1. Samuelova 10 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Tedy vzal Samuel nádobku oleje, a vylil na hlavu jeho, a políbil ho, i řekl: Aj, teď pomazal tě Hospodin nad dědictvím svým za vůdce. 2 Když půjdeš dnes ode mne, nalezneš dva muže u hrobu Ráchel v končinách Beniamin v Zelzachu. Kteříž řeknou tobě: Nalezeny jsou oslice, jichž jsi chodil hledati. A aj, otec tvůj nechav péče o oslice, stará se o vás, pravě: Kterak udělám o syna svého? 3 A odejda odtud dále, přijdeš až k rovině Tábor. I potkají se s tebou tam tři muži vstupující k Bohu do Bethel, jeden nesa tři kozelce, druhý nesa tři pecníky chleba, a třetí nesa láhvici vína. 4 Kteřížto když tě pozdraví, dadíť dva chleby, kteréž přijmeš z rukou jejich. 5 Potom přijdeš na pahrbek Boží, na kterémž jest stráž Filistinská. A když tam vejdeš do města, potká se s tebou zástup proroků sstupujících s hory, a před nimi loutna, buben i píšťalka a harfa, a oni prorokovati budou. 6 I sstoupí na tě Duch Hospodinův, a prorokovati budeš s nimi, a proměněn budeš v muže jiného. 7 Když tedy zběhnou se tato znamení při tobě, učiň, cožkoli najde ruka tvá, nebo Bůh s tebou jest. 8 Potom sstoupíš přede mnou do Galgala, a aj, já sstoupím k tobě, abych obětoval oběti zápalné, též abych obětoval oběti pokojné. Za sedm dní čekati budeš, až přijdu k tobě, a ukážiť, co bys měl činiti. 9 A bylo, když se obrátil, aby šel od Samuele, že Bůh proměnil srdce jeho v jiné, a zběhla se všecka ta znamení dne toho. 10 I přišli tam ku pahrbku, a aj, zástup proroků proti němu, i sstoupil na něj Duch Boží, a prorokoval u prostřed nich. 11 Stalo se tedy, že všickni, kdož ho znali prvé, viděli, an prorokuje s proroky. Pročež mluvil každý, jeden k druhému: Což se to stalo synu Cis? Zdali také Saul mezi proroky? 12 I odpověděl jeden odtud a řekl: A kdo jest otec jejich? Protož přišlo to v přísloví: Zdali také Saul mezi proroky? 13 A přestav prorokovati, přišel na horu. 14 Řekl pak strýc Saulův jemu a k služebníku jeho: Kam jste chodili? Odpověděl: Hledati oslic; když jsme pak poznali, že jich není, přišli jsme k Samuelovi. 15 I řekl strýc Saulův: Pověz mi medle, co vám řekl Samuel? 16 Odpověděl Saul strýci svému: Oznámil nám místně, že by nalezeny byly oslice. Ale s strany království nic mu neoznámil, co mluvil Samuel. 17 Svolal pak Samuel lid k Hospodinu do Masfa, 18 A řekl synům Izraelským: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem vyvedl Izraele z Egypta, a vysvobodil jsem vás z ruky Egyptských, nýbrž z ruky všech království ssužujících vás. 19 Ale vy dnes zavrhli jste Boha svého, kterýž sám vyprošťuje vás ze všech zlých věcí vašich a z úzkostí vašich, a řekli jste jemu: Krále ustanov nad námi. Protož nyní postavtež se před Hospodinem po pokoleních svých a po tisících svých. 20 A když Samuel kázal přistupovati všechněm pokolením Izraelským, přišlo na pokolení Beniamin. 21 Potom kázal přistupovati pokolení Beniamin po čeledech jich, i přišlo na čeled Matri, a přišlo na Saule, syna Cis. I hledali ho, a není nalezen. 22 Protož ptali se opět Hospodina: Přijde-li ještě sem ten muž? I odpověděl Hospodin: Aj, skryl se mezi nádobím. 23 Tedy běželi a vzali ho odtud. I postavil se u prostřed lidu, a převyšoval všecken lid od ramene svého vzhůru. 24 I řekl Samuel všemu lidu: Vidíte-li, koho vyvolil Hospodin, žeť mu není podobného ve všem lidu? Protož zkřikl všecken lid, a řekli: Živ buď král! 25 I oznamoval Samuel lidu o správě království, a vepsal to do knihy, kterouž položil před Hospodinem. Potom propustil Samuel všecken lid, jednoho každého do domu jeho. 26 Také i Saul odšel do domu svého do Gabaa; a odešla s ním vojska, jichžto srdcí Bůh se dotekl. 27 Ale lidé nešlechetní řekli: Tento-liž nás vysvobodí? I pohrdali jím, ani mu pocty nepřinesli. On pak činil se neslyše.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

