od Biblion1Pro předního zpěváka, na strunné nástroje. Poučný žalm Davidův.2Naslouchej, Bože, mé modlitbě, před mojí prosbou se neskrývej,3popřej mi sluchu a odpověz! Zmítám se v nářku a sténání,4před křikem nepřítele, před hrozbou ničemy. Svojí hanebností mě chtějí zavalit, chovají ke mně krutou nenávist!5Srdce se ve mně chvěje bolestí, obavy ze smrti mě oblehly.6Hrůza a děs mě svírají a přemožen jsem úzkostí.7Přál bych si mít křídla holubí – odlétl bych a našel klid!8Uchýlil bych se někam do dáli, v pustině bych se usadil. séla9Pospíšil bych si do bezpečí před touto smrští a vichřicí.10Pohlť je, Pane, jazyk jim spleť, ve městě vládne krutost a rozbroje!11Ve dne i v noci krouží po jeho zdech, špatnost a trápení bydlí v něm.12Střed města patří záhubě, ulice neopouští křivda a lest!13Kdyby protivník mě urážel, to bych snes, kdyby mě napadl nepřítel, skryl bych se.14Ale ty – člověk blízký mně, můj přítel a můj spřízněnec!15Radili jsme se spolu důvěrně, do Božího domu chodili v zástupech!16Kéž by je smrt náhle přepadla, aby se zaživa zřítili do pekla – domy i srdce mají plné zla!17Já ale k Bohu zavolám, Hospodin bude má záchrana.18Večer i ráno, také v poledne úpím a sténám – vyslyš mě!19Bůh mě vykoupí z tohoto boje, pokoj mé duši dopřeje, i když jich tolik je proti mně!20Bůh mě vyslyší a pokoří je, ten, který od věků kraluje! séla Bůh, jenž se nikdy nemění, pokoří ty, kdo se ho nebojí!21Na svoje druhy můj přítel zaútočil, svoji úmluvu porušil.22V ústech měl slova nad máslo lahodnější, v srdci však válku nosil si. Jak jemný olej hladily jeho řeči, vskutku však byly dýkami!23Své břímě uval na Hospodina, on se o tebe postará; on přece nikdy nenechá poctivé padnout do bláta.24Zákeřné vrahy však ty, Bože, srazíš do jámy nejhlubší. Půlky života se takoví nedočkají – já ale v tebe skládám naději!
1To the choirmaster: with stringed instruments. A Maskil[1] of David. Give ear to my prayer, O God, and hide not yourself from my plea for mercy! (Ž 4,1; Ž 54,2; Ž 61,1; Ž 86,6)2Attend to me, and answer me; I am restless in my complaint and I moan, (Ž 55,17; Ž 64,1; Iz 38,14; Iz 59,11)3because of the noise of the enemy, because of the oppression of the wicked. For they drop trouble upon me, and in anger they bear a grudge against me. (2S 16,7)4My heart is in anguish within me; the terrors of death have fallen upon me. (Ž 116,3)5Fear and trembling come upon me, and horror overwhelms me. (Jb 21,6; Ž 78,53; Iz 21,4; Ez 7,18)6And I say, “Oh, that I had wings like a dove! I would fly away and be at rest;7yes, I would wander far away; I would lodge in the wilderness; (Jr 9,2)8I would hurry to find a shelter from the raging wind and tempest.” (Ž 83,15)9Destroy, O Lord, divide their tongues; for I see violence and strife in the city. (Gn 11,9; Jr 6,7)10Day and night they go around it on its walls, and iniquity and trouble are within it; (Ž 5,9)11ruin is in its midst; oppression and fraud do not depart from its marketplace. (Ž 10,7)12For it is not an enemy who taunts me— then I could bear it; it is not an adversary who deals insolently with me— then I could hide from him. (Jb 19,5)13But it is you, a man, my equal, my companion, my familiar friend. (2S 15,12; 2S 16,23; Ž 41,9)14We used to take sweet counsel together; within God’s house we walked in the throng. (Ž 42,4)15Let death steal over them; let them go down to Sheol alive; for evil is in their dwelling place and in their heart. (Nu 16,30; Nu 16,33; Ž 124,3; Př 1,12)16But I call to God, and the Lord will save me.17Evening and morning and at noon I utter my complaint and moan, and he hears my voice. (Ž 5,3; Ž 55,2; Ž 88,13; Ž 92,2; Ž 141,2; Da 6,10; Sk 3,1; Sk 10,3; Sk 10,9; Sk 10,30)18He redeems my soul in safety from the battle that I wage, for many are arrayed against me. (Ž 56,2)19God will give ear and humble them, he who is enthroned from of old, because they do not change and do not fear God. (Dt 33,27; Jb 10,17; Jb 21,7)20My companion[2] stretched out his hand against his friends; he violated his covenant. (Sk 12,1)21His speech was smooth as butter, yet war was in his heart; his words were softer than oil, yet they were drawn swords. (Ž 28,3; Ž 57,4; Př 5,3)22Cast your burden on the Lord, and he will sustain you; he will never permit the righteous to be moved. (Ž 10,6; Ž 37,5)23But you, O God, will cast them down into the pit of destruction; men of blood and treachery shall not live out half their days. But I will trust in you. (Jb 15,32; Ž 5,6; Ž 11,1; Ž 55,15; Ž 56,7; Ž 59,11; Ž 69,15; Ž 94,13; Př 10,27)