Numeri 10 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 2 Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko. 3 Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy. 4 Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského. 5 Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně. 6 Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému. 7 Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete. 8 Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich. 9 Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých. 10 V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš. 11 I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví. 12 I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran. 13 Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše: 14 Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův. 15 Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar. 16 A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův. 17 Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek. 18 Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův. 19 Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai. 20 A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův. 21 Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli. 22 Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův. 23 Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův. 24 A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův. 25 Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai. 26 Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův. 27 A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův. 28 Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli. 29 Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi. 30 Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím. 31 I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce. 32 Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme. 33 A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí. 34 A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení. 35 Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají. 36 Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Řád troubení - Pravidla pro svolávání lidu a předáků, pro pochod a pro slavení slavností.

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Zhotov si dvě stříbrné trubky. Uděláš je z tepaného stříbra. Budou ti sloužit k svolávání pospolitosti a k povelu, že tábory mají táhnout dál. 3 Zatroubí-li se na ně, sejde se k tobě ke vchodu do stanu setkávání celá pospolitost. 4 Jestliže se zatroubí jen na jednu, sejdou se k tobě předáci, náčelníci izraelských šiků. 5 Když ryčně zatroubíte po prvé, vytáhnou tábory tábořící na východ od stanu setkávání. 6 Když ryčně zatroubíte po druhé, vytáhnou tábory tábořící na jihu. Ryčně se bude troubit při nástupu cesty. 7 Budete-li však svolávat shromáždění, zatroubíte sice, ale ne ryčně. 8 Na trubky budou troubit Áronovi synové, kněží. To vám bude provždy platným nařízením pro všechna vaše pokolení. 9 Až potom ve své zemi vytáhnete do boje proti protivníku, který vás bude sužovat, a trubkami budete ryčně troubit, připomenete se Hospodinu, svému Bohu, a budete osvobozeni od svých nepřátel. 10 Na trubky budete troubit v den své radosti, o slavnostech, při novoluní, při svých zápalných obětech nebo svých hodech oběti pokojné, aby vás připomínaly vašemu Bohu. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“

Putování k zaslíbené zemi - TAŽENÍ ZE SÍNAJSKÉ POUŠTě - — Řád pro pochod - Izrael táhne od hory Sínaje dál podle řádů daných mu Hospodinem, jehož přítomnost připomínala schrána smlouvy.

11 Ve druhém roce, dvacátého dne druhého měsíce, se vznesl oblak od příbytku svědectví. 12 I táhli Izraelci ze Sínajské pouště dál, po jednotlivých stanovištích, až se oblak pozdržel na poušti Páranské. 13 Tak poprvé táhli dál na Hospodinův rozkaz daný skrze Mojžíše. 14 Jako první táhl po oddílech prapor tábora Judovců. Nad jejich vojem byl velitelem Nachšón, syn Amínadabův. 15 Nad vojem pokolení Isacharovců byl Netaneel, syn Súarův. 16 Nad vojem pokolení Zabulónovců byl Elíab, syn Chelónův. 17 Pak byl složen příbytek a vytáhli Geršónovci a Meraríovci, kteří příbytek nosili. 18 Dále táhl po oddílech prapor tábora Rúbenovců. Nad jejich vojem byl Elísúr, syn Šedeúrův. 19 Nad vojem pokolení Šimeónovců byl Šelumíel, syn Suríšadajův. 20 Nad vojem pokolení Gádovců byl Eljásaf, syn Deúelův. 21 Pak táhli Kehatovci, kteří nosili svatyni. Než došli, druzí už postavili příbytek. 22 Dále táhl po oddílech prapor tábora Efrajimovců. Nad jejich vojem byl Elíšama, syn Amíhudův. 23 Nad vojem pokolení Manasesovců byl Gamlíel, syn Pedásurův. 24 Nad vojem pokolení Benjamínovců byl Abídan, syn Gideóního. – 25 Pak táhl po oddílech prapor tábora Danovců, uzavírající všechny tábory. Nad jejich vojem byl Achíezer, syn Amíšadajův. 26 Nad vojem pokolení Ašerovců byl Pagíel, syn Okranův. 27 Nad vojem pokolení Neftalíovců byl Achíra, syn Énanův. 28 To byl postup Izraelců při tažení po oddílech; tak táhli dál. 29 Mojžíš řekl Chóbabovi, synu Midjánce Reúela, svého tchána: „Táhneme k místu, o kterém Hospodin prohlásil: ‚Dám vám je.‘ Pojď s námi, prokážeme ti dobro. Vždyť Hospodin přiřkl Izraeli vše dobré.“ 30 On mu však odpověděl: „Nepůjdu; chci jít do své země a do svého rodiště.“ 31 Mojžíš řekl: „Neopouštěj nás prosím! Znáš přece na poušti místa, kde můžeme tábořit; buď naším průvodcem. 32 Když půjdeš spolu s námi a dostaví se to dobro, které nám chce Hospodin prokázat, prokážeme dobro i my tobě.“ 33 I táhli od hory Hospodinovy tři dny cesty a schrána Hospodinovy smlouvy táhla po tři dny cesty před nimi, aby jim vyhlédla místo odpočinutí. 34 A když táhli z tábora, býval ve dne nad nimi Hospodinův oblak. 35 Kdykoli schrána měla táhnout dál, říkal Mojžíš: „Povstaň, Hospodine, ať se rozprchnou tvoji nepřátelé, ať před tebou utečou, kdo tě nenávidí!“ 36 Když se zastavila k odpočinku, říkal: „Navrať se, Hospodine, k desetitisícům izraelských šiků!“

