Žalm 19 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. 2 Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje. 3 Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění. 4 Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich. 5 Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich. 6 Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje. 7 Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho. 8 Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým. 9 Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči. 10 Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví. 11 Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů. 12 Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má. 13 Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne. 14 I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého. [ (Psalms 19:15) Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj. ]

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

NEBESA VYPRAVUJÍ O BOŽÍ SLÁVĚ

1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2 Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou. 3 Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky. 4 Není to řeč lidská, nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet. 5 Jejich tón zvučí celičkou zemí, zní jejich hovor po širém světě. Bůh slunci na nebi postavil stan. 6 Ono jak ženich z komnaty vyjde, vesele jako rek, když běží k cíli. 7 Vychází na jednom okraji nebes, probíhá obloukem k druhému konci a nic se neskryje před jeho žárem. 8 Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. 9 Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo. 10 Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé, 11 nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve. 12 Jsou poučením i pro tvého služebníka, když na ně dbá, má odměnu hojnou. 13 Kdo může rozpoznat bludy? Zprosť mě i vin, jež jsou mi skryty. 14 Též před opovážlivci chraň svého služebníka, nedopusť, aby mi vládli. Pak budu bez vady a shledán čistý, prost množství nevěrností. 15 Kéž se ti líbí řeč mých úst i to, o čem rozjímám v srdci, Hospodine, má skálo, vykupiteli můj!

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2 Nebesa vyprávějí o Boží slávě, o díle jeho rukou mluví obloha. 3 Jeden den druhému slovo uděluje, jedna noc druhé zjevuje poznání. 4 Není slov a není řeči, kde by jejich hlas zůstal neslyšen; 5 jejich zvuk^[1] ozývá se celou zemí, do krajů světa doléhá jejich zvěst. Bůh stan postavil slunci v nebesích 6 a ono jak ženich vychází z komnaty, jak hrdina dychtící na cestu vyrazit. 7 Vychází na jednom konci nebe, k druhému konci míří obloukem, před jeho žárem se nikdo neskryje. 8 Hospodinův zákon je dokonalý, život do duše navrací. Hospodinova svědectví jsou věrná, i prosté činí moudrými. 9 Hospodinova pravidla jsou poctivá, srdce naplňují radostí. Hospodinovo přikázání je ryzí, oči člověku rozzáří. 10 Úcta k Hospodinu je čistá, obstojí navěky. Hospodinova nařízení jsou pravá, plná spravedlnosti, 11 nad zlato vzácnější, nad zlato nejčistší, nad med nejsladší, nad med z pláství kanoucí. 12 Poučením jsou pro tvého služebníka, v jejich dodržování je hojná odplata. 13 Kdo ale rozpozná vlastní poblouzení? Od skrytých hříchů mě očisti! 14 Zbav svého služebníka i těch úmyslných, nikdy ať nade mnou nepanují! Pak budu bezúhonný a nevinný, své veliké viny zbavený. 15 Slova v mých ústech, v mém srdci myšlení kéž se ti, Hospodine, zalíbí – skálo má, můj Vykupiteli!

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Lob auf Gottes Schöpfung und Weisung

1 Für den Chormeister. Ein Psalm Davids. 2 Die Himmel erzählen die Herrlichkeit Gottes und das Firmament kündet das Werk seiner Hände. (Ž 50,6; Sír 43,1) 3 Ein Tag sagt es dem andern, eine Nacht tut es der andern kund, 4 ohne Rede und ohne Worte, ungehört bleibt ihre Stimme. 5 Doch ihre Botschaft geht in die ganze Welt hinaus, / ihre Kunde bis zu den Enden der Erde. Dort hat er der Sonne ein Zelt gebaut.^[1] (Ř 10,18) 6 Sie tritt aus ihrem Gemach hervor wie ein Bräutigam; sie frohlockt wie ein Held, ihre Bahn zu laufen.^[2] 7 Am einen Ende des Himmels geht sie auf / und läuft bis ans andere Ende; nichts kann sich vor ihrer Glut verbergen. 8 Die Weisung des HERRN ist vollkommen, sie erquickt den Menschen. Das Zeugnis des HERRN ist verlässlich, den Unwissenden macht es weise. (Ž 12,7) 9 Die Befehle des HERRN sind gerade, sie erfüllen das Herz mit Freude. Das Gebot des HERRN ist rein, es erleuchtet die Augen. 10 Die Furcht des HERRN ist lauter, sie besteht für immer. Die Urteile des HERRN sind wahrhaftig, gerecht sind sie alle. 11 Sie sind kostbarer als Gold, als Feingold in Menge. Sie sind süßer als Honig, als Honig aus Waben. (Ž 119,72) 12 Auch dein Knecht lässt sich von ihnen warnen; reichen Lohn hat, wer sie beachtet. 13 Versehentliche Fehler, wer nimmt sie wahr? Sprich mich frei von verborgenen Sünden! 14 Verschone deinen Knecht auch vor vermessenen Menschen; sie sollen nicht über mich herrschen! Dann bin ich vollkommen und frei von schwerer Sünde. 15 Die Worte meines Munds mögen dir gefallen; / was ich im Herzen erwäge, stehe dir vor Augen, HERR, mein Fels und mein Erlöser. (Ž 92,16)

