od Česká biblická společnost1 Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí. 2 Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé, ale srdce zpytuje Hospodin. 3 Prosazovat spravedlnost a právo je před Hospodinem výbornější než oběť. 4 Pýcha očí a nadutost srdce, ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem. 5 Plány jsou pilnému k užitku, ale každý, kdo se ukvapuje, bude mít nedostatek. 6 Poklady dobývané zrádným jazykem jsou jen odvátý přelud těch, kdo vyhledávají smrt. 7 Svévolníky zachvátí zhouba, kterou rozpoutali, neboť odmítali zjednat právo. 8 Klikatá je cesta muže proradného, ryzí člověk v jednání je přímý. 9 Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě. 10 Svévolník je chtivý zlého, v jeho očích nenalezne slitování ani přítel. 11 Když pokutují posměvače, prostoduchý zmoudří, když je k prozíravosti veden moudrý, nabývá poznání. 12 Spravedlivý prozíravě vede v patrnosti dům svévolníka; svévolníky vyvrací pro jejich zlobu. 13 Kdo před křikem nuzného si zacpe uši, bude také volat, a odpověď nedostane. 14 Tajný dar tlumí hněv a postranní úplatek prudké rozhořčení. 15 Prosazovat právo je radostí spravedlivému, ale zkázou pachatelům ničemnosti. 16 Člověk zbloudivší z cesty prozíravosti spočine v shromáždění říše stínů. 17 Nedostatek pozná, kdo miluje radovánky, kdo miluje víno a olej, nezbohatne. 18 Výkupným za spravedlivého bude svévolník, za přímé lidi věrolomník. 19 Lépe je bydlet v zemi pusté než se ženou svárlivou a zlostnou. 20 Žádoucí poklad a olej jsou v obydlí moudrého, kdežto hloupý člověk je prohýří. 21 Kdo jde za spravedlností a milosrdenstvím, najde život, spravedlnost a slávu. 22 Moudrý vstoupí do města bohatýrů a srazí baštu, na niž spoléhali. 23 Kdo střeží svá ústa a jazyk, střeží svou duši před soužením. 24 Pyšný opovážlivec jménem posměvač jedná bezmezně zpupně. 25 Lenocha usmrtí choutky, neboť jeho ruce odmítají práci; 26 choutky ho stravují neustále, ale spravedlivý dává a nešetří. 27 Oběť svévolníků je ohavností, tím spíše, když se přináší s mrzkým záměrem. 28 Lživý svědek zahyne, ale muž, který vypoví, co slyšel, bude mít poslední slovo. 29 Svévolník vystupuje s nestoudnou tváří, přímý jde však rovnou cestou. 30 Žádná moudrost, žádná rozumnost, žádný úradek nic nesvedou proti Hospodinu. 31 Kůň je strojen pro den boje, ale vítězství je u Hospodina.
1Gleich Wasserbächen ist das Herz des Königs in der Hand des HERRN; er leitet es, wohin immer er will. (Ezd 7,27; Neh 2,1; Př 16,9)2Jeder Weg eines Menschen ist recht in seinen Augen, aber der HERR prüft die Herzen. (Př 16,2; L 16,15)3Recht und Gerechtigkeit üben ist dem HERRN lieber als Opfer. (1S 15,22; Iz 1,11; Jr 7,21; Oz 6,6; Mi 6,6)4Hohe Augen und ein aufgeblasenes Herz — die Leuchte der Gottlosen ist Sünde. (Jb 18,5; Ž 131,1; Př 6,16)5Die Überlegungen des Fleißigen sind nur zum Vorteil, aber wer allzu sehr eilt, hat nur Schaden davon. (Př 10,4; Př 19,2)6Wer mit lügenhafter Zunge Schätze erwirbt, der jagt nach Wind und sucht den Tod. (Př 10,2; Jr 