 I hold back my feet from every evil way, in order to keep your word. (Př 1,15) 102 I do not turn aside from your rules, for you have taught me. 103 How sweet are your words to my taste, sweeter than honey to my mouth! (Ž 19,10) 104 Through your precepts I get understanding; therefore I hate every false way. (Ž 119,128) 105 Nun: Your word is a lamp to my feet and a light to my path. (Př 6,23) 106 I have sworn an oath and confirmed it, to keep your righteous rules. (Neh 10,29; Ž 119,7) 107 I am severely afflicted; give me life, O Lord, according to your word! (Ž 71,20; Ž 119,25; Ž 119,50; Ž 119,88)

Ž 71,20Ž 119,25Ž 119,50Ž 119,88

108 Accept my freewill offerings of praise, O Lord, and teach me your rules. (Ž 119,12; Oz 14,2) 109 I hold my life in my hand continually, but I do not forget your law. (Sd 12,3; Ž 119,83) 110 The wicked have laid a snare for me, but I do not stray from your precepts. (Ž 91,3; Ž 119,10) 111 Your testimonies are my heritage forever, for they are the joy of my heart. (Dt 33,4; Ž 119,14; Ž 119,162) 112 I incline my heart to perform your statutes forever, to the end.^[9] (Ž 119,33; Ž 119,36) 113 Samekh: I hate the double-minded, but I love your law. (1Kr 18,21; Ž 119,97; Jk 1,8; Jk 4,8)

1Kr 18,21Ž 119,97Jk 1,8Jk 4,8

114 You are my hiding place and my shield; I hope in your word. (Ž 3,3; Ž 32,7; Ž 119,74) 115 Depart from me, you evildoers, that I may keep the commandments of my God. (Ž 6,8; Ž 119,22) 116 Uphold me according to your promise, that I may live, and let me not be put to shame in my hope! (Ž 25,2; Ž 119,31; Ž 119,41; Ž 146,5)

Ž 25,2Ž 119,31Ž 119,41Ž 146,5

117 Hold me up, that I may be safe and have regard for your statutes continually! (Ž 20,2) 118 You spurn all who go astray from your statutes, for their cunning is in vain. (Ž 119,10; Ž 119,21; Ž 119,110; Pl 1,15)

Ž 119,10Ž 119,21Ž 119,110Pl 1,15

119 All the wicked of the earth you discard like dross, therefore I love your testimonies. (Ž 119,97; Iz 1,25; Ez 22,18; Mal 3,2)

Ž 119,97Iz 1,25Ez 22,18Mal 3,2

120 My flesh trembles for fear of you, and I am afraid of your judgments. (Jb 4,14; Abk 3,16) 121 Ayin: I have done what is just and right; do not leave me to my oppressors. 122 Give your servant a pledge of good; let not the insolent oppress me. (Jb 17,3; Ž 119,51) 123 My eyes long for your salvation and for the fulfillment of your righteous promise. (Ž 119,82) 124 Deal with your servant according to your steadfast love, and teach me your statutes. (Ž 119,12) 125 I am your servant; give me understanding, that I may know your testimonies! (Ž 116,16; Ž 119,27) 126 It is time for the Lord to act, for your law has been broken. 127 Therefore I love your commandments above gold, above fine gold. (Ž 19,10; Ž 119,72) 128 Therefore I consider all your precepts to be right; I hate every false way. (Ž 119,104) 129 Pe: Your testimonies are wonderful; therefore my soul keeps them. (Ž 119,18; Ž 119,22; Ž 119,27) 130 The unfolding of your words gives light; it imparts understanding to the simple. (Ž 19,7) 131 I open my mouth and pant, because I long for your commandments. (Jb 29,23; Ž 42,1; Ž 81,10; Ž 119,20)

