1 Kéž byste ode mne snesli trochu nerozumu – ano, snášejte mne!2 Vždyť vás žárlivě střežím Boží žárlivostí; zasnoubil jsem vás jedinému muži, abych vás jako čistou pannu odevzdal Kristu.3 Obávám se však, aby to nebylo tak, jako když had ve své lstivosti oklamal Evu, aby totiž vaše mysl neztratila nevinnost a neodvrátila se od upřímné oddanosti Kristu.4 Když někdo přijde a zvěstuje jiného Ježíše, než jsme my zvěstovali, nebo vám nabízí jiného ducha, než jste dostali, nebo jiné evangelium, než jste přijali, klidně to snášíte!5 Mám však za to, že nejsem v ničem pozadu za těmi veleapoštoly!6 I když mi chybí výmluvnost, poznání mi nechybí; to jsme vám pokaždé a v každém ohledu ukázali. 7 Nebo jsem se snad dopustil hříchu, když jsem sám sebe ponižoval, abyste vy byli vyvýšeni, že jsem vám totiž evangelium zvěstoval zadarmo?8 Jiné církve jsem okrádal, když jsem od nich přijímal podporu, abych mohl sloužit vám.9 Když jsem byl u vás a měl jsem nedostatek, nikomu jsem nebyl na obtíž, neboť čeho se mi nedostávalo, doplnili bratří, kteří přišli z Makedonie. Ve všem jsem jednal a budu jednat tak, abych pro vás nebyl břemenem.10 Jakože je při mně pravda Kristova, tato moje chlouba nebude v achajských končinách umlčena!11 Proč na tom trvám? Snad proto, že vás nemám v lásce? Bůh ví, že mám!12 Ale jak to dělám, budu dělat i nadále; nechci dát příležitost těm, kdo by se rádi chlubili, že si počínají jako my.13 Jsou to falešní apoštolové, nepoctiví dělníci, přestrojení za apoštoly Kristovy.14 A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla;15 není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti. Jejich konec bude jako jejich skutky! 16 Opakuji: ať si nikdo nemyslí, že jsem tak nerozumný! Ale i kdyby si to někdo o mně myslel: přijměte mne i jako nerozumného, dovolte mi, abych se také já něčím maličko pochlubil.17 Co teď říkám, neříkám ve jménu Páně, nýbrž jako z nerozumu, v této roli vychloubače.18 Když se tak mnozí chlubí vnějšími věcmi, pochlubím se i já.19 Vy, kteří jste tak rozumní, rádi snášíte nerozumné.20 Ochotně snášíte, když vás někdo zotročuje, když vás někdo vyjídá, když vás obírá, když vás přezírá, když vás bije do tváře.21 Musím přiznat, že na něco takového jsem příliš slabý! Ale čeho se odváží někdo jiný – teď mluvím jako z nerozumu – toho se odvážím i já.22 Oni jsou Hebrejci? Já také! Jsou Izraelci? Já také! Jsou potomky Abrahamovými? Já také!23 Jsou služebníky Kristovými? Odpovím obzvlášť nerozumně: já tím víc! Namáhal jsem se usilovněji, ve vězení jsem byl vícekrát, ran jsem užil do sytosti, smrti jsem často hleděl do tváře.24 Od Židů jsem byl pětkrát odsouzen ke čtyřiceti ranám bez jedné,25 třikrát jsem byl trestán holí, jednou jsem byl kamenován, třikrát jsem s lodí ztroskotal, noc a den jsem jako trosečník strávil na širém moři.26 Častokrát jsem byl na cestách – v nebezpečí na řekách, v nebezpečí od lupičů, v nebezpečí od vlastního lidu, v nebezpečí od pohanů, v nebezpečí ve městech, v nebezpečí v pustinách, v nebezpečí na moři, v nebezpečí mezi falešnými bratřími,27 v námaze do úpadu, často v bezesných nocích, o hladu a žízni, v častých postech, v zimě a bez oděvu.28 A nadto ještě na mne denně doléhá starost o všechny církve.29 Je někdo sláb, abych já nebyl sláb spolu s ním? Propadá někdo pokušení, abych já se tím netrápil?30 Mám-li se chlubit, pochlubím se svou slabostí!31 Bůh a Otec Pána Ježíše, požehnaný na věky, ví, že nelžu.32 Místodržitel krále Arety dal hlídat brány města Damašku, aby se mne zmocnil,33 byl jsem však v koši spuštěn otvorem v hradbách, a tak jsem unikl jeho rukám.
