Acts 2 | English Standard Version

English Standard Version

The Coming of the Holy Spirit

1 When the day of Pentecost arrived, they were all together in one place. (Le 23:15; Ac 20:16; 1Co 16:8) 2 And suddenly there came from heaven a sound like a mighty rushing wind, and it filled the entire house where they were sitting. (1Ki 19:11; Job 38:1; Eze 1:4; Ac 4:31; Ac 16:26)

1Ki 19:11Job 38:1Eze 1:4Ac 4:31Ac 16:26

3 And divided tongues as of fire appeared to them and rested^[1] on each one of them. (Mt 3:11) 4 And they were all filled with the Holy Spirit and began to speak in other tongues as the Spirit gave them utterance. (Mr 16:17; Ac 4:31; Ac 13:52; 1Co 12:10)

Mr 16:17Ac 4:31Ac 13:521Co 12:10

5 Now there were dwelling in Jerusalem Jews, devout men from every nation under heaven. 6 And at this sound the multitude came together, and they were bewildered, because each one was hearing them speak in his own language. (Ac 2:2) 7 And they were amazed and astonished, saying, “Are not all these who are speaking Galileans? (Mt 26:73; Ac 1:11; Ac 2:12) 8 And how is it that we hear, each of us in his own native language? 9 Parthians and Medes and Elamites and residents of Mesopotamia, Judea and Cappadocia, Pontus and Asia, (Ge 14:1; Ge 14:9; 2Ki 17:6; Isa 11:11; Da 8:2)

Ge 14:1Ge 14:92Ki 17:6Isa 11:11Da 8:2

10 Phrygia and Pamphylia, Egypt and the parts of Libya belonging to Cyrene, and visitors from Rome, 11 both Jews and proselytes, Cretans and Arabians—we hear them telling in our own tongues the mighty works of God.” (Mt 23:15; Ac 6:5; Ac 13:43) 12 And all were amazed and perplexed, saying to one another, “What does this mean?” (Ac 2:7) 13 But others mocking said, “They are filled with new wine.” (Ac 17:32; 1Co 14:23)

Peter’s Sermon at Pentecost

14 But Peter, standing with the eleven, lifted up his voice and addressed them: “Men of Judea and all who dwell in Jerusalem, let this be known to you, and give ear to my words. 15 For these people are not drunk, as you suppose, since it is only the third hour of the day.^[2] (1Th 5:7) 16 But this is what was uttered through the prophet Joel: 17 “‘And in the last days it shall be, God declares, that I will pour out my Spirit on all flesh, and your sons and your daughters shall prophesy, and your young men shall see visions, and your old men shall dream dreams; (Isa 32:15; Isa 44:3; Eze 36:27; Joe 2:28; Ac 2:18; Ac 2:33; Ac 10:45; Ac 21:9; Ro 5:5; Tit 3:6)

Isa 32:15Isa 44:3Eze 36:27Joe 2:28Ac 2:18Ac 2:33Ac 10:45Ac 21:9Ro 5:5Tit 3:6

18 even on my male servants and female servants in those days I will pour out my Spirit, and they shall prophesy. (Ac 11:28; Ac 21:10; 1Co 12:10) 19 And I will show wonders in the heavens above and signs on the earth below, blood, and fire, and vapor of smoke; 20 the sun shall be turned to darkness and the moon to blood, before the day of the Lord comes, the great and magnificent day. (Mt 24:29; 1Th 5:2; Re 16:14) 21 And it shall come to pass that everyone who calls upon the name of the Lord shall be saved.’ (Ac 16:31; Ro 10:13) 22 “Men of Israel, hear these words: Jesus of Nazareth, a man attested to you by God with mighty works and wonders and signs that God did through him in your midst, as you yourselves know— (Mt 12:28; Lu 24:19; Joh 3:2; Ac 10:38; 2Co 12:12; 2Th 2:9; Heb 2:4)

Mt 12:28Lu 24:19Joh 3:2Ac 10:382Co 12:122Th 2:9Heb 2:4

23 this Jesus,^[3] delivered up according to the definite plan and foreknowledge of God, you crucified and killed by the hands of lawless men. (Mt 20:19; Mt 26:24; Lu 22:22; Lu 24:20; Ac 3:13; Ac 3:18; Ac 4:28; Ac 5:30; Ac 13:27; 1Pe 1:2; 1Pe 1:20; Re 13:8)

Mt 20:19Mt 26:24Lu 22:22Lu 24:20Ac 3:13Ac 3:18Ac 4:28Ac 5:30Ac 13:271Pe 1:21Pe 1:20Re 13:8