1 Samuel vzal nádobku s olejem, vylil mu jej na hlavu, políbil ho a řekl: „Sám Hospodin tě pomazává za vévodu nad svým dědictvím. 2 Až půjdeš dnes ode mne, zastihneš u Ráchelina hrobu na benjamínském území v Selsachu dva muže; oni ti řeknou: ‚Oslice, které jsi šel hledat, se našly. Tvůj otec již nedbá o to, co je s oslicemi, ale má obavy o vás. Říká: Co mám pro svého syna udělat?‘ 3 Odtud budeš postupovat dál, až přijdeš k božišti Táboru; tam tě zastihnou tři muži putující k Bohu do Bét-elu. Jeden ponese tři kůzlata, druhý ponese tři bochníky chleba a třetí ponese měch s vínem. 4 Popřejí ti pokoj a dají ti dva chleby a ty je od nich přijmeš. 5 Potom vstoupíš na Boží pahorek, na kterém jsou pelištejská výsostná znamení. Až tam vejdeš do města, narazíš na hlouček proroků sestupujících z posvátného návrší; před nimi harfa, buben, píšťala a citera, a oni budou v prorockém vytržení. 6 Vtom se tě zmocní duch Hospodinův a upadneš do prorockého vytržení s nimi a změníš se v jiného muže. 7 Až se u tebe tato znamení dostaví, učiň, co se tvé ruce naskytne, neboť Bůh bude s tebou. 8 Potom sestoupíš přede mnou do Gilgálu a já sestoupím k tobě, abych obětoval zápalné oběti a připravil hody oběti pokojné. Sedm dní budeš čekat, než k tobě přijdu. Pak ti dám vědět, co máš udělat.“ 9 Sotva se Saul obrátil, aby od Samuela odešel, proměnil mu Bůh srdce v jiné. Onoho dne se dostavila všechna tato znamení. 10 Když přišli na onen pahorek, přicházel mu vstříc hlouček proroků. Tu se ho zmocnil duch Boží a on upadl uprostřed nich do prorockého vytržení. 11 Všichni z lidu, kdo ho znali z dřívějška, když viděli, že prorokuje spolu s proroky, říkali jeden druhému: „Co se to s Kíšovým synem děje? Což také Saul je mezi proroky?“ 12 A někdo odtamtud řekl: „Kdo je jejich otec?“ Proto se stalo příslovím: „Což také Saul je mezi proroky?“ 13 Když prorocké vytržení pominulo, vstoupil na posvátné návrší. 14 I zeptal se Saulův strýc jeho a mládence: „Kde jste chodili?“ On odpověděl: „Hledali jsme oslice. Když jsme viděli, že nikde nejsou, šli jsme k Samuelovi.“ 15 Saulův strýc řekl: „Oznam mi prosím, co vám Samuel pověděl.“ 16 Saul svému strýci odpověděl: „Oznámil nám s jistotou, že se oslice našly.“ Ale co Samuel říkal ohledně království, mu neoznámil.

— Volba Saula za krále - Saul je v Mispě svatým losem označen a shromážděným lidem prohlášen za krále.

17 Samuel svolal lid k Hospodinu do Mispy. 18 Řekl Izraelcům: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem přivedl Izraele z Egypta; vysvobodil jsem vás z moci Egypta i z moci všech království, která vás utlačovala. 19 Vy však dnes zavrhujete svého Boha, který vás zachraňoval ze všech vašich strastí a úzkostí. Říkáte mu: ‚Ustanov nad námi krále.‘ Tak se teď postavte před Hospodina podle svých kmenů a rodů.“ 20 Samuel dal předvést všechny izraelské kmeny. Losem byl označen kmen Benjamín. 21 Dal tedy předvést kmen Benjamín po čeledích. Byla označena čeleď Matrí, v ní byl označen Saul, syn Kíšův. Hledali ho tedy, ale nebyl k nalezení. 22 Tázali se Hospodina dále: „Přijde sem ještě ten muž?“ A Hospodin řekl: „Hle, skrývá se mezi zbrojí.“ 23 Běželi ho přivést. Když se postavil doprostřed lidu, převyšoval od ramen vzhůru všechen lid. 24 Samuel řekl všemu lidu: „Hleďte, koho vyvolil Hospodin, není mu rovného ve všem lidu!“ A všechen lid spustil pokřik: „Ať žije král!“ 25 Samuel potom promluvil k lidu o právu královském, zapsal je do knihy a uložil před Hospodinem. Nato propustil všechen lid, každého do jeho domu. 26 Také Saul šel domů do Gibeje; a s ním šla družina bojovníků, jejichž srdcí se dotkl Bůh. 27 Ničemové však říkali: „Tenhleten že nás zachrání?“ A pohrdali jím, ani dar mu nepřinesli. On však jako by neslyšel.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Poměněné srdce

