1V této knize je zapsáno, co Bůh svěřil Ježíši Kristu o budoucích událostech a co Ježíš odhalil svému služebníku Janovi prostřednictvím anděla.2Jan dosvědčuje, že to všechno viděl a zachytil jako Boží slovo sdělené Ježíšem Kristem.3A tak, jestliže čteš nebo posloucháš toto proroctví, uděláš dobře, když se podle něho zařídíš; začne se totiž plnit už brzo.
Pozdravy a chvály
4Já, Jan, chci nejprve pozdravit adresáty, sedm křesťanských sborů v Malé Asii: Přeji vám potěšení a pokoj od Boha, který je, který byl a který přijde; od Ducha svatého, který zastupuje před Božím trůnem každý váš sbor;5od Ježíše Krista, který za všemi následujícími slovy věrně stojí. Ten, který jako první vstal z mrtvých a je vládcem všech pozemských panovníků, ten nás miluje a prolil svou krev, aby odčinil naše provinění.6Tak nás povýšil na spoluvládce svého království a kněze Boha Otce; jemu patří veškerá sláva a moc až na věky. Amen.7On přijde a ujme se vlády nad celou zemí, takže ho všichni uvidí a zděsí se, dokonce i ti, kteří ho zabili. Tak to bude.8Tento Pán říká: „Já jsem začátek i konec – žiji, žil jsem od prvopočátku a bude mi patřit i závěr dějin, protože mám všechnu moc.“
Vidění Ježíše Krista
9Já, váš bratr Jan, spolu s vámi pronásledovaný a s vámi očekávající Kristovo království, byl jsem vyhnán na ostrov Patmos, protože jsem hlásal Boží slovo a svědčil o Ježíši Kristu.10A zde jsem byl v duchu přenesen do událostí posledního dění. Zezadu na mne volal hlas, zvučný jako polnice:11„Co uvidíš a uslyšíš, zapiš do knihy a pošli to sedmi sborům v Malé Asii – do Efezu, Smyrny, Pergama, Tyatiry, Sard, Filadelfie a Laodiceje.“12Otočil jsem se za tím hlasem a uviděl jsem sedm zlatých svícnů.13Mezi nimi stála postava podobná Ježíši Kristu, oblečená do dlouhého pláště, sepnutého přes prsa zlatou šerpou.14Jeho obličej svítil jako polední slunce a vlasy jako sněhobílá vlna. Oči mu zářily jako oheň15a také jeho nohy žhnuly jako rozpálená mosaz. Jeho hlas hřměl jako mořský příboj.16V pravé ruce držel sedm hvězd a v ústech měl ostře nabroušený meč.
Kristus a církev patří k sobě
17Když jsem ho uviděl, ulekl jsem se a padl před ním na zem. Ale on na mne položil ruku a řekl mi: „Neboj se! To jsem já, První i Poslední.18Jsem živ; i když jsem zemřel, teď žiji na věčné věky. Mám klíče od smrti i hrobu.19Zapiš všechno, co vidíš a co ti ještě ukáži.20Abys dobře rozuměl tomu, co vidíš: Sedm svícnů je sedm sborů; sedm hvězd jsou ti, kteří za ně přede mnou nesou odpovědnost a jsou pod mou ochranou.“
1Offenbarung[1] Jesu Christi, die Gott ihm gegeben hat, um seinen Knechten zu zeigen, was rasch geschehen soll; und er hat sie bekannt gemacht und durch seinen Engel seinem Knecht Johannes gesandt, (Da 8,13; J 12,49; Ga 1,12; Ef 3,3; Ef 3,6; 1P 4,7; Zj 22,6; Zj 22,10)2der das Wort Gottes und das Zeugnis Jesu Christi bezeugt hat und alles, was er sah. (J 21,24; 1J 1,1)3Glückselig ist, der die Worte der Weissagung[2] liest, und die sie hören und bewahren, was darin geschrieben steht! Denn die Zeit ist nahe. (L 11,28; 1P 4,7; 2P 1,19; Zj 22,7; Zj 22,10)
Gruß an die sieben Gemeinden in der Provinz Asia. Lobpreis Jesu Christi
