Přísloví 27 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese. 2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji. 3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé. 4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí? 5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné. 6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího. 7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká. 8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého. 9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní. 10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký. 11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá. 12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí. 13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho. 14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude. 15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě; 16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude. 17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého. 18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude. 19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku. 20 Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. 21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho. 22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho. 23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá. 24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu. 25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor. 26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci. 27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

1 Nechlub se zítřejším dnem, vždyť nevíš, co den zrodí. 2 Ať tě chválí cizí a ne tvá vlastní ústa, cizinec a ne tvoje rty. 3 Těžký je kámen, písek má váhu, ale hoře, jež působí pošetilec, je těžší než obojí. 4 Rozhořčení je kruté, hněv je jak povodeň, ale před žárlivostí kdo obstojí? 5 Lepší jsou zjevná kárání než skrývaná láska. 6 Věrně jsou míněny šlehy od milujícího, ale záludné jsou polibky nenávidícího. 7 Sytý šlape i po plástvi medu, kdežto hladovému je každá hořkost sladká. 8 Jako pták vyplašený z hnízda je muž, který prchá ze svého místa. 9 Olej a kadidlo jsou pro radost srdci, přítel je sladší než chtění vlastní duše. 10 Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr. 11 Buď moudrý, můj synu, dělej radost mému srdci, abych mohl odpovědět tomu, kdo mě tupí. 12 Chytrý vidí nebezpečí a skryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to. 13 Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu. 14 Kdo za časného jitra příliš hlasitě dobrořečí svému bližnímu, tomu se to bude počítat za zlořečení. 15 Neustálé zatékání vody v době dešťů a svárlivá žena jsou totéž; 16 kdo ji chce zvládnout, chce zvládnout vítr, pravicí chytá olej. 17 Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého. 18 Kdo hlídá fíkovník, bude jíst jeho plody, a kdo střeží svého pána, získá vážnost. 19 Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku. 20 Podsvětí, říše zkázy, se nenasytí; nenasytí se ani oči člověka. 21 Na stříbro kelímek, na zlato pec; a muž prověřuje ústa, která ho chválí. 22 Kdybys pošetilce roztloukl v hmoždíři na padrť tloukem, pošetilost z něho nedostaneš. 23 Dobře si všímej, jak vypadá tvůj brav, starej se pečlivě o svá stáda, 24 vždyť žádná klenotnice není věčně plná, ani královská čelenka nepřetrvá všechna pokolení. 25 Tráva se poseká, ukáže se otava, sklízí se píce z hor, 26 z beránků máš oděv, za kozly koupíš pole, 27 máš dostatek kozího mléka k své obživě i k obživě své rodiny, máš živobytí pro své děvečky.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Nechlub se tím, co bude zítra – netušíš ani, co bude dnes! 2 Ať tě chválí druzí, a ne tvá vlastní ústa, ať jsou to cizí, a ne tvé vlastní rty. 3 Kámen tlačí a písek tíží, vydržet s tupcem je těžší než obojí. 4 Zloba je krutá a hněv prudký, kdo však obstojí před závistí? 5 Lepší otevřené pokárání nežli tajené milování. 6 Bezpečnější jsou rány od přítele než hojné polibky od soka. 7 Sytý i pláství medu pohrdá, hladovému se každá hořkost sladká zdá. 8 Jako pták vyplašený ze svého hnízda je člověk prchající z domova. 9 Olej a kadidlo oblažují srdce, přítel je vítanější než vlastní úsudek. 10 Svého ani otcova přítele neopouštěj. Do domu svého bratra nechoď v nesnázích – lepší je blízký soused než bratr vzdálený! 11 Potěš mé srdce, synu, a buď moudrý, ať mám co odpovědět na cizí urážky. 12 Rozvážný vidí hrozbu a vyhne se jí, prosťáčci však jdou dál, až na to doplatí. 13 Vezmi plášť tomu, kdo ručí za cizího, když ručí za cizinku, vezmi si zástavu. 14 Kdo svému příteli halasně žehná už brzy od rána, za kletbu se mu to počítá. 15 Věčnému crčení v období dešťů se hašteřivá žena podobá. 16 Kdo ji chce zkrotit, chce zkrotit vítr, do pravé ruky chce olej pochytat. 17 Železo se brousí železem, tak přítel brousí svého přítele. 18 Kdo pěstuje fíkovník, bude jíst fíky, kdo pečuje o pána, vyslouží si díky. 19 Hladina zrcadlí lidskou tvář, člověk zrcadlí srdce člověka. 20 Hrob a záhuba se nikdy nenasytí, právě tak nenasytné jsou lidské oči. 21 Na stříbro je tyglík, na zlato pec, podle své pověsti člověk pozná se. 22 I kdybys hňupa v hmoždíři napadrť rozdrtil palicí, nezbavil bys ho hlouposti! 23 Své ovce znej na první pohled, své srdce věnuj svému stádu. 24 Bohatství přece netrvá věčně, netrvá ani koruna králů. 25 Tráva však vyroste na posekané louce, seno se znovu sveze z hor. 26 Beránci kdykoli oděv ti poskytnou, za kozlíky si koupíš pozemek. 27 Kozího mléka bude dostatek, pokrm pro tebe i pro tvou rodinu, dostatek živobytí i pro tvou čeládku!

