Skutky apoštolů 2 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

Den Letnic

1 Když přišel den Letnic,^[1] byli všichni jednomyslně spolu. 2 Náhle se z nebe ozval hukot, jako by se řítil prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli. 3 Ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, které se rozdělily a spočinuly na každém z nich. 4 Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. 5 V Jeruzalémě tehdy pobývali zbožní Židé z každého národa na světě. 6 Když se ozval ten hukot, sešla se spousta lidí a byli ohromeni, protože je každý slyšel mluvit svou vlastní řečí. 7 Úžasem bez sebe říkali: „Hleďte, copak ti všichni, kdo tu mluví, nejsou Galilejci? 8 Jak to, že tedy každý slyšíme svou rodnou řeč? 9 Parthové, Médové, Elamité a obyvatelé Mezopotámie, Judeje i Kappadokie, Pontu a Asie, 10 Frygie i Pamfylie, Egypta i krajů Libye vedle Kyrény a příchozí z Říma, jak Židé, tak proselyté, 11 Kréťané i Arabové – slyšíme je mluvit našimi jazyky o velikých Božích věcech!“ 12 Všichni žasli a nevěděli, co si o tom myslet. „Co má tohle znamenat?“ ptali se jeden druhého. 13 Někteří se ale posmívali a říkali: „Opili se novým vínem!“

Bůh ho učinil Mesiášem!

14 Tehdy vstal Petr s ostatními jedenácti a hlasitě k nim promluvil: „Židé a všichni, kdo pobýváte v Jeruzalémě, chci vám něco oznámit. Dobře mě poslouchejte: 15 Tito lidé vůbec nejsou opilí, jak si myslíte – vždyť je teprve devět hodin! 16 Děje se ale, co bylo předpověděno ústy proroka Joele: 17 ‚V posledních dnech, praví Bůh, vyliji svého Ducha na všechny lidi. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci uvidí vidění, vaši starci budou mít sny. 18 Jistěže na své služebníky a služebnice v těch dnech vyliji svého Ducha a budou prorokovat. 19 Ukážu zázraky na nebi a znamení na zemi, krev a oheň a oblaka dýmu. 20 Slunce se obrátí v tmu a měsíc v krev, než přijde veliký a zjevný Hospodinův den. 21 Každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, však bude zachráněn.‘^[2] 22 Slyšte má slova, Izraelité: Bůh vám dokázal, kdo je Ježíš Nazaretský, když skrze něj mezi vámi konal divy, zázraky a znamení, jak sami dobře víte. 23 Když vám ho Bůh podle své jisté vůle a prozřetelnosti vydal, ukřižovali jste ho rukama bezbožníků. 24 Bůh jej ale vzkřísil a zprostil utrpení smrti, protože nemohl zůstat v její moci. 25 David o něm říká: ‚Hospodina vidím před sebou napořád, je po mé pravici, nezakolísám. 26 Mé srdce je šťastné, můj jazyk zpívá, také mé tělo v naději odpočívá. 27 Nenecháš v záhrobí duši mou, svého svatého nevydáš rozkladu. 28 Cesty života jsi mi oznámil, ve své přítomnosti mě sytíš radostí!‘^[3] 29 Bratři, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pochován – jeho hrob tu máme dodneška! 30 Jako prorok ale věděl, co mu Bůh zaslíbil: přísahal mu, že na jeho trůn posadí jednoho z jeho vlastních potomků. 31 Když říkal, že jeho duše nezůstane v záhrobí a jeho tělo nepodlehne rozkladu, předvídal tedy Mesiášovo vzkříšení. 32 A právě Ježíše Bůh vzkřísil – my všichni jsme toho svědkové! 33 Byl vyvýšen na Boží pravici, přijal od Otce zaslíbení Ducha svatého a to, co teď vidíte a slyšíte, je jeho vylití. 34 David přece nevystoupil do nebe, ale sám říká: ‚Hospodin řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, 35 než ti tvé nepřátele k nohám položím.‘^[4] 36 Ať si je všechen lid Izraele jist, že Bůh učinil Pánem a Mesiášem právě Ježíše, kterého jste ukřižovali!“ 37 Ta slova je zasáhla do srdce. Začali se Petra a ostatních apoštolů ptát: „Co máme dělat, bratři?“ 38 „Čiňte pokání,“ odpověděl Petr, „a každý se nechte pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy. I vy přijmete dar Ducha svatého, 39 neboť to zaslíbení platí pro vás a vaše potomky i pro všechny, kdo jsou daleko – kohokoli povolá Hospodin, náš Bůh.“ 40 Dosvědčoval to ještě mnoha jinými slovy a vyzýval je: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“

