1Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.2Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.3Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.4Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.5Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,6Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.7Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.8Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích.9Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.10Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.11Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla.12Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší.13Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď.14Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý.15Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete.16Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.17Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.
1 Jsem kvítek šáronský, lilie v dolinách. 2 Jako lilie mezi trním, tak má přítelkyně mezi dcerami. 3 Jako jabloň mezi lesními stromy, tak můj milý mezi syny. Usedla jsem žádostivě v jeho stínu, jeho ovoce mi sládne na rtech. 4 On mě uvedl do domu vína, jeho prapor nade mnou je láska. 5 Občerstvěte mě koláči hrozinkovými, osvěžte mě jablky, neboť jsem nemocna láskou. 6 Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mě objímá. 7 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, při gazelách a při polních laních: nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.
— Láska je jaro
8 Hlas mého milého! Hle, právě přichází, hory přeskakuje, přenáší se přes pahorky. 9 Gazele se podobá můj milý nebo kolouškovi. Hle, právě stojí za naší zídkou, nahlíží do oken, dívá se mřížovím. 10 Můj milý se ozval, řekl mi: „Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď! 11 Hle, zima pominula, lijavce přešly, jsou tytam. 12 Po zemi se objevují květy, nadešel čas prořezávat révu, hlas hrdličky je slyšet v naší zemi. 13 Fíkovník nasadil první plody, voní kvítky vinné révy. Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!“
— Láska je píseň
14 Holubičko moje v rozsedlinách skály, v úkrytu nad strží, dopřej mi zahlédnout tvou tvář, dovol mi hlas tvůj slyšet. Jak lahodný je tvůj hlas! Jak půvabnou máš tvář! 15 „Lišky nám schytejte, lištičky malé, plenící vinice, vinice naše, když kvetou!“ 16 Můj milý je můj a já jsem jeho, on pase v liliích. 17 Než zavane den a stíny dají se v běh, přiběhni, milý můj, podoben gazele či kolouškovi na Béterských horách.
Píseň písní 2
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Já jsem ta růže šáronská, jsem lilie v dolinách.2Jako lilie mezi bodláky, tak je má milá mezi dívkami.3Jako jabloň mezi stromy lesními, tak je můj milý mezi mládenci. V jeho stínu sedím s rozkoší, jeho ovoce mým ústům lahodí.4Kéž mě uvede do síně hodovní, praporem své lásky kéž mě zaštítí!5Osvěžte mě rozinkami, posilněte mne jablky, neboť jsem láskou nemocná.6Jeho levice pod hlavou mou a pravicí mě objímá.7Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, při srnách, při laních divokých: Neprobouzejte, nerozněcujte lásku, dříve než sama bude chtít.8Slyšte – můj milý! Hle – už se blíží, přes hory skáče, spěchá přes kopce!9Srnci či kolouchu můj milý podobá se. Hle, za naší zídkou už se zastavil, mezerami se dívá, škvírami nahlíží!10Můj milý ozval se a ke mně promluvil: Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď!11Hle, zima už skončila, průtrž přestala a je pryč.12Kvítí se ukazuje po zemi, čas prozpěvování je tu, hlas hrdličky zní po kraji.13Fíkovník nasytil své plody mízou, révový květ svou vůni vydává: Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď!14Holubičko má v rozsedlinách skalních, ve skrýši nad srázem, dopřej mi spatřit svůj obličej, svůj hlas mi dopřej uslyšet. Tvůj hlas je tolik lahodný, tvůj obličej tak líbezný!15Pochytejte nám lišky, ty lišky maličké, co na vinicích nám škodí, když kvetou naše vinice!16Můj milý je můj a já jsem jeho, když pase v liliích.17Ještě než s vánkem přijde den a rozprchnou se stíny, vrať se, můj milý! Srnci či kolouchu se podobej na horách béterských!
Píseň písní 2
Einheitsübersetzung 2016
od Katholisches Bibelwerk1Ich bin eine Blume des Scharon, / eine Lilie der Täler. (Pís 2,16; Pís 4,5; Pís 5,13; Pís 6,2; Pís 7,3; Iz 35,2)2Wie eine Lilie unter Disteln, / so ist meine Freundin unter den Töchtern. (2Kr 14,9)3Wie ein Apfelbaum unter den Bäumen des Waldes, / so ist mein Geliebter unter den Söhnen.
In seinem Schatten begehre ich zu sitzen. / Wie süß schmeckt seine Frucht meinem Gaumen! (Gn 3,3; Sd 9,15; Př 24,13; Pís 5,16; Pís 7,10; Pís 8,11; Oz 14,6)4In das Weinhaus hat er mich geführt. / Sein Zeichen über mir heißt Liebe. (Pís 1,2; Pís 1,4; Pís 7,10; Pís 8,2)5Stärkt mich mit Traubenkuchen, / erquickt mich mit Äpfeln; / denn ich bin krank vor Liebe. (2S 13,1; Pís 5,8; Oz 3,1)6Seine Linke liegt unter meinem Kopf, / seine Rechte umfängt mich. (Př 5,20; Pís 8,3)7Bei den Gazellen und Hinden der Flur / beschwöre ich euch, Jerusalems Töchter:
Stört die Liebe nicht auf, / weckt sie nicht, / bis es ihr selbst gefällt! (Pís 1,5)
Einladung des Geliebten an die Geliebte
8Horch! Mein Geliebter! / Sieh da, er kommt. Er springt über die Berge, / hüpft über die Hügel. (Iz 52,7)9Der Gazelle gleicht mein Geliebter, / dem jungen Hirsch.
