Jeremiah 23 | English Standard Version

English Standard Version

The Righteous Branch

1 “Woe to the shepherds who destroy and scatter the sheep of my pasture!” declares the Lord. (Isa 56:11; Jer 6:3; Jer 10:21; Jer 22:22; Jer 25:34; Jer 25:36; Eze 34:2; Zec 11:17; Joh 10:12)

Isa 56:11Jer 6:3Jer 10:21Jer 22:22Jer 25:34Jer 25:36Eze 34:2Zec 11:17Joh 10:12

2 Therefore thus says the Lord, the God of Israel, concerning the shepherds who care for my people: “You have scattered my flock and have driven them away, and you have not attended to them. Behold, I will attend to you for your evil deeds, declares the Lord. (Jer 4:4; Jer 23:1; Jer 23:22) 3 Then I will gather the remnant of my flock out of all the countries where I have driven them, and I will bring them back to their fold, and they shall be fruitful and multiply. (Ge 1:28; De 30:3; Ps 107:3; Jer 8:3; Jer 29:14; Jer 32:37; Eze 20:34; Eze 20:41; Eze 34:11; Eze 37:21)

Ge 1:28De 30:3Ps 107:3Jer 8:3Jer 29:14Jer 32:37Eze 20:34Eze 20:41Eze 34:11Eze 37:21

4 I will set shepherds over them who will care for them, and they shall fear no more, nor be dismayed, neither shall any be missing, declares the Lord. (Jer 3:15) 5 “Behold, the days are coming, declares the Lord, when I will raise up for David a righteous Branch, and he shall reign as king and deal wisely, and shall execute justice and righteousness in the land. (Isa 4:2; Isa 11:1; Isa 32:1; Jer 30:9; Jer 33:14; Eze 37:24; Ho 3:5; Zec 9:9; Mt 2:2; Lu 1:32; Lu 19:38; Joh 1:49)

Isa 4:2Isa 11:1Isa 32:1Jer 30:9Jer 33:14Eze 37:24Ho 3:5Zec 9:9Mt 2:2Lu 1:32Lu 19:38Joh 1:49

6 In his days Judah will be saved, and Israel will dwell securely. And this is the name by which he will be called: ‘The Lord is our righteousness.’ (De 33:28; Jer 32:37; Zec 14:11; Ro 10:4; 1Co 1:30)

De 33:28Jer 32:37Zec 14:11Ro 10:41Co 1:30

7 “Therefore, behold, the days are coming, declares the Lord, when they shall no longer say, ‘As the Lord lives who brought up the people of Israel out of the land of Egypt,’ (Jer 16:14) 8 but ‘As the Lord lives who brought up and led the offspring of the house of Israel out of the north country and out of all the countries where he^[1] had driven them.’ Then they shall dwell in their own land.”

Lying Prophets

9 Concerning the prophets: My heart is broken within me; all my bones shake; I am like a drunken man, like a man overcome by wine, because of the Lord and because of his holy words. (Eze 6:9; Hab 3:16) 10 For the land is full of adulterers; because of the curse the land mourns, and the pastures of the wilderness are dried up. Their course is evil, and their might is not right. (Ps 10:7; Ps 59:12; Ps 107:34; Jer 4:28; Jer 5:7; Jer 9:2; Jer 9:10; Jer 12:4; Jer 22:17; Ho 4:2)

Ps 10:7Ps 59:12Ps 107:34Jer 4:28Jer 5:7Jer 9:2Jer 9:10Jer 12:4Jer 22:17Ho 4:2

11 “Both prophet and priest are ungodly; even in my house I have found their evil, declares the Lord. (Jer 6:13; Jer 7:30; Jer 23:33; Jer 32:34; Eze 8:16; Eze 23:39; Zep 3:4)

Jer 6:13Jer 7:30Jer 23:33Jer 32:34Eze 8:16Eze 23:39Zep 3:4

12 Therefore their way shall be to them like slippery paths in the darkness, into which they shall be driven and fall, for I will bring disaster upon them in the year of their punishment, declares the Lord. (Ps 35:6; Ps 73:18; Pr 4:19; Jer 11:23; Jer 13:16)