Jb 29,23Ž 42,1Ž 81,10Ž 119,20

132 Turn to me and be gracious to me, as is your way with those who love your name. (Ž 25,16) 133 Keep steady my steps according to your promise, and let no iniquity get dominion over me. (Ž 17,5; Ž 19,13) 134 Redeem me from man’s oppression, that I may keep your precepts. (L 1,74) 135 Make your face shine upon your servant, and teach me your statutes. (Ž 4,6; Ž 119,12) 136 My eyes shed streams of tears, because people do not keep your law. (Ž 119,158; Jr 9,1; Jr 9,18; Jr 14,17; Pl 3,48; Ez 9,4; Fp 3,18)

Ž 119,158Jr 9,1Jr 9,18Jr 14,17Pl 3,48Ez 9,4Fp 3,18

137 Tsadhe: Righteous are you, O Lord, and right are your rules. (Ž 116,5) 138 You have appointed your testimonies in righteousness and in all faithfulness. (Ž 19,7; Ž 119,75; Ž 119,86; Ž 119,172)

Ž 19,7Ž 119,75Ž 119,86Ž 119,172

139 My zeal consumes me, because my foes forget your words. (Ž 69,9) 140 Your promise is well tried, and your servant loves it. (Ž 12,6; Ž 119,97) 141 I am small and despised, yet I do not forget your precepts. (Ž 119,83) 142 Your righteousness is righteous forever, and your law is true. (Ž 19,9; Ž 119,151; Ž 119,160; J 17,17)

Ž 19,9Ž 119,151Ž 119,160J 17,17

143 Trouble and anguish have found me out, but your commandments are my delight. (Ž 119,24) 144 Your testimonies are righteous forever; give me understanding that I may live. (Ž 119,17; Ž 119,27) 145 Qoph: With my whole heart I cry; answer me, O Lord! I will keep your statutes. (Ž 119,2; Ž 119,10; Ž 119,22; Ž 119,33)

Ž 119,2Ž 119,10Ž 119,22Ž 119,33

146 I call to you; save me, that I may observe your testimonies. 147 I rise before dawn and cry for help; I hope in your words. (Ž 5,3; Ž 119,74) 148 My eyes are awake before the watches of the night, that I may meditate on your promise. (Ž 42,8) 149 Hear my voice according to your steadfast love; O Lord, according to your justice give me life. (Ž 71,20; Ž 119,25; Ž 119,40; Ž 119,156)

Ž 71,20Ž 119,25Ž 119,40Ž 119,156

150 They draw near who persecute me with evil purpose; they are far from your law. 151 But you are near, O Lord, and all your commandments are true. (Ž 119,142; Ž 145,18) 152 Long have I known from your testimonies that you have founded them forever. (Ž 119,89; Ž 119,160; Mt 5,18) 153 Resh: Look on my affliction and deliver me, for I do not forget your law. (Jb 36,15; Ž 119,83) 154 Plead my cause and redeem me; give me life according to your promise! (Ž 35,1; Ž 119,25) 155 Salvation is far from the wicked, for they do not seek your statutes. (Jb 5,4; Ž 119,150) 156 Great is your mercy, O Lord; give me life according to your rules. (2S 24,14; Ž 119,154) 157 Many are my persecutors and my adversaries, but I do not swerve from your testimonies. (Ž 3,1; Ž 119,51) 158 I look at the faithless with disgust, because they do not keep your commands. (Ž 119,136; Ž 139,21; Jr 3,20) 159 Consider how I love your precepts! Give me life according to your steadfast love. (Ž 119,97; Ž 119,154) 160 The sum of your word is truth, and every one of your righteous rules endures forever. (Ž 119,7; Ž 119,142; Ž 119,172; Ž 139,17)

Ž 119,7Ž 119,142Ž 119,172Ž 139,17

161 Sin and Shin: Princes persecute me without cause, but my heart stands in awe of your words. (1S 24,11; 1S 26,18; Ž 2,11; Ž 69,4; Ž 119,23)