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Stříbrné trubky

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Vyrob dvě stříbrné trubky. Nech je vytepat, aby ti sloužily ke svolávání obce a když se budou oddíly dávat na pochod. 3 Když se na ně dlouze zatroubí, sejde se k tobě před vchod do Stanu setkávání celá obec. 4 Zatroubí-li se jen na jednu, sejdou se k tobě jen vůdcové, náčelníci izraelských tisíců. 5 Když zatroubíte s přefukováním, dají se na pochod oddíly tábořící na východě. 6 Když zatroubíte s přefukováním podruhé, dají se na pochod oddíly tábořící na jihu. K odchodu se tedy bude troubit s přefukováním, 7 zatímco ke svolání shromáždění budete troubit dlouze, bez přefukování. 8 Na trubky budou troubit kněží, Áronovi synové; to pro vás bude věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení. 9 Půjdete-li ve své zemi do války proti útočníku, který by vás napadl, budete na trubky troubit s přefukováním, abyste se připomenuli Hospodinu, svému Bohu, a byli zachráněni od svých nepřátel. 10 Na trubky budete troubit také ve dnech svých oslav, při slavnostech, při začátcích měsíců, při zápalných obětech a při pokojných obětech. Tak se budete připomínat svému Bohu. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“

Odchod ze Sinaje

11 Dvacátého dne druhého měsíce druhého roku se oblak vznesl od Příbytku svědectví. 12 Synové Izraele se tedy vydali z pouště Sinaj na svá putování, než oblak spočinul v poušti Paran. 13 Tak táhli poprvé podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem: 14 Nejprve táhl po svých oddílech prapor Judova uskupení; v jejich čele šel Nachšon, syn Aminadabův. 15 V čele pokolení Isachar šel Netaneel, syn Cuarův, 16 a v čele pokolení Zabulon šel Eliab, syn Chelonův. 17 Po složení Příbytku se s nimi vydali na cestu i synové Geršona a Merariho, kteří Příbytek nosili. 18 Potom táhl po svých oddílech prapor Rubenova uskupení; v jejich čele šel Elicur, syn Šedeurův. 19 V čele pokolení Šimeonových synů šel Šelumiel, syn Curi-šadajův, 20 a v čele pokolení Gád Eljasaf, syn Deuelův. 21 Za nimi táhli Kehatovci, kteří nosili svaté předměty. Než došli na místo, Příbytek býval postaven. 22 Potom táhl po svých oddílech prapor Efraimova uskupení; v jejich čele šel Elišama, syn Amihudův. 23 V čele pokolení Manases šel Gamaliel, syn Pedacurův, 24 a v čele pokolení Benjamín Abidan, syn Gideoniho. 25 Jako zadní voj všech uskupení táhl po svých oddílech prapor Danova uskupení; v jejich čele šel Achiezer, syn Ami-šadajův. 26 V čele pokolení Ašer šel Pagiel, syn Okranův, 27 a v čele Neftalímova pokolení Achira, syn Enanův. 28 Takto táhli synové Izraele po svých oddílech, když se vydávali na cestu. 29 Mojžíš řekl Chobabovi, synu Midiánce Reuela, svého tchána:^[1] „Vydáváme se k místu, o němž nám Hospodin řekl: ‚Dám je vám.‘ Pojď s námi a dobře se o tebe postaráme, neboť Hospodin zaslíbil Izraeli dobré věci.“ 30 On mu však odpověděl: „Nepůjdu. Chci se vrátit do své země a ke svým příbuzným.“ 31 Mojžíš mu řekl: „Neopouštěj nás prosím. Vyznáš se přece na poušti a víš, kde bychom mohli tábořit. Staň se naším průvodcem. 32 Půjdeš-li s námi, podělíme se s tebou o dobrodiní, které nám Hospodin prokáže.“ 33 A tak se vydali na cestu. Po tři dny putovali od hory Hospodinovy.^[2] Ty tři dny putovala Truhla Hospodinovy smlouvy před nimi, aby jim hledala místo k odpočinku. 34 Během dne, když byli na cestě z tábora, býval nad nimi Hospodinův oblak. 35 Kdykoli se Truhla vydávala na cestu, Mojžíš říkával: „Povstaň, Hospodine, ať se tví nepřátelé rozprchnou, a ti, kdo tě nenávidí, ať utečou před tebou!“ 36 Kdykoli pak měla spočinout, říkával: „Navrať se, Hospodine, k nesčíslným tisícům Izraele.“