1I wish you would bear with me in a little foolishness. Do bear with me!2For I feel a divine jealousy for you, since I betrothed you to one husband, to present you as a pure virgin to Christ. (Oz 2,19; Ef 5,27; Ko 1,22; Ko 1,28; Zj 14,4)3But I am afraid that as the serpent deceived Eve by his cunning, your thoughts will be led astray from a sincere and pure devotion to Christ. (Gn 3,4; J 8,44; 2K 6,6; Ef 6,5; Ko 2,4; Ko 2,8; 1Te 3,5; 1Tm 2,14)4For if someone comes and proclaims another Jesus than the one we proclaimed, or if you receive a different spirit from the one you received, or if you accept a different gospel from the one you accepted, you put up with it readily enough. (1K 3,11; Ga 1,6)5Indeed, I consider that I am not in the least inferior to these super-apostles. (2K 12,11; Ga 2,6)6Even if I am unskilled in speaking, I am not so in knowledge; indeed, in every way we have made this plain to you in all things. (1K 1,17; 2K 4,2; 2K 5,11; 2K 12,12; Ef 3,4)7Or did I commit a sin in humbling myself so that you might be exalted, because I preached God’s gospel to you free of charge? (Sk 18,3; 2K 12,13)8I robbed other churches by accepting support from them in order to serve you.9And when I was with you and was in need, I did not burden anyone, for the brothers who came from Macedonia supplied my need. So I refrained and will refrain from burdening you in any way. (1K 16,17; 2K 12,13; 2K 12,16; Fp 4,12; Fp 4,15; 1Te 2,6)10As the truth of Christ is in me, this boasting of mine will not be silenced in the regions of Achaia. (Ř 1,9; Ř 9,1; 1K 9,15)11And why? Because I do not love you? God knows I do! (2K 6,11; 2K 11,31; 2K 12,2)12And what I am doing I will continue to do, in order to undermine the claim of those who would like to claim that in their boasted mission they work on the same terms as we do. (1K 9,12)13For such men are false apostles, deceitful workmen, disguising themselves as apostles of Christ. (2K 11,14; Ga 1,7; Ga 2,4; Ga 6,12; Fp 1,15; Fp 3,2; Fp 3,18; Tt 1,10; Tt 1,12; 2P 2,1; 1J 4,1; Zj 2,2)14And no wonder, for even Satan disguises himself as an angel of light. (Ga 1,8)15So it is no surprise if his servants, also, disguise themselves as servants of righteousness. Their end will correspond to their deeds. (2K 3,9; Fp 3,19)
Paul’s Sufferings as an Apostle
16I repeat, let no one think me foolish. But even if you do, accept me as a fool, so that I too may boast a little. (2K 12,6)17What I am saying with this boastful confidence, I say not as the Lord would[1] but as a fool. (1K 7,12; 2K 9,4)18Since many boast according to the flesh, I too will boast. (Fp 3,3)19For you gladly bear with fools, being wise yourselves! (1K 4,10)20For you bear it if someone makes slaves of you, or devours you, or takes advantage of you, or puts on airs, or strikes you in the face. (1K 4,11; 2K 7,2; Ga 2,4; Ga 4,3; Ga 4,9; Ga 5,1)21To my shame, I must say, we were too weak for that! But whatever anyone else dares to boast of—I am speaking as a fool—I also dare to boast of that. (2K 10,10)22Are they Hebrews? So am I. Are they Israelites? So am I. Are they offspring of Abraham? So am I. (Ř 11,1; Fp 3,5)23Are they servants of Christ? I am a better one—I am talking like a madman—with far greater labors, far more imprisonments, with countless beatings, and often near death. (Sk 16,23; Ř 8,36; 1K 15,10; 1K 15,30; 2K 1,9; 2K 3,6; 2K 4,11; 2K 6,5; 2K 6,9; 2K 10,7)24Five times I received at the hands of the Jews the forty lashes less one. (Dt 25,3)25Three times I was beaten with rods. Once I was stoned. Three times I was shipwrecked; a night and a day I was adrift at sea; (Sk 14,19; Sk 16,22; Sk 27,41)26on frequent journeys, in danger from rivers, danger from robbers, danger from my own people, danger from Gentiles, danger in the city, danger in the wilderness, danger at sea, danger from false brothers; (Sk 9,23; Sk 13,50; Sk 14,5; Sk 17,5; Sk 18,12; Sk 19,23; Sk 20,3; Sk 20,19; Sk 21,27; Sk 21,31; Sk 23,10; Sk 23,12; Sk 25,3; Sk 27,42; 1Te 2,15)27in toil and hardship, through many a sleepless night, in hunger and thirst, often without food,[2] in cold and exposure. (1K 4,11; Fp 4,12; 1Te 2,9; 2Te 3,8)28And, apart from other things, there is the daily pressure on me of my anxiety for all the churches. (1K 7,17)29Who is weak, and I am not weak? Who is made to fall, and I am not indignant? (1K 8,13; 1K 9,22)30If I must boast, I will boast of the things that show my weakness. (1K 2,3; 2K 10,10; 2K 12,5; 2K 12,9)31The God and Father of the Lord Jesus, he who is blessed forever, knows that I am not lying. (Ř 9,5; Ř 15,6; 2K 11,11)32At Damascus, the governor under King Aretas was guarding the city of Damascus in order to seize me, (Sk 9,24)33but I was let down in a basket through a window in the wall and escaped his hands. (Sk 9,25)