1 Já, Pavel, vás napomínám tiše a mírně po způsobu Kristově – já, který tváří v tvář jsem prý mezi vámi pokorný, ale z dálky si na vás troufám.2 Prosím vás, nenuťte mne, až přijdu, jednat s tou troufalostí, na kterou mám podle svého přesvědčení právo, a to vůči těm, kteří nám připisují záměry jen lidské.3 Jsme ovšem jenom lidé, ale svůj zápas nevedeme po lidsku.4 Zbraně našeho boje nejsou světské, nýbrž mají od Boha sílu bořit hradby. Jimi boříme lidské výmysly5 a všecko, co se v pýše pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do poddanství každou mysl, aby byla poslušna Krista,6 a jsme připraveni potrestat každou neposlušnost, dokud vaše poslušnost nebude úplná. 7 Hleďte na to, co máte před očima! Je-li si někdo jist, že je Kristův, nechť si uvědomí, že jako je on Kristův, tak jsme i my!8 I když se trochu víc pochlubím pravomocí, kterou mi Kristus dal – abych u vás stavěl, a ne bořil – nebudu zahanben.9 Nechtěl bych však, aby se zdálo, že vás chci svými listy zastrašovat.10 Říká se, že mé listy jsou závažné a mocné, ale osobní přítomnost slabá a řeč ubohá.11 Kdo tak mluví, ať si uvědomí: jak se projevujeme slovy svých dopisů, když jsme daleko od vás, tak se ukážeme svými činy, až budeme u vás.12 Neopovažujeme se zařadit mezi ty nebo srovnávat s těmi, kteří doporučují sami sebe: tím, že se měří jen podle sebe a srovnávají sami se sebou, ztrácejí soudnost.13 Nechceme si zakládat na díle přesahujícím hranice, které nám vyměřil Bůh, totiž abychom došli až k vám.14 Nechceme se rozpínat dál, než kam jsme sami došli – vždyť jsme ve své službě evangeliu Kristovu dospěli až k vám.15 Nezakládáme si na tom, co udělali jiní; máme však naději, že vaše víra bude růst, a tak se hranice nám stanovená rozšíří,16 a že budu moci zvěstovat evangelium v krajích ležících za vámi a nebudu se chlubit tím, co je hotovo, kde už pracovali jiní.17 ‚Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.‘18 Ne ten, kdo doporučuje sám sebe, je osvědčený, nýbrž ten, koho doporučuje Pán.
1I, Paul, myself entreat you, by the meekness and gentleness of Christ—I who am humble when face to face with you, but bold toward you when I am away!— (Za 9,9; Mt 11,29; Ř 12,1; Fp 2,7)2I beg of you that when I am present I may not have to show boldness with such confidence as I count on showing against some who suspect us of walking according to the flesh. (1K 4,18; 1K 4,21; 2K 10,6; 2K 13,2; 2K 13,10)3For though we walk in the flesh, we are not waging war according to the flesh.4For the weapons of our warfare are not of the flesh but have divine power to destroy strongholds. (Jr 1,10; 1K 2,5; 1K 9,7; 2K 6,7; 2K 13,3; Ef 6,11; 1Te 5,8)5We destroy arguments and every lofty opinion raised against the knowledge of God, and take every thought captive to obey Christ, (Iz 2,11; Ř 5,19; 2K 9,13)6being ready to punish every disobedience, when your obedience is complete. (2K 2,9; 2K 7,15; 2K 10,2)7Look at what is before your eyes. If anyone is confident that he is Christ’s, let him remind himself that just as he is Christ’s, so also are we. (J 7,24; 1K 1,12; 1K 3,23; 1K 9,1; 1K 14,37; 2K 5,12; 2K 11,23; Ga 1,12; 1J 4,6)8For even if I boast a little too much of our authority, which the Lord gave for building you up and not for destroying you, I will not be ashamed. (2K 13,10)9I do not want to appear to be frightening you with my letters.10For they say, “His letters are weighty and strong, but his bodily presence is weak, and his speech of no account.” (1K 1,17; 2K 11,21; 2K 12,7)11Let such a person understand that what we say by letter when absent, we do when present.12Not that we dare to classify or compare ourselves with some of those who are commending themselves. But when they measure themselves by one another and compare themselves with one another, they are without understanding. (Př 26,12; Př 27,2; 1K 2,13; 2K 3,1; 2K 10,18; 2K 12,6)13But we will not boast beyond limits, but will boast only with regard to the area of influence God assigned to us, to reach even to you. (Ř 12,3; Ř 15,20; 2K 10,15)14For we are not overextending ourselves, as though we did not reach you. For we were the first to come all the way to you with the gospel of Christ. (1K 3,5; 1K 4,15; 1K 9,1)15We do not boast beyond limit in the labors of others. But our hope is that as your faith increases, our area of influence among you may be greatly enlarged, (Sk 5,13; 2Te 1,3)16so that we may preach the gospel in lands beyond you, without boasting of work already done in another’s area of influence.17“Let the one who boasts, boast in the Lord.” (Jr 9,23; 1K 1,31)18For it is not the one who commends himself who is approved, but the one whom the Lord commends. (Ř 2,29; 1K 4,5; 2K 10,12)