Ps 35:6Ps 73:18Pr 4:19Jer 11:23Jer 13:16

13 In the prophets of Samaria I saw an unsavory thing: they prophesied by Baal and led my people Israel astray. (Isa 7:9; Isa 9:16; Jer 2:8; La 2:14; Eze 16:46; Eze 16:51; Eze 16:53; Eze 16:55; Eze 23:4; Eze 23:33; Mic 3:5)

Isa 7:9Isa 9:16Jer 2:8La 2:14Eze 16:46Eze 16:51Eze 16:53Eze 16:55Eze 23:4Eze 23:33Mic 3:5

14 But in the prophets of Jerusalem I have seen a horrible thing: they commit adultery and walk in lies; they strengthen the hands of evildoers, so that no one turns from his evil; all of them have become like Sodom to me, and its inhabitants like Gomorrah.” (Ps 64:5; Isa 1:9; Isa 13:19; Jer 29:23; Eze 13:22)

Ps 64:5Isa 1:9Isa 13:19Jer 29:23Eze 13:22

15 Therefore thus says the Lord of hosts concerning the prophets: “Behold, I will feed them with bitter food and give them poisoned water to drink, for from the prophets of Jerusalem ungodliness has gone out into all the land.” (Pr 5:4; Jer 8:14; Jer 9:15) 16 Thus says the Lord of hosts: “Do not listen to the words of the prophets who prophesy to you, filling you with vain hopes. They speak visions of their own minds, not from the mouth of the Lord. (Nu 16:28; Ps 12:2; Jer 23:21; Jer 23:26)

Nu 16:28Ps 12:2Jer 23:21Jer 23:26

17 They say continually to those who despise the word of the Lord, ‘It shall be well with you’; and to everyone who stubbornly follows his own heart, they say, ‘No disaster shall come upon you.’” (Jer 3:17; Jer 5:12; Jer 6:14; Mic 3:11; Zec 10:2)

Jer 3:17Jer 5:12Jer 6:14Mic 3:11Zec 10:2

18 For who among them has stood in the council of the Lord to see and to hear his word, or who has paid attention to his word and listened? (Isa 40:14; Jer 23:22) 19 Behold, the storm of the Lord! Wrath has gone forth, a whirling tempest; it will burst upon the head of the wicked. (Jer 25:32; Jer 30:23) 20 The anger of the Lord will not turn back until he has executed and accomplished the intents of his heart. In the latter days you will understand it clearly. (Isa 55:11; Jer 30:24) 21 “I did not send the prophets, yet they ran; I did not speak to them, yet they prophesied. (Jer 14:14) 22 But if they had stood in my council, then they would have proclaimed my words to my people, and they would have turned them from their evil way, and from the evil of their deeds. (Jer 23:2; Jer 23:18; Jer 25:5; Lu 1:17)

Jer 23:2Jer 23:18Jer 25:5Lu 1:17

23 “Am I a God at hand, declares the Lord, and not a God far away? (Ps 94:7; Ps 94:9; Ps 139:7; Am 9:2)