1S 24,111S 26,18Ž 2,11Ž 69,4Ž 119,23

162 I rejoice at your word like one who finds great spoil. (1S 30,16; Ž 119,161; Iz 9,3; Mt 13,44)

1S 30,16Ž 119,161Iz 9,3Mt 13,44

163 I hate and abhor falsehood, but I love your law. (Ž 119,97) 164 Seven times a day I praise you for your righteous rules. (Ž 119,160) 165 Great peace have those who love your law; nothing can make them stumble. (Ž 37,11; Ž 37,37; Př 3,2; Př 3,23; Mt 13,41; 1J 2,10)

Ž 37,11Ž 37,37Př 3,2Př 3,23Mt 13,411J 2,10

166 I hope for your salvation, O Lord, and I do your commandments. (Gn 49,18; Ž 119,174) 167 My soul keeps your testimonies; I love them exceedingly. (Ž 119,163) 168 I keep your precepts and testimonies, for all my ways are before you. (Ž 139,3; Př 5,21) 169 Taw: Let my cry come before you, O Lord; give me understanding according to your word! (Ž 119,34; Ž 119,65; Ž 119,145) 170 Let my plea come before you; deliver me according to your word. (Ž 119,41) 171 My lips will pour forth praise, for you teach me your statutes. (Ž 119,12; Ž 145,7) 172 My tongue will sing of your word, for all your commandments are right. (Ž 119,160) 173 Let your hand be ready to help me, for I have chosen your precepts. (Jz 24,22; Př 1,29) 174 I long for your salvation, O Lord, and your law is my delight. (Ž 119,20; Ž 119,24) 175 Let my soul live and praise you, and let your rules help me. 176 I have gone astray like a lost sheep; seek your servant, for I do not forget your commandments. (Ž 119,83; Iz 53,6; Mt 18,12; L 15,4; 1P 2,25)

