Soudců 5 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Zpívala pak písničku Debora a Barák syn Abinoemův v ten den, řkouc: 2 Pro pomstu učiněnou v Izraeli, a pro lid, kterýž se k tomu dobrovolně měl, dobrořečte Hospodinu. 3 Slyštež králové, a ušima pozorujte knížata, já, já zpívati budu Hospodinu, žalmy zpívati budu Hospodinu Bohu Izraelskému. 4 Hospodine, když jsi vyšel z Seir, když jsi se bral z pole Edomského, třásla se země, nebesa dštila, a oblakové déšť vydali. 5 Hory se rozplynuly od tváři Hospodinovy, i ta hora Sinai třásla se před tváří Hospodina Boha Izraelského. 6 Za dnů Samgara syna Anatova, a za dnů Jáhel spustly silnice, kteříž pak šli stezkami, zacházeli cestami křivými. 7 Spustly vsi v Izraeli, spustly, pravím, až jsem povstala já Debora, povstala jsem matka v Izraeli. 8 Kterýžto kdyžkoli sobě zvoloval bohy nové, tedy bývala válka v branách, pavézy pak ani kopí nebylo vidíno mezi čtyřidcíti tisíci v Izraeli. 9 Srdce mé nakloněno jest k správcům Izraelským a k těm, kteříž tak ochotní byli mezi jinými. Dobrořečtež Hospodinu. 10 Kteříž jezdíte na bílých oslicích, kteříž bydlíte při Middin, a kteříž chodíte po cestách, vypravujtež, 11 Že vzdálen hluk střelců na místech, kdež se voda váží; i tam vypravujte hojnou spravedlnost Hospodinovu, hojnou spravedlnost k obyvatelům vsí jeho v Izraeli; tehdážť vstupovati bude k branám lid Hospodinův. 12 Povstaň, povstaň, Deboro, povstaniž, povstaniž a vypravuj píseň, povstaň, Baráku, a zajmi jaté své, synu Abinoemův. 13 Tehdážtě potlačenému dopomoženo k opanování silných reků z lidu; Hospodintě mi ku panování dopomohl nad silnými. 14 Z Efraima kořen jejich bojoval proti Amalechitským; za tebou, Efraime, Beniamin s lidem tvým; z Machira táhli vydavatelé zákona, a z Zabulona písaři. 15 Knížata také z Izachar s Deborou, ano i všecko pokolení Izacharovo, jako i Barák do údolí poslán jest pěšky, ale veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu. 16 Jak jsi mohl mlče seděti mezi dvěma ohradami, poslouchaje řvání stád? Veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu. 17 Zdali i Galád před Jordánem nebydlil? Ale Dan proč zůstal při lodech? Asser seděl na břehu mořském, a v lomích svých bydlil. 18 Zabulon, lid udatný, vynaložil duši svou na smrt, též i Neftalím na vysokých místech pole. 19 Králové přitáhše, bojovali, tehdáž bojovali králové Kananejští v Tanach při vodách Mageddo, a však kořisti stříbra nevzali. 20 S nebe bojováno, hvězdy z míst svých bojovaly proti Zizarovi. 21 Potok Císon smetl je, potok Kedumim, potok Císon; všecko to pošlapala jsi, duše má, udatně. 22 Tehdáž otloukla se kopyta koňů od dupání velikého pod jezdci silnými. 23 Zlořečte Merozu, praví anděl Hospodinův, zlořečte velice obyvatelům jeho, nebo nepřišli na pomoc Hospodinu, ku pomoci Hospodinu proti silným. 24 Požehnaná buď nad jiné ženy Jáhel, manželka Hebera Cinejského, nad ženy v staních bydlící buď požehnaná. 25 On vody žádal, ona mléka dala, v koflíku knížecím podala másla. 26 Levou ruku svou k hřebu vztáhla, a pravou ruku svou k kladivu dělníků, i udeřila Zizaru, a ztloukla hlavu jeho, probodla a prorazila židoviny jeho. 27 U noh jejích skrčil se, padl, ležel, u noh jejích skrčil se, padl; kdež se skrčil, tu padl zabitý. 28 Vyhlídala z okna skrze mříži, a naříkala matka Zizarova, řkuci: Proč se tak dlouho vůz jeho nevrací? Proč prodlévají vraceti se domů vozové jeho? 29 Moudřejší pak z předních služebnic jejích odpovídaly, i ona sama také sobě odpovídala: 30 Zdali ale dosáhli něčeho, a dělí kořisti? Děvečku jednu neb dvě na každého muže, loupeže rozdílných barev samému Zizarovi, kořisti rozdílných barev krumpovaným dílem, roucho rozdílných barev krumpovaným dílem na hrdlo loupežníků. 31 Tak ať zahynou všickni nepřátelé tvoji, ó Hospodine, tebe pak milující ať jsou jako slunce vzcházející v síle své. I byla v pokoji země za čtyřidceti let.