1 Tehdy vzal Samuel nádobku s olejem, vylil mu ji na hlavu a políbil ho. Pak řekl: „Hospodin tě právě pomazal za vůdce nad jeho dědictvím. 2 Až dnes půjdeš ode mě, u hrobu Ráchel na benjamínském území v Celcachu potkáš dva muže. Řeknou ti: ‚Ty oslice, které jsi šel hledat, se našly. Tvůj otec už nemá starost o oslice, ale bojí se o vás. Říká si: Co můj syn? Co si počnu?‘ 3 Potom odtud půjdeš dál, až přijdeš k táborskému dubu, kde tě potkají tři muži putující za Bohem do Bet-elu. Jeden ponese tři kůzlata, druhý tři pecny chleba a třetí džbán vína. 4 Pozdraví tě, dají ti dva chleby a ty je od nich přijmeš. 5 Přijdeš na Gibeat-elohim, Boží vrch, kde je filištínská posádka. Jakmile vejdeš do města, potkáš průvod proroků. S citerou, tamburínou, píšťalou a lyrou v čele budou v prorockém vytržení sestupovat z návrší. 6 Tehdy tě uchvátí Duch Hospodinův, začneš prorokovat s nimi a proměníš se v jiného člověka. 7 Až se ti vyplní tato znamení, dělej, co se ti naskytne, neboť Bůh je s tebou. 8 Potom jdi přede mnou napřed do Gilgalu. Věz, že jdu za tebou, abych tam obětoval zápalné a pokojné oběti. Budeš ale muset čekat sedm dní, než za tebou přijdu a oznámím ti, co máš dělat.“ 9 Když se pak Saul otočil, aby od Samuele odešel, Bůh proměnil jeho srdce v jiné. Toho dne se také vyplnila všechna ta znamení. 10 Když přišli ke Gibeji, hle – přímo proti nim jde průvod proroků. Vtom se ho zmocnil Duch Hospodinův a on s nimi upadl do prorockého vytržení. 11 Když všichni, kdo ho znali z dřívějška, viděli, jak prorokuje s proroky, říkali jeden druhému: „Co se to Kíšovu synovi stalo? To už i Saul patří k prorokům?“ 12 Jeden místní k tomu řekl: „A koho mají za otce?“ Tak vzniklo přísloví: To už i Saul patří k prorokům? 13 Když ho prorocké vytržení opustilo, odešel domů.^[1] 14 „Kde jste chodili?“ ptal se Saulův strýc Saula a jeho mládence. „Hledali jsme oslice. Když jsme viděli, že nejsou k nalezení, šli jsme za Samuelem,“ odpověděl Saul. 15 „Tak mi pověz, co vám Samuel řekl,“ ptal se dál Saulův strýc. 16 „Ujistil nás, že se oslice našly,“ odvětil Saul. To, co Samuel řekl ohledně kralování, mu ale neprozradil.