Ž 119,83Iz 53,6Mt 18,12L 15,41P 2,25

Lutherbibel 2017

od Deutsche Bibelgesellschaft

Die Herrlichkeit des Wortes Gottes

1 Wohl denen, die ohne Tadel leben, die im Gesetz des HERRN wandeln!^[1] (Ž 112,1) 2 Wohl denen, die sich an seine Zeugnisse halten, die ihn von ganzem Herzen suchen, 3 die auf seinen Wegen wandeln und kein Unrecht tun. 4 Du hast geboten, fleißig zu halten deine Befehle. 5 O dass mein Leben deine Gebote mit ganzem Ernst hielte. 6 Wenn ich schaue allein auf deine Gebote, so werde ich nicht zuschanden. 7 Ich danke dir mit aufrichtigem Herzen, dass du mich lehrst die Ordnungen deiner Gerechtigkeit. 8 Deine Gebote will ich halten; verlass mich nimmermehr! 9 Wie wird ein junger Mann seinen Weg unsträflich gehen? Wenn er sich hält an dein Wort. 10 Ich suche dich von ganzem Herzen; lass mich nicht abirren von deinen Geboten. 11 Ich behalte dein Wort in meinem Herzen, damit ich nicht wider dich sündige. 12 Gelobet seist du, HERR! Lehre mich deine Gebote! 13 Ich will mit meinen Lippen erzählen alle Urteile deines Mundes. 14 Ich freue mich über den Weg deiner Zeugnisse wie über allen Reichtum. 15 Ich will nachsinnen über deine Befehle und schauen auf deine Wege. 16 Ich habe Freude an deinen Satzungen und vergesse deine Worte nicht. 17 Tu wohl deinem Knecht, dass ich lebe und dein Wort halte. 18 Öffne mir die Augen, dass ich sehe die Wunder an deinem Gesetz. 19 Ich bin ein Gast auf Erden; verbirg deine Gebote nicht vor mir. (Ž 39,13) 20 Meine Seele verzehrt sich vor Verlangen nach deinen Ordnungen allezeit. 21 Du schiltst die Stolzen; verflucht sind, die von deinen Geboten abirren. (Dt 27,26; Ga 3,10) 22 Wende von mir Schmach und Verachtung; denn ich halte mich an deine Zeugnisse. 23 Fürsten sitzen da und reden wider mich; aber dein Knecht sinnt nach über deine Gebote. 24 Ich habe Freude an deinen Zeugnissen; sie sind meine Ratgeber. 25 Meine Seele liegt im Staube; erquicke mich nach deinem Wort. 26 Ich erzähle dir meine Wege, und du erhörst mich; lehre mich deine Gebote. 27 Lass mich verstehen den Weg deiner Befehle, so will ich nachsinnen über deine Wunder. 28 Meine Seele verschmachtet vor Gram; richte mich auf durch dein Wort. 29 Halte fern von mir den Weg der Lüge und gib mir in Gnaden dein Gesetz. 30 Ich habe erwählt den Weg der Wahrheit, deine Urteile habe ich vor mich gestellt. 31 Ich halte an deinen Zeugnissen fest; HERR, lass mich nicht zuschanden werden! 32 Ich laufe den Weg deiner Gebote; denn du tröstest mein Herz. 33 Zeige mir, HERR, den Weg deiner Gebote, dass ich sie bewahre bis ans Ende. 34 Unterweise mich, dass ich bewahre dein Gesetz und es halte von ganzem Herzen. 35 Führe mich auf dem Steig deiner Gebote; denn ich habe Gefallen daran. 36 Neige mein Herz zu deinen Zeugnissen und nicht zur Habsucht. 37 Wende meine Augen ab, dass sie nicht sehen nach unnützer Lehre, und erquicke mich auf deinem Wege. 38 Erfülle deinem Knecht dein Wort, dass man dich fürchte. 39 Wende meine Schmach, vor der mir graut; denn deine Urteile sind gut. 40 Siehe, ich begehre deine Befehle; erquicke mich mit deiner Gerechtigkeit. 41 HERR, lass mir deine Gnade widerfahren, deine Hilfe nach deinem Wort, 42 dass ich antworten kann dem, der mich schmäht; denn ich verlasse mich auf dein Wort. 43 Und nimm ja nicht von meinem Munde das Wort der Wahrheit; denn ich hoffe auf deine Urteile. 44 Ich will dein Gesetz halten allezeit, immer und ewiglich. 45 Und ich wandle in weitem Raum; denn ich suche deine Befehle. 