1Přednímu zpěváku, Davidův žalm.2Žádostivě očekával jsem na Hospodina, i naklonil se ke mně, a vyslyšel mé volání.3A vytáhl mne z čisterny hlučící, i z bláta bahnivého, a postavil na skále nohy mé, a kroky mé utvrdil.4A tak vložil v ústa má píseň novou, chválu Bohu našemu, což když uhlédají mnozí, i báti se, i doufání skládati budou v Hospodinu.5Blahoslavený ten člověk, kterýž skládá v Hospodinu svou naději, a neohlédá se na pyšné, ani na ty, kteříž se ke lži uchylují.6Mnohé věci činíš ty, Hospodine Bože můj, a divní jsou skutkové tvoji i myšlení tvá o nás; není, kdo by je pořád vyčísti mohl před tebou. Já chtěl-li bych je vymluviti a vypraviti, mnohem více jich jest, nežli vypraveno býti může.7Oběti a daru neoblíbils, ale uši jsi mi otevřel; zápalu a oběti za hřích nežádal jsi.8Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, jakož v knihách psáno jest o mně.9Abych činil vůli tvou, Bože můj, líbost mám; nebo zákon tvůj jest u prostřed vnitřností mých.10Ohlašoval jsem spravedlnost v shromáždění velikém; aj, rtů svých že jsem nezdržoval, ty znáš, Hospodine.11Spravedlnosti tvé neukryl jsem u prostřed srdce svého, pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém.12Ty pak, Hospodine, nevzdaluj slitování svých ode mne; milosrdenství tvé a pravda tvá vždycky ať mne ostříhají.13Neboť jsou mne obklíčily zlé věci, jimž počtu není; dostihly mne mé nepravosti, tak že prohlédnouti nemohu; rozmnožily se nad počet vlasů hlavy mé, a srdce mé opustilo mne.14Račiž ty mne, Hospodine, vysvoboditi; Hospodine, pospěšiž ku pomoci mé.15Zahanbeni buďte, a zapyřte se všickni, kteříž hledají duše mé, aby ji zahladili; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž líbost mají v neštěstí mém.16Přijdiž na ně spuštění za to, že mne k hanbě přivésti usilují, říkajíce: Hahá, hahá.17Ale ať radují a veselí se v tobě všickni hledající tebe, a milující spasení tvé ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin. [ (Psalms 40:18) Já pak ačkoli chudý a nuzný jsem, Pán však pečuje o mne. Pomoc má a vysvoboditel můj ty jsi. Bože můj, neprodlévejž. ]
1To the choirmaster. A Psalm of David. I waited patiently for the Lord; he inclined to me and heard my cry. (Ž 27,14; Ž 37,7; Ž 39,12)2He drew me up from the pit of destruction, out of the miry bog, and set my feet upon a rock, making my steps secure. (Ž 27,5; Ž 37,23; Ž 69,2; Ž 69,14; Jr 38,6)3He put a new song in my mouth, a song of praise to our God. Many will see and fear, and put their trust in the Lord. (Dt 13,11; Ž 33,3; Ž 52,6; Ž 64,8)4Blessed is the man who makes the Lord his trust, who does not turn to the proud, to those who go astray after a lie! (Lv 19,4; Dt 29,18; Jb 23,11; Ž 2,12; Ž 101,3; Ž 125,5; Oz 3,1)5You have multiplied, O Lord my God, your wondrous deeds and your thoughts toward us; none can compare with you! I will proclaim and tell of them, yet they are more than can be told. (Ex 15,11; Ž 9,1; Ž 71,15; Ž 92,5; Ž 139,17; Ž 139,18; Iz 55,8)6In sacrifice and offering you have not delighted, but you have given me an open ear.[1] Burnt offering and sin offering you have not required. (1S 15,22; Jb 33,16; Ž 51,16; Př 21,3; Žd 10,5)7Then I said, “Behold, I have come; in the scroll of the book it is written of me: (L 24,44)8I delight to do your will, O my God; your law is within my heart.” (Ž 37,31; Ž 119,16; Ž 119,24; Ž 119,35; Ž 119,92; J 4,34)9I have told the glad news of deliverance[2] in the great congregation; behold, I have not restrained my lips, as you know, O Lord. (Jz 22,22; Ž 22,25; Ž 119,13; Sk 20,20; Sk 20,27)10I have not hidden your deliverance within my heart; I have spoken of your faithfulness and your salvation; I have not concealed your steadfast love and your faithfulness from the great congregation.11As for you, O Lord, you will not restrain your mercy from me; your steadfast love and your faithfulness will ever preserve me! (Ž 36,5; Ž 57,3; Ž 61,7; Př 20,28)12For evils have encompassed me beyond number; my iniquities have overtaken me, and I cannot see; they are more than the hairs of my head; my heart fails me. (Ž 38,4; Ž 38,10; Ž 69,4; Ž 73,26; Ž 116,3)13Be pleased, O Lord, to deliver me! O Lord, make haste to help me! (Ž 22,19; Ž 22,20; Ž 38,22; Ž 70,1; Ž 71,12; Ž 141,1)14Let those be put to shame and disappointed altogether who seek to snatch away my life; let those be turned back and brought to dishonor who delight in my hurt! (Ž 6,10; Ž 35,4; Ž 35,26; Ž 71,13)15Let those be appalled because of their shame who say to me, “Aha, Aha!” (Ž 35,21; Ž 35,25; Ž 70,3)16But may all who seek you rejoice and be glad in you; may those who love your salvation say continually, “Great is the Lord!” (Ž 35,27)17As for me, I am poor and needy, but the Lord takes thought for me. You are my help and my deliverer; do not delay, O my God! (Ž 86,1; Ž 109,22; 1P 5,7)