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft

Das Siegeslied Deboras und Baraks

1 Da sangen Debora und Barak, der Sohn des Abinoam, in jener Zeit dieses Lied: (Ex 15,1; Ž 18,1) 2 »Dass Führer anführten in Israel, Dass sich das Volk willig zeigte, dafür preist den HERRN! (Ex 15,2; Sd 4,10; Sd 5,9; Sd 5,14; 1Pa 28,9; 1Pa 29,9; Ž 34,4; Ž 110,3; Př 8,15; Iz 1,19; L 2,20; Zj 15,4)

Ex 15,2Sd 4,10Sd 5,9Sd 5,141Pa 28,91Pa 29,9Ž 34,4Ž 110,3Př 8,15Iz 1,19L 2,20Zj 15,4

3 Hört zu, ihr Könige, horcht auf, ihr Fürsten! Ich will, ja ich will dem HERRN singen! Ich will spielen dem HERRN, dem Gott Israels. (Ex 15,1; Ž 2,10; Ž 138,4; Ž 146,2; Ko 3,16)

Ex 15,1Ž 2,10Ž 138,4Ž 146,2Ko 3,16

4 O HERR, als du von Seir auszogst, als du einhergingst vom Gebiet Edoms, da erzitterte die Erde und der Himmel troff, ja, die Wolken troffen vom Wasser. (Dt 33,2) 5 Die Berge zerflossen vor dem HERRN, der Sinai dort zerfloss vor dem HERRN, dem Gott Israels. (Ex 19,18; Ž 68,8; Iz 64,2; Abk 3,3; Abk 3,10)

Ex 19,18Ž 68,8Iz 64,2Abk 3,3Abk 3,10

6 Zu den Zeiten Schamgars, des Sohnes Anats, zu den Zeiten Jaels waren die Wege verödet; und die Wanderer gingen auf Schleichwegen.^[1] (Lv 26,22; Sd 3,31; Sd 4,17; Ž 125,5; Iz 7,16; Iz 33,8)

Lv 26,22Sd 3,31Sd 4,17Ž 125,5Iz 7,16Iz 33,8

7 Es fehlten Führer in Israel, sie fehlten, bis ich, Debora, aufstand, bis ich aufstand, eine Mutter in Israel. (Ex 2,8; Dt 28,48; Dt 28,57; 1S 2,19; Ž 23,1; Kaz 10,16; Ez 19,10; L 1,43)

Ex 2,8Dt 28,48Dt 28,571S 2,19Ž 23,1Kaz 10,16Ez 19,10L 1,43

8 Es erwählte sich neue Götter, da war Krieg in ihren Toren. Wurden wohl Schild und Speer gesehen unter vierzigtausend in Israel? (Dt 32,17; Sd 2,12; 1S 13,19) 9 Mein Herz gehört den Anführern Israels, den Freiwilligen unter dem Volk. Lobt den HERRN! (Sd 5,2) 10 Die ihr auf weißen Eselinnen reitet, die ihr auf Decken sitzt, und die ihr auf dem Weg geht, denkt nach! (Sd 10,4; Jb 1,3; Jb 42,12; Za 9,9)

Sd 10,4Jb 1,3Jb 42,12Za 9,9

11 Fern vom Lärm der Bogenschützen, zwischen den Schöpfrinnen, dort soll man preisen die gerechten Taten des HERRN, die gerechten Taten seines Führers in Israel! Dann wird das Volk des HERRN zu den Toren hinabziehen. (Ž 71,15; Ž 103,2; Ž 105,2; Ž 105,5; Ž 116,12; Iz 63,7)

Ž 71,15Ž 103,2Ž 105,2Ž 105,5Ž 116,12Iz 63,7

12 Wach auf, wach auf, Debora; wach auf, wach auf und sing ein Lied! Mach dich auf, Barak, und führe deine Gefangenen ab, du Sohn Abinoams! (Ž 57,9) 13 Da stieg der Überrest der Edlen des Volkes hinunter, der HERR selbst fuhr herab zu mir unter den Helden. (Nu 21,18; 2S 1,19; Ž 75,9; Iz 41,15; Mt 28,2; L 19,12; 1K 1,26; Zj 10,1)

Nu 21,182S 1,19Ž 75,9Iz 41,15Mt 28,2L 19,121K 1,26Zj 10,1

14 Von Ephraim zogen herab, deren Wurzel^[2] gegen Amalek ist; hinter dir her, Benjamin, inmitten deiner Volksstämme; von Machir kamen Befehlshaber, und von Sebulon, die den Zählstab handhabten. (Nu 32,39; Jz 17,1; Sd 3,27; Sd 12,15)