46 Ich rede von deinen Zeugnissen vor Königen und schäme mich nicht. (Mt 10,18) 47 Ich habe meine Freude an deinen Geboten, sie sind mir sehr lieb, 48 und hebe meine Hände auf zu deinen Geboten, die mir lieb sind, und sinne nach über deine Weisungen. 49 Denk an das Wort für deinen Knecht, und lass mich darauf hoffen. 50 Das ist mein Trost in meinem Elend, dass dein Wort mich erquickt. 51 Die Stolzen treiben ihren Spott mit mir; dennoch weiche ich nicht von deinem Gesetz. 52 HERR, wenn ich an deine ewigen Ordnungen denke, so werde ich getröstet. 53 Zorn erfasst mich über die Frevler, die dein Gesetz verlassen. 54 Deine Gebote sind mein Lied geworden im Haus, in dem ich Fremdling bin. 55 HERR, ich gedenke des Nachts an deinen Namen und halte dein Gesetz. 56 Das ist mein Schatz, dass ich mich an deine Befehle halte. 57 Ich habe gesagt: HERR, das soll mein Erbe sein, dass ich deine Worte halte. 58 Ich suche deine Gunst von ganzem Herzen; sei mir gnädig nach deinem Wort. 59 Ich bedenke meine Wege und lenke meine Füße zu deinen Zeugnissen. 60 Ich eile und säume nicht, zu halten deine Gebote. 61 Der Frevler Stricke umschlingen mich; aber dein Gesetz vergesse ich nicht. 62 Zur Mitternacht stehe ich auf, dir zu danken für die Ordnungen deiner Gerechtigkeit. (Ž 42,9) 63 Ich halte mich zu allen, die dich fürchten und deine Befehle halten. 64 HERR, die Erde ist voll deiner Güte; lehre mich deine Gebote. 65 Du tust Gutes deinem Knecht, HERR, nach deinem Wort. 66 Lehre mich heilsame Einsicht und Erkenntnis; denn ich glaube deinen Geboten. 67 Ehe ich gedemütigt wurde, irrte ich; nun aber halte ich dein Wort. 68 Du bist gütig und freundlich, lehre mich deine Gebote. 69 Die Stolzen erdichten Lügen über mich, ich aber halte von ganzem Herzen deine Befehle. 70 Träge wie Fett ist ihr Herz; ich aber habe Freude an deinem Gesetz. 71 Es ist gut für mich, dass ich gedemütigt wurde, damit ich deine Gebote lerne. 72 Das Gesetz deines Mundes ist mir lieber als viel tausend Stück Gold und Silber. 73 Deine Hände haben mich gemacht und bereitet; unterweise mich, dass ich deine Gebote lerne. 74 Die dich fürchten, sehen mich und freuen sich; denn ich hoffe auf dein Wort. 75 HERR, ich weiß, dass deine Urteile gerecht sind; in deiner Treue hast du mich gedemütigt. 76 Deine Gnade soll mein Trost sein, wie du deinem Knecht zugesagt hast. 77 Lass mir deine Barmherzigkeit widerfahren, dass ich lebe; denn ich habe Freude an deinem Gesetz. 78 Ach dass die Stolzen zuschanden würden, / die mich mit Lügen niederdrücken! Ich aber sinne nach über deine Befehle. 79 Ach dass sich zu mir hielten, die dich fürchten und deine Zeugnisse kennen! 80 Mein Herz bleibe rechtschaffen in deinen Geboten, damit ich nicht zuschanden werde. 81 Meine Seele verlangt nach deinem Heil; ich hoffe auf dein Wort. 82 Meine Augen sehnen sich nach deinem Wort und sagen: Wann tröstest du mich? 83 Ich bin wie ein Weinschlauch im Rauch; doch deine Gebote vergesse ich nicht. 84 Wie lange soll dein Knecht warten? Wann willst du Gericht halten über meine Verfolger? 85 Die Stolzen graben mir Gruben, sie, die nicht tun nach deinem Gesetz. 86 All deine Gebote sind Wahrheit; sie aber verfolgen mich mit Lügen; hilf mir! 87 Sie haben mich fast umgebracht auf Erden; ich aber verlasse deine Befehle nicht. 88 Erquicke mich nach deiner Gnade, dass ich halte das Zeugnis deines Mundes. 89 HERR, dein Wort bleibt ewiglich, so weit der Himmel reicht; (Iz 40,8) 90 deine Wahrheit währet für und für. Du hast die Erde fest gegründet, und sie bleibt stehen. 