Měli všechno společné

41 Ti, kdo ochotně přijali jeho slova, se pak dali pokřtít a toho dne se připojilo okolo tří tisíc lidí. 42 Zůstávali v apoštolském učení a ve společenství, v lámání chleba a v modlitbách. 43 Všechny naplnila posvátná úcta a skrze apoštoly se dělo mnoho zázraků a znamení. 44 Všichni věřící byli pospolu a měli všechno společné. 45 Prodávali pozemky a majetky a rozdělovali všem, jak kdo potřeboval. 46 Denně zůstávali svorně v chrámu a ve svých domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a upřímným srdcem. 47 Chválili Boha a všem lidem byli příjemní. Pán pak denně přidával k jejich společenství další zachráněné.

English Standard Version

od Crossway

The Coming of the Holy Spirit

1 When the day of Pentecost arrived, they were all together in one place. (Lv 23,15; Sk 20,16; 1K 16,8) 2 And suddenly there came from heaven a sound like a mighty rushing wind, and it filled the entire house where they were sitting. (1Kr 19,11; Jb 38,1; Ez 1,4; Sk 4,31; Sk 16,26)

1Kr 19,11Jb 38,1Ez 1,4Sk 4,31Sk 16,26

3 And divided tongues as of fire appeared to them and rested^[1] on each one of them. (Mt 3,11) 4 And they were all filled with the Holy Spirit and began to speak in other tongues as the Spirit gave them utterance. (Mk 16,17; Sk 4,31; Sk 13,52; 1K 12,10)

Mk 16,17Sk 4,31Sk 13,521K 12,10

5 Now there were dwelling in Jerusalem Jews, devout men from every nation under heaven. 6 And at this sound the multitude came together, and they were bewildered, because each one was hearing them speak in his own language. (Sk 2,2) 7 And they were amazed and astonished, saying, “Are not all these who are speaking Galileans? (Mt 26,73; Sk 1,11; Sk 2,12) 8 And how is it that we hear, each of us in his own native language? 9 Parthians and Medes and Elamites and residents of Mesopotamia, Judea and Cappadocia, Pontus and Asia, (Gn 14,1; Gn 14,9; 2Kr 17,6; Iz 11,11; Da 8,2)

Gn 14,1Gn 14,92Kr 17,6Iz 11,11Da 8,2

10 Phrygia and Pamphylia, Egypt and the parts of Libya belonging to Cyrene, and visitors from Rome, 11 both Jews and proselytes, Cretans and Arabians—we hear them telling in our own tongues the mighty works of God.” (Mt 23,15; Sk 6,5; Sk 13,43) 12 And all were amazed and perplexed, saying to one another, “What does this mean?” (Sk 2,7) 13 But others mocking said, “They are filled with new wine.” (Sk 17,32; 1K 14,23)

Peter’s Sermon at Pentecost

14 But Peter, standing with the eleven, lifted up his voice and addressed them: “Men of Judea and all who dwell in Jerusalem, let this be known to you, and give ear to my words. 15 For these people are not drunk, as you suppose, since it is only the third hour of the day.^[2] (1Te 5,7) 16 But this is what was uttered through the prophet Joel: 17 “‘And in the last days it shall be, God declares, that I will pour out my Spirit on all flesh, and your sons and your daughters shall prophesy, and your young men shall see visions, and your old men shall dream dreams; (Iz 32,15; Iz 44,3; Ez 36,27; Jl 2,28; Sk 2,18; Sk 2,33; Sk 10,45; Sk 21,9; Ř 5,5; Tt 3,6)

