Jób 22

Bible Kralická

1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.

Jób 22

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Na to navázal Elífaz Témanský slovy: 2  „Znamená před Bohem něco muž? Věru, prozíravý dbá na svoje činy. 3  Což se Všemocný zajímá o tvou spravedlnost, jsou mu tvoje bezúhonné cesty ziskem? 4  Trestá tě snad za to, že se ho bojíš, za to s tebou vchází v soud? 5  Tvá zloba je velká, tvá nepravost nekonečná. 6  Bezdůvodně jsi bral zástavu od bratří, svlékal jsi z nich šat a nechával je nahé, 7  znaveného neosvěžils vodou, hladovému odepřel jsi chleba. 8  Země patří tomu, kdo má pevnou paži, bude na ní sídlit ten, koho Bůh milostivě přijal. 9  Tys však s prázdnou posílal pryč vdovy, paže sirotků jsi drtil. 10  Proto jsou kolem tebe osidla, náhlý strach tě plní hrůzou, 11  pro tmu nevidíš a spousty vod tě přikrývají. 12  Což není Bůh vysoko nad nebesy? Pohleď vzhůru na hvězdy, jak jsou vyvýšeny. 13  A ty říkáš: ‚Copak Bůh ví, skrze temné mrákoty co může soudit? 14  Oblaka ho zahalují, takže nevidí; prochází se kdesi po obvodu nebes.‘ 15  Chceš se držet stezky dávnověku, po níž chodívají mužové propadlí ničemnostem, 16  kteří byli zasaženi, ačkoli čas nenadešel, proudem zatopeni do základů? 17  Říkávali Bohu: ‚Jdi pryč od nás.‘ Co jiného jim měl Všemocný udělat? 18  Jejich domy naplňoval blahobytem. Nechť jsou mi vzdáleny záměry svévolníků! 19  Spravedliví to uvidí a zaradují se, nevinný se jim vysměje: 20  ‚Zničeni jsou ti, kdo na nás útočili, a co po nich zbylo, pozřel oheň.‘ 21  Měj se k Bohu důvěrněji, ať užiješ pokoje. Vzejde ti z toho jen užitek. 22  Přijímej z jeho úst naučení, vkládej si do srdce jeho slova. 23  Vrátíš-li se k Všemocnému, budeš vybudován, vzdálíš-li od svého stanu podlost. 24  Odlož do prachu svá zlatá zrnka, mezi potoční skaliska ofírské zlato. 25  Pak bude Všemocný sám tvým zlatem, bude ti hromadou stříbra. 26  Ve Všemocném najdeš svoje blaho, budeš pozvedat svoji tvář k Bohu. 27  Budeš-li ho prosit, vyslyší tě, a ty budeš plnit svoje sliby. 28  Rozhodneš-li se pro něco, stane se tak, a na tvých cestách bude zářit světlo. 29  Až budou jiní poníženi, řekneš: ‚Ó pýcho!‘ Bůh zachrání ty, kdo klopí oči. 30  Zachrání toho, kdo není bez viny; bude zachráněn pro čistotu tvých rukou.“ 

