1Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův.2Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.3Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.4Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,5Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?6Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.7Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.8Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky. [ (Psalms 12:9) Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými. ]
1 Pro předního zpěváka zadoprovodu osmistrunného nástroje, žalm Davidův. 2 Hospodine, pomoz! Se zbožným je konec, berou za své věrní mezi lidmi. 3 Jeden druhého svou řečí šálí, mluví úlisnými rty a obojakým srdcem. 4 Kéž Hospodin zcela vymýtí ty úlisné rty, jazyk, co se velikášsky chvástá, 5 ty, kdo říkají: „Náš jazyk převahu nám zaručuje, máme přece ústa. Kdo je naším Pánem?“ 6 „Pro útlak ponížených, pro sténání ubožáků teď povstanu,“ praví Hospodin, „daruji spásu tomu, proti němuž svévolník soptí.“ 7 Co vysloví Hospodin, jsou slova ryzí, stříbro přetavené do kadlubu v zemi, sedmkráte protříbené. 8 Ty je, Hospodine, budeš střežit, navěky nás budeš chránit před tím pokolením; 9 kolem obcházejí svévolníci a vzmáhá se mezi lidmi neurvalost.
Žalm 12
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Pro předního zpěváka, hlubokým hlasem. Žalm Davidův.2Pomoz, Hospodine! Věrných ubývá, všichni čestní lidé mizí ze světa!3Každý jen druhému pořád lže, úlisné rty mají, srdce falešné!4Ať už Hospodin konečně vymýtí všechny lstivé rty a pyšné jazyky!5Prý: „V našem jazyku je naše síla, máme své rty – kdo je náš pán?!“6Pro útlak chudáků, pro nářek ubožáků již povstanu, praví Hospodin, na pomoc přijdu tomu, kdo je posmíván!7Výroky Hospodinovy jsou výroky čisté, v hliněné peci stříbro tavené, sedmkrát tříbené.8Ty sám, Hospodine, jsi naše stráž, před tímto pokolením nás navždy chraň!9Ničemy se to hemží ze všech stran, nezřízenost se mezi lidmi rozmáhá!
1Für den Chormeister. Auf der Achten. Ein Psalm Davids.2Hilf doch, HERR, der Fromme ist am Ende,
ja, verschwunden sind die Treuen unter den Menschen. (Ž 14,3; Mi 7,2)3Sie reden Lüge, einer zum andern,
mit glatter Lippe und doppeltem Herzen reden sie. (Jb 5,21; Ž 15,2; Ž 28,3; Ž 52,4; Ž 55,22; Ž 116,11; Ž 120,2; Iz 59,3; Jr 9,7)4Der HERR tilge alle glatten Lippen,
die Zunge, die Vermessenes redet,5die da sagten: Mit unserer Zunge sind wir mächtig,
unsere Lippen sind mit uns. - Wer ist Herr über uns?6Wegen der Unterdrückung der Schwachen, wegen des Stöhnens der Armen /
stehe ich jetzt auf, spricht der HERR,
ich bringe Rettung dem, gegen den man wütet.[1]7Die Worte des HERRN sind lautere Worte,/
Silber, geschmolzen im Ofen,
von Schlacken gereinigt siebenfach.[2] (Ž 18,31; Ž 19,8; Ž 119,140; Př 30,5)8Du, HERR, wirst sie behüten,
wirst ihn bewahren vor diesem Geschlecht auf immer,9auch wenn ringsum Frevler umhergehn
und die Gemeinheit groß wird unter den Menschen.
1To the choirmaster: according to The Sheminith.[1] A Psalm of David. Save, O Lord, for the godly one is gone; for the faithful have vanished from among the children of man. (Iz 57,1; Mi 7,2)2Everyone utters lies to his neighbor; with flattering lips and a double heart they speak. (1Pa 12,33; Ž 5,9; Ž 41,6; Ž 144,8; Jr 9,8; Ř 16,18; Jk 1,8)3May the Lord cut off all flattering lips, the tongue that makes great boasts, (Ž 12,2; Ž 17,10; Da 7,8; Zj 13,5)4those who say, “With our tongue we will prevail, our lips are with us; who is master over us?”5“Because the poor are plundered, because the needy groan, I will now arise,” says the Lord; “I will place him in the safety for which he longs.” (Ž 9,12; Ž 55,18; Ž 82,8; Iz 33,10)6The words of the Lord are pure words, like silver refined in a furnace on the ground, purified seven times. (Ž 18,30; Ž 19,8; Ž 119,140; Př 30,5)7You, O Lord, will keep them; you will guard us[2] from this generation forever.8On every side the wicked prowl, as vileness is exalted among the children of man.
Žalm 12
King James Version
1To the chief Musician upon Sheminith, A Psalm of David. Help, LORD; for the godly man ceaseth; for the faithful fail from among the children of men.2They speak vanity every one with his neighbour: with flattering lips and with a double heart do they speak.3The LORD shall cut off all flattering lips, and the tongue that speaketh proud things:4Who have said, With our tongue will we prevail; our lips are our own: who is lord over us?5For the oppression of the poor, for the sighing of the needy, now will I arise, saith the LORD; I will set him in safety from him that puffeth at him.6The words of the LORD are pure words: as silver tried in a furnace of earth, purified seven times.7Thou shalt keep them, O LORD, thou shalt preserve them from this generation for ever.8The wicked walk on every side, when the vilest men are exalted.