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Rühme dich nicht des morgigen Tages, / denn du weißt nicht, was der Tag gebiert. 2 Rühmen soll dich ein anderer, nicht dein eigener Mund, / ein Fremder, nicht deine eigenen Lippen. 3 Schwer ist der Stein und eine Last ist der Sand, / doch der Ärger mit einem Toren ist schwerer als beide. 4 Mag der Zorn grausam sein und überschäumend die Wut, / wer aber besteht vor der Eifersucht? 5 Besser offener Tadel / als Liebe, die sich nicht zeigt. (Lv 19,17) 6 Treu gemeint sind die Schläge eines Freundes, / zahlreich die Küsse eines Feindes. 7 Der Satte tritt Honig mit Füßen, / doch dem Hungrigen schmeckt alles Bittere süß. 8 Wie ein Vogel, der aus seinem Nest flüchtet, / so ist ein Mensch, der aus seiner Heimat fliehen muss. 9 Salböl und Räucherwerk erfreuen das Herz - / so auch die Herzlichkeit eines Freundes aus innerer Überzeugung. 10 Deinen Freund und deines Vaters Freund gib nicht auf, / geh nicht in das Haus deines Bruders, wenn du in Not bist! / Besser ein Nachbar in der Nähe / als ein Bruder in der Ferne. 11 Sei weise, mein Sohn, und erfreue mein Herz, / damit ich dem antworten kann, der mich beschimpft! (Ž 119,42) 12 Der Kluge sieht das Unheil und verbirgt sich, / die Unerfahrenen laufen weiter und müssen es büßen. 13 Nimm ihm das Kleid, denn er hat für einen andern gebürgt! / Einer Fremden wegen pfände bei ihm! (Př 20,16) 14 Wer seinen Nächsten zu laut begrüßt, / dem wird es frühmorgens als Verwünschung ausgelegt. 15 Ein ständig tropfendes Dach in der Regenzeit / und eine zänkische Frau gleichen einander. (Př 19,13) 16 Wer sie festhält, hält den Wind fest / und seine Hand greift nach Öl. 17 Eisen wird an Eisen geschliffen; / so schleift einer den Charakter des andern. 18 Wer einen Feigenbaum pflegt, wird seine Frucht essen, / wer auf seinen Herrn Acht gibt, wird geehrt. 19 Wie Wasser ein Spiegel ist für das Gesicht, / so ist das Herz des Menschen ein Spiegel für den Menschen. 20 Unterwelt und Totenreich sind unersättlich / und unersättlich sind die Augen des Menschen. (Př 30,15) 21 Der Schmelztiegel prüft das Silber, der Ofen das Gold, / der Mensch aber wird geprüft im Urteil dessen, der ihn lobt. 22 Zerstampfst du den Toren auch mit dem Stößel, / im Mörser zwischen den Körnern, / seine Torheit weicht nicht von ihm. 23 Kümmere dich um das Aussehen deiner Schafe / und sorge für deine Herden; (Př 12,10) 24 denn Besitz bleibt nicht für ewig / und eine Krone nicht von Geschlecht zu Geschlecht. 25 Kommt das Gras hervor, erscheint das Grün, / sammelt man die Kräuter auf den Bergen, 26 dann gibt es Lämmer für deine Kleidung, / Böcke als Kaufpreis für Äcker 27 und genug Ziegenmilch für dich als Nahrung, / als Nahrung für dein Haus / und Lebensunterhalt für deine Mägde.

English Standard Version

od Crossway

1 Do not boast about tomorrow, for you do not know what a day may bring. (L 12,19; Jk 4,13) 2 Let another praise you, and not your own mouth; a stranger, and not your own lips. (Př 25,27; 2K 10,12; 2K 10,18; 2K 12,11)

Př 25,272K 10,122K 10,182K 12,11

3 A stone is heavy, and sand is weighty, but a fool’s provocation is heavier than both. (Př 12,16; Př 17,12) 4 Wrath is cruel, anger is overwhelming, but who can stand before jealousy? (Př 6,34) 5 Better is open rebuke than hidden love. (Př 28,23) 6 Faithful are the wounds of a friend; profuse are the kisses of an enemy. (Ž 141,5) 7 One who is full loathes honey, but to one who is hungry everything bitter is sweet. (Př 25,16) 8 Like a bird that strays from its nest is a man who strays from his home. (Př 26,2) 9 Oil and perfume make the heart glad, and the sweetness of a friend comes from his earnest counsel.^[1] (Ž 23,5) 10 Do not forsake your friend and your father’s friend, and do not go to your brother’s house in the day of your calamity. Better is a neighbor who is near than a brother who is far away. (1Kr 12,6; 2Pa 10,6; Př 17,17) 11 Be wise, my son, and make my heart glad, that I may answer him who reproaches me. (Ž 119,42; Ž 127,5; Př 6,6; Př 10,1; Př 23,15; Př 23,24; Př 29,3)

