1Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.2Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.3Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.4Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.5Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.6Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.7Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?8Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.9Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.10Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.11Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.12Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.13Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.14Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.15Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.16Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.17Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
2 Kéž políbí mě polibkem svých úst! Vždyť lepší je tvé laskání než víno. 3 Příjemně voní tvé oleje, nejčistší olej – tvé jméno. Proto tě dívky milují. 4 Táhni mne za sebou! Dáme se v běh. Král uvedl mě do svých komnat. Budeme jásat, radovat se z tebe, připomínat tvé laskání opojnější než víno. Právem tě všichni milují.
— Úskalí
5 Černá jsem, a přece půvabná, jeruzalémské dcery, jak stany Kédarců, jako stanové houně Šalomounovy. 6 Nehleďte na mne, že jsem až dočerna opálená, že mě tak ožehlo slunce. To synové mé matky se proti mně rozohnili: uložili mi vinice hlídat, neuhlídala jsem však vinici vlastní.
— Nejistota
7 Pověz mi ty, kterého tolik miluji, kde budeš pást, kde necháš odpočívat stáda za poledne! Proč musím být jako zahalená poběhlice při stádech tvých druhů? 8 „Jestliže to sama nevíš, nejkrásnější z žen, vyjdi po šlépějích stád a kůzlátka svá pas u pastýřských kolib.“
— Úžas
9 Ke klisně vozu faraónova jsem tě připodobnil, má přítelkyně. 10 Půvabné jsou tvé tváře přívěsky ozdobené, tvé hrdlo ovinuté šňůrou perel. 11 Přívěsky zlaté ti uděláme, poseté stříbrem.
— Vonička myrhy
12 Pokud je při stole král, vydává nard můj svou vůni. 13 Voničkou myrhy je pro mne můj milý, spočívá na mých prsou. 14 Hroznem henny je pro mne můj milý v éngedských vinicích.
— Setkání
15 Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná, oči tvé jsou holubice. 16 Jak jsi krásný, milý můj, jsi líbezný! A naše lůžko samá zeleň. 17 Trámoví našeho domu je z cedrů, deštění cypřišové.
Píseň písní 1
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Šalomounova píseň písní2Kéž by mne zlíbal polibky svých úst – nad víno lahodná jsou milování tvá!3Oleje tvé tolik lahodně voní, jak olej se line jméno tvé – to proto tě panny milují.4Vezmi mě s sebou, poběžíme, do svých pokojů kéž uvede mě král! Veselit a radovat se budeme z tebe, nad víno vychutnáme milování tvá – ach, po právu tě milují!5Snědá jsem, a jsem líbezná, dcery jeruzalémské, tak jako stany Kedarských, jak baldachýny Šalomounovy.6Nehleďte na mne, že snědá jsem, to slunce se do mne opřelo! Synové matky mé v hněvu proti mně přikázali mi hlídat vinice, svou vlastní vinici však nehlídala jsem.7Pověz mi ty, kterého z duše miluji, kde paseš stáda svá, kde o polednách uléháš? Proč zahalená bloudit mám kolem tvých druhů a jejich stád?8Nevíš-li sama, ty nejkrásnější z žen, jen vyjdi v patách ovečkám a svoje kůzlátka nech pást tam, kde pastýři mají stan.9Ke klisně z faraonových spřežení tě, moje lásko, přirovnám.10Náušnice zdobí líce tvé, tvé hrdlo korále.11Zlaté náušnice uděláme ti se stříbrnými přívěsky!12Dokud král na svém lůžku hoduje, vůni vydává můj nard.13Svazkem myrhy je mi milý můj, když na mých prsou spočívá.14Trsem heny je mi milý můj na vinicích v En-gedi.15Ach, jak jsi krásná, lásko má, ach, jak krásná, oči máš jako holubičky!16Ach, jak jsi krásný, milý můj, jak jsi líbezný! Naše lože se zelená,17cedrové krovy má náš dům, naše trámy jsou z cypřišů.
