1Na ložci svém v noci hledala jsem toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho.2Již tedy vstanu, a zchodím město; po ryncích i po ulicech hledati budu toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho.3Našli mne ponocní, kteříž chodí po městě. Viděli-liž jste toho, kteréhož miluje duše má?4A jakž jsem jich jen pominula, takž jsem našla toho, kteréhož miluje duše má. Chopila jsem ho, aniž ho pustím, až ho uvedu do domu matky své, a do pokojíka rodičky své.5Přísahou vás zavazuji, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by sám nechtěl.6Která jest to, jenž vstupuje z pouště jako sloupové dymu, okouřena jsuc mirrou a kadidlem, dražším nad všelijaký prach apatekářský?7Aj, lože Šalomounovo, okolo něhož šedesáte udatných z nejsilnějších Izraelských,8Vše vládnoucích mečem, vycvičených v boji, z nichž jeden každý má svůj meč při boku svém z příčiny strachu nočního.9Schranu vystavěl sobě král Šalomoun z dříví Libánského,10Při níž udělal sloupy stříbrné, dno zlaté a ponebí šarlatové, vnitřek pak jeho postlaný milostí dcer Jeruzalémských.11Vyjděte a pohleďte, dcery Sionské, na krále Šalomouna v koruně, kterouž ho korunovala matka jeho v den oddávání jeho a v den veselí srdce jeho.
1 Noc co noc hledala jsem na svém lůžku toho, kterého tolik miluji. Hledala jsem ho, a nenalezla. 2 Teď vstanu a obejdu město, ulice, náměstí, vyhledám toho, kterého tolik miluji. Hledala jsem ho, a nenalezla. 3 Našli mě strážci obcházející město: „Toho, kterého tolik miluji, jste tu neviděli?“ 4 Potom, jen co jsem od nich odešla, hned jsem nalezla toho, kterého tolik miluji. Uchopila jsem ho a už ho nepustím, dokud ho nepřivedu do domu své matky, do pokojíku té, jež mě počala. 5 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, při gazelách a při polních laních: nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.
— Průvod lásky
6 „Kdo je ta, jež vystupuje z pouště jako sloup dýmu, ovanuta vůní kadidlovou z myrhy a z nejjemnějšího koření kupeckého?“ 7 Hle, jeho lože – lože Šalomouna, šedesát bohatýrů okolo stojí, bohatýrů z Izraele. 8 Všichni drží v rukou meče, vycvičeni k boji, každý po boku má meč proti nočnímu děsu.
— Trůn lásky
9 Nosítka král si zhotovil, král Šalomoun, ze stromů libanónských. 10 Sloupky k nim zhotovil stříbrné, opěradlo zlaté, sedadlo purpurové. Vnitřek je obložen láskou jeruzalémských dcer. 11 Vyjděte jen a pohleďte, sijónské dcery, na krále Šalomouna, na korunu, jíž ho korunovala jeho matka v den jeho svatby, v den, kdy jeho srdce naplnila radost.
Píseň písní 3
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Na lůžku jsem toužila za nocí po tom, kterého z duše miluji. Hledala jsem ho, ale nenašla.2A tak už vstanu a město prochodím, pátrám po ulicích i náměstích po tom, kterého z duše miluji. Hledala jsem ho, ale nenašla.3Našli mě strážní, co město obcházejí: – Viděli jste toho, kterého z duše miluji?4Jen jsem je minula, našla jsem toho, kterého z duše miluji! Držím se ho pevně, už ho nepustím, dovedu ho do domu svojí matičky, ukážu mu svůj rodný pokojík!5Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, při srnách, při laních divokých: Neprobouzejte, nerozněcujte lásku, dříve než sama bude chtít.6Kdopak to z pouště přichází, jako když vzhůru stoupá dým? Prodchnutá myrhou a kořením, celičká voní dálkami.7Hle, jeho lože, lože Šalomounovo! Šedesát hrdinů okolo stojí, hrdinů z Izraele největších.8Ti všichni mečem vládnou, k boji vycvičeni jsou, proti jakékoli hrozbě noční každý opásán mečem svým.9Král Šalomoun si pořídil nosítka, ze dříví Libanonu je nechal udělat.10Jejich sloupy zhotovil ze stříbra, k nim pak nebesa ze zlata. Čalouněná byla purpurem a vnitřek celý obložen láskou jeruzalémských dcer.11Vyjděte a pohleďte, dcery sionské, na krále Šalomouna v koruně, jíž jeho matka zdobí jej v den jeho svatební, v den, kdy má v srdci veselí!
1Des Nachts auf meinem Lager suchte ich ihn, / den meine Seele liebt. / Ich suchte ihn und fand ihn nicht. (Dt 6,5; Dt 30,6; 1S 18,1; 2S 13,5; Jb 33,15; Ž 63,7; Př 7,17; Iz 26,9; Iz 57,2)2Aufstehen will ich, die Stadt durchstreifen, / die Gassen und Plätze, ihn suchen, den meine Seele liebt.
Ich suchte ihn und fand ihn nicht. (Př 7,1; Pís 5,6)3Mich fanden die Wächter / bei ihrer Runde durch die Stadt.