Jób 22

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Elifaz Temanský mu na to řekl:2 „Má snad Bůh nějaký prospěch z člověka? Že by mu chytrák nějak prospíval?3 Copak tvá spravedlnost Všemohoucího zajímá? Žiješ-li bezúhonně, co z toho má?4 Že by se o tvou zbožnost s tebou pohádal? Proč by měl s tebou k soudu utíkat?5 Tvá špatnost musí být veliká, tvá vina je bezmezná!6 Od bratří jsi bezdůvodně zástavu vybíral a nahým svlékals jejich plášť,[1]7 žíznivému jsi vodu nedával a hladovému chleba odpíral.8 ‚Mocnému přece patří svět, uznávaní se v něm umějí zabydlet.‘9 Vdovy jsi ale s prázdnou pryč posílal a sirotkům jsi drtil ramena.[2]10 To proto tě nyní obkličují osidla a náhle tě děsí pohroma,11 proto je kolem tebe neprůhledná tma a přikrývá tě záplava.12 Copak Bůh není tam v nebi nahoře? Jak vysoko jsou hvězdy – jen se podívej!13 Ty ale říkáš: ‚Co Bůh ví? To může soudit přes mraky?14 Oblaka cloní jej, takže nevidí, když po nebeské klenbě obchází.‘15 – To se chceš držet té staré stezky, kterou kráčeli lidé zlí?16 Ti byli vyrváni, než přišel jejich čas, jejich základy řeka odnesla.17 Bohu říkali: ‚Nech nás být! Co by nám[3] Všemohoucí mohl učinit?‘18 (Přitom jejich domy blahobytem naplnil. Myšlenky ničemů mě míjejí!)19 Spravedliví jejich pád vidí s radostí, nevinní se smějí nad nimi:20 ‚Hleďme, jejich jmění je to tam, jejich bohatství oheň spolykal!‘21 Poddej se Bohu a najdeš klid, takto ti vzejde blahobyt.22 Z jeho úst přijmi učení, vezmi si k srdci jeho výroky.23 K Všemohoucímu když se navrátíš, on tě obnoví! Ze svého stanu vyžeň bezpráví,24 své zlato musíš do prachu zahodit, ofirské zlato mezi říční balvany.25 Pak bude Všemohoucí zlatem tvým, hromadou stříbra bude ti.26 Všemohoucí pak bude tvou rozkoší, až k Bohu tvář svou obrátíš.27 Budeš se k němu modlit a on tě vyslyší, své sliby tehdy vyplníš.28 Cokoli rozhodneš, obstojí, tvé cesty budou světlem zality.29 ‚Hlavu vzhůru!‘ řekneš zkroušeným, a kdo klopí oči, toho Bůh zachrání.30 Vysvobodí i toho, kdo není bez viny, vysvobozen bude pro čistotu rukou tvých.“

Jób 22

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk
1 Da antwortete Elifas von Teman und sprach:2 Kann denn der Mensch Gott nützen? / Nein, sich selber nützt der Kluge.3 Ist es dem Allmächtigen von Wert, / dass du gerecht bist, / ist es für ihn Gewinn, wenn du unsträfliche Wege gehst? (Jb 35,7; L 17,7)4 Wegen deiner Gottesfurcht sollte er dich strafen, / vor Gericht mit dir gehen?5 Ist nicht groß deine Bosheit, / ohne Ende dein Verschulden?6 Du pfändest ohne Grund deine Brüder, / ziehst Nackten ihre Kleider aus. (Ex 22,25; Dt 24,10)7 Den Durstigen tränkst du nicht mit Wasser, / dem Hungernden versagst du das Brot. (Iz 58,7; Ez 18,7; Mt 25,42)8 Dem Mann der Faust gehört das Land, / der Günstling darf darin wohnen.9 Witwen hast du weggeschickt mit leeren Händen, / der Verwaisten Arme zerschlagen. (Gn 31,42; Ex 22,21; Dt 24,17; Iz 1,17; Mi 2,9)10 Deswegen liegen Fallstricke rings um dich her / und jäher Schrecken ängstigt dich (Jb 18,8; Jb 19,6)11 oder Finsternis, worin du nicht siehst, / und Wasserflut, die dich bedeckt. (Ž 69,2)12 Ist Gott nicht wie der Himmel hoch? / Schau, wie die höchsten Sterne ragen. (Ž 103,11; Iz 40,26; Iz 55,8)13 Und da sagst du: Was weiß denn Gott? / Richtet er denn durch das dunkle Gewölk? (Jb 35,13; Ž 73,11; Iz 29,15)14 Wolken umhüllen ihn, sodass er nicht sieht, / am Himmelskreis geht er einher. (Jr 23,23; Sír 24,5)15 Willst du dem Pfad der Vorzeit folgen, / den die Männer des Unheils zogen,16 die vor der Zeit dahingerafft wurden, / über deren Grund sich ein Strom ergoss,17 die zu Gott sagten: Weiche von uns! / und: Was kann uns der Allmächtige tun? (Jb 21,14)18 Und doch, er hat ihre Häuser mit Gütern gefüllt. / Der Plan der Frevler ist mir fern.19 Die Gerechten werden es sehen und sich freuen, / der Unschuldige wird sie verspotten: (Ž 58,11)20 Wahrhaftig, vernichtet sind unsere Gegner, / ihren Rest hat das Feuer verzehrt.21 Werde sein Freund und halte Frieden! / Nur dadurch kommt das Gute dir zu.22 Nimm doch Weisung an aus seinem Mund, / leg dir seine Worte ins Herz:23 Kehrst du zum Allmächtigen um, / so wirst du aufgerichtet. Hältst Unrecht deinem Zelt du fern,24 wirfst in den Staub das Edelgold, / zum Flussgestein das Feingold, (Jb 28,15; Př 3,14; Mt 13,44)25 dann wird der Allmächtige dein Edelgold / und erlesenes Silber für dich sein.26 Dann wirst du am Allmächtigen dich erfreuen / und zu Gott dein Angesicht erheben. (Jb 27,10)27 Flehst du ihn an, so hört er dich / und du wirst deine Gelübde erfüllen.28 Was du beschließt, trifft ein, / Licht strahlt über deinen Wegen auf.29 Wer hochmütig redet, den erniedrigt man, / doch hilft er dem, der die Augen senkt. (1S 2,7; Ž 18,28; Př 3,34; Př 29,23; Iz 2,11; L 1,52; 1P 5,5)30 Er rettet den, der schuldlos ist; / durch deiner Hände Reinheit wird er gerettet. (Jb 42,7)