Iz 32,15Iz 44,3Ez 36,27Jl 2,28Sk 2,18Sk 2,33Sk 10,45Sk 21,9Ř 5,5Tt 3,6

18 even on my male servants and female servants in those days I will pour out my Spirit, and they shall prophesy. (Sk 11,28; Sk 21,10; 1K 12,10) 19 And I will show wonders in the heavens above and signs on the earth below, blood, and fire, and vapor of smoke; 20 the sun shall be turned to darkness and the moon to blood, before the day of the Lord comes, the great and magnificent day. (Mt 24,29; 1Te 5,2; Zj 16,14) 21 And it shall come to pass that everyone who calls upon the name of the Lord shall be saved.’ (Sk 16,31; Ř 10,13) 22 “Men of Israel, hear these words: Jesus of Nazareth, a man attested to you by God with mighty works and wonders and signs that God did through him in your midst, as you yourselves know— (Mt 12,28; L 24,19; J 3,2; Sk 10,38; 2K 12,12; 2Te 2,9; Žd 2,4)

Mt 12,28L 24,19J 3,2Sk 10,382K 12,122Te 2,9Žd 2,4

23 this Jesus,^[3] delivered up according to the definite plan and foreknowledge of God, you crucified and killed by the hands of lawless men. (Mt 20,19; Mt 26,24; L 22,22; L 24,20; Sk 3,13; Sk 3,18; Sk 4,28; Sk 5,30; Sk 13,27; 1P 1,2; 1P 1,20; Zj 13,8)

Mt 20,19Mt 26,24L 22,22L 24,20Sk 3,13Sk 3,18Sk 4,28Sk 5,30Sk 13,271P 1,21P 1,20Zj 13,8

24 God raised him up, loosing the pangs of death, because it was not possible for him to be held by it. (L 24,5; J 10,18; Sk 2,32; Sk 3,15; Sk 4,10; Sk 10,40; Sk 13,30; Sk 13,33; Sk 13,37; Sk 17,31; Ř 4,24; Ř 6,4; Ř 8,11; Ř 10,9; 1K 6,14; 1K 15,15; 2K 4,14; Ga 1,1; Ef 1,20; Ef 2,5; Ko 2,12; 1Te 1,10; 2Tm 1,10; Žd 2,14; Žd 13,20; 1P 1,21; Zj 1,17)

L 24,5J 10,18Sk 2,32Sk 3,15Sk 4,10Sk 10,40Sk 13,30Sk 13,33Sk 13,37Sk 17,31Ř 4,24Ř 6,4Ř 8,11Ř 10,91K 6,141K 15,152K 4,14Ga 1,1Ef 1,20Ef 2,5Ko 2,121Te 1,102Tm 1,10Žd 2,14Žd 13,201P 1,21Zj 1,17

25 For David says concerning him, “‘I saw the Lord always before me, for he is at my right hand that I may not be shaken; (Ž 16,8) 26 therefore my heart was glad, and my tongue rejoiced; my flesh also will dwell in hope. (Ř 4,18) 27 For you will not abandon my soul to Hades, or let your Holy One see corruption. (Mt 11,23; L 2,26; Sk 2,31; Sk 13,35; Žd 7,26)

Mt 11,23L 2,26Sk 2,31Sk 13,35Žd 7,26

28 You have made known to me the paths of life; you will make me full of gladness with your presence.’ 29 “Brothers, I may say to you with confidence about the patriarch David that he both died and was buried, and his tomb is with us to this day. (1Kr 2,10; Neh 3,16; Sk 7,8; Sk 13,36; Žd 7,4)

1Kr 2,10Neh 3,16Sk 7,8Sk 13,36Žd 7,4

30 Being therefore a prophet, and knowing that God had sworn with an oath to him that he would set one of his descendants on his throne, (2S 23,2; Mt 22,43; L 1,32; Žd 11,32)

2S 23,2Mt 22,43L 1,32Žd 11,32

31 he foresaw and spoke about the resurrection of the Christ, that he was not abandoned to Hades, nor did his flesh see corruption. (Sk 2,27) 32 This Jesus God raised up, and of that we all are witnesses. (Sk 1,22; Sk 2,24; Sk 4,33) 33 Being therefore exalted at the right hand of God, and having received from the Father the promise of the Holy Spirit, he has poured out this that you yourselves are seeing and hearing. (Ex 15,6; Ž 98,1; J 16,7; Sk 1,4; Sk 2,17; Sk 5,31; Ga 3,14; Ef 1,20; Fp 2,9; Žd 2,9; 1P 3,22)