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Die Trompetensignale für die Versammlung

1 Der HERR sprach zu Mose: 2 Mach dir zwei silberne Trompeten! Aus getriebenem Metall sollst du sie machen. Sie sollen dir dazu dienen, die Gemeinde einzuberufen und den einzelnen Lagern das Zeichen zum Aufbruch zu geben. 3 Wenn man mit beiden Trompeten bläst, soll sich die ganze Gemeinde am Eingang des Offenbarungszeltes bei dir versammeln. 4 Wenn man nur mit einer bläst, sollen sich die Anführer, die Hauptleute der Tausendschaften Israels, bei dir versammeln. 5 Wenn ihr sie mit lautem Schall blast, dann sollen die Lager auf der Ostseite aufbrechen. 6 Wenn ihr sie zum zweiten Mal mit lautem Schall blast, dann sollen die Lager auf der Südseite aufbrechen. Je nachdem, wie sie aufzubrechen haben, soll man mit lautem Schall blasen. 7 Wenn die Versammlung einberufen werden soll, dann blast, aber nicht das Signal mit lautestem Schall! 8 Die Söhne Aarons, die Priester, sollen die Trompeten blasen. Das soll als ewige Satzung bei euch gelten, von Generation zu Generation. 9 Wenn ihr in eurem Land in einen Krieg zieht gegen einen Angreifer, der euch bedrängt, dann blast mit den Trompeten das Signal mit lautestem Schall! So werdet ihr euch vor dem HERRN, eurem Gott, in Erinnerung bringen und vor euren Feinden gerettet werden. 10 Auch an euren Freudentagen, an den Festen und Monatsanfängen, blast zu euren Brand- und Heilsopfern mit den Trompeten! Das wird euch vor eurem Gott in Erinnerung bringen. Ich bin der HERR, euer Gott.

VOM SINAI BIS AN DIE GRENZE DES VERHEISSENEN LANDES

Aufbruch vom Sinai

11 Am zwanzigsten Tag des zweiten Monats im zweiten Jahr erhob sich die Wolke über der Wohnung des Bundeszeugnisses. 12 Da brachen die Israeliten von der Wüste Sinai auf, wie es die Ordnung für den Aufbruch vorsah, und die Wolke ließ sich in der Wüste Paran nieder. 13 So brachen sie zum ersten Mal auf, wie ihnen der HERR durch Mose befohlen hatte. (Nu 2,1) 14 Als Erstes brach das Feldzeichen des Lagers Juda auf, nach Abteilungen geordnet. Judas Heer befehligte Nachschon, der Sohn Amminadabs. 15 Das Heer des Stammes der Issachariter befehligte Netanel, der Sohn Zuars. 16 Das Heer des Stammes der Sebuloniter befehligte Eliab, der Sohn Helons. 17 Nach dem Abbau der Wohnung brachen die Gerschoniter und die Merariter auf, die die Wohnung trugen. 18 Dann brach das Feldzeichen des Lagers Rubens auf, nach Abteilungen geordnet. Rubens Heer befehligte Elizur, der Sohn Schedëurs. 19 Das Heer des Stammes der Simeoniter befehligte Schelumiël, der Sohn Zurischaddais. 20 Das Heer des Stammes der Gaditer befehligte Eljasaf, der Sohn Deguëls. 21 Dann brachen die Kehatiter auf, die das Heiligtum trugen. Die Wohnung stellte man auf, bevor sie ankamen. 22 Dann brach das Feldzeichen des Lagers der Efraimiter auf, nach Abteilungen geordnet. Efraims Heer befehligte Elischama, der Sohn Ammihuds. 23 Das Heer des Stammes der Manassiter befehligte Gamliël, der Sohn Pedazurs. 24 Das Heer des Stammes der Benjaminiter befehligte Abidan, der Sohn Gidonis. 25 Dann brach das Feldzeichen des Lagers der Daniter auf; sie bildeten die Nachhut aller nach Abteilungen geordneten Lager. Das Heer Dans befehligte Ahiëser, der Sohn Ammischaddais. 26 Das Heer des Stammes der Ascheriter befehligte Pagiël, der Sohn Ochrans. 27 Das Heer des Stammes der Naftaliter befehligte Ahira, der Sohn Enans. 28 Das war die Ordnung für den Aufbruch der Israeliten, geordnet nach Abteilungen. So brachen sie auf.