Jób 22

English Standard Version

od Crossway
1 Then Eliphaz the Temanite answered and said: (Jb 2,11)2 “Can a man be profitable to God? Surely he who is wise is profitable to himself. (Jb 35,7)3 Is it any pleasure to the Almighty if you are in the right, or is it gain to him if you make your ways blameless? (Ž 18,32)4 Is it for your fear of him that he reproves you and enters into judgment with you? (Jb 14,3; Ž 143,2)5 Is not your evil abundant? There is no end to your iniquities.6 For you have exacted pledges of your brothers for nothing and stripped the naked of their clothing. (Ex 22,26; Dt 24,6; Dt 24,17; Jb 24,3; Jb 24,9; Jb 31,16; Ez 18,12; Ez 18,16)7 You have given no water to the weary to drink, and you have withheld bread from the hungry. (Jb 31,17; Iz 58,7; Ez 18,7; Ez 18,16; Mt 25,42)8 The man with power possessed the land, and the favored man lived in it. (2Kr 5,1; Jb 35,9; Iz 9,15)9 You have sent widows away empty, and the arms of the fatherless were crushed. (Jb 31,21; Jb 38,15; Iz 10,2; Ez 22,7; L 1,53)10 Therefore snares are all around you, and sudden terror overwhelms you, (Jb 18,8)11 or darkness, so that you cannot see, and a flood of water covers you. (Ex 10,22; Jb 27,20; Jb 38,34; Ž 69,1; Ž 69,14; Ž 124,5; Pl 3,54; Jon 2,3; Jon 2,5)12 “Is not God high in the heavens? See the highest stars, how lofty they are! (Jb 11,8)13 But you say, ‘What does God know? Can he judge through the deep darkness? (Jb 38,9; Ž 10,11; Ž 59,7; Ž 64,5; Ž 73,11; Ž 94,7; Iz 29,15; Ez 8,12; Ez 9,9)14 Thick clouds veil him, so that he does not see, and he walks on the vault of heaven.’ (Ž 139,11; Př 8,27; Iz 40,22)15 Will you keep to the old way that wicked men have trod?16 They were snatched away before their time; their foundation was washed away.[1] (Jb 15,32)17 They said to God, ‘Depart from us,’ and ‘What can the Almighty do to us?’[2] (Jb 21,14; Ž 4,6)18 Yet he filled their houses with good things— but the counsel of the wicked is far from me. (Jb 21,16)19 The righteous see it and are glad; the innocent one mocks at them, (Ž 2,4; Ž 52,6; Ž 58,10; Ž 64,10; Ž 107,42)20 saying, ‘Surely our adversaries are cut off, and what they left the fire has consumed.’ (Jb 1,16)21 “Agree with God, and be at peace; thereby good will come to you. (Ž 119,45; Př 3,2)22 Receive instruction from his mouth, and lay up his words in your heart. (Ž 119,11; Př 2,6; Mal 2,7)23 If you return to the Almighty you will be built up; if you remove injustice far from your tents, (Jb 8,5; Jb 11,13; Jb 11,14; Jr 24,6; Jr 33,7; Mal 3,7)24 if you lay gold in the dust, and gold of Ophir among the stones of the torrent-bed, (1Kr 9,28; Jb 20,11; Jb 21,26)25 then the Almighty will be your gold and your precious silver.26 For then you will delight yourself in the Almighty and lift up your face to God. (Jb 11,15; Jb 27,10; Ž 37,4; Iz 58,14)27 You will make your prayer to him, and he will hear you, and you will pay your vows. (Jb 33,26; Ž 50,14; Iz 58,9)28 You will decide on a matter, and it will be established for you, and light will shine on your ways. (Př 4,18)29 For when they are humbled you say, ‘It is because of pride’;[3] but he saves the lowly. (Ž 138,6; Př 3,34; Př 29,23; Mt 23,12; L 1,52; Jk 4,6; 1P 5,5)30 He delivers even the one who is not innocent, who will be delivered through the cleanness of your hands.” (Gn 18,26; Jb 9,30; Jb 17,9; Ž 18,20; Ž 18,24; Ž 24,4; Ž 26,6)