Saul králem

17 Samuel potom svolal lid k Hospodinu do Micpy, 18 kde Izraelcům řekl: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem přivedl Izrael z Egypta a vysvobodil vás z ruky Egypťanů i z ruky všech království, která vás utlačovala. 19 Vy jste ale dnes zavrhli svého Boha, který vás vysvobozuje ze všech vašich neštěstí a úzkostí. Řekli jste: ‚Ustanov nad námi krále.‘ Teď se tedy podle svých kmenů a rodů postavte před Hospodinem.“ 20 Samuel pak nechal předstupovat všechny izraelské kmeny. Los označil kmen Benjamín. 21 Nechal tedy po jednotlivých rodech přistupovat kmen Benjamín a označen byl rod Matri. Nakonec byl označen Saul, syn Kíšův. Hledali ho, ale nenašli. 22 Ptali se proto Hospodina dále: „Přišel už ten muž sem?“ Hospodin odpověděl: „Schovává se tamhle mezi výstrojí.“ 23 Rozběhli se tam pro něj. Když se pak postavil doprostřed lidu, o hlavu převyšoval všechny ostatní. 24 „Vidíte, koho vám Hospodin vybral?“ řekl jim Samuel. „V celém lidu mu není rovného.“ Nato všechen lid zvolal: „Ať žije král!“ 25 Samuel tehdy lidu vysvětlil pravidla kralování,^[2] zapsal je do knihy a uložil před Hospodinem. Potom Samuel propustil všechen lid domů. 26 Také Saul odešel domů do Gibeje, doprovázen oddílem bojovníků, jejichž srdcí se dotkl Bůh. 27 Nějací ničemové ale říkali: „Tenhle že nás zachrání?“ Pohrdli jím a nevzdali mu hold. On ale jako by to neslyšel.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Da nahm Samuel den Ölkrug und goss Saul das Öl auf das Haupt, küsste ihn und sagte: Hiermit hat der HERR dich zum Fürsten über sein Erbe gesalbt. (1S 16,13; 2S 2,4; 2S 5,3) 2 Wenn du jetzt von mir weggehst, wirst du beim Grab der Rahel in Zelzach im Gebiet von Benjamin zwei Männer treffen und sie werden zu dir sagen: Die Eselinnen, nach denen du auf der Suche bist, sind gefunden worden. Doch denkt dein Vater nicht mehr an die Sache mit den Eselinnen, sondern macht sich Sorgen um euch und sagt: Was kann ich nur wegen meines Sohnes unternehmen? (Gn 25,19) 3 Wenn du dann von dort weiterziehst und zur Tabor-Terebinthe kommst, werden dir dort drei Männer begegnen, die zu Gott nach Bet-El hinaufziehen. Einer trägt ein Böckchen, einer trägt drei Laib Brot und einer trägt einen Schlauch Wein. (Gn 28,22) 4 Sie werden dich grüßen und dir zwei Brote geben; die sollst du von ihnen annehmen. 5 Danach wirst du nach Gibeat-Elohim kommen, wo die Vorposten der Philister stehen. Wenn du dort in die Stadt hineingehst, wirst du eine Schar von Propheten treffen, die von der Kulthöhe herabkommen, und vor ihnen wird Harfe, Handpauke, Flöte und Leier gespielt. Sie selbst sind in prophetischer Verzückung. (1S 13,3; 2Kr 3,15) 6 Dann wird der Geist des HERRN über dich kommen und du wirst wie sie in Verzückung geraten und in einen anderen Menschen verwandelt werden. (Nu 11,25; 1S 19,20) 7 Wenn du aber all diese Zeichen erlebst, dann tu, was sich gerade ergibt; denn Gott ist mit dir. (Sd 6,36) 8 Hernach geh mir voraus nach Gilgal hinab! Ich werde dann bereits auf dem Weg zu dir sein, um Brandopfer darzubringen und Heilsopfer zu schlachten. Sieben Tage musst du warten, bis ich zu dir komme. Dann werde ich dir verkünden, was du tun sollst. (1S 11,14; 1S 13,8) 9 Als sich Saul nun umwandte, um von Samuel wegzugehen, verwandelte Gott sein Herz. Und noch am gleichen Tag trafen alle diese Zeichen ein. 10 Als sie nach Gibea gelangten, kam ihnen tatsächlich eine Schar von Propheten entgegen. Der Geist Gottes kam über Saul und Saul geriet mitten unter ihnen in prophetische Verzückung. (1S 16,13; 1S 19,20) 11 Alle, die ihn von früher kannten, sahen, wie er zusammen mit den Propheten in Verzückung war. Die Leute sagten zueinander: Was ist denn nur mit dem Sohn des Kisch geschehen? Ist auch Saul unter den Propheten? 12 Einer von dort erwiderte: Wer ist denn schon deren Vater? So ist das Sprichwort entstanden: Ist denn auch Saul unter den Propheten? (1S 19,24; 2Kr 2,12) 13 Als die Verzückung zu Ende war, kam er zur Kulthöhe. 14 Der Onkel Sauls fragte ihn und seinen Knecht: Wo seid ihr denn gewesen? Er antwortete: Wir waren weg, um die Eselinnen zu suchen. Als wir aber sahen, dass sie nirgends waren, gingen wir zu Samuel. (1S 14,50) 15 Sauls Onkel sagte: Erzähl mir doch, was Samuel euch gesagt hat! 16 Saul antwortete seinem Onkel: Er hat uns mit Bestimmtheit gesagt, dass die Eselinnen gefunden worden sind. Die Sache mit dem Königtum aber, von der Samuel gesprochen hatte, erzählte er ihm nicht.

