od Biblion1Královo srdce je v Hospodinově ruce – jak vodní strouhu je směruje, kam chce.2Člověk má všechny své cesty za správné, srdce však zpytuje Hospodin.3Když se děje spravedlnost a právo, Hospodin to má raději než oběti.4Povýšené oči, naduté srdce, úsilí ničemů – to vše je hřích.5Plány pracovitých vedou k zisku, zbrklost přináší jenom chudobu.6Poklady získané lživými řečmi jsou pomíjivá marnost, smrtelná past.[1]7Darebáci budou smeteni vlastní krutostí; konat spravedlnost totiž odmítli.8Cesta podvodníka je klikatá, povaha čistých je upřímná.9Lepší je stěhovat se do kouta na střechu než s hašteřivou ženou sdílet dům.10Darebák tíhne ke zlu celou svou duší, nebude laskavý ani k příteli.11Když trestají drzouna, prosťáček zmoudří, když vzdělávají moudrého, dojde poznání.12Spravedlivý se učí na domě darebáka: darebáci jsou sráženi pro svou zkaženost.13Kdo dělá, že neslyší volání ubožáka, nebude vyslyšen, až bude volat sám.14Tajný dárek dokáže utišit hněv, postranní úplatek i velkou zuřivost.15Poctivému je radostí prosazení práva, pro bídáky je to však záhuba.16Z cesty rozumu kdo ztratil se, ve shromáždění mrtvých spočine.17Milovník radovánek je vlastně chudák; milovník přepychu a vína nebude bohatý.18Darebák bude výkupným za spravedlivého, na místě poctivých se ocitne podvodník.19Lepší je bydlet někde v pustině než s hašteřivou ženou hádat se.20Moudrý má doma olej a vzácné poklady, tupec však všechno rozhází.21Komu jde o spravedlnost a soucit, nalezne život, spravedlnost a slávu.22Do města siláků vnikl moudrý a zbořil pevnost, na niž se spolehli!23Ten, kdo si hlídá ústa a jazyk, chrání svou duši před trápením.24Nadutý domýšlivec se drzoun jmenuje, jeho zpupnost nezná žádnou mez.25Lenocha umoří jeho vlastní touhy, jeho rukám práce nevoní.26Celý den jenom toužebně touží, spravedlivý však rozdává a neskrblí.27Sama ohavnost je oběť ničemů, zvlášť když se obětuje ze zlých úmyslů!28Falešný svědek bídně zhyne; poslední slovo má, kdo umí naslouchat.29Darebák jde a na nic nedbá, poctivý však svou cestu zvažuje.30Žádná moudrost, žádná šikovnost, žádná rada na Hospodina nestačí.31Kůň bývá chystán pro den boje, Hospodinovo je však vítězství.
1Gleich Wasserbächen ist das Herz des Königs in der Hand des HERRN; er leitet es, wohin immer er will. (Ezd 7,27; Neh 2,1; Př 16,9)2Jeder Weg eines Menschen ist recht in seinen Augen, aber der HERR prüft die Herzen. (Př 16,2; L 16,15)3Recht und Gerechtigkeit üben ist dem HERRN lieber als Opfer. (1S 15,22; Iz 1,11; Jr 7,21; Oz 6,6; Mi 6,6)4Hohe Augen und ein aufgeblasenes Herz — die Leuchte der Gottlosen ist Sünde. (Jb 18,5; Ž 131,1; Př 6,16)5Die Überlegungen des Fleißigen sind nur zum Vorteil, aber wer allzu sehr eilt, hat nur Schaden davon. (Př 10,4; Př 19,2)6Wer mit lügenhafter Zunge Schätze erwirbt, der jagt nach Wind und sucht den Tod. (Př 10,2; Jr 17,11)7Die Gewalttätigkeit der Gottlosen rafft sie hinweg, denn sie weigern sich, zu tun, was recht ist. (Př 1,19; Př 22,22)8Wer schuldbeladen ist, muss krumme Wege gehen; wer aber lauter ist, der handelt aufrichtig. (Jb 24,13; Ž 26,11; Př 14,2; Př 21,2; Iz 26,7; Iz 59,8; 1J 1,6)9Es ist besser, in einem Winkel auf dem Dach zu wohnen, als gemeinsam mit einer zänkischen Frau in einem Haus. (Př 19,13; Př 21,19; Př 25,24)10Die Seele des Gottlosen begehrt nach Bösem; sein Nächster findet keine Gnade vor ihm. (Ž 52,5; Př 3,29; Př 12,12; Př 21,15; Př 24,8; Jr 9,4)11Wenn man den Spötter bestraft, wird der Unverständige weise, und wenn man den Weisen belehrt, so nimmt er Einsicht an. (Př 19,25)12Der Gerechte achtet auf das Haus des Gottlosen; er stürzt die Gottlosen ins Unglück. (Ž 37,35; Ž 52,7)13Wer sein Ohr verstopft vor dem Schreien des Armen, der wird auch keine Antwort erhalten, wenn er ruft. (Př 14,21; Př 22,22; Př 28,27; Mt 18,33; Jk 2,13)14Eine heimliche Gabe besänftigt den Zorn, und ein Geschenk im Gewand den heftigsten Grimm. (Gn 32,20; Př 6,35; Př 17,8)15Es ist eine Freude für die Gerechten, wenn Recht geschaffen wird, aber für die Übeltäter ist es ein Schrecken. (Ž 40,9; Ž 119,14; Př 10,28; Př 10,29; Př 12,20; Př 21,12)16Ein Mensch, der vom Weg der Einsicht abirrt, wird ruhen in der Versammlung der Schatten.[1] (Ž 125,5; Př 5,22)17Wer das Vergnügen liebt, muss Mangel leiden; wer Wein und Öl liebt, wird nicht reich. (Př 23,20)18Der Gottlose wird den Gerechten ablösen, und der Betrüger kommt an die Stelle des Redlichen. (Př 11,8; Da 8,23; Oz 4,2; Mt 24,12)19Besser ist’s, in der Wüste zu wohnen, als bei einer zänkischen und zornigen Frau. (Př 21,9)20Ein wertvoller Schatz und Öl ist in der Wohnung des Weisen, aber ein törichter Mensch vergeudet es. (Ž 112,3; Př 15,6; L 15,13)21Wer eifrig danach trachtet, gerecht und gütig zu sein, der findet Leben, Gerechtigkeit und Ehre. (Př 10,16; Př 10,27; Př 15,9; Př 22,4; Ř 2,7; Ř 2,10)22Ein Weiser erobert die Stadt der Starken und stürzt das Bollwerk, auf das sie sich verließ. (Př 24,5; Kaz 7,19; Kaz 9,13)23Wer seinen Mund und seine Zunge behütet, der behütet seine Seele vor mancher Not. (Př 14,3)24Ein übermütiger und