Führung Gottes auf dem Weg

29 Mose sagte zu Hobab, dem Sohn des Midianiters Reguël, seines Schwiegervaters: Wir brechen auf zu dem Ort, von dem der HERR gesagt hat: Ihn gebe ich euch. Geh mit uns! Wir werden dir Gutes tun; denn der HERR hat Israel Gutes verheißen. (Ex 2,18; Ex 3,1; Ex 4,18; Ex 18,1; Sd 1,16; Sd 4,11)

Ex 2,18Ex 3,1Ex 4,18Ex 18,1Sd 1,16Sd 4,11

30 Er aber sagte zu ihm: Ich gehe nicht mit, sondern ich gehe in mein Land und zu meiner Verwandtschaft zurück. (Ex 18,27) 31 Da sagte Mose: Verlass uns doch nicht! Denn du kennst unsere Lagerplätze in der Wüste; du kannst unser Auge sein. 32 Wenn du mit uns gehst, dann werden wir das Gute, das der HERR uns gibt, auch dir geben. 33 Sie brachen vom Berg des HERRN auf und zogen drei Tagesmärsche weit. Die Bundeslade des HERRN zog drei Tage lang vor ihnen her, um einen Lagerplatz für sie zu erkunden. (Ex 13,21; Dt 1,33) 34 Die Wolke des HERRN war bei Tag über ihnen, wenn sie vom Lager aufbrachen. 35 Wenn die Lade aufbrach, sagte Mose: Steh auf, HERR, / dann zerstieben deine Feinde, / dann fliehen deine Gegner vor dir. / (Ž 68,2; Ž 132,8; Iz 33,3) 36 Und wenn sie lagerten, sagte er: Kehr zurück, HERR, / zu den Tausenden und Abertausenden Israels!

English Standard Version

od Crossway

The Silver Trumpets

1 The Lord spoke to Moses, saying, 2 “Make two silver trumpets. Of hammered work you shall make them, and you shall use them for summoning the congregation and for breaking camp. (Ž 81,3; Iz 1,13; Jl 1,14) 3 And when both are blown, all the congregation shall gather themselves to you at the entrance of the tent of meeting. (Jr 4,5; Jl 2,15) 4 But if they blow only one, then the chiefs, the heads of the tribes of Israel, shall gather themselves to you. (Ex 18,21; Nu 1,16; Nu 7,2) 5 When you blow an alarm, the camps that are on the east side shall set out. (Nu 2,3; Nu 10,14) 6 And when you blow an alarm the second time, the camps that are on the south side shall set out. An alarm is to be blown whenever they are to set out. (Nu 2,10; Nu 10,18) 7 But when the assembly is to be gathered together, you shall blow a long blast, but you shall not sound an alarm. (Nu 10,3; Jl 2,1) 8 And the sons of Aaron, the priests, shall blow the trumpets. The trumpets shall be to you for a perpetual statute throughout your generations. (1Pa 15,24; 2Pa 13,12) 9 And when you go to war in your land against the adversary who oppresses you, then you shall sound an alarm with the trumpets, that you may be remembered before the Lord your God, and you shall be saved from your enemies. (Gn 8,1; Nu 10,7; Nu 31,6; Jz 6,5; Sd 2,18; Sd 4,3; Sd 10,8; Sd 10,12; 1S 10,18; 2Pa 13,14)