Nu 32,39Jz 17,1Sd 3,27Sd 12,15

15 Auch die Fürsten von Issaschar hielten es mit Debora; und Issaschar wurde wie Barak; ins Tal folgte er ihm auf dem Fuß. An den Bächen Rubens gab es schwere Herzensentschlüsse. (Gn 49,14; Dt 33,18; Jz 19,17; Ž 119,113; Jk 1,8)

Gn 49,14Dt 33,18Jz 19,17Ž 119,113Jk 1,8

16 Warum bist du zwischen den Hürden geblieben, um das Flötenspiel bei der Herde zu hören? An den Bächen Rubens gab es schwere Herzenserwägungen. (Nu 32,1; Nu 32,5; Sd 5,15) 17 Gilead verblieb jenseits des Jordan; und Dan, warum hielt er sich bei den Schiffen auf? Asser saß am Ufer des Meeres und verblieb an seinen Buchten. (Dt 33,22; Jz 13,29; Jz 19,24; Jz 19,40)

Dt 33,22Jz 13,29Jz 19,24Jz 19,40

18 Sebulon aber ist das Volk, das sein Leben dem Tod preisgibt; auch Naphtali auf den Anhöhen des Feldes. (Sd 4,10; L 18,28; Sk 20,24; Zj 12,11)

Sd 4,10L 18,28Sk 20,24Zj 12,11

19 Die Könige kamen und kämpften; da kämpften die Könige der Kanaaniter bei Taanach am Wasser von Megiddo — Beute in Silber machten sie nicht. (Jz 21,15) 20 Die Sterne am Himmel kämpften mit, von ihren Bahnen aus kämpften sie gegen Sisera. (Jz 10,11; Sd 4,15; Ž 18,14) 21 Der Bach Kison riss sie fort, der uralte Bach, der Bach Kison. Meine Seele, tritt kräftig auf! (Sd 4,7; Sd 4,13; Ž 44,6; Ž 83,10; J 7,37; Sk 2,14; Sk 5,20)

Sd 4,7Sd 4,13Ž 44,6Ž 83,10J 7,37Sk 2,14Sk 5,20

22 Da stampften die Hufe der Rosse von dem Jagen, dem Jagen seiner Edlen. (Ž 20,8; Ž 33,17) 23 Verflucht [die Stadt] Meros! sprach der Engel des HERRN; ja, verflucht, verflucht nur seine Bürger, weil sie dem HERRN nicht zu Hilfe gekommen sind, dem HERRN zu Hilfe mit den Helden! (Sd 8,5; Sd 21,9; Jr 48,10; Mt 10,37)

Sd 8,5Sd 21,9Jr 48,10Mt 10,37

24 Gesegnet sei Jael vor allen Frauen, die Frau Hebers, des Keniters; gesegnet sei sie vor allen Frauen im Zelt! (Sd 4,17; L 1,42) 25 Milch gab sie, als er Wasser erbat, geronnene Milch brachte sie in prächtiger Schale. (Sd 4,19) 26 Sie streckte ihre Hand aus nach dem Pflock, ihre Rechte nach dem Arbeitshammer. Sie schlug Sisera mit dem Hammer, zerschmetterte sein Haupt, sie zermalmte und durchbohrte seine Schläfe. (Sd 4,21) 27 Er krümmte sich zu ihren Füßen, fiel nieder und lag da; zu ihren Füßen krümmte er sich und fiel; wo er sich krümmte, da fiel er erschlagen hin. (Sd 4,22) 28 Durchs Fenster schaute sie aus und schrie klagend, die Mutter Siseras [schaute] durchs Gitter: Warum kommt sein Streitwagen so lange nicht? Warum verspätet sich so sein Gespann? (Pís 2,9) 29 Die Klugen unter ihren Edelfrauen antworteten, und auch sie selbst gibt sich die Antwort: 30 Sollten sie nicht Beute finden und verteilen? Ein oder zwei Mädchen für jeden Mann? Beute von bunten Kleidern für Sisera? Beute von bunt gewirkten Kleidern, zwei bunt gewirkte Kleider für die Hälse der Geraubten? (Ex 15,9) 31 So müssen alle deine Feinde umkommen, o HERR! Die aber Ihn lieben, sollen sein wie die Sonne, wenn sie aufgeht in ihrer Macht!« Und das Land hatte Ruhe, 40 Jahre lang. (Dt 7,9; Sd 3,11; Sd 3,30; 2S 23,4; 1Kr 5,4; 1Pa 23,25; Ž 19,6; Ž 83,10; Ž 91,14; Ž 92,10; Př 4,18; Da 12,3; L 19,27; J 14,23; Ř 8,28; 1K 2,9; Ef 6,24; Jk 1,12)

Dt 7,9Sd 3,11Sd 3,302S 23,41Kr 5,41Pa 23,25Ž 19,6Ž 83,10Ž 91,14Ž 92,10Př 4,18Da 12,3L 19,27J 14,23Ř 8,281K 2,9Ef 6,24Jk 1,12