Přísloví 6 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své, 2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých. 3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého. 4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým. 5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka. 6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti. 7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána, 8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou. 9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého? 10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel, 11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný. 12 Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst. 13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými. 14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá. 15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení. 16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho: 17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou, 18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému, 19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími. 20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své. 21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej. 22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati, 23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující), 24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí. 25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými. 26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje. 27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo? 28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily? 29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl. 30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační, 31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje: 32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí; 33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena. 34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty. 35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Před ručením, leností, ničemností

1 Můj synu, jestliže ses zaručil za svého druha nebo se zavázal rukoudáním za cizáka 2 a zapletl se výroky svých úst, a výroky svých úst se chytil, 3 udělej, můj synu, toto: Hleď se vyprostit. Dostal ses do rukou svého druha. Jdi, vrhni se do bláta a naléhej na svého druha. 4 Nedopřej svým očím spánku, ani zdřímnout nedávej svým víčkům. 5 Jak gazela vytrhni se z rukou, jako ptáče z rukou čihařových. 6 Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš. 7 Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, 8 opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu. 9 Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku? 10 Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si 11 a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec. 12 Ničemný člověk, muž propadlý ničemnostem, má plná ústa falše, 13 mrká očima, nohama cosi naznačuje, svými prsty ukazuje. 14 V srdci má proradnost, osnuje zlo v každém čase, vyvolává sváry. 15 Proto náhlá pohroma ho stihne, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo. 16 Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je mu ohavností: 17 přezíravé oči, zrádný jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev, 18 srdce osnující ničemné plány, nohy rychle spěchající za zlem, 19 křivý svědek, který šíří lži, a ten, kdo vyvolává mezi bratry sváry.

— Před cizoložstvím

20 Dodržuj, můj synu, otcovy příkazy, a matčiným poučováním neopovrhuj. 21 Přivaž si je natrvalo k srdci, oviň si je kolem hrdla. 22 Povedou tě, kamkoli půjdeš, když budeš ležet, budou tě střežit, procitneš a budou s tebou rozmlouvat. 23 Vždyť příkaz je světlem a vyučování osvěcuje, domluvy a kárání jsou cesty k životu: 24 Budou tě střežit před špatnou ženou, před úlisným jazykem cizinky. 25 Nedychti v srdci po její kráse, ať tě svými řasami neuchvátí! 26 Nevěstce zaplatíš bochníčkem chleba, žena jiného však loví drahou duši. 27 Může si kdo shrnout do klína oheň a nespálit si šaty? 28 Což může někdo chodit po žhavém uhlí, a nepopálit si nohy? 29 Tak dopadne ten, kdo vchází k ženě svého druha; nezůstane bez trestu, kdo se jí dotkne. 30 Nepohrdá se zlodějem, že kradl, aby se nasytil, když měl hlad. 31 Je-li však přistižen, nahradí to sedmeronásobně, dá všechen majetek svého domu. 32 Kdo s ženou cizoloží, nemá rozum, k vlastní zkáze to činí. 33 Sklidí jen rány a hanbu a jeho potupa nebude smazána. 34 Neboť žárlivost rozpálí muže, ten bude v den pomsty nelítostný. 35 Nepřijme žádný dar na usmířenou, nepovolí, i kdybys sebevíc úplatků dával.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Vyvázni jako pták

1 Synu, pokud za někoho ručíš, cizímu člověku jsi svou ruku dal, 2 vlastními slovy jsi nyní svázán, lapen jsi tím, co jsi prohlásil! 3 Nyní se musíš vyprostit, můj synu – ten někdo tě totiž v hrsti má – jdi za ním, poniž se a dotírej! 4 Nedopřej svým očím žádný spánek, tvá víčka ať ani neokusí sen. 5 Unikni mu jako srnec lovci, vyvázni jako ptáče ze sítě!

Jdi za mravencem

6 Jdi za mravencem, pecivále, pozoruj ho a zmoudříš hned! 7 Žádného vůdce mravenec nemá, dozorce ani vládce jemu netřeba; 8 v létě si ale potraviny chystá, o žních zásoby pilně ukládá. 9 Jak dlouho, lenochu, budeš polehávat, kdy už se konečně ze snu probudíš? 10 Chvilku si pospíš, chvilku zdřímneš, na chvilku složíš ruce a spočineš? 11 Vtom jako tulák bída navštíví tě, jako loupežník tě nouze přepadne!