Jób 22

King James Version

1 Then Eliphaz the Temanite answered and said,2 Can a man be profitable unto God, as he that is wise may be profitable unto himself?3 Is it any pleasure to the Almighty, that thou art righteous? or is it gain to him , that thou makest thy ways perfect?4 Will he reprove thee for fear of thee? will he enter with thee into judgment?5 Is not thy wickedness great? and thine iniquities infinite?6 For thou hast taken a pledge from thy brother for nought, and stripped the naked of their clothing.7 Thou hast not given water to the weary to drink, and thou hast withholden bread from the hungry.8 But as for the mighty man, he had the earth; and the honourable man dwelt in it.9 Thou hast sent widows away empty, and the arms of the fatherless have been broken.10 Therefore snares are round about thee, and sudden fear troubleth thee;11 Or darkness, that thou canst not see; and abundance of waters cover thee.12 Is not God in the height of heaven? and behold the height of the stars, how high they are!13 And thou sayest, How doth God know? can he judge through the dark cloud?14 Thick clouds are a covering to him, that he seeth not; and he walketh in the circuit of heaven.15 Hast thou marked the old way which wicked men have trodden?16 Which were cut down out of time, whose foundation was overflown with a flood:17 Which said unto God, Depart from us: and what can the Almighty do for them?18 Yet he filled their houses with good things : but the counsel of the wicked is far from me.19 The righteous see it , and are glad: and the innocent laugh them to scorn.20 Whereas our substance is not cut down, but the remnant of them the fire consumeth.21 Acquaint now thyself with him, and be at peace: thereby good shall come unto thee.22 Receive, I pray thee, the law from his mouth, and lay up his words in thine heart.23 If thou return to the Almighty, thou shalt be built up, thou shalt put away iniquity far from thy tabernacles.24 Then shalt thou lay up gold as dust, and the gold of Ophir as the stones of the brooks.25 Yea, the Almighty shall be thy defence, and thou shalt have plenty of silver.26 For then shalt thou have thy delight in the Almighty, and shalt lift up thy face unto God.27 Thou shalt make thy prayer unto him, and he shall hear thee, and thou shalt pay thy vows.28 Thou shalt also decree a thing, and it shall be established unto thee: and the light shall shine upon thy ways.29 When men are cast down, then thou shalt say, There is lifting up; and he shall save the humble person.30 He shall deliver the island of the innocent: and it is delivered by the pureness of thine hands.