4Johannes an die sieben Gemeinden, die in Asia[3] sind: Gnade sei mit euch und Friede von dem, der ist und der war und der kommt, und von den sieben Geistern, die vor seinem Thron sind, (Ex 3,14; Iz 11,2; Žd 13,8; Zj 1,8; Zj 1,11; Zj 3,1; Zj 4,5; Zj 4,8)5und von Jesus Christus, dem treuen Zeugen, dem Erstgeborenen aus den Toten und dem Fürsten über die Könige der Erde. Ihm, der uns geliebt hat und uns von unseren Sünden gewaschen hat durch sein Blut, (Iz 55,4; J 3,32; J 13,1; J 15,13; J 18,37; Sk 3,15; Sk 5,31; Ř 8,29; Ef 1,7; Ko 1,18; Žd 1,6; 1J 1,7; 1J 1,9; Ju 1,4; Zj 7,14)6und uns zu Königen und Priestern gemacht hat für seinen Gott und Vater — Ihm sei die Herrlichkeit und die Macht von Ewigkeit zu Ewigkeit! Amen. (Mt 6,13; 1P 2,5; 1P 2,9; 1P 4,11)7Siehe, er kommt mit den Wolken, und jedes Auge wird ihn sehen, auch die, welche ihn durchstochen haben; und es werden sich seinetwegen an die Brust schlagen alle Geschlechter der Erde! Ja, Amen. (Da 7,13; Za 12,10; Mt 24,30; Mt 26,64; Sk 1,11; Zj 22,20)8Ich bin das A und das O[4], der Anfang und das Ende, spricht der Herr, der ist und der war und der kommt, der Allmächtige. (Gn 17,1; Ž 91,1; Iz 9,5; Iz 44,6; Zj 4,8; Zj 16,14; Zj 21,6; Zj 22,13)
Der Auftrag, das Buch der Offenbarung zu schreiben
9Ich, Johannes, der ich auch euer Bruder bin und mit euch Anteil habe an der Bedrängnis und am Reich und am standhaften Ausharren Jesu Christi, war auf der Insel, die Patmos genannt wird[5], um des Wortes Gottes und um des Zeugnisses Jesu Christi willen. (2Te 1,4; 2Tm 1,8; 2Tm 2,11; Zj 6,9)10Ich war im Geist am Tag des Herrn, und ich hörte hinter mir eine gewaltige Stimme, wie von einer Posaune, (Ex 19,19; Ž 29,4; Iz 2,12; Mal 3,2; 2K 12,2; 1Te 5,2; Zj 1,15; Zj 4,2; Zj 19,6; Zj 21,10)11die sprach: Ich bin das A und das O, der Erste und der Letzte!, und: Was du siehst, das schreibe in ein Buch und sende es den Gemeinden, die in Asia sind: nach Ephesus und nach Smyrna und nach Pergamus und nach Thyatira und nach Sardes und nach Philadelphia und nach Laodizea! (Jr 36,2; Zj 2,1; Zj 3,1)
Der erhöhte Herr Jesus Christus
12Und ich wandte mich um und wollte nach der Stimme sehen, die mit mir redete; und als ich mich umwandte, da sah ich sieben goldene Leuchter, (Ex 25,31; Za 4,2; Žd 9,2; Zj 2,1)13und mitten unter den sieben Leuchtern Einen, der einem Sohn des Menschen glich, bekleidet mit einem Gewand, das bis zu den Füßen reichte, und um die Brust gegürtet mit einem goldenen Gürtel. (Da 7,13; Da 10,5; Mt 16,13; Zj 15,6)14Sein Haupt aber und seine Haare waren weiß, wie weiße Wolle, wie Schnee; und seine Augen waren wie eine Feuerflamme, (Da 7,9; Da 10,6; Abk 1,13)15und seine Füße wie schimmerndes Erz, als glühten sie im Ofen, und seine Stimme wie das Rauschen vieler Wasser. (Ez 1,7; Ez 43,2; Zj 1,10; Zj 2,18; Zj 10,1; Zj 14,2)16Und er hatte in seiner rechten Hand sieben Sterne, und aus seinem Mund ging ein scharfes, zweischneidiges Schwert hervor; und sein Angesicht leuchtete wie die Sonne in ihrer Kraft. (Dt 33,3; Iz 49,2; Mt 17,2; Sk 26,13; Žd 4,12; Zj 10,1; Zj 19,15; Zj 19,21)17Und als ich ihn sah, fiel ich zu seinen Füßen nieder wie tot. Und er legte seine rechte Hand auf mich und sprach zu mir: Fürchte dich nicht! Ich bin der Erste und der Letzte (Ez 1,28; Da 10,8; Mt 14,27; Zj 1,8)18und der Lebende; und ich war tot, und siehe, ich lebe von Ewigkeit zu Ewigkeit, Amen! Und ich habe die Schlüssel des Totenreiches und des Todes. (J 5,26; Ř 6,9; 2Tm 1,10; Žd 2,14; Žd 7,16)19Schreibe, was du gesehen hast, und was ist, und was nach diesem geschehen soll: (J 16,12; Zj 1,11; Zj 4,1)20das Geheimnis der sieben Sterne, die du in meiner Rechten gesehen hast, und der sieben goldenen Leuchter. Die sieben Sterne sind Engel[6] der sieben Gemeinden, und die sieben Leuchter, die du gesehen hast, sind die sieben Gemeinden. (Da 12,3; Mal 2,7; Mt 5,15; Fp 2,15; Zj 1,12)