Habt ihr ihn gesehen, / den meine Seele liebt? (Pís 5,7; Iz 62,6)4Kaum war ich an ihnen vorüber, / fand ich ihn, den meine Seele liebt.
Ich packte ihn, ließ ihn nicht mehr los, / bis ich ihn ins Haus meiner Mutter brachte, / in die Kammer derer, die mich geboren hat. (Pís 8,2)5Bei den Gazellen und Hinden der Flur / beschwöre ich euch, Jerusalems Töchter:
Stört die Liebe nicht auf, / weckt sie nicht, / bis es ihr selbst gefällt! (Pís 2,7; Pís 5,8; Pís 8,4)
Begegnung der Liebenden
6Wer ist sie, / die heraufsteigt aus der Wüste / in Säulen von Rauch,
umwölkt von Myrrhe und Weihrauch, / von allen Wohlgerüchen des Händlers? (Ex 13,21; Ex 14,24; Ex 30,34; Pís 4,6; Pís 4,14; Oz 13,15)7Sieh da, Salomos Sänfte!
Sechzig Helden geleiten sie / von Israels Helden, (Pís 1,1; Pís 1,5; Pís 3,9; Pís 6,8; Pís 8,11)8alle vertraut mit dem Schwert, / geschult für den Kampf.
Jeder trägt sein Schwert an der Hüfte / gegen die Schrecken der Nacht. (1Mak 9,39)9Einen Tragsessel ließ sich König Salomo zimmern / aus Holz vom Libanon. (1Kr 6,31)10Seine Pfosten hat er aus Silber gemacht, / seine Lehne aus Gold, seinen Sitz aus Purpur, / sein Inneres ausgekleidet mit Liebe von den Töchtern Jerusalems. (Est 1,6; Jr 10,9; Zj 18,12)11Kommt heraus und schaut, ihr Töchter Zions, / König Salomo mit der Krone!
Damit hat ihn seine Mutter gekrönt / am Tag seiner Hochzeit, / am Tag seiner Herzensfreude. (1Kr 1,1; Ž 19,9; Iz 3,16; Iz 4,4)
1On my bed by night I sought him whom my soul loves; I sought him, but found him not. (Pís 1,7; Pís 5,6; Iz 26,9; J 7,34)2I will rise now and go about the city, in the streets and in the squares; I will seek him whom my soul loves. I sought him, but found him not. (Pís 3,1; Jr 5,1)3The watchmen found me as they went about in the city. “Have you seen him whom my soul loves?” (Pís 5,7)4Scarcely had I passed them when I found him whom my soul loves. I held him, and would not let him go until I had brought him into my mother’s house, and into the chamber of her who conceived me. (Jb 27,6; Pís 3,1; Pís 8,2; Oz 2,5)5I adjure you, O daughters of Jerusalem, by the gazelles or the does of the field, that you not stir up or awaken love until it pleases. (Pís 1,5; Pís 2,7; Pís 2,9)
Solomon Arrives for the Wedding
6What is that coming up from the wilderness like columns of smoke, perfumed with myrrh and frankincense, with all the fragrant powders of a merchant? (Ex 13,21; Pís 4,6; Pís 4,14; Pís 6,10; Pís 8,5; Iz 60,8; Jl 2,30; Mt 2,11; J 19,39)7Behold, it is the litter[1] of Solomon! Around it are sixty mighty men, some of the mighty men of Israel, (2S 23,8; 1Pa 11,10; Pís 6,8)8all of them wearing swords and expert in war, each with his sword at his thigh, against terror by night. (Ž 45,3; Ž 91,5)9King Solomon made himself a carriage[2] from the wood of Lebanon.10He made its posts of silver, its back of gold, its seat of purple; its interior was inlaid with love by the daughters of Jerusalem. (Pís 1,5)11Go out, O daughters of Zion, and look upon King Solomon, with the crown with which his mother crowned him on the day of his wedding, on the day of the gladness of his heart. (Iz 3,16; Iz 4,4; Iz 62,5)
Píseň písní 3
King James Version
1By night on my bed I sought him whom my soul loveth: I sought him, but I found him not.2I will rise now, and go about the city in the streets, and in the broad ways I will seek him whom my soul loveth: I sought him, but I found him not.3The watchmen that go about the city found me: to whom I said , Saw ye him whom my soul loveth?4It was but a little that I passed from them, but I found him whom my soul loveth: I held him, and would not let him go, until I had brought him into my mother' house, and into the chamber of her that conceived me.5I charge you, O ye daughters of Jerusalem, by the roes, and by the hinds of the field, that ye stir not up, nor awake my love, till he please.6Who is this that cometh out of the wilderness like pillars of smoke, perfumed with myrrh and frankincense, with all powders of the merchant?7Behold his bed, which is Solomon'; threescore valiant men are about it, of the valiant of Israel.8They all hold swords, being expert in war: every man hath his sword upon his thigh because of fear in the night.9King Solomon made himself a chariot of the wood of Lebanon.10He made the pillars thereof of silver, the bottom thereof of gold, the covering of it of purple, the midst thereof being paved with love, for the daughters of Jerusalem.11Go forth, O ye daughters of Zion, and behold king Solomon with the crown wherewith his mother crowned him in the day of his espousals, and in the day of the gladness of his heart.