1 Pamětní zápis; Davidův. Ochraňuj mě, Bože, utíkám se k tobě! 2 Pravím Hospodinu: „Ty jsi, Panovníku, moje dobro, nad tebe není.“ 3 Svatým, těm, kteří jsou v této zemi, pravím, těm vznešeným, jež jsem si oblíbil nade všechno: 4 „Útrapy si rozmnožují, kdo běhají za jinými bohy. Ani trochu krve v úlitbu jim nedám, jejich jméno nepřejde mi přes rty.“ 5 Hospodin je podíl mně určený, je můj kalich; můj los držíš pevně, Hospodine. 6 Měřicí provazce mi padly v kraji blaha, moje dědictví je velkolepé! 7 Dobrořečím Hospodinu, on mi radí, i v noci mě moje ledví napomíná. 8 Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese. 9 Proto se mé srdce raduje a moje sláva jásá, v bezpečí přebývá i mé tělo, 10 neboť v moci podsvětí mě neponecháš, nedopustíš, aby se tvůj věrný octl v jámě. 11 Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho.
1A Miktam[1] of David. Preserve me, O God, for in you I take refuge. (Ž 11,1; Ž 56,1; Ž 57,1; Ž 60,1)2I say to the Lord, “You are my Lord; I have no good apart from you.” (Ž 73,25)3As for the saints in the land, they are the excellent ones, in whom is all my delight.[2] (Ex 19,6; Dt 7,6; 1P 2,9)4The sorrows of those who run after[3] another god shall multiply; their drink offerings of blood I will not pour out or take their names on my lips. (Ex 23,13; Jz 23,7)5The Lord is my chosen portion and my cup; you hold my lot. (Nu 18,20; Dt 32,9; Ž 23,5; Ž 73,26; Ž 116,13; Ž 119,57; Ž 125,3; Ž 142,5; Jr 10,16; Jr 51,19; Pl 3,24)6The lines have fallen for me in pleasant places; indeed, I have a beautiful inheritance. (Mi 2,5)7I bless the Lord who gives me counsel; in the night also my heart instructs me.[4] (1S 23,9; 2S 5,18; Ž 7,9; Ž 17,3; Ž 42,8)8I have set the Lord always before me; because he is at my right hand, I shall not be shaken. (Ž 10,6; Ž 15,5; Ž 109,31; Ž 110,5; Ž 119,30; Ž 121,5; Sk 2,25)9Therefore my heart is glad, and my whole being[5] rejoices; my flesh also dwells secure. (Gn 49,6; Ž 30,12; Ž 57,8; Ž 108,1)10For you will not abandon my soul to Sheol, or let your holy one see corruption.[6] (Jb 21,13; Ž 49,9; Ž 89,18; Ž 103,4; Mk 1,24; Sk 13,35)11You make known to me the path of life; in your presence there is fullness of joy; at your right hand are pleasures forevermore. (Ž 21,6; Ž 36,8; Mt 7,14)