17,11)7Die Gewalttätigkeit der Gottlosen rafft sie hinweg, denn sie weigern sich, zu tun, was recht ist. (Př 1,19; Př 22,22)8Wer schuldbeladen ist, muss krumme Wege gehen; wer aber lauter ist, der handelt aufrichtig. (Jb 24,13; Ž 26,11; Př 14,2; Př 21,2; Iz 26,7; Iz 59,8; 1J 1,6)9Es ist besser, in einem Winkel auf dem Dach zu wohnen, als gemeinsam mit einer zänkischen Frau in einem Haus. (Př 19,13; Př 21,19; Př 25,24)10Die Seele des Gottlosen begehrt nach Bösem; sein Nächster findet keine Gnade vor ihm. (Ž 52,5; Př 3,29; Př 12,12; Př 21,15; Př 24,8; Jr 9,4)11Wenn man den Spötter bestraft, wird der Unverständige weise, und wenn man den Weisen belehrt, so nimmt er Einsicht an. (Př 19,25)12Der Gerechte achtet auf das Haus des Gottlosen; er stürzt die Gottlosen ins Unglück. (Ž 37,35; Ž 52,7)13Wer sein Ohr verstopft vor dem Schreien des Armen, der wird auch keine Antwort erhalten, wenn er ruft. (Př 14,21; Př 22,22; Př 28,27; Mt 18,33; Jk 2,13)14Eine heimliche Gabe besänftigt den Zorn, und ein Geschenk im Gewand den heftigsten Grimm. (Gn 32,20; Př 6,35; Př 17,8)15Es ist eine Freude für die Gerechten, wenn Recht geschaffen wird, aber für die Übeltäter ist es ein Schrecken. (Ž 40,9; Ž 119,14; Př 10,28; Př 10,29; Př 12,20; Př 21,12)16Ein Mensch, der vom Weg der Einsicht abirrt, wird ruhen in der Versammlung der Schatten.[1] (Ž 125,5; Př 5,22)17Wer das Vergnügen liebt, muss Mangel leiden; wer Wein und Öl liebt, wird nicht reich. (Př 23,20)18Der Gottlose wird den Gerechten ablösen, und der Betrüger kommt an die Stelle des Redlichen. (Př 11,8; Da 8,23; Oz 4,2; Mt 24,12)19Besser ist’s, in der Wüste zu wohnen, als bei einer zänkischen und zornigen Frau. (Př 21,9)20Ein wertvoller Schatz und Öl ist in der Wohnung des Weisen, aber ein törichter Mensch vergeudet es. (Ž 112,3; Př 15,6; L 15,13)21Wer eifrig danach trachtet, gerecht und gütig zu sein, der findet Leben, Gerechtigkeit und Ehre. (Př 10,16; Př 10,27; Př 15,9; Př 22,4; Ř 2,7; Ř 2,10)22Ein Weiser erobert die Stadt der Starken und stürzt das Bollwerk, auf das sie sich verließ. (Př 24,5; Kaz 7,19; Kaz 9,13)23Wer seinen Mund und seine Zunge behütet, der behütet seine Seele vor mancher Not. (Př 14,3)24Ein übermütiger und vermessener Mensch — Spötter wird er genannt — handelt in frevelhaftem Übermut. (Ex 5,2; Př 21,4)25Dem Faulen bringt seine Begierde den Tod, denn seine Hände weigern sich zu arbeiten. (Př 13,4; Př 20,4)26Voll Gier begehrt er den ganzen Tag, aber der Gerechte gibt und hält nicht zurück. (Ž 112,9)27Das Opfer der Gottlosen ist ein Gräuel, zumal wenn man es mit Bosheit darbringt. (Př 15,8; Př 28,9; Iz 58,4)28Ein Lügenzeuge geht zugrunde, aber ein Ohrenzeuge darf immer wieder reden. (Př 1,5; Př 19,5)29Der Gottlose macht ein trotziges Gesicht, aber der Gerechte richtet seine Wege aus. (Ž 17,4; Př 4,25; Př 21,24; Jr 3,3)30Es hilft keine Weisheit, kein Verstand und kein Rat gegen den HERRN. (Př 19,21; Iz 8,9; Sk 5,39)31Das Ross ist gerüstet auf den Tag der Schlacht, aber der Sieg kommt von dem HERRN. (Ž 20,8; Iz 31,1)