91 Nach deinen Ordnungen bestehen sie bis heute; denn es muss dir alles dienen. 92 Wenn dein Gesetz nicht mein Trost gewesen wäre, so wäre ich vergangen in meinem Elend. (Jr 15,16) 93 Ich will deine Befehle nimmermehr vergessen; denn du erquickst mich damit. 94 Ich bin dein, hilf mir; denn ich suche deine Befehle. 95 Frevler lauern mir auf, dass sie mich umbringen; ich aber merke auf deine Zeugnisse. 96 Ich habe gesehen, dass alles Vollkommene ein Ende hat, aber dein Gebot bleibt bestehen. 97 Wie habe ich dein Gesetz so lieb! Täglich sinne ich ihm nach. (Ž 1,2) 98 Du machst mich mit deinem Gebot weiser, als meine Feinde sind; denn es ist ewiglich mein Schatz. 99 Ich habe mehr Einsicht als alle meine Lehrer; denn über deine Zeugnisse sinne ich nach. 100 Ich bin klüger als die Alten; denn ich halte deine Befehle. 101 Ich verwehre meinem Fuß alle bösen Wege, dass ich dein Wort halte. 102 Ich weiche nicht von deinen Ordnungen; denn du lehrest mich. 103 Dein Wort ist meinem Munde süßer als Honig. 104 Dein Wort macht mich klug; darum hasse ich alle falschen Wege. (Ž 29,1) 105 Dein Wort ist meines Fußes Leuchte und ein Licht auf meinem Wege. (2P 1,19) 106 Ich schwöre und will’s halten: Die Ordnungen deiner Gerechtigkeit will ich bewahren. 107 Ich bin sehr gedemütigt; HERR, erquicke mich nach deinem Wort! 108 Lass dir gefallen, HERR, das Opfer meines Mundes, und lehre mich deine Ordnungen. (Ž 19,15) 109 Mein Leben ist immer in Gefahr; aber dein Gesetz vergesse ich nicht. 110 Frevler legen mir Schlingen; ich aber irre nicht ab von deinen Befehlen. 111 Deine Zeugnisse sind mein ewiges Erbe; denn sie sind meines Herzens Wonne. 112 Ich neige mein Herz, zu tun deine Gebote immer und ewiglich. 113 Ich hasse die Wankelmütigen und liebe dein Gesetz. (1Kr 18,21; Ž 31,7) 114 Du bist mein Schutz und mein Schild; ich hoffe auf dein Wort. 115 Weichet von mir, ihr Übeltäter! Ich will halten die Gebote meines Gottes. 116 Erhalte mich nach deinem Wort, dass ich lebe, und lass mich nicht zuschanden werden in meiner Hoffnung. 117 Stärke mich, dass ich gerettet werde, so will ich stets Freude haben an deinen Geboten. 118 Du verwirfst alle, die von deinen Geboten abirren; denn ihr Tun ist Lug und Trug. 119 Du schaffst alle Frevler auf Erden weg wie Schlacken, darum liebe ich deine Zeugnisse. (Iz 1,25) 120 Ich fürchte mich vor dir, dass mir die Haut schaudert, und ich entsetze mich vor deinen Urteilen. 121 Ich übe Recht und Gerechtigkeit; übergib mich nicht denen, die mir Gewalt antun wollen. 122 Tritt ein für deinen Knecht und tröste ihn, dass mir die Stolzen nicht Gewalt antun! 123 Meine Augen sehnen sich nach deinem Heil und nach dem Wort deiner Gerechtigkeit. 124 Handle mit deinem Knechte nach deiner Gnade und lehre mich deine Gebote. 125 Ich bin dein Knecht: Unterweise mich, dass ich verstehe deine Zeugnisse. 126 Es ist Zeit, dass der HERR handelt; sie haben dein Gesetz zerbrochen. 127 Darum liebe ich deine Gebote mehr als Gold und feines Gold. 128 Darum halte ich alle deine Befehle für recht, ich hasse alle falschen Wege. (Ž 29,1) 129 Deine Zeugnisse sind Wunderwerke; darum hält sie meine Seele. 130 Wenn dein Wort offenbar wird, so erleuchtet es und macht klug die Unverständigen. 131 Ich tue meinen Mund weit auf und lechze, denn mich verlangt nach deinen Geboten. 132 Wende dich zu mir und sei mir gnädig, wie du pflegst zu tun denen, die deinen Namen lieben. 