Přísloví 15 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu. 2 Jazyk moudrých přináší dobré poznání, kdežto ústa hlupáků chrlí pošetilost. 3 Oči Hospodinovy jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré. 4 Mírný jazyk je stromem života, kdežto pokřivený rozkládá ducha. 5 Pošetilec znevažuje otcovské kárání, kdežto kdo na domluvy dbá, jedná chytře. 6 Dům spravedlivého je rozsáhlou klenotnicí, kdežto z výtěžku svévolníkova vzejde rozvrat. 7 Rty moudrých rozsívají poznání, ale ne tak srdce hlupáků. 8 Hospodinu je ohavností oběť svévolníků, kdežto v modlitbě přímých má zalíbení. 9 Hospodinu je ohavností cesta svévolníka, ale miluje toho, kdo následuje spravedlnost. 10 Tvrdý trest postihne toho, kdo opouští stezku, kdo domluvy nenávidí, zemře. 11 I podsvětí, říše zkázy, je na očích Hospodinu, tím spíše srdce synů lidských. 12 Posměvač nemiluje toho, kdo mu domlouvá, k moudrým nechodí. 13 Radostným srdcem zkrásní tvář, kdežto trápení srdce ubíjí ducha. 14 Rozumné srdce hledá poznání, kdežto ústa hlupáků se honí za pošetilostí. 15 Všechny dny utištěného jsou zlé, kdežto kdo je dobré mysli, má hody každodenně. 16 Je lépe mít málo a bát se Hospodina, než mít velký poklad a s ním neklid. 17 Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska, než z vykrmeného býka a s tím nenávist. 18 Vznětlivý muž rozněcuje sváry, kdežto shovívavý spory uklidňuje. 19 Cesta lenocha je zarostlá trním, kdežto stezka přímých je upravená. 20 Syn moudrý dělá radost otci, kdežto člověk hloupý pohrdá svou matkou. 21 Z pošetilosti se raduje, kdo nemá rozum, kdežto rozumný muž chodí přímo. 22 Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční. 23 Člověk má radost, když může dát odpověď, jak je dobré slovo v pravý čas! 24 Stezka života vede prozíravého vzhůru, aby unikl podsvětí dole. 25 Hospodin strhne dům pyšných, kdežto mezníky vdovy vytyčuje. 26 Zlé plány jsou Hospodinu ohavností, kdežto vlídná řeč je čistá. 27 Kdo se žene za ziskem, rozvrací svůj dům, kdežto kdo o dary nestojí, bude živ. 28 Srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět, kdežto ústa svévolníků chrlí samou zlobu. 29 Hospodin je daleko od svévolníků, kdežto modlitbu spravedlivých vyslýchá. 30 Zářivý pohled vlévá do srdce radost, dobrá zpráva vzpružuje kosti. 31 Ucho, které poslouchá životodárné domluvy, bude přebývat mezi moudrými. 32 Kdo se vyhýbá trestu, neváží si vlastního života, kdežto kdo domluvy poslouchá, získává rozum. 33 Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti, slávu předchází pokora.

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft

Heilsame Wege – unheilvolle Wege

1 Eine sanfte Antwort wendet den Grimm ab, ein verletzendes Wort aber reizt zum Zorn. (Sd 8,1; 1S 25,33; 1Kr 12,11; 1Kr 12,16; Př 24,26)

Sd 8,11S 25,331Kr 12,111Kr 12,16Př 24,26

2 Die Zunge der Weisen gibt gute Lehre, aber der Mund der Toren schwatzt viel dummes Zeug. (Př 10,12; Př 12,12; Př 15,7; Př 15,14)

Př 10,12Př 12,12Př 15,7Př 15,14

3 Die Augen des HERRN sind überall, sie erspähen die Bösen und die Guten. (Př 5,21; Př 15,11) 4 Eine heilsame Zunge ist ein Baum des Lebens, ist aber Verkehrtheit an ihr, verwundet sie den Geist. (Ž 52,4; Př 13,14; Iz 65,14) 5 Ein Narr verschmäht die Zucht seines Vaters, wer aber auf die Zurechtweisung achtet, der wird klug. (Př 15,12; Př 15,31) 6 Im Haus des Gerechten ist ein reicher Schatz, im Einkommen des Gottlosen aber ist Zerrüttung. (Ž 37,16; Př 15,16; 1Tm 6,6) 7 Die Lippen der Weisen säen Erkenntnis, das Herz der Narren aber ist unaufrichtig. (Př 15,2; Př 16,23; Kaz 10,2; Jr 17,9)

Př 15,2Př 16,23Kaz 10,2Jr 17,9

8 Das Opfer der Gottlosen ist dem HERRN ein Gräuel, das Gebet der Aufrichtigen aber ist ihm wohlgefällig. (Ž 141,2; Př 15,29; Př 21,27; Iz 1,11; Jr 6,20; Da 9,23; Am 5,22)