Gn 8,1Nu 10,7Nu 31,6Jz 6,5Sd 2,18Sd 4,3Sd 10,8Sd 10,121S 10,182Pa 13,14

10 On the day of your gladness also, and at your appointed feasts and at the beginnings of your months, you shall blow the trumpets over your burnt offerings and over the sacrifices of your peace offerings. They shall be a reminder of you before your God: I am the Lord your God.” (Nu 10,9; Nu 28,11; Nu 29,1; 1Pa 15,24; 2Pa 5,12; 2Pa 7,6; 2Pa 29,26; Ezd 3,10; Neh 12,35; Ž 81,3)

Nu 10,9Nu 28,11Nu 29,11Pa 15,242Pa 5,122Pa 7,62Pa 29,26Ezd 3,10Neh 12,35Ž 81,3

Israel Leaves Sinai

11 In the second year, in the second month, on the twentieth day of the month, the cloud lifted from over the tabernacle of the testimony, (Nu 9,17) 12 and the people of Israel set out by stages from the wilderness of Sinai. And the cloud settled down in the wilderness of Paran. (Gn 21,21; Ex 19,1; Ex 40,36; Nu 1,1; Nu 9,5; Nu 12,16; Nu 13,3; Nu 13,26; Dt 1,1)

Gn 21,21Ex 19,1Ex 40,36Nu 1,1Nu 9,5Nu 12,16Nu 13,3Nu 13,26Dt 1,1

13 They set out for the first time at the command of the Lord by Moses. (Nu 2,34; Nu 10,5) 14 The standard of the camp of the people of Judah set out first by their companies, and over their company was Nahshon the son of Amminadab. (Nu 1,7; Nu 2,3) 15 And over the company of the tribe of the people of Issachar was Nethanel the son of Zuar. 16 And over the company of the tribe of the people of Zebulun was Eliab the son of Helon. 17 And when the tabernacle was taken down, the sons of Gershon and the sons of Merari, who carried the tabernacle, set out. (Nu 1,51; Nu 4,24; Nu 7,6) 18 And the standard of the camp of Reuben set out by their companies, and over their company was Elizur the son of Shedeur. (Nu 1,5; Nu 2,10) 19 And over the company of the tribe of the people of Simeon was Shelumiel the son of Zurishaddai. (Nu 1,6) 20 And over the company of the tribe of the people of Gad was Eliasaph the son of Deuel. (Nu 1,14; Nu 2,14) 21 Then the Kohathites set out, carrying the holy things, and the tabernacle was set up before their arrival. (Nu 4,4; Nu 7,9; Nu 10,17) 22 And the standard of the camp of the people of Ephraim set out by their companies, and over their company was Elishama the son of Ammihud. (Nu 1,10; Nu 2,18) 23 And over the company of the tribe of the people of Manasseh was Gamaliel the son of Pedahzur. (Nu 10,22) 24 And over the company of the tribe of the people of Benjamin was Abidan the son of Gideoni. (Nu 1,11) 25 Then the standard of the camp of the people of Dan, acting as the rear guard of all the camps, set out by their companies, and over their company was Ahiezer the son of Ammishaddai. (Nu 1,12; Nu 2,25; Jz 6,9) 26 And over the company of the tribe of the people of Asher was Pagiel the son of Ochran. (Nu 1,13) 27 And over the company of the tribe of the people of Naphtali was Ahira the son of Enan. (Nu 1,15) 28 This was the order of march of the people of Israel by their companies, when they set out. (Nu 2,34) 29 And Moses said to Hobab the son of Reuel the Midianite, Moses’ father-in-law, “We are setting out for the place of which the Lord said, ‘I will give it to you.’ Come with us, and we will do good to you, for the Lord has promised good to Israel.” (Gn 12,7; Gn 32,12; Ex 2,18; Ex 3,8; Ex 6,7)

Gn 12,7Gn 32,12Ex 2,18Ex 3,8Ex 6,7

30 But he said to him, “I will not go. I will depart to my own land and to my kindred.” 31 And he said, “Please do not leave us, for you know where we should camp in the wilderness, and you will serve as eyes for us. (Jb 29,15) 32 And if you do go with us, whatever good the Lord will do to us, the same will we do to you.” (Nu 10,29; Sd 1,16; Sd 4,11) 33 So they set out from the mount of the Lord three days’ journey. And the ark of the covenant of the Lord went before them three days’ journey, to seek out a resting place for them. (Ex 3,1; Ž 132,8; Jr 31,2) 34 And the cloud of the Lord was over them by day, whenever they set out from the camp. (Ex 13,21) 35 And whenever the ark set out, Moses said, “Arise, O Lord, and let your enemies be scattered, and let those who hate you flee before you.” (Ž 68,1) 36 And when it rested, he said, “Return, O Lord, to the ten thousand thousands of Israel.”