Ps 94:7Ps 94:9Ps 139:7Am 9:2

24 Can a man hide himself in secret places so that I cannot see him? declares the Lord. Do I not fill heaven and earth? declares the Lord. (Isa 66:1; Jer 23:23; Ac 7:49) 25 I have heard what the prophets have said who prophesy lies in my name, saying, ‘I have dreamed, I have dreamed!’ (Jer 5:31; Zec 10:2) 26 How long shall there be lies in the heart of the prophets who prophesy lies, and who prophesy the deceit of their own heart, (Nu 16:28; Jer 23:16; Jer 23:21) 27 who think to make my people forget my name by their dreams that they tell one another, even as their fathers forgot my name for Baal? (Jud 3:7; Jud 8:33; Jer 23:25) 28 Let the prophet who has a dream tell the dream, but let him who has my word speak my word faithfully. What has straw in common with wheat? declares the Lord. (Nu 12:6; Jer 23:25; Lu 3:17) 29 Is not my word like fire, declares the Lord, and like a hammer that breaks the rock in pieces? (Jer 23:28; Da 2:34; Da 2:45) 30 Therefore, behold, I am against the prophets, declares the Lord, who steal my words from one another. (De 18:20; Jer 14:15; Eze 13:8) 31 Behold, I am against the prophets, declares the Lord, who use their tongues and declare, ‘declares the Lord.’ 32 Behold, I am against those who prophesy lying dreams, declares the Lord, and who tell them and lead my people astray by their lies and their recklessness, when I did not send them or charge them. So they do not profit this people at all, declares the Lord. (Jer 14:14; Jer 23:13; Jer 23:21) 33 “When one of this people, or a prophet or a priest asks you, ‘What is the burden of the Lord?’ you shall say to them, ‘You are the burden,^[2] and I will cast you off, declares the Lord.’ (Eze 14:1; Ho 4:6) 34 And as for the prophet, priest, or one of the people who says, ‘The burden of the Lord,’ I will punish that man and his household. (Jer 23:33) 35 Thus shall you say, every one to his neighbor and every one to his brother, ‘What has the Lord answered?’ or ‘What has the Lord spoken?’ 36 But ‘the burden of the Lord’ you shall mention no more, for the burden is every man’s own word, and you pervert the words of the living God, the Lord of hosts, our God. (Ps 42:2; Mt 15:6) 37 Thus you shall say to the prophet, ‘What has the Lord answered you?’ or ‘What has the Lord spoken?’ 38 But if you say, ‘The burden of the Lord,’ thus says the Lord, ‘Because you have said these words, “The burden of the Lord,” when I sent to you, saying, “You shall not say, ‘The burden of the Lord,’” 39 therefore, behold, I will surely lift you up^[3] and cast you away from my presence, you and the city that I gave to you and your fathers. (Jer 23:33) 40 And I will bring upon you everlasting reproach and perpetual shame, which shall not be forgotten.’” (Jer 20:11)