Entscheidung durch das Los

17 Samuel rief das Volk zum HERRN nach Mizpa zusammen. (1S 7,5) 18 Er sagte zu den Israeliten: So spricht der HERR, der Gott Israels: Ich habe Israel aus Ägypten heraufgeführt, ich habe euch aus der Hand der Ägypter befreit und aus der Hand all der Königreiche, die euch bedrängt haben. (1S 12,8) 19 Ihr aber habt heute euren Gott verworfen, der euer Retter in allen Nöten und Bedrängnissen war, und ihr habt gesagt: Nein, du sollst einen König bei uns einsetzen. Stellt euch jetzt also vor dem HERRN auf nach euren Stämmen und Tausendschaften.^[1] (1S 8,7; Oz 13,10) 20 Und Samuel ließ alle Stämme Israels antreten. Das Los fiel auf den Stamm Benjamin. (Jz 7,14) 21 Darauf ließ er den Stamm Benjamin nach seinen Sippen antreten und das Los fiel auf die Sippe Matri. Und schließlich fiel das Los auf Saul, den Sohn des Kisch. Man suchte ihn, fand ihn aber nicht. (1S 14,40) 22 Sie befragten noch einmal den HERRN: Ist noch jemand hierhergekommen? Der HERR antwortete: Ja, aber er hat sich beim Tross versteckt. (1S 23,2) 23 Sie liefen hin und holten ihn von dort. Als er mitten unter das Volk trat, überragte er alle anderen um Haupteslänge. 24 Und Samuel sagte zum ganzen Volk: Habt ihr gesehen, wen der HERR erwählt hat? Keiner ist ihm gleich im ganzen Volk. Da jubelte das ganze Volk und sagte: Es lebe der König! (2S 6,21; 2S 16,16) 25 Samuel machte dem Volk das Königsrecht bekannt, schrieb es in ein Buch und legte das Buch vor dem HERRN nieder. Dann entließ Samuel das ganze Volk, jeden in sein Haus. (Dt 17,14; 1S 8,11) 26 Auch Saul ging in sein Haus nach Gibea. Und mit ihm zog eine Schar von Männern, deren Herz Gott berührt hatte. (1S 15,34) 27 Niederträchtige Menschen aber sagten: Was kann uns der schon helfen? Sie verachteten ihn und brachten ihm kein Geschenk. Er aber tat, als merkte er es nicht. (1S 11,12; 1Kr 10,25)

English Standard Version

od Crossway

Saul Anointed King

1 Then Samuel took a flask of oil and poured it on his head and kissed him and said, “Has not the Lord anointed you to be prince^[1] over his people Israel? And you shall reign over the people of the Lord and you will save them from the hand of their surrounding enemies. And this shall be the sign to you that the Lord has anointed you to be prince^[2] over his heritage. (Dt 32,9; 1S 9,16; 1S 16,13; 2S 2,4; 1Kr 1,34; 1Kr 1,39; 2Kr 9,1; 2Kr 9,3; 2Kr 9,6; Ž 2,12; Ž 78,71)

Dt 32,91S 9,161S 16,132S 2,41Kr 1,341Kr 1,392Kr 9,12Kr 9,32Kr 9,6Ž 2,12Ž 78,71

2 When you depart from me today, you will meet two men by Rachel’s tomb in the territory of Benjamin at Zelzah, and they will say to you, ‘The donkeys that you went to seek are found, and now your father has ceased to care about the donkeys and is anxious about you, saying, “What shall I do about my son?”’ (Gn 35,19; 1S 9,3; 1S 9,5) 3 Then you shall go on from there farther and come to the oak of Tabor. Three men going up to God at Bethel will meet you there, one carrying three young goats, another carrying three loaves of bread, and another carrying a skin of wine. (Gn 13,18; Gn 28,22; Gn 35,1; Gn 35,3; Gn 35,7; Sd 20,31)