2Mit Küssen seines Mundes küsse er mich. / Süßer als Wein ist deine Liebe. (Pís 2,4; Pís 4,10; Pís 7,10; Pís 8,1; Pís 8,2)3Köstlich ist der Duft deiner Salben, / dein Name hingegossenes Salböl; / darum lieben dich die jungen Frauen. (Ž 45,8; Ž 133,2; Kaz 7,1; Kaz 9,8; Pís 4,10; Mt 26,6; Mk 14,3; L 7,36; J 12,1)4Zieh mich her hinter dir! Lass uns eilen! / Der König führt mich in seine Gemächer.
Jauchzen lasst uns, deiner uns freuen, / deine Liebe höher rühmen als Wein. / Dich liebt man zu Recht. (Ž 45,1; Ž 45,15; Pís 1,2; Pís 1,12; Pís 2,4; Pís 3,9; Pís 4,10; Pís 7,6; Pís 7,10; Pís 8,2; Iz 45,4; Iz 61,10; Iz 62,1; Jr 2,2; Oz 1,1; Oz 14,5)5Schwarz bin ich, doch schön, / ihr Töchter Jerusalems,
wie die Zelte von Kedar, / wie Salomos Decken. (Gn 25,18; Ž 120,5; Pís 1,1; Pís 2,7; Pís 3,5; Pís 3,7; Pís 5,8; Pís 8,4; Pís 8,11; Iz 3,16; Iz 60,7; Jr 6,2; Jr 49,28)6Schaut mich nicht so an, / weil ich so schwarz bin! / Die Sonne hat mich verbrannt.
Meiner Mutter Söhne waren mir böse, / ließen mich Weinberge hüten; / meinen eigenen Weinberg habe ich nicht gehütet. (Pís 1,14; Pís 2,15; Pís 8,11; Iz 5,1)7Du, den meine Seele liebt, / sag mir: Wo weidest du die Herde? / Wo lagerst du am Mittag?
Wozu soll ich wie eine Verhüllte sein / bei den Herden deiner Gefährten? (Dt 6,5; Dt 30,6; Pís 3,1)8Wenn du das nicht weißt, / du schönste der Frauen,
dann folge den Spuren der Schafe, / dann weide deine Zicklein dort, / wo die Hirten lagern! (Pís 5,9; Pís 6,1)9Mit einer Stute an Pharaos Wagen / vergleiche ich dich, meine Freundin. (Ex 14,9)10Schön sind deine Wangen zwischen den Kettchen, / dein Hals in den Perlenschnüren.11Machen wir dir noch goldene Kettchen, / kleine Silberkugeln daran!12Bis dorthin, wo der König an seiner Tafel liegt, / gibt meine Narde ihren Duft. (Pís 1,3)13Ein Beutel Myrrhe ist mir mein Geliebter, / der zwischen meinen Brüsten ruht. (Ž 45,9; Pís 3,6; Pís 4,6; Pís 5,1; Iz 5,1; Mt 3,17; Mt 12,18; Mk 1,11; Mk 9,7; L 3,22)14Eine Hennablüte ist mein Geliebter mir / aus den Weinbergen von En-Gedi.15Siehe, schön bist du, meine Freundin, / siehe, du bist schön. / Deine Augen sind Tauben. (Gn 29,17; Pís 2,2; Pís 4,6; Pís 5,2; Pís 6,4)16Schön bist du, mein Geliebter, verlockend. / Frisches Grün ist unser Lager,17Zedern sind die Balken unseres Hauses, / Zypressen die Wände.