English Standard Version

od Crossway

The Law of the Lord Is Perfect

1 To the choirmaster. A Psalm of David. The heavens declare the glory of God, and the sky above^[1] proclaims his handiwork. (Ž 50,6; Ř 1,19) 2 Day to day pours out speech, and night to night reveals knowledge. 3 There is no speech, nor are there words, whose voice is not heard. 4 Their voice^[2] goes out through all the earth, and their words to the end of the world. In them he has set a tent for the sun, (Kaz 1,5; Iz 28,10; Ř 10,18) 5 which comes out like a bridegroom leaving his chamber, and, like a strong man, runs its course with joy. (Sd 5,31; Jl 2,16) 6 Its rising is from the end of the heavens, and its circuit to the end of them, and there is nothing hidden from its heat. 7 The law of the Lord is perfect,^[3] reviving the soul; the testimony of the Lord is sure, making wise the simple; (Ex 25,16; Ž 23,3; Ž 78,5; Ž 111,7; Ž 119,130; Př 1,4; Mt 11,25; Ř 7,12; 1K 1,27; 2Tm 3,15; 2Tm 3,16)

Ex 25,16Ž 23,3Ž 78,5Ž 111,7Ž 119,130Př 1,4Mt 11,25Ř 7,121K 1,272Tm 3,152Tm 3,16

8 the precepts of the Lord are right, rejoicing the heart; the commandment of the Lord is pure, enlightening the eyes; (Ž 12,6; Ž 13,3; Ž 103,18; Ž 111,7; Ž 119,4; Ž 119,27)

Ž 12,6Ž 13,3Ž 103,18Ž 111,7Ž 119,4Ž 119,27

9 the fear of the Lord is clean, enduring forever; the rules^[4] of the Lord are true, and righteous altogether. (Ž 119,142; Ž 119,151; Ž 119,160) 10 More to be desired are they than gold, even much fine gold; sweeter also than honey and drippings of the honeycomb. (Jb 28,17; Ž 119,72; Ž 119,103; Ž 119,127; Př 8,10; Př 8,19; Př 16,24)

Jb 28,17Ž 119,72Ž 119,103Ž 119,127Př 8,10Př 8,19Př 16,24

11 Moreover, by them is your servant warned; in keeping them there is great reward. (Př 29,18) 12 Who can discern his errors? Declare me innocent from hidden faults. (Lv 4,2; Nu 15,27; Jb 34,32; Ž 40,12; Ž 90,8; 1K 4,4)

Lv 4,2Nu 15,27Jb 34,32Ž 40,12Ž 90,81K 4,4

13 Keep back your servant also from presumptuous sins; let them not have dominion over me! Then I shall be blameless, and innocent of great transgression. (Gn 20,6; Nu 15,30; 1S 25,33; 1S 25,39; Ž 119,133; Ř 6,12; Ř 6,14)

Gn 20,6Nu 15,301S 25,331S 25,39Ž 119,133Ř 6,12Ř 6,14

14 Let the words of my mouth and the meditation of my heart be acceptable in your sight, O Lord, my rock and my redeemer. (Jb 19,25; Ž 18,2)

King James Version

1 To the chief Musician, A Psalm of David. The heavens declare the glory of God; and the firmament sheweth his handywork. 2 Day unto day uttereth speech, and night unto night sheweth knowledge. 3 There is no speech nor language, where their voice is not heard. 4 Their line is gone out through all the earth, and their words to the end of the world. In them hath he set a tabernacle for the sun, 5 Which is as a bridegroom coming out of his chamber, and rejoiceth as a strong man to run a race. 6 His going forth is from the end of the heaven, and his circuit unto the ends of it: and there is nothing hid from the heat thereof. 7 The law of the LORD is perfect, converting the soul: the testimony of the LORD is sure, making wise the simple. 8 The statutes of the LORD are right, rejoicing the heart: the commandment of the LORD is pure, enlightening the eyes. 9 The fear of the LORD is clean, enduring for ever: the judgments of the LORD are true and righteous altogether. 10 More to be desired are they than gold, yea, than much fine gold: sweeter also than honey and the honeycomb. 11 Moreover by them is thy servant warned: and in keeping of them there is great reward. 12 Who can understand his errors? cleanse thou me from secret faults . 13 Keep back thy servant also from presumptuous sins ; let them not have dominion over me: then shall I be upright, and I shall be innocent from the great transgression. 14 Let the words of my mouth, and the meditation of my heart, be acceptable in thy sight, O LORD, my strength, and my redeemer.