Gn 13,18Gn 28,22Gn 35,1Gn 35,3Gn 35,7Sd 20,31

4 And they will greet you and give you two loaves of bread, which you shall accept from their hand. 5 After that you shall come to Gibeath-elohim,^[3] where there is a garrison of the Philistines. And there, as soon as you come to the city, you will meet a group of prophets coming down from the high place with harp, tambourine, flute, and lyre before them, prophesying. (1S 9,12; 1S 10,10; 1S 13,3) 6 Then the Spirit of the Lord will rush upon you, and you will prophesy with them and be turned into another man. (Nu 11,25; Sd 3,10; Sd 14,6; Sd 14,19; 1S 10,10; 1S 11,6; 1S 16,13; 1S 19,23)

Nu 11,25Sd 3,10Sd 14,6Sd 14,191S 10,101S 11,61S 16,131S 19,23

7 Now when these signs meet you, do what your hand finds to do, for God is with you. (Ex 4,8; Jz 1,5; Sd 6,12; Sd 6,17; L 2,12)

Ex 4,8Jz 1,5Sd 6,12Sd 6,17L 2,12

8 Then go down before me to Gilgal. And behold, I am coming down to you to offer burnt offerings and to sacrifice peace offerings. Seven days you shall wait, until I come to you and show you what you shall do.” (1S 11,14; 1S 11,15; 1S 13,4; 1S 13,8)

1S 11,141S 11,151S 13,41S 13,8

9 When he turned his back to leave Samuel, God gave him another heart. And all these signs came to pass that day. 10 When they came to Gibeah,^[4] behold, a group of prophets met him, and the Spirit of God rushed upon him, and he prophesied among them. (1S 10,5; 1S 10,6) 11 And when all who knew him previously saw how he prophesied with the prophets, the people said to one another, “What has come over the son of Kish? Is Saul also among the prophets?” (1S 19,24; Mt 13,54; J 7,15) 12 And a man of the place answered, “And who is their father?” Therefore it became a proverb, “Is Saul also among the prophets?” (1S 10,11; Iz 54,13; J 6,45) 13 When he had finished prophesying, he came to the high place. 14 Saul’s uncle said to him and to his servant, “Where did you go?” And he said, “To seek the donkeys. And when we saw they were not to be found, we went to Samuel.” (1S 9,4; 1S 14,50) 15 And Saul’s uncle said, “Please tell me what Samuel said to you.” 16 And Saul said to his uncle, “He told us plainly that the donkeys had been found.” But about the matter of the kingdom, of which Samuel had spoken, he did not tell him anything. (1S 9,20)

Saul Proclaimed King

17 Now Samuel called the people together to the Lord at Mizpah. (1S 7,5; 1S 11,15) 18 And he said to the people of Israel, “Thus says the Lord, the God of Israel, ‘I brought up Israel out of Egypt, and I delivered you from the hand of the Egyptians and from the hand of all the kingdoms that were oppressing you.’ (Sd 6,8; 1S 12,8) 19 But today you have rejected your God, who saves you from all your calamities and your distresses, and you have said to him, ‘Set a king over us.’ Now therefore present yourselves before the Lord by your tribes and by your thousands.” (Jz 24,1; 1S 8,7; 1S 8,19; 1S 12,12)

Jz 24,11S 8,71S 8,191S 12,12

20 Then Samuel brought all the tribes of Israel near, and the tribe of Benjamin was taken by lot. (Jz 7,14; Jz 7,16) 21 He brought the tribe of Benjamin near by its clans, and the clan of the Matrites was taken by lot;^[5] and Saul the son of Kish was taken by lot. But when they sought him, he could not be found. 22 So they inquired again of the Lord, “Is there a man still to come?” and the Lord said, “Behold, he has hidden himself among the baggage.” (1S 22,10) 23 Then they ran and took him from there. And when he stood among the people, he was taller than any of the people from his shoulders upward. (1S 9,2) 24 And Samuel said to all the people, “Do you see him whom the Lord has chosen? There is none like him among all the people.” And all the people shouted, “Long live the king!” (2S 16,16; 2S 21,6; 1Kr 1,25; 1Kr 1,39; 2Kr 11,12; 2Pa 23,11)