Bible Kralická

1 Běda pastýřům hubícím a rozptylujícím stádce pastvy mé, dí Hospodin. 2 Protož takto praví Hospodin Bůh Izraelský o pastýřích, kteříž pasou lid můj: Vy rozptylujete ovce mé, anobrž rozháníte je, a nenavštěvujete jich; aj, já navštívím vás pro nešlechetnost předsevzetí vašich, dí Hospodin. 3 Ostatek pak ovcí svých já shromáždím ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal, a přivedu je zase do ovčinců jejich, kdežto ploditi a množiti se budou. 4 Nadto ustanovím nad nimi pastýře, kteříž by je pásli, aby se nebály více, ani strachovaly, ani hynuly, dí Hospodin. 5 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vzbudím Davidovi výstřelek spravedlivý, i kralovati bude král, a šťastně se jemu povede; soud zajisté a spravedlnost na zemi konati bude. 6 Za dnů jeho spasen bude Juda, a Izrael bydliti bude bezpečně, a toť jest jméno jeho, kterýmž ho nazývati bude: Hospodin spravedlnost naše. 7 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin,v nichž nebude říkáno více: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl syny Izraelské z země Egyptské, 8 Ale: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl a kterýž zprovodil símě domu Izraelského z země půlnoční i ze všech zemí, do nichž jsem byl je rozehnal, když se osadí v zemi své. 9 Příčinou proroků potříno jest srdce mé ve mně, pohnuly se všecky kosti mé; jsem jako člověk opilý, a jako muž, kteréhož rozešlo víno, pro Hospodina a pro slova svatosti jeho. 10 Nebo cizoložníků plná jest tato země, a příčinou křivých přísah kvílí země, usvadla pastviska na poušti; jest zajisté utiskování těchto nešlechetné, a moc jejich nepravá. 11 Nebo jakož prorok, tak kněz pokrytství páchají. Také v domě svém nacházím nešlechetnost jejich, dí Hospodin. 12 Pročež budou míti cestu svou podobnou plzkosti v mrákotě, na níž postrčeni budou a padnou, když uvedu na ně bídu v čas navštívení jejich, dí Hospodin. 13 Při prorocích zajisté Samařských viděl jsem nesmyslnost; prorokovali skrze Bále, a svodili lid můj Izraelský. 14 Ale při prorocích Jeruzalémských vidím hroznou věc, že cizoložíce a se lží se obcházejíce, posilňují také rukou nešlechetníků, aby se neobrátil žádný od nešlechetnosti své. Mám všecky za podobné Sodomě, a obyvatele jeho za podobné Gomoře. 15 Protož takto praví Hospodin zástupů o prorocích těchto: Aj, já nakrmím je pelynkem, a napojím je vodami jedovatými; nebo od proroků Jeruzalémských vyšla poškvrna na všecku tuto zemi. 16 Takto praví Hospodin zástupů: Neposlouchejtež slov těch proroků, jenž prorokují vám, prázdných vás zanechávajíce. Vidění srdce svého mluví, ne z úst Hospodinových. 17 Ustavičně říkají těm, kteříž mnou pohrdají: Pravil Hospodin: Pokoj míti budete, a každému chodícímu podlé zdání srdce svého říkají: Nepřijdeť na vás nic zlého. 18 Nebo kdož jest stál v radě Hospodinově, a viděl neb slyšel slovo jeho? Kdo pozoroval slova jeho, neb vyslechl je? 19 Aj, vichřice Hospodinova s prchlivostí vyjde, a to vichřice trvající; nad hlavou nešlechetných trvati bude. 20 Neodvrátíť se hněv Hospodinův, dokudž neučiní a nevykoná úmyslu srdce svého. A tehdáž porozumíte tomu cele, 21 Žeť jsem neposílal těch proroků, ale sami běželi, že jsem nemluvil k nim, a však oni prorokovali. 22 Nebo byť byli stáli v radě mé, jistě že by byli ohlašovali slova má lidu mému, a byliť by je odvraceli od cesty jejich zlé, a od nešlechetnosti předsevzetí jejich. 23 Zdaliž jsem já Bůh jen z blízka? dí Hospodin. A nejsem Bůh i z daleka? 24 Zdaž se ukryje kdo v skrýších, abych já ho neshlédl? dí Hospodin. Zdaliž nebe i země já nenaplňuji? dí Hospodin. 25 Slýchávámť, co říkají ti proroci, kteříž prorokují lež ve jménu mém, říkajíce: Měl jsem sen, měl jsem sen. 26 I dokudž to bude? Zdaliž v srdci těch proroků, kteříž prorokují, není lež? Anobrž jsou proroci lsti srdce svého, 27 Kteříž obmýšlejí to, jak by vyrazili z paměti lidu mému jméno mé sny svými, kteréž vypravují jeden každý bližnímu svému, jako se zapomněli otcové jejich na jméno mé za příčinou Bále. 28 Prorok, kterýž má sen, nechť vypravuje sen, ale kterýž má slovo mé, nechť mluví slovo mé právě. Co jest té plevě do pšenice? dí Hospodin. 29 Zdaliž není slovo mé takové jako oheň, dí Hospodin, a jako kladivo rozrážející skálu? 30 Protož aj já, dí Hospodin, proti těm prorokům, kteříž ukrádají slova má jeden každý před bližním svým. 31 Aj já, dí Hospodin, proti těm prorokům, kteříž chlubně mluví, říkajíce: Praví Hospodin. 32 Aj já, dí Hospodin, proti těm, kteříž prorokují sny lživé, a vypravujíce je, svodí lid můj lžmi svými a žvavostí svou, ješto jsem já jich neposlal, aniž jsem jim přikázal. Pročež naprosto nic neprospívají lidu tomuto, dí Hospodin. 33 Protož, když by se tázal tebe lid tento, neb některý prorok neb kněz, řka: Jaké jest břímě Hospodinovo? tedy rci jim: Jaké břímě? I to: Opustím vás, dí Hospodin. 34 Nebo proroka a kněze toho i lid ten, kterýž by řekl: Břímě Hospodinovo, jistě trestati budu muže toho i dům jeho. 35 Ale takto říkejte jeden každý bližnímu svému a jeden každý bratru svému: Co odpověděl Hospodin? aneb: Co mluvil Hospodin? 36 Břemene pak Hospodinova nepřipomínejte více, sic by břemenem bylo jednomu každému slovo jeho, když byste převraceli slova Boha živého, Hospodina zástupů, Boha našeho. 37 Takto říkati budeš proroku: Coť odpověděl Hospodin? aneb: Co mluvil Hospodin? 38 Ale poněvadž říkáte: Břímě Hospodinovo, tedy takto praví Hospodin: Poněvadž říkáte slovo to: Břímě Hospodinovo, ješto jsem posílal k vám, říkaje: Neříkejte: Břímě Hospodinovo, 39 Protož aj, já jistě zapomenu se na vás do konce, a zavrhu vás i to město, kteréž jsem byl dal vám i otcům vašim, od tváři své, 40 A uvedu na vás pohanění věčné i potupu věčnou, kteráž nepřijde v zapomenutí.