24 God raised him up, loosing the pangs of death, because it was not possible for him to be held by it. (Lu 24:5; Joh 10:18; Ac 2:32; Ac 3:15; Ac 4:10; Ac 10:40; Ac 13:30; Ac 13:33; Ac 13:37; Ac 17:31; Ro 4:24; Ro 6:4; Ro 8:11; Ro 10:9; 1Co 6:14; 1Co 15:15; 2Co 4:14; Ga 1:1; Eph 1:20; Eph 2:5; Col 2:12; 1Th 1:10; 2Ti 1:10; Heb 2:14; Heb 13:20; 1Pe 1:21; Re 1:17)

Lu 24:5Joh 10:18Ac 2:32Ac 3:15Ac 4:10Ac 10:40Ac 13:30Ac 13:33Ac 13:37Ac 17:31Ro 4:24Ro 6:4Ro 8:11Ro 10:91Co 6:141Co 15:152Co 4:14Ga 1:1Eph 1:20Eph 2:5Col 2:121Th 1:102Ti 1:10Heb 2:14Heb 13:201Pe 1:21Re 1:17

25 For David says concerning him, “‘I saw the Lord always before me, for he is at my right hand that I may not be shaken; (Ps 16:8) 26 therefore my heart was glad, and my tongue rejoiced; my flesh also will dwell in hope. (Ro 4:18) 27 For you will not abandon my soul to Hades, or let your Holy One see corruption. (Mt 11:23; Lu 2:26; Ac 2:31; Ac 13:35; Heb 7:26)

Mt 11:23Lu 2:26Ac 2:31Ac 13:35Heb 7:26

28 You have made known to me the paths of life; you will make me full of gladness with your presence.’ 29 “Brothers, I may say to you with confidence about the patriarch David that he both died and was buried, and his tomb is with us to this day. (1Ki 2:10; Ne 3:16; Ac 7:8; Ac 13:36; Heb 7:4)

1Ki 2:10Ne 3:16Ac 7:8Ac 13:36Heb 7:4

30 Being therefore a prophet, and knowing that God had sworn with an oath to him that he would set one of his descendants on his throne, (2Sa 23:2; Mt 22:43; Lu 1:32; Heb 11:32)

2Sa 23:2Mt 22:43Lu 1:32Heb 11:32

31 he foresaw and spoke about the resurrection of the Christ, that he was not abandoned to Hades, nor did his flesh see corruption. (Ac 2:27) 32 This Jesus God raised up, and of that we all are witnesses. (Ac 1:22; Ac 2:24; Ac 4:33) 33 Being therefore exalted at the right hand of God, and having received from the Father the promise of the Holy Spirit, he has poured out this that you yourselves are seeing and hearing. (Ex 15:6; Ps 98:1; Joh 16:7; Ac 1:4; Ac 2:17; Ac 5:31; Ga 3:14; Eph 1:20; Php 2:9; Heb 2:9; 1Pe 3:22)

Ex 15:6Ps 98:1Joh 16:7Ac 1:4Ac 2:17Ac 5:31Ga 3:14Eph 1:20Php 2:9Heb 2:91Pe 3:22

34 For David did not ascend into the heavens, but he himself says, “‘The Lord said to my Lord, “Sit at my right hand, (Ps 110:1; Joh 3:13) 35 until I make your enemies your footstool.”’ 36 Let all the house of Israel therefore know for certain that God has made him both Lord and Christ, this Jesus whom you crucified.” (Mt 28:18; Ac 2:23; Ro 14:9; 2Co 4:5)

Mt 28:18Ac 2:23Ro 14:92Co 4:5

37 Now when they heard this they were cut to the heart, and said to Peter and the rest of the apostles, “Brothers, what shall we do?” (Lu 3:10; Ac 5:33; Ac 7:54; Ac 16:30)

Lu 3:10Ac 5:33Ac 7:54Ac 16:30

38 And Peter said to them, “Repent and be baptized every one of you in the name of Jesus Christ for the forgiveness of your sins, and you will receive the gift of the Holy Spirit. (Mr 1:4; Mr 16:16; Lu 24:47; Joh 7:39; Ac 3:19; Ac 8:12; Ac 8:15; Ac 8:16; Ac 8:20; Ac 10:45; Ac 10:48; Ac 11:17; Ac 20:21; Ac 22:16; Ac 26:18; Ac 26:20)