Ryzí ohavnost

12 Ničemný člověk, hanebník jinak než křivě nemluví. 13 Očima pomrkává, mele nohama, prsty ukazuje sem a tam. 14 Ve falešném srdci zlé věci chystá, neustále sváry rozsévá. 15 Proto, až neštěstí jej náhle potká, v mžiku jej rozdrtí, nebude pomoci. 16 Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmou má za ryzí ohavnost: 17 povýšené oči, prolhaný jazyk, ruce mordující nevinné, 18 srdce, jež chystá hanebné plány, nohy pospíchající páchat zlo, 19 křivopřísežníka, který klam šíří, a rozsévače svárů mezi bratřími.

Přikázání je svíce

20 Opatruj, synu, otcova přikázání, od matčiných pokynů se nevzdaluj. 21 Navěky připoutej si je k srdci, okolo hrdla si je přivěšuj. 22 Kamkoli půjdeš, moudrost tě doprovodí, kdykoli ulehneš, bude nad tebou bdít, jakmile procitneš, s tebou promluví. 23 Přikázání je svíce a učení světlo, poučné domluvy jsou cesta k životu. 24 Před špatnou ženou tě budou chránit, před lichotným jazykem svůdkyně. 25 Nedychti v srdci po její kráse, jejími řasami se nenech polapit. 26 Za nevěstku se platí i bochníkem chleba, cizoložnice však vzácnou duši uloví!

Oheň v klíně

27 Může muž ukrýt oheň v klíně, aniž by propálil si šat? 28 Může snad chodit po žhavém uhlí, aniž si spálí chodidla? 29 Stejně tak ten, kdo spí s ženou bližního – kdo se jí dotkne, trestu neujde! 30 Zloděj nebývá haněn, když krade, aby nasytil svůj neodbytný hlad. 31 Sedmkrát více vrací, pokud je chycen, všechno své jmění musí odevzdat. 32 Jenom šílenec ale cizoloží, kdo činí to, je sebevrah! 33 Bití a ostuda na něj čeká, pohanu svou už nikdy nesmaže. 34 Žárlivost rozzuří manžela té ženy, nelítostný bude v den pomsty své; 35 nevezme ohled na žádné odškodnění, sebevětší úplatek jím nepohne!

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Mein Sohn, hast du deinem Nächsten Bürgschaft geleistet, / hast du einem Fremden den Handschlag gegeben, (Př 11,15; Př 17,18; Př 20,16; Sír 29,14)

Př 11,15Př 17,18Př 20,16Sír 29,14

2 hast du dich durch deine Worte gebunden, / bist du gefangen durch deine Worte, 3 dann tu doch dies, mein Sohn: Reiß dich los; / denn du bist in die Hand deines Nächsten geraten. / Geh eilends hin und bestürm deinen Nächsten! 4 Gönne deinen Augen keinen Schlaf, / keinen Schlummer deinen Wimpern, (Ž 132,4) 5 entreiß dich seiner Hand wie eine Gazelle, / wie ein Vogel der Hand des Jägers! 6 Geh zur Ameise, du Fauler, / betrachte ihr Verhalten und werde weise! (Př 30,25) 7 Sie hat keinen Anführer, / keinen Aufseher und Herrscher 8 und doch sorgt sie im Sommer für Futter, / sammelt sich zur Erntezeit Vorrat. 9 Wie lang, du Fauler, willst du noch daliegen, / wann willst du aufstehen von deinem Schlaf? 10 Noch ein wenig schlafen, noch ein wenig schlummern, / noch ein wenig die Arme verschränken, um auszuruhen. (Př 24,33) 11 Da kommt schnell die Armut über dich, / die Not wie ein bewaffneter Mann. 12 Ein Nichtsnutz, ja ein Gauner, / wer daherkommt mit Lügen im Mund, 13 wer mit den Augen zwinkert, mit den Füßen deutet, / Zeichen gibt mit den Fingern. (Př 10,10) 14 Tücke im Herzen, stets voll böser Ränke, / zettelt er jederzeit Händel an. 15 Darum wird plötzlich das Verderben über ihn kommen, / im Nu, ohne Rettung, wird er zerschmettert. 16 Sechs Dinge sind dem HERRN verhasst, / sieben sind ihm ein Gräuel: 17 Stolze Augen, eine falsche Zunge, / Hände, die unschuldiges Blut vergießen, 18 ein Herz, das finstere Pläne hegt, / Füße, die schnell dem Bösen nachlaufen, 19 ein falscher Zeuge, der Lügen zuflüstert, / und wer Streit entfacht unter Brüdern. (Př 14,5) 20 Achte, mein Sohn, auf das Gebot deines Vaters, / missachte nicht die Unterweisung deiner Mutter! (Př 1,8) 21 Binde sie dir für immer aufs Herz / und winde sie dir um den Hals! 22 Wenn du gehst, geleitet sie dich, / wenn du ruhst, behütet sie dich, / beim Erwachen redet sie mit dir. 23 Denn eine Leuchte ist das Gebot und die Unterweisung ein Licht, / ein Weg zum Leben sind die Mahnungen der Erziehung. (Ž 119,105) 24 Sie bewahren dich vor der bösen Frau, / vor der glatten Zunge der Fremden. 25 Begehre nicht in deinem Herzen ihre Schönheit, / lass dich nicht fangen durch ihre Wimpern! 26 Einer Dirne zahlt man bis zu einem Laib Brot, / die Frau eines andern jagt dir das kostbare Leben ab. 27 Trägt man denn Feuer in seinem Gewand, / ohne dass die Kleider in Brand geraten? 28 Kann man über glühende Kohlen schreiten, / ohne sich die Füße zu verbrennen? 29 So ist es mit dem, der zur Frau seines Nächsten geht. / Keiner bleibt ungestraft, der sie berührt. 30 Verachtet man nicht den Dieb, auch wenn er nur stiehlt, / um sein Verlangen zu stillen, weil er Hunger hat? 31 Wird er ertappt, so muss er siebenfach zahlen, / den ganzen Besitz seines Hauses geben. 32 Wer Ehebruch treibt mit einer Frau, ist ohne Verstand, / nur wer sich selbst vernichten will, / tut das. 33 Schläge und Schande bringt es ihm ein, / unaustilgbar ist seine Schmach. 34 Denn Eifersucht bringt den Mann in Wut, / er kennt keine Schonung am Tag der Rache. 35 Kein Sühnegeld nimmt er an; / magst du auch Geschenke häufen, er willigt nicht ein.