133 Lass meinen Gang in deinem Wort fest sein und lass kein Unrecht über mich herrschen. 134 Erlöse mich von der Bedrückung durch Menschen, so will ich halten deine Befehle. 135 Lass dein Antlitz leuchten über deinen Knecht, und lehre mich deine Gebote. 136 Wasserbäche fließen aus meinen Augen, weil man dein Gesetz nicht hält. 137 HERR, du bist gerecht, und deine Urteile sind richtig. 138 Du hast deine Zeugnisse geboten in Gerechtigkeit und großer Treue. 139 Ich habe mich fast zu Tode geeifert, weil meine Widersacher deine Worte vergessen. (Ž 69,10) 140 Dein Wort ist ganz durchläutert, und dein Knecht hat es lieb. 141 Ich bin gering und verachtet; ich vergesse aber nicht deine Befehle. 142 Deine Gerechtigkeit ist eine ewige Gerechtigkeit, und dein Gesetz ist Wahrheit. 143 Angst und Not haben mich getroffen; ich habe aber Freude an deinen Geboten. 144 Deine Zeugnisse sind gerecht in Ewigkeit; unterweise mich, so lebe ich. 145 Ich rufe von ganzem Herzen; erhöre mich, HERR; ich will deine Gebote halten. 146 Ich rufe zu dir, hilf mir, so will ich deine Zeugnisse halten. 147 Ich komme in der Frühe und rufe um Hilfe; auf dein Wort hoffe ich. 148 Ich wache auf, wenn’s noch Nacht ist, nachzusinnen über dein Wort. 149 Höre meine Stimme nach deiner Gnade; HERR, erquicke mich nach deinen Ordnungen. 150 Meine arglistigen Verfolger nahen; sie sind fern von deinem Gesetz. 151 HERR, du bist nahe, und alle deine Gebote sind Wahrheit. 152 Längst weiß ich aus deinen Zeugnissen, dass du sie für ewig gegründet hast. 153 Sieh doch mein Elend und errette mich; denn ich vergesse dein Gesetz nicht. 154 Führe meine Sache und erlöse mich; erquicke mich durch dein Wort. 155 Das Heil ist fern von den Gottlosen; denn sie achten deine Gebote nicht. 156 HERR, deine Barmherzigkeit ist groß; erquicke mich nach deinen Ordnungen. 157 Meiner Verfolger und Widersacher sind viele; ich weiche aber nicht von deinen Zeugnissen. 158 Ich sehe die Verächter und es tut mir wehe, dass sie dein Wort nicht halten. 159 Siehe, ich liebe deine Befehle; HERR, erquicke mich nach deiner Gnade. 160 Dein Wort ist nichts als Wahrheit, alle Ordnungen deiner Gerechtigkeit währen ewiglich. (J 17,17) 161 Fürsten verfolgen mich ohne Grund; aber mein Herz fürchtet sich nur vor deinen Worten. 162 Ich freue mich über dein Wort wie einer, der große Beute macht. 163 Lügen bin ich feind, und sie sind mir ein Gräuel; aber dein Gesetz habe ich lieb. 164 Ich lobe dich des Tages siebenmal um deiner gerechten Ordnungen willen. 165 Großen Frieden haben, die dein Gesetz lieben; sie werden nicht straucheln. 166 HERR, ich warte auf dein Heil und tue nach deinen Geboten. 167 Meine Seele hält deine Zeugnisse und liebt sie sehr. 168 Ich halte deine Befehle und deine Zeugnisse; denn alle meine Wege liegen offen vor dir. 169 HERR, lass mein Klagen vor dich kommen; unterweise mich nach deinem Wort. 170 Lass mein Flehen vor dich kommen; errette mich nach deinem Wort. 171 Meine Lippen sollen dich loben; denn du lehrst mich deine Gebote. 172 Meine Zunge soll singen von deinem Wort; denn alle deine Gebote sind gerecht. 173 Lass deine Hand mir beistehen; denn ich habe erwählt deine Befehle. 174 HERR, mich verlangt nach deinem Heil, und an deinem Gesetz habe ich Freude. 175 Lass meine Seele leben, dass sie dich lobe, und deine Ordnungen mir helfen. 176 Ich bin wie ein verirrtes und verlorenes Schaf; suche deinen Knecht, denn ich vergesse deine Gebote nicht.