2She[1]: Let him kiss me with the kisses of his mouth! For your love is better than wine; (Pís 4,10)3your anointing oils are fragrant; your name is oil poured out; therefore virgins love you. (Kaz 7,1; L 7,46; J 12,3)4Draw me after you; let us run. The king has brought me into his chambers. Others: We will exult and rejoice in you; we will extol your love more than wine; rightly do they love you. (Ž 9,2; Ž 45,14; Ž 45,15; Ž 119,32; Pís 1,2; Pís 2,4; Oz 11,4; J 6,44; J 12,32; J 14,2; Ef 2,6; Fp 3,12)5She: I am very dark, but lovely, O daughters of Jerusalem, like the tents of Kedar, like the curtains of Solomon. (Ž 120,5; Pís 2,7; Pís 2,14; Pís 3,5; Pís 3,10; Pís 4,3; Pís 5,8; Pís 5,16; Pís 6,4; Pís 8,4; Iz 60,7; L 23,28)6Do not gaze at me because I am dark, because the sun has looked upon me. My mother’s sons were angry with me; they made me keeper of the vineyards, but my own vineyard I have not kept! (Jb 27,18; Ž 69,8; Př 27,18; Pís 8,11; 1K 9,27)7Tell me, you whom my soul loves, where you pasture your flock, where you make it lie down at noon; for why should I be like one who veils herself beside the flocks of your companions? (Ž 23,1; Pís 2,16; Pís 3,1; Pís 6,3; Pís 8,13; Iz 13,20; Jr 33,12; Ez 34,14)
Solomon and His Bride Delight in Each Other
8He: If you do not know, O most beautiful among women, follow in the tracks of the flock, and pasture your young goats beside the shepherds’ tents. (Pís 5,9; Pís 6,1)9I compare you, my love, to a mare among Pharaoh’s chariots. (2Pa 1,16; Pís 1,15)10Your cheeks are lovely with ornaments, your neck with strings of jewels. (Pís 5,13; Ez 16,11)11Others: We will make for you[2] ornaments of gold, studded with silver.12She: While the king was on his couch, my nard gave forth its fragrance. (Pís 1,4; Pís 4,13; Mk 14,3; J 12,3)13My beloved is to me a sachet of myrrh that lies between my breasts. (Ž 45,8; J 19,39)14My beloved is to me a cluster of henna blossoms in the vineyards of Engedi. (1S 23,29; Pís 4,13)15He: Behold, you are beautiful, my love; behold, you are beautiful; your eyes are doves. (Pís 1,9; Pís 2,2; Pís 2,10; Pís 2,13; Pís 4,1; Pís 4,7; Pís 5,2; Pís 5,12; Pís 6,4; Ez 16,13)16She: Behold, you are beautiful, my beloved, truly delightful. Our couch is green; (2S 1,23; 2S 1,26; Pís 2,3)17the beams of our house are cedar; our rafters are pine. (Iz 37,24; Iz 60,13; Ez 31,8)
Píseň písní 1
King James Version
1The song of songs, which is Solomon'.2Let him kiss me with the kisses of his mouth: for thy love is better than wine.3Because of the savour of thy good ointments thy name is as ointment poured forth, therefore do the virgins love thee.4Draw me, we will run after thee: the king hath brought me into his chambers: we will be glad and rejoice in thee, we will remember thy love more than wine: the upright love thee.5I am black, but comely, O ye daughters of Jerusalem, as the tents of Kedar, as the curtains of Solomon.6Look not upon me, because I am black, because the sun hath looked upon me: my mother' children were angry with me; they made me the keeper of the vineyards; but mine own vineyard have I not kept.7Tell me, O thou whom my soul loveth, where thou feedest, where thou makest thy flock to rest at noon: for why should I be as one that turneth aside by the flocks of thy companions?8If thou know not, O thou fairest among women, go thy way forth by the footsteps of the flock, and feed thy kids beside the shepherds'tents.9I have compared thee, O my love, to a company of horses in Pharaoh' chariots.10Thy cheeks are comely with rows of jewels , thy neck with chains of gold .11We will make thee borders of gold with studs of silver.12While the king sitteth at his table, my spikenard sendeth forth the smell thereof.13A bundle of myrrh is my wellbeloved unto me; he shall lie all night betwixt my breasts.14My beloved is unto me as a cluster of camphire in the vineyards of Engedi.15Behold, thou art fair, my love; behold, thou art fair; thou hast doves'eyes.16Behold, thou art fair, my beloved, yea, pleasant: also our bed is green.17The beams of our house are cedar, and our rafters of fir.