English Standard Version

od Crossway

Practical Warnings

1 My son, if you have put up security for your neighbor, have given your pledge for a stranger, (Jb 17,3) 2 if you are snared in the words of your mouth, caught in the words of your mouth, (Př 5,22) 3 then do this, my son, and save yourself, for you have come into the hand of your neighbor: go, hasten,^[1] and plead urgently with your neighbor. (L 11,8; L 18,5) 4 Give your eyes no sleep and your eyelids no slumber; (Ž 132,4; Př 20,13) 5 save yourself like a gazelle from the hand of the hunter,^[2] like a bird from the hand of the fowler. (Ž 91,3) 6 Go to the ant, O sluggard; consider her ways, and be wise. (Jb 12,7; Př 10,26; Př 23,19; Př 27,11; Př 30,25)

Jb 12,7Př 10,26Př 23,19Př 27,11Př 30,25

7 Without having any chief, officer, or ruler, (Ex 5,6; Ex 5,15; Př 30,27) 8 she prepares her bread in summer and gathers her food in harvest. (Př 10,5) 9 How long will you lie there, O sluggard? When will you arise from your sleep? (Př 6,1; Jon 1,6) 10 A little sleep, a little slumber, a little folding of the hands to rest, (Př 24,33; Kaz 4,5) 11 and poverty will come upon you like a robber, and want like an armed man. (Př 24,34) 12 A worthless person, a wicked man, goes about with crooked speech, (Př 4,24; Př 16,27) 13 winks with his eyes, signals^[3] with his feet, points with his finger, (Ž 35,19; Př 10,10) 14 with perverted heart devises evil, continually sowing discord; (Př 2,12; Př 16,28; Mi 2,1) 15 therefore calamity will come upon him suddenly; in a moment he will be broken beyond healing. (2Pa 36,16; Př 29,1; Iz 30,13; Iz 30,14; Jr 19,11)

2Pa 36,16Př 29,1Iz 30,13Iz 30,14Jr 19,11

16 There are six things that the LORD hates, seven that are an abomination to him: (Jb 5,19) 17 haughty eyes, a lying tongue, and hands that shed innocent blood, (Dt 19,10; Ž 31,18; Ž 120,2; Př 8,13; Př 12,22; Př 16,5; Př 17,7; Př 21,4; Iz 1,15; Iz 59,3; Iz 59,7)

Dt 19,10Ž 31,18Ž 120,2Př 8,13Př 12,22Př 16,5Př 17,7Př 21,4Iz 1,15Iz 59,3Iz 59,7

18 a heart that devises wicked plans, feet that make haste to run to evil, (Gn 6,5; Př 1,16) 19 a false witness who breathes out lies, and one who sows discord among brothers. (Ž 27,12; Př 12,17; Př 14,1; Př 14,5; Př 14,25; Př 19,5; Př 19,9)

