1Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.2V domu Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.3Jduť, abych vám připravil místo. A odejdu-liť, a připravím vám místo, zaseť přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.4A kam já jdu, víte, i cestu víte.5Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?6Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.7Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho.8Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám.9Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce?10A což nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.11Věřtež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; nebo aspoň pro samy skutky věřte mi.12Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude. Nebo já jdu k Otci svému.13A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.14Budete-li zač prositi ve jménu mém, jáť učiním.15Milujete-li mne, přikázání mých ostříhejte.16A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky,17Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, nebť u vás přebývá a v vás bude.18Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.19Ještě maličko, a svět mne již neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, a i vy živi budete.20V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás.21Kdož by měl přikázaní má a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati a zjevím jemu samého sebe.22Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu?23Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.24Kdož pak nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.25Toto mluvil jsem vám, u vás přebývaje.26Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.27Pokoj zůstavuji vám, pokoj můj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj.28Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší mne jest.29A nyní pověděl jsem vám, prve nežli by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili.30Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde Kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně.31Ale aby poznal svět, že miluji Otce, a jakož mi přikázání dal Otec, tak činím. Vstaňte, pojďme odtud.
Jan 14
Český ekumenický překlad
od Česká biblická společnost1 „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.4 A cestu, kam jdu, znáte.“5 Řekne mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“6 Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.7 Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli.“ 8 Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“9 Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.13 A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu.14 Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním. 15 Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání;16 a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky –17 Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude. 18 Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám.19 Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi.20 V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.21 Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat.“22 Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?“23 Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.24 Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal. 25 Toto vám pravím, dokud jsem s vámi.26 Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.27 Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím – a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já.29 Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili.30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže.31 Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal. – Vstaňte, pojďme odtud!“
1„Nermuťte se v srdcích. Věříte v Boha, věřte i ve mne.2V domě mého Otce je mnoho pokojů. Kdyby to tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.3Až odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.4Víte, kam jdu, a cestu znáte.“5„Pane, nevíme, kam jdeš,“ přerušil ho Tomáš. „A jak můžeme znát cestu?“6„Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.7Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce.[1] Od nynějška už ho znáte a viděli jste ho!“8„Pane,“ řekl mu Filip, „stačí, když nám ukážeš Otce.“9„Filipe,“ odvětil Ježíš, „tak dlouho jsem s vámi a nepoznal jsi mě? Kdo viděl mě, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘?10Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která vám říkám, neříkám sám od sebe. To Otec, který ve mně přebývá, on působí ty skutky.11Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně, už jen kvůli těm skutkům věřte.12Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, bude dělat skutky, které dělám já. A bude dělat ještě větší skutky, neboť odcházím k Otci.13O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu.14Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.“
Jiný Utěšitel