2S 16,162S 21,61Kr 1,251Kr 1,392Kr 11,122Pa 23,11

25 Then Samuel told the people the rights and duties of the kingship, and he wrote them in a book and laid it up before the Lord. Then Samuel sent all the people away, each one to his home. (Dt 17,14; 1S 8,11) 26 Saul also went to his home at Gibeah, and with him went men of valor whose hearts God had touched. (1S 11,4) 27 But some worthless fellows said, “How can this man save us?” And they despised him and brought him no present. But he held his peace. (Dt 13,13; 1S 2,12)

King James Version

1 Then Samuel took a vial of oil, and poured it upon his head, and kissed him, and said, Is it not because the LORD hath anointed thee to be captain over his inheritance? 2 When thou art departed from me to day, then thou shalt find two men by Rachel' sepulchre in the border of Benjamin at Zelzah; and they will say unto thee, The asses which thou wentest to seek are found: and, lo, thy father hath left the care of the asses, and sorroweth for you, saying, What shall I do for my son? 3 Then shalt thou go on forward from thence, and thou shalt come to the plain of Tabor, and there shall meet thee three men going up to God to Bethel, one carrying three kids, and another carrying three loaves of bread, and another carrying a bottle of wine: 4 And they will salute thee, and give thee two loaves of bread; which thou shalt receive of their hands. 5 After that thou shalt come to the hill of God, where is the garrison of the Philistines: and it shall come to pass, when thou art come thither to the city, that thou shalt meet a company of prophets coming down from the high place with a psaltery, and a tabret, and a pipe, and a harp, before them; and they shall prophesy: 6 And the Spirit of the LORD will come upon thee, and thou shalt prophesy with them, and shalt be turned into another man. 7 And let it be, when these signs are come unto thee, that thou do as occasion serve thee; for God is with thee. 8 And thou shalt go down before me to Gilgal; and, behold, I will come down unto thee, to offer burnt offerings, and to sacrifice sacrifices of peace offerings: seven days shalt thou tarry, till I come to thee, and shew thee what thou shalt do. 9 And it was so , that when he had turned his back to go from Samuel, God gave him another heart: and all those signs came to pass that day. 10 And when they came thither to the hill, behold, a company of prophets met him; and the Spirit of God came upon him, and he prophesied among them. 11 And it came to pass, when all that knew him beforetime saw that, behold, he prophesied among the prophets, then the people said one to another, What is this that is come unto the son of Kish? Is Saul also among the prophets? 12 And one of the same place answered and said, But who is their father? Therefore it became a proverb, Is Saul also among the prophets? 13 And when he had made an end of prophesying, he came to the high place. 14 And Saul' uncle said unto him and to his servant, Whither went ye? And he said, To seek the asses: and when we saw that they were no where, we came to Samuel. 15 And Saul' uncle said, Tell me, I pray thee, what Samuel said unto you. 16 And Saul said unto his uncle, He told us plainly that the asses were found. But of the matter of the kingdom, whereof Samuel spake, he told him not. 17 And Samuel called the people together unto the LORD to Mizpeh; 18 And said unto the children of Israel, Thus saith the LORD God of Israel, I brought up Israel out of Egypt, and delivered you out of the hand of the Egyptians, and out of the hand of all kingdoms, and of them that oppressed you: 19 And ye have this day rejected your God, who himself saved you out of all your adversities and your tribulations; and ye have said unto him, Nay , but set a king over us. Now therefore present yourselves before the LORD by your tribes, and by your thousands. 20 And when Samuel had caused all the tribes of Israel to come near, the tribe of Benjamin was taken. 21 When he had caused the tribe of Benjamin to come near by their families, the family of Matri was taken, and Saul the son of Kish was taken: and when they sought him, he could not be found. 22 Therefore they enquired of the LORD further, if the man should yet come thither. And the LORD answered, Behold, he hath hid himself among the stuff. 23 And they ran and fetched him thence: and when he stood among the people, he was higher than any of the people from his shoulders and upward. 24 And Samuel said to all the people, See ye him whom the LORD hath chosen, that there is none like him among all the people? And all the people shouted, and said, God save the king. 25 Then Samuel told the people the manner of the kingdom, and wrote it in a book, and laid it up before the LORD. And Samuel sent all the people away, every man to his house. 26 And Saul also went home to Gibeah; and there went with him a band of men, whose hearts God had touched. 27 But the children of Belial said, How shall this man save us? And they despised him, and brought him no presents. But he held his peace.