Mr 1:4Mr 16:16Lu 24:47Joh 7:39Ac 3:19Ac 8:12Ac 8:15Ac 8:16Ac 8:20Ac 10:45Ac 10:48Ac 11:17Ac 20:21Ac 22:16Ac 26:18Ac 26:20

39 For the promise is for you and for your children and for all who are far off, everyone whom the Lord our God calls to himself.” (Isa 44:3; Isa 54:13; Isa 57:19; Joe 2:32; Ac 3:25; Ac 22:21; Ro 8:30; Ro 9:4; Eph 2:13; Eph 2:17)

Isa 44:3Isa 54:13Isa 57:19Joe 2:32Ac 3:25Ac 22:21Ro 8:30Ro 9:4Eph 2:13Eph 2:17

40 And with many other words he bore witness and continued to exhort them, saying, “Save yourselves from this crooked generation.” (De 32:5; Mt 17:17; Ac 2:21; Ac 2:47; Php 2:15)

De 32:5Mt 17:17Ac 2:21Ac 2:47Php 2:15

41 So those who received his word were baptized, and there were added that day about three thousand souls. (Ac 2:47)

The Fellowship of the Believers

42 And they devoted themselves to the apostles’ teaching and the fellowship, to the breaking of bread and the prayers. (Lu 24:35; Ac 1:14; Ac 2:46; Ac 20:7; 1Co 14:6; Ga 2:9; Php 1:5; Heb 10:25; 1Jo 1:3)

Lu 24:35Ac 1:14Ac 2:46Ac 20:71Co 14:6Ga 2:9Php 1:5Heb 10:251Jo 1:3

43 And awe^[4] came upon every soul, and many wonders and signs were being done through the apostles. (Mr 16:20) 44 And all who believed were together and had all things in common. (Mt 19:21; Ac 4:32; Ac 4:34) 45 And they were selling their possessions and belongings and distributing the proceeds to all, as any had need. (Ac 2:44) 46 And day by day, attending the temple together and breaking bread in their homes, they received their food with glad and generous hearts, (Lu 24:53; Joh 16:22; Ac 1:14; Ac 2:42; Ac 3:1; Ac 5:21; Ac 5:42; Ac 16:34)

Lu 24:53Joh 16:22Ac 1:14Ac 2:42Ac 3:1Ac 5:21Ac 5:42Ac 16:34

47 praising God and having favor with all the people. And the Lord added to their number day by day those who were being saved. (Ac 2:21; Ac 2:40; Ac 2:41; Ac 5:13; Ac 5:14; Ac 11:24; Ac 16:5; Ac 16:31; 1Co 1:18)

Ac 2:21Ac 2:40Ac 2:41Ac 5:13Ac 5:14Ac 11:24Ac 16:5Ac 16:311Co 1:18

Bible Kralická

1 A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě. 2 I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli. 3 I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich. 4 I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati. 5 Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest. 6 A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho. 7 I děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští? 8 A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili? 9 Partští, a Medští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii, 10 V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a hosté Římané, Židé, i vnově na víru obrácení, 11 Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží. 12 I děsili se všickni a divili se, jeden k druhému řkouce: I což toto bude? 13 Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito. 14 A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých. 15 Jistě nejsouť tito, jakož vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest teprv třetí hodina na den. 16 Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele: 17 A budeť v posledních dnech, (dí Bůh,) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou. 18 A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati. 19 A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou. 20 Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný. 21 A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude. 22 Muži Izraelští, slyšte slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž činil skrze něho Bůh uprostřed vás, jakož i vy sami víte, 23 Toho, pravím, vydaného, z uložené rady a předzvědění Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste. 24 Jehožto Bůh vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní. 25 Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul. 26 Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději. 27 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému porušení. 28 Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým. 29 Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne. 30 Prorok tedy byv a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho, 31 To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení. 32 Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme. 33 Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte. 34 Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, 35 Dokavadž nepoložím nepřátel tvých, aby byli podnože noh tvých. 36 Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali. 37 To slyševše, zkormouceni jsou v srdci svém, a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří? 38 Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého. 39 Vámť jest zajisté zaslíbení stalo se a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš. 40 A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal jich, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého. 41 Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců. 42 I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání chleba, a na modlitbách. 43 I přišla na všelikou duši bázeň, a mnozí divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly. 44 Všickni pak věřící byli pospolu, a měli všecky věci obecné. 45 A prodávali vladařství a statky, a dělili mezi všecky, jakž komu potřebí bylo. 46 A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce, 47 Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával církvi na každý den těch, kteříž by spaseni byli.