15„Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání.16Já pak požádám Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal navěky,17totiž Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí a nezná. Vy ho však znáte, neboť žije u vás a bude ve vás.18Nenechám vás jako sirotky, přijdu k vám.19Ještě kratičko a svět mě neuvidí, ale vy mě uvidíte. Protože já žiji, budete žít i vy.20V ten den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás.21Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a dám se mu poznat.“22Juda (ne ten Iškariotský) mu řekl: „Pane, proč se chceš dát poznat nám, a ne světu?“23Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo; můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a zůstaneme u něj.24Kdo mě nemiluje, nezachová moje slova. A slovo, které slyšíte, není mé, ale Toho, který mě poslal, Otcovo.25To vše jsem vám říkal, dokud jsem žil u vás.26Avšak Utěšitel, ten Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.27Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já dávám jinak, než jak dává svět. Nermuťte se v srdcích a nemějte strach.28Slyšeli jste mě říci: ‚Odcházím a zase k vám přijdu.‘[2] Kdybyste mě milovali, byli byste rádi, že jdu k Otci, neboť můj Otec je větší než já.29Řekl jsem vám to teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili.30Už s vámi nebudu dlouho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Nemá na mně nic,31ale přichází, aby svět poznal, že miluji Otce a že jednám, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odsud.“
Die erste Abschiedsrede. Fortgang und neues Kommen Jesu
1Euer Herz lasse sich nicht verwirren. Glaubt an Gott und glaubt an mich! (Ž 42,6; Ž 43,5)2Im Haus meines Vaters gibt es viele Wohnungen. Wenn es nicht so wäre, hätte ich euch dann gesagt: Ich gehe, um einen Platz für euch vorzubereiten? (J 12,26; J 13,33; 2K 5,1; 1Te 4,16)3Wenn ich gegangen bin und einen Platz für euch vorbereitet habe, komme ich wieder und werde euch zu mir holen, damit auch ihr dort seid, wo ich bin.4Und wohin ich gehe - den Weg dorthin kennt ihr.5Thomas sagte zu ihm: Herr, wir wissen nicht, wohin du gehst. Wie können wir dann den Weg kennen? (J 11,16; J 20,24)6Jesus sagte zu ihm: Ich bin der Weg und die Wahrheit und das Leben; niemand kommt zum Vater außer durch mich. (Mt 11,27; L 10,22)7Wenn ihr mich erkannt habt, werdet ihr auch meinen Vater erkennen. Schon jetzt kennt ihr ihn und habt ihn gesehen.8Philippus sagte zu ihm: Herr, zeig uns den Vater; das genügt uns. (J 1,45; J 6,5; J 12,21)9Jesus sagte zu ihm: Schon so lange bin ich bei euch und du hast mich nicht erkannt, Philippus? Wer mich gesehen hat, hat den Vater gesehen. Wie kannst du sagen: Zeig uns den Vater? (J 17,21)10Glaubst du nicht, dass ich im Vater bin und dass der Vater in mir ist? Die Worte, die ich zu euch sage, habe ich nicht aus mir selbst. Der Vater, der in mir bleibt, vollbringt seine Werke.11Glaubt mir doch, dass ich im Vater bin und dass der Vater in mir ist; wenn nicht, dann glaubt aufgrund eben dieser Werke! (J 10,38)12Amen, amen, ich sage euch: Wer an mich glaubt, wird die Werke, die ich vollbringe, auch vollbringen und er wird noch größere als diese vollbringen, denn ich gehe zum Vater.13Was immer ihr in meinem Namen erbittet, werde ich tun, damit der Vater im Sohn verherrlicht wird. (Mt 7,7; Mk 11,24; L 11,9; J 15,7; J 16,24)14Wenn ihr mich um etwas in meinem Namen bitten werdet, werde ich es tun.15Wenn ihr mich liebt, werdet ihr meine Gebote halten. (Ex 20,6; Dt 5,10; Dt 7,9)16Und ich werde den Vater bitten und er wird euch einen anderen Beistand geben, der für immer bei euch bleiben soll, (J 14,26; J 15,26; J 16,7)17den Geist der Wahrheit, den die Welt nicht empfangen kann, weil sie ihn nicht sieht und nicht kennt. Ihr aber kennt ihn, weil er bei euch bleibt und in euch sein wird. (J 20,22)18Ich werde euch nicht als Waisen zurücklassen, ich komme zu euch.19Nur noch kurze Zeit und die Welt sieht mich nicht mehr; ihr aber seht mich, weil ich lebe und auch ihr leben werdet.20An jenem Tag werdet ihr erkennen: Ich bin in meinem Vater, ihr seid in mir und ich bin in euch. (J 10,38; J 17,23)21Wer meine Gebote hat und sie hält, der ist es, der mich liebt; wer mich aber liebt, wird von meinem Vater geliebt werden und auch ich werde ihn lieben und mich ihm offenbaren.22Judas - nicht der Iskariot - fragte ihn: Herr, wie kommt es, dass du dich nur uns offenbaren willst und nicht der Welt?23Jesus antwortete ihm: Wenn jemand mich liebt, wird er mein Wort halten; mein Vater wird ihn lieben und wir werden zu ihm kommen und bei ihm Wohnung nehmen. (J 14,2; 1J 3,23)24Wer mich nicht liebt, hält meine Worte nicht. Und das Wort, das ihr hört, stammt nicht von mir, sondern vom Vater, der mich gesandt hat.25Das habe ich zu euch gesagt, während ich noch bei euch bin.26Der Beistand aber, der Heilige Geist, den der Vater in meinem Namen senden wird, der wird euch alles lehren und euch an alles erinnern, was ich euch gesagt habe. (J 14,16; J 15,26; J 16,7)27Frieden hinterlasse ich euch, meinen Frieden gebe ich euch; nicht, wie die Welt ihn gibt, gebe ich ihn euch. Euer Herz beunruhige sich nicht und verzage nicht. (J 14,1; J 16,33; J 20,19)28Ihr habt gehört, dass ich zu euch sagte: Ich gehe fort und komme wieder zu euch. Wenn ihr mich liebtet, würdet ihr euch freuen, dass ich zum Vater gehe; denn der Vater ist größer als ich. (J 10,29)29Jetzt schon habe ich es euch gesagt, bevor es geschieht, damit ihr, wenn es geschieht, zum Glauben kommt.30Ich werde nicht mehr viel zu euch sagen; denn es kommt der Herrscher der Welt. Über mich hat er keine Macht, (Mk 14,41; L 4,6; L 22,3; J 12,31)31aber die Welt soll erkennen, dass ich den Vater liebe und so handle, wie es mir der Vater aufgetragen hat. Steht auf, wir wollen von hier weggehen!