Sieh da, / er steht hinter unserer Mauer,
er blickt durch die Fenster, / späht durch die Gitter.10Mein Geliebter hebt an und spricht zu mir: / Steh auf, meine Freundin, / meine Schöne, so komm doch!11Denn vorbei ist der Winter, / verrauscht der Regen.12Die Blumen erscheinen im Land, / die Zeit zum Singen ist da.
Die Stimme der Turteltaube / ist zu hören in unserem Land.13Am Feigenbaum reifen die ersten Früchte, / die blühenden Reben duften.
Steh auf, meine Freundin, / meine Schöne, so komm doch!14Meine Taube in den Felsklüften, / im Versteck der Klippe,
dein Gesicht lass mich sehen, / deine Stimme hören!
Denn süß ist deine Stimme, / lieblich dein Gesicht. (Gn 12,11; Gn 24,16; Gn 26,7; Pís 8,4)15Fangt uns die Füchse, / die kleinen Füchse!
Sie verwüsten die Weinberge, / unsre blühenden Weinberge. (Sd 15,4; Pl 5,18; Oz 2,14)16Mein Geliebter ist mein / und ich bin sein; er weidet in den Lilien. (Pís 6,3)17Wenn der Tag verweht / und die Schatten fliehen,
wende dich, mein Geliebter, / der Gazelle gleich
oder dem jungen Hirsch / auf den Betarbergen.[1] (Pís 4,6; Pís 8,14)
Píseň písní 2
English Standard Version
od Crossway1I am a rose[1] of Sharon, a lily of the valleys. (Pís 5,13; Oz 14,5)2He: As a lily among brambles, so is my love among the young women. (Pís 1,15)3She: As an apple tree among the trees of the forest, so is my beloved among the young men. With great delight I sat in his shadow, and his fruit was sweet to my taste. (Pís 1,16; Iz 25,4; Iz 32,2; Zj 22,2)4He brought me to the banqueting house,[2] and his banner over me was love. (Ž 20,5; Pís 1,4)5Sustain me with raisins; refresh me with apples, for I am sick with love. (2S 6,19; 1Pa 16,3; Pís 5,8; Oz 3,1)6His left hand is under my head, and his right hand embraces me! (Dt 33,27; Př 4,8; Pís 8,3)7I adjure you,[3] O daughters of Jerusalem, by the gazelles or the does of the field, that you not stir up or awaken love until it pleases. (Pís 1,5; Pís 2,9; Pís 3,5; Pís 5,8; Pís 8,4)
The Bride Adores Her Beloved
8The voice of my beloved! Behold, he comes, leaping over the mountains, bounding over the hills. (Iz 52,7)9My beloved is like a gazelle or a young stag. Behold, there he stands behind our wall, gazing through the windows, looking through the lattice. (2S 2,18; 1Pa 12,8; Ž 18,33; Pís 4,5; Pís 7,3; Pís 8,14; Abk 3,19)10My beloved speaks and says to me: “Arise, my love, my beautiful one, and come away, (Pís 2,13)11for behold, the winter is past; the rain is over and gone. (Jl 2,23)12The flowers appear on the earth, the time of singing[4] has come, and the voice of the turtledove is heard in our land. (2S 23,4; Jr 8,7)13The fig tree ripens its figs, and the vines are in blossom; they give forth fragrance. Arise, my love, my beautiful one, and come away. (Pís 2,10; Pís 7,12; Mt 24,32)14O my dove, in the clefts of the rock, in the crannies of the cliff, let me see your face, let me hear your voice, for your voice is sweet, and your face is lovely. (Pís 1,5; Pís 1,15; Pís 4,3; Pís 5,2; Pís 6,9; Pís 8,13; Jr 48,28; Jr 49,16; Abd 1,3)15Catch the foxes[5] for us, the little foxes that spoil the vineyards, for our vineyards are in blossom.” (Pís 2,13; Ez 13,4)16My beloved is mine, and I am his; he grazes[6] among the lilies. (Pís 4,5; Pís 6,3; Pís 7,10)17Until the day breathes and the shadows flee, turn, my beloved, be like a gazelle or a young stag on cleft mountains.[7] (Gn 3,8; Pís 2,9; Pís 4,6; Jr 6,4)
Píseň písní 2
King James Version
1I am the rose of Sharon, and the lily of the valleys.2As the lily among thorns, so is my love among the daughters.3As the apple tree among the trees of the wood, so is my beloved among the sons. I sat down under his shadow with great delight, and his fruit was sweet to my taste.4He brought me to the banqueting house, and his banner over me was love.5Stay me with flagons, comfort me with apples: for I am sick of love.6His left hand is under my head, and his right hand doth embrace me.7I charge you, O ye daughters of Jerusalem, by the roes, and by the hinds of the field, that ye stir not up, nor awake my love, till he please.8The voice of my beloved! behold, he cometh leaping upon the mountains, skipping upon the hills.9My beloved is like a roe or a young hart: behold, he standeth behind our wall, he looketh forth at the windows, shewing himself through the lattice.10My beloved spake, and said unto me, Rise up, my love, my fair one, and come away.11For, lo, the winter is past, the rain is over and gone;12The flowers appear on the earth; the time of the singing of birds is come, and the voice of the turtle is heard in our land;13The fig tree putteth forth her green figs, and the vines with the tender grape give a good smell. Arise, my love, my fair one, and come away.14O my dove, that art in the clefts of the rock, in the secret places of the stairs, let me see thy countenance, let me hear thy voice; for sweet is thy voice, and thy countenance is comely.15Take us the foxes, the little foxes, that spoil the vines: for our vines have tender grapes.16My beloved is mine, and I am his: he feedeth among the lilies.17Until the day break, and the shadows flee away, turn, my beloved, and be thou like a roe or a young hart upon the mountains of Bether.