Ex 15,6Ž 98,1J 16,7Sk 1,4Sk 2,17Sk 5,31Ga 3,14Ef 1,20Fp 2,9Žd 2,91P 3,22

34 For David did not ascend into the heavens, but he himself says, “‘The Lord said to my Lord, “Sit at my right hand, (Ž 110,1; J 3,13) 35 until I make your enemies your footstool.”’ 36 Let all the house of Israel therefore know for certain that God has made him both Lord and Christ, this Jesus whom you crucified.” (Mt 28,18; Sk 2,23; Ř 14,9; 2K 4,5)

Mt 28,18Sk 2,23Ř 14,92K 4,5

37 Now when they heard this they were cut to the heart, and said to Peter and the rest of the apostles, “Brothers, what shall we do?” (L 3,10; Sk 5,33; Sk 7,54; Sk 16,30)

L 3,10Sk 5,33Sk 7,54Sk 16,30

38 And Peter said to them, “Repent and be baptized every one of you in the name of Jesus Christ for the forgiveness of your sins, and you will receive the gift of the Holy Spirit. (Mk 1,4; Mk 16,16; L 24,47; J 7,39; Sk 3,19; Sk 8,12; Sk 8,15; Sk 8,16; Sk 8,20; Sk 10,45; Sk 10,48; Sk 11,17; Sk 20,21; Sk 22,16; Sk 26,18; Sk 26,20)

Mk 1,4Mk 16,16L 24,47J 7,39Sk 3,19Sk 8,12Sk 8,15Sk 8,16Sk 8,20Sk 10,45Sk 10,48Sk 11,17Sk 20,21Sk 22,16Sk 26,18Sk 26,20

39 For the promise is for you and for your children and for all who are far off, everyone whom the Lord our God calls to himself.” (Iz 44,3; Iz 54,13; Iz 57,19; Jl 2,32; Sk 3,25; Sk 22,21; Ř 8,30; Ř 9,4; Ef 2,13; Ef 2,17)

Iz 44,3Iz 54,13Iz 57,19Jl 2,32Sk 3,25Sk 22,21Ř 8,30Ř 9,4Ef 2,13Ef 2,17

40 And with many other words he bore witness and continued to exhort them, saying, “Save yourselves from this crooked generation.” (Dt 32,5; Mt 17,17; Sk 2,21; Sk 2,47; Fp 2,15)

Dt 32,5Mt 17,17Sk 2,21Sk 2,47Fp 2,15

41 So those who received his word were baptized, and there were added that day about three thousand souls. (Sk 2,47)

The Fellowship of the Believers

42 And they devoted themselves to the apostles’ teaching and the fellowship, to the breaking of bread and the prayers. (L 24,35; Sk 1,14; Sk 2,46; Sk 20,7; 1K 14,6; Ga 2,9; Fp 1,5; Žd 10,25; 1J 1,3)

L 24,35Sk 1,14Sk 2,46Sk 20,71K 14,6Ga 2,9Fp 1,5Žd 10,251J 1,3

43 And awe^[4] came upon every soul, and many wonders and signs were being done through the apostles. (Mk 16,20) 44 And all who believed were together and had all things in common. (Mt 19,21; Sk 4,32; Sk 4,34) 45 And they were selling their possessions and belongings and distributing the proceeds to all, as any had need. (Sk 2,44) 46 And day by day, attending the temple together and breaking bread in their homes, they received their food with glad and generous hearts, (L 24,53; J 16,22; Sk 1,14; Sk 2,42; Sk 3,1; Sk 5,21; Sk 5,42; Sk 16,34)

L 24,53J 16,22Sk 1,14Sk 2,42Sk 3,1Sk 5,21Sk 5,42Sk 16,34

47 praising God and having favor with all the people. And the Lord added to their number day by day those who were being saved. (Sk 2,21; Sk 2,40; Sk 2,41; Sk 5,13; Sk 5,14; Sk 11,24; Sk 16,5; Sk 16,31; 1K 1,18)

Sk 2,21Sk 2,40Sk 2,41Sk 5,13Sk 5,14Sk 11,24Sk 16,5Sk 16,311K 1,18