1“Let not your hearts be troubled. Believe in God;[1] believe also in me. (J 12,44; J 14,27; J 16,22; 1P 3,14)2In my Father’s house are many rooms. If it were not so, would I have told you that I go to prepare a place for you?[2] (J 2,16; J 8,21; J 13,33; J 13,36; J 16,7)3And if I go and prepare a place for you, I will come again and will take you to myself, that where I am you may be also. (J 12,26; J 14,18; J 14,28; J 21,22)4And you know the way to where I am going.”[3]5Thomas said to him, “Lord, we do not know where you are going. How can we know the way?” (J 11,16; J 13,36)6Jesus said to him, “I am the way, and the truth, and the life. No one comes to the Father except through me. (J 1,14; J 1,17; J 11,25; Ef 2,18; Žd 9,8; Žd 10,20; 1J 5,20)7If you had known me, you would have known my Father also.[4] From now on you do know him and have seen him.” (J 6,46; J 8,19; 1J 2,13)8Philip said to him, “Lord, show us the Father, and it is enough for us.” (Ex 33,18; J 1,43; J 12,21)9Jesus said to him, “Have I been with you so long, and you still do not know me, Philip? Whoever has seen me has seen the Father. How can you say, ‘Show us the Father’? (J 10,30; J 12,45; J 15,24; Ko 1,15; Žd 1,3)10Do you not believe that I am in the Father and the Father is in me? The words that I say to you I do not speak on my own authority, but the Father who dwells in me does his works. (J 5,19; J 10,38)11Believe me that I am in the Father and the Father is in me, or else believe on account of the works themselves. (J 5,36; J 14,10)12“Truly, truly, I say to you, whoever believes in me will also do the works that I do; and greater works than these will he do, because I am going to the Father. (Mt 17,20; Mt 21,21; Mk 11,23; Mk 16,17; J 7,33; J 13,1; J 13,3; J 14,28; J 16,5; J 16,10; J 16,17; J 16,28; J 17,11; J 17,13; J 20,17)13Whatever you ask in my name, this I will do, that the Father may be glorified in the Son. (Mt 7,7; J 13,31; J 15,16; J 16,23)14If you ask me[5] anything in my name, I will do it. (J 14,13)
Jesus Promises the Holy Spirit
15“If you love me, you will keep my commandments. (J 14,21; J 14,23; J 15,10; 1J 2,3; 1J 5,3; 2J 1,6)16And I will ask the Father, and he will give you another Helper,[6] to be with you forever, (J 14,26; J 15,26; J 16,7)17even the Spirit of truth, whom the world cannot receive, because it neither sees him nor knows him. You know him, for he dwells with you and will be[7] in you. (J 15,26; J 16,13; Sk 2,4; Ř 8,9; 1K 2,12; 1K 2,14; 1J 2,27; 1J 4,6; 1J 5,6; 2J 1,2)18“I will not leave you as orphans; I will come to you. (J 14,3; J 14,28)19Yet a little while and the world will see me no more, but you will see me. Because I live, you also will live. (J 7,33; J 12,45; J 16,16; Ř 5,10; Ef 2,5; Zj 20,4)20In that day you will know that I am in my Father, and you in me, and I in you. (J 14,10; J 15,4; J 16,23; J 16,26; J 17,21; J 17,23; J 17,26; 1J 2,28)21Whoever has my commandments and keeps them, he it is who loves me. And he who loves me will be loved by my Father, and I will love him and manifest myself to him.” (J 7,4; J 7,17; J 8,31; J 12,26; J 14,15; J 16,27; 1J 2,5)22Judas (not Iscariot) said to him, “Lord, how is it that you will manifest yourself to us, and not to the world?” (L 6,16; Sk 1,13; Sk 10,40)23Jesus answered him, “If anyone loves me, he will keep my word, and my Father will love him, and we will come to him and make our home with him. (J 14,15; J 14,21; 2K 6,16; 1J 2,24; Zj 3,20)24Whoever does not love me does not keep my words. And the word that you hear is not mine but the Father’s who sent me. (J 7,16; J 14,10)25“These things I have spoken to you while I am still with you.26But the Helper, the Holy Spirit, whom the Father will send in my name, he will teach you all things and bring to your remembrance all that I have said to you. (L 24,49; J 2,22; J 14,16; J 15,26; J 16,7; J 16,13; Sk 2,33; 1K 2,10; 1J 2,20; 1J 2,27)27Peace I leave with you; my peace I give to you. Not as the world gives do I give to you. Let not your hearts be troubled, neither let them be afraid. (L 24,36; J 14,1; J 16,33; J 20,19; J 20,21; J 20,26; Ef 2,17; Fp 4,7; Ko 3,15; 2Tm 1,7)28You heard me say to you, ‘I am going away, and I will come to you.’ If you loved me, you would have rejoiced, because I am going to the Father, for the Father is greater than I. (J 8,21; J 10,29; J 14,2; J 14,12; Fp 2,6)29And now I have told you before it takes place, so that when it does take place you may believe. (J 13,19; J 16,4)30I will no longer talk much with you, for the ruler of this world is coming. He has no claim on me, (J 12,31; J 17,14; J 18,36; Žd 4,15)31but I do as the Father has commanded me, so that the world may know that I love the Father. Rise, let us go from here. (J 12,49; J 17,21; J 17,23; Fp 2,8; Žd 5,8)