Ž 141,2Př 15,29Př 21,27Iz 1,11Jr 6,20Da 9,23Am 5,22

9 Der Weg der Gottlosen ist dem HERRN ein Gräuel, wer aber der Gerechtigkeit nachjagt, den hat er lieb. (Ž 5,5; Př 21,21; Iz 51,1; 1Te 5,15; 1Tm 6,11)

Ž 5,5Př 21,21Iz 51,11Te 5,151Tm 6,11

10 Wer den Weg verlässt, wird schwer gezüchtigt, wer Zurechtweisung hasst, der muss sterben. (Př 2,13; Jr 2,17; Žd 10,29; 2P 2,15)

Př 2,13Jr 2,17Žd 10,292P 2,15

11 Totenreich und Abgrund sind dem HERRN bekannt, wie viel mehr die Herzen der Menschen! (2Pa 6,30; Jb 26,6; Ž 7,10; Př 15,3; Př 16,2; Jr 17,10; Sk 1,24)

2Pa 6,30Jb 26,6Ž 7,10Př 15,3Př 16,2Jr 17,10Sk 1,24

12 Der Spötter liebt es nicht, wenn man ihn zurechtweist, darum geht er nicht zu den Weisen. (Př 9,8; Am 5,10; J 3,20) 13 Ein fröhliches Herz macht das Angesicht heiter, aber durch ein betrübtes Herz wird der Geist niedergeschlagen. (Neh 2,2; Př 14,30; Př 17,22) 14 Das Herz der Verständigen trachtet nach Erkenntnis, aber der Mund der Narren weidet sich an der Dummheit. (1Kr 3,9; Př 18,15; Iz 32,6) 15 Ein Unglücklicher hat lauter böse Tage, aber ein fröhliches Herz hat immer ein Festmahl. (Ž 131,2) 16 Besser wenig mit der Furcht des HERRN, als großer Reichtum und ein unruhiges Gewissen dabei! (Př 15,6) 17 Besser ein Gericht Gemüse mit Liebe, als ein gemästeter Ochse mit Hass! (Př 17,1; Př 21,9) 18 Ein zorniger Mann erregt Streit, aber ein Langmütiger stillt den Zank. (Př 14,29; Př 15,1; Př 29,22) 19 Der Weg des Faulen ist wie mit Dornen verzäunt, aber der Pfad der Redlichen ist gebahnt. (Př 11,5; Př 22,5) 20 Ein weiser Sohn macht seinem Vater Freude, ein dummer Mensch aber verachtet seine Mutter. (Př 10,1; Př 23,15) 21 Torheit ist dem Unvernünftigen eine Wonne, ein verständiger Mann aber wandelt geradeaus. (Př 4,25; Př 10,23; Př 14,8; Jk 3,13)

Př 4,25Př 10,23Př 14,8Jk 3,13

22 Wo keine Beratung ist, da scheitern Pläne, wo aber viele Ratgeber sind, da kommen sie zustande. (Př 20,18) 23 Es freut einen Mann, wenn sein Mund eine richtige Antwort geben kann, und wie gut ist ein Wort, das zur rechten Zeit gesprochen wird! (Př 12,6; Př 16,24; Př 25,11) 24 Der Weg des Lebens geht aufwärts für den Einsichtigen, damit er dem Totenreich entgeht, das drunten liegt. (Ž 16,11; Př 4,18; Fp 3,14) 25 Der HERR reißt das Haus der Stolzen nieder, aber die Grenze der Witwe setzt er fest. (Ž 68,6; Př 14,11) 26 Böse Gedanken sind dem HERRN ein Gräuel, aber freundliche Reden sind [ihm] rein. (Gn 6,5; Ž 19,15; Př 6,14; Př 12,22)

Gn 6,5Ž 19,15Př 6,14Př 12,22

27 Wer sich unrechtmäßigen Gewinn verschafft, der richtet sein Haus zugrunde, wer aber Bestechungsgeschenke hasst, der wird leben. (Ž 15,5; Př 1,19; Př 28,16; Iz 5,8; Jr 17,11)

Ž 15,5Př 1,19Př 28,16Iz 5,8Jr 17,11

28 Das Herz des Gerechten überlegt, was es antworten soll, aber der Mund des Gottlosen sprudelt Bosheiten hervor. (Př 10,32; Př 17,27; Jk 1,19; Jk 3,5; 1P 3,15)

Př 10,32Př 17,27Jk 1,19Jk 3,51P 3,15

29 Der HERR ist fern von den Gottlosen, aber das Gebet der Gerechten erhört er. (Ž 34,16; Př 15,8; Iz 59,2) 30 Ein freundlicher Blick erfreut das Herz; eine gute Botschaft stärkt das Gebein. (Př 17,22; Př 25,25) 31 Ein Ohr, das auf die Zurechtweisung zum Leben hört, wird sich [gern] inmitten der Weisen aufhalten. (Př 13,18; Př 15,5) 32 Wer die Unterweisung verwirft, verachtet seine Seele, wer aber auf Zurechtweisung hört, erwirbt Verstand. (Př 10,17; Př 15,10) 33 Die Furcht des HERRN ist die Schule der Weisheit, und der Ehre geht Demut voraus. (Př 1,7; Př 18,12; 1P 5,6)