1 Žalm Davidův. Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře? 2 Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě, ten, kdo ze srdce zastává pravdu, 3 nemá pomlouvačný jazyk, druhému nedělá nic zlého, na svého druha nekydá hanu, 4 pohrdá tím, kdo je hoden zavržení, váží si těch, kdo se bojí Hospodina, nemění, co odpřisáhl, byť i ke své škodě, 5 nepůjčuje na lichvářský úrok, nedá se podplatit proti nevinnému. Ten, kdo takto jedná, nikdy se nezhroutí.
1A Psalm of David. O Lord, who shall sojourn in your tent? Who shall dwell on your holy hill? (Ž 2,6; Ž 24,3; Ž 61,4; Iz 33,14)2He who walks blamelessly and does what is right and speaks truth in his heart; (Ž 106,3; Př 28,18; Za 8,16; Mt 6,1; J 1,47; Ef 4,25; Ko 3,9)3who does not slander with his tongue and does no evil to his neighbor, nor takes up a reproach against his friend; (Ex 23,1; Lv 19,16; Ž 34,13)4in whose eyes a vile person is despised, but who honors those who fear the Lord; who swears to his own hurt and does not change; (Sd 11,35; Est 3,2)5who does not put out his money at interest and does not take a bribe against the innocent. He who does these things shall never be moved. (Ex 22,25; Ex 23,8; Lv 25,36; Dt 16,19; Dt 23,19; Ž 10,6; Ez 18,8; Ez 22,12)