Ž 27,12Př 12,17Př 14,1Př 14,5Př 14,25Př 19,5Př 19,9

Warnings Against Adultery

20 My son, keep your father’s commandment, and forsake not your mother’s teaching. (Př 1,8) 21 Bind them on your heart always; tie them around your neck. (Jb 31,36; Př 3,3) 22 When you walk, they^[4] will lead you; when you lie down, they will watch over you; and when you awake, they will talk with you. (Př 2,11; Př 3,23; Př 3,24) 23 For the commandment is a lamp and the teaching a light, and the reproofs of discipline are the way of life, (Ž 13,3; Ž 119,105; Př 10,17) 24 to preserve you from the evil woman,^[5] from the smooth tongue of the adulteress.^[6] (Př 2,16) 25 Do not desire her beauty in your heart, and do not let her capture you with her eyelashes; (2Kr 9,30; Mt 5,28) 26 for the price of a prostitute is only a loaf of bread,^[7] but a married woman^[8] hunts down a precious life. (1S 2,36; Př 28,21; Př 29,3; Ez 13,18)

1S 2,36Př 28,21Př 29,3Ez 13,18

27 Can a man carry fire next to his chest and his clothes not be burned? (Jb 31,12; Ž 79,12) 28 Or can one walk on hot coals and his feet not be scorched? (Iz 43,2) 29 So is he who goes in to his neighbor’s wife; none who touches her will go unpunished. (Př 16,5) 30 People do not despise a thief if he steals to satisfy his appetite when he is hungry, (Jb 38,39) 31 but if he is caught, he will pay sevenfold; he will give all the goods of his house. (Ex 22,4; Ž 79,12) 32 He who commits adultery lacks sense; he who does it destroys himself. 33 He will get wounds and dishonor, and his disgrace will not be wiped away. 34 For jealousy makes a man furious, and he will not spare when he takes revenge. (Lv 20,10; Př 27,4; Pís 8,6) 35 He will accept no compensation; he will refuse though you multiply gifts.

King James Version

1 My son, if thou be surety for thy friend, if thou hast stricken thy hand with a stranger, 2 Thou art snared with the words of thy mouth, thou art taken with the words of thy mouth. 3 Do this now, my son, and deliver thyself, when thou art come into the hand of thy friend; go, humble thyself, and make sure thy friend. 4 Give not sleep to thine eyes, nor slumber to thine eyelids. 5 Deliver thyself as a roe from the hand of the hunter , and as a bird from the hand of the fowler. 6 Go to the ant, thou sluggard; consider her ways, and be wise: 7 Which having no guide, overseer, or ruler, 8 Provideth her meat in the summer, and gathereth her food in the harvest. 9 How long wilt thou sleep, O sluggard? when wilt thou arise out of thy sleep? 10 Yet a little sleep, a little slumber, a little folding of the hands to sleep: 11 So shall thy poverty come as one that travelleth, and thy want as an armed man. 12 A naughty person, a wicked man, walketh with a froward mouth. 13 He winketh with his eyes, he speaketh with his feet, he teacheth with his fingers; 14 Frowardness is in his heart, he deviseth mischief continually; he soweth discord. 15 Therefore shall his calamity come suddenly; suddenly shall he be broken without remedy. 16 These six things doth the LORD hate: yea, seven are an abomination unto him: 17 A proud look, a lying tongue, and hands that shed innocent blood, 18 An heart that deviseth wicked imaginations, feet that be swift in running to mischief, 19 A false witness that speaketh lies, and he that soweth discord among brethren. 20 My son, keep thy father' commandment, and forsake not the law of thy mother: 21 Bind them continually upon thine heart, and tie them about thy neck. 22 When thou goest, it shall lead thee; when thou sleepest, it shall keep thee; and when thou awakest, it shall talk with thee. 23 For the commandment is a lamp; and the law is light; and reproofs of instruction are the way of life: 24 To keep thee from the evil woman, from the flattery of the tongue of a strange woman. 25 Lust not after her beauty in thine heart; neither let her take thee with her eyelids. 26 For by means of a whorish woman a man is brought to a piece of bread: and the adulteress will hunt for the precious life. 27 Can a man take fire in his bosom, and his clothes not be burned? 28 Can one go upon hot coals, and his feet not be burned? 29 So he that goeth in to his neighbour's wife; whosoever toucheth her shall not be innocent. 30 Men do not despise a thief, if he steal to satisfy his soul when he is hungry; 31 But if he be found, he shall restore sevenfold; he shall give all the substance of his house. 32 But whoso committeth adultery with a woman lacketh understanding: he that doeth it destroyeth his own soul. 33 A wound and dishonour shall he get; and his reproach shall not be wiped away. 34 For jealousy is the rage of a man: therefore he will not spare in the day of vengeance. 35 He will not regard any ransom; neither will he rest content, though thou givest many gifts.