Jan 14
King James Version
1Let not your heart be troubled: ye believe in God, believe also in me.2In my Father's house are many mansions: if it were not so, I would have told you. I go to prepare a place for you.3And if I go and prepare a place for you, I will come again, and receive you unto myself; that where I am, there ye may be also.4And whither I go ye know, and the way ye know.5Thomas saith unto him, Lord, we know not whither thou goest; and how can we know the way?6Jesus saith unto him, I am the way, the truth, and the life: no man cometh unto the Father, but by me.7If ye had known me, ye should have known my Father also: and from henceforth ye know him, and have seen him.8Philip saith unto him, Lord, shew us the Father, and it sufficeth us.9Jesus saith unto him, Have I been so long time with you, and yet hast thou not known me, Philip? he that hath seen me hath seen the Father; and how sayest thou then, Shew us the Father?10Believest thou not that I am in the Father, and the Father in me? the words that I speak unto you I speak not of myself: but the Father that dwelleth in me, he doeth the works.11Believe me that I am in the Father, and the Father in me: or else believe me for the very works' sake.12Verily, verily, I say unto you, He that believeth on me, the works that I do shall he do also; and greater works than these shall he do; because I go unto my Father.13And whatsoever ye shall ask in my name, that will I do, that the Father may be glorified in the Son.14If ye shall ask any thing in my name, I will do it.15If ye love me, keep my commandments.16And I will pray the Father, and he shall give you another Comforter, that he may abide with you for ever;17Even the Spirit of truth; whom the world cannot receive, because it seeth him not, neither knoweth him: but ye know him; for he dwelleth with you, and shall be in you.18I will not leave you comfortless: I will come to you.19Yet a little while, and the world seeth me no more; but ye see me: because I live, ye shall live also.20At that day ye shall know that I am in my Father, and ye in me, and I in you.21He that hath my commandments, and keepeth them, he it is that loveth me: and he that loveth me shall be loved of my Father, and I will love him, and will manifest myself to him.22Judas saith unto him, not Iscariot, Lord, how is it that thou wilt manifest thyself unto us, and not unto the world?23Jesus answered and said unto him, If a man love me, he will keep my words: and my Father will love him, and we will come unto him, and make our abode with him.24He that loveth me not keepeth not my sayings: and the word which ye hear is not mine, but the Father's which sent me.25These things have I spoken unto you, being yet present with you.26But the Comforter, which is the Holy Ghost, whom the Father will send in my name, he shall teach you all things, and bring all things to your remembrance, whatsoever I have said unto you.27Peace I leave with you, my peace I give unto you: not as the world giveth, give I unto you. Let not your heart be troubled, neither let it be afraid.28Ye have heard how I said unto you, I go away, and come again unto you. If ye loved me, ye would rejoice, because I said, I go unto the Father: for my Father is greater than I.29And now I have told you before it come to pass, that, when it is come to pass, ye might believe.30Hereafter I will not talk much with you: for the prince of this world cometh, and hath nothing in me.31But that the world may know that I love the Father; and as the Father gave me commandment, even so I do. Arise, let us go hence.