Ž 119,42Ž 127,5Př 6,6Př 10,1Př 23,15Př 23,24Př 29,3

12 The prudent sees danger and hides himself, but the simple go on and suffer for it. (Př 1,4; Př 22,3) 13 Take a man’s garment when he has put up security for a stranger, and hold it in pledge when he puts up security for an adulteress.^[2] (Př 20,16) 14 Whoever blesses his neighbor with a loud voice, rising early in the morning, will be counted as cursing. 15 A continual dripping on a rainy day and a quarrelsome wife are alike; (Př 19,13) 16 to restrain her is to restrain the wind or to grasp^[3] oil in one’s right hand. 17 Iron sharpens iron, and one man sharpens another.^[4] 18 Whoever tends a fig tree will eat its fruit, and he who guards his master will be honored. (Pís 8,12; Mt 25,21; 1K 3,8; 1K 9,7; 2Tm 2,6)

Pís 8,12Mt 25,211K 3,81K 9,72Tm 2,6

19 As in water face reflects face, so the heart of man reflects the man. 20 Sheol and Abaddon are never satisfied, and never satisfied are the eyes of man. (Jb 26,6; Př 1,12; Př 15,11; Př 30,15; Kaz 1,8; Kaz 4,8; Abk 2,5)

Jb 26,6Př 1,12Př 15,11Př 30,15Kaz 1,8Kaz 4,8Abk 2,5

21 The crucible is for silver, and the furnace is for gold, and a man is tested by his praise. (Př 17,3) 22 Crush a fool in a mortar with a pestle along with crushed grain, yet his folly will not depart from him. (Př 23,35; Iz 1,5; Jr 5,3) 23 Know well the condition of your flocks, and give attention to your herds, (J 10,3; J 10,14; Sk 20,28; 1P 5,2; 1P 5,4)

J 10,3J 10,14Sk 20,281P 5,21P 5,4

24 for riches do not last forever; and does a crown endure to all generations? (Př 23,5) 25 When the grass is gone and the new growth appears and the vegetation of the mountains is gathered, (Ž 37,2; Ž 90,5) 26 the lambs will provide your clothing, and the goats the price of a field. (1Tm 6,8) 27 There will be enough goats’ milk for your food, for the food of your household and maintenance for your girls. (Př 27,26)

King James Version

1 Boast not thyself of to morrow; for thou knowest not what a day may bring forth. 2 Let another man praise thee, and not thine own mouth; a stranger, and not thine own lips. 3 A stone is heavy, and the sand weighty; but a fool' wrath is heavier than them both. 4 Wrath is cruel, and anger is outrageous; but who is able to stand before envy? 5 Open rebuke is better than secret love. 6 Faithful are the wounds of a friend; but the kisses of an enemy are deceitful. 7 The full soul loatheth an honeycomb; but to the hungry soul every bitter thing is sweet. 8 As a bird that wandereth from her nest, so is a man that wandereth from his place. 9 Ointment and perfume rejoice the heart: so doth the sweetness of a man' friend by hearty counsel. 10 Thine own friend, and thy father' friend, forsake not; neither go into thy brother' house in the day of thy calamity: for better is a neighbour that is near than a brother far off. 11 My son, be wise, and make my heart glad, that I may answer him that reproacheth me. 12 A prudent man foreseeth the evil, and hideth himself; but the simple pass on, and are punished. 13 Take his garment that is surety for a stranger, and take a pledge of him for a strange woman. 14 He that blesseth his friend with a loud voice, rising early in the morning, it shall be counted a curse to him. 15 A continual dropping in a very rainy day and a contentious woman are alike. 16 Whosoever hideth her hideth the wind, and the ointment of his right hand, which bewrayeth itself . 17 Iron sharpeneth iron; so a man sharpeneth the countenance of his friend. 18 Whoso keepeth the fig tree shall eat the fruit thereof: so he that waiteth on his master shall be honoured. 19 As in water face answereth to face, so the heart of man to man. 20 Hell and destruction are never full; so the eyes of man are never satisfied. 21 As the fining pot for silver, and the furnace for gold; so is a man to his praise. 22 Though thou shouldest bray a fool in a mortar among wheat with a pestle, yet will not his foolishness depart from him. 23 Be thou diligent to know the state of thy flocks, and look well to thy herds. 24 For riches are not for ever: and doth the crown endure to every generation? 25 The hay appeareth, and the tender grass sheweth itself, and herbs of the mountains are gathered. 26 The lambs are for thy clothing, and the goats are the price of the field. 27 And thou shalt have goats'milk enough for thy food, for the food of thy household, and for the maintenance for thy maidens.