King James Version

1 And the LORD spake unto Moses, saying, 2 Make thee two trumpets of silver; of a whole piece shalt thou make them: that thou mayest use them for the calling of the assembly, and for the journeying of the camps. 3 And when they shall blow with them, all the assembly shall assemble themselves to thee at the door of the tabernacle of the congregation. 4 And if they blow but with one trumpet , then the princes, which are heads of the thousands of Israel, shall gather themselves unto thee. 5 When ye blow an alarm, then the camps that lie on the east parts shall go forward. 6 When ye blow an alarm the second time, then the camps that lie on the south side shall take their journey: they shall blow an alarm for their journeys. 7 But when the congregation is to be gathered together, ye shall blow, but ye shall not sound an alarm. 8 And the sons of Aaron, the priests, shall blow with the trumpets; and they shall be to you for an ordinance for ever throughout your generations. 9 And if ye go to war in your land against the enemy that oppresseth you, then ye shall blow an alarm with the trumpets; and ye shall be remembered before the LORD your God, and ye shall be saved from your enemies. 10 Also in the day of your gladness, and in your solemn days, and in the beginnings of your months, ye shall blow with the trumpets over your burnt offerings, and over the sacrifices of your peace offerings; that they may be to you for a memorial before your God: I am the LORD your God. 11 And it came to pass on the twentieth day of the second month, in the second year, that the cloud was taken up from off the tabernacle of the testimony. 12 And the children of Israel took their journeys out of the wilderness of Sinai; and the cloud rested in the wilderness of Paran. 13 And they first took their journey according to the commandment of the LORD by the hand of Moses. 14 In the first place went the standard of the camp of the children of Judah according to their armies: and over his host was Nahshon the son of Amminadab. 15 And over the host of the tribe of the children of Issachar was Nethaneel the son of Zuar. 16 And over the host of the tribe of the children of Zebulun was Eliab the son of Helon. 17 And the tabernacle was taken down; and the sons of Gershon and the sons of Merari set forward, bearing the tabernacle. 18 And the standard of the camp of Reuben set forward according to their armies: and over his host was Elizur the son of Shedeur. 19 And over the host of the tribe of the children of Simeon was Shelumiel the son of Zurishaddai. 20 And over the host of the tribe of the children of Gad was Eliasaph the son of Deuel. 21 And the Kohathites set forward, bearing the sanctuary: and the other did set up the tabernacle against they came. 22 And the standard of the camp of the children of Ephraim set forward according to their armies: and over his host was Elishama the son of Ammihud. 23 And over the host of the tribe of the children of Manasseh was Gamaliel the son of Pedahzur. 24 And over the host of the tribe of the children of Benjamin was Abidan the son of Gideoni. 25 And the standard of the camp of the children of Dan set forward, which was the rereward of all the camps throughout their hosts: and over his host was Ahiezer the son of Ammishaddai. 26 And over the host of the tribe of the children of Asher was Pagiel the son of Ocran. 27 And over the host of the tribe of the children of Naphtali was Ahira the son of Enan. 28 Thus were the journeyings of the children of Israel according to their armies, when they set forward. 29 And Moses said unto Hobab, the son of Raguel the Midianite, Moses'father in law, We are journeying unto the place of which the LORD said, I will give it you: come thou with us, and we will do thee good: for the LORD hath spoken good concerning Israel. 30 And he said unto him, I will not go; but I will depart to mine own land, and to my kindred. 31 And he said, Leave us not, I pray thee; forasmuch as thou knowest how we are to encamp in the wilderness, and thou mayest be to us instead of eyes. 32 And it shall be, if thou go with us, yea, it shall be, that what goodness the LORD shall do unto us, the same will we do unto thee. 33 And they departed from the mount of the LORD three days'journey: and the ark of the covenant of the LORD went before them in the three days'journey, to search out a resting place for them. 34 And the cloud of the LORD was upon them by day, when they went out of the camp. 35 And it came to pass, when the ark set forward, that Moses said, Rise up, LORD, and let thine enemies be scattered; and let them that hate thee flee before thee. 36 And when it rested, he said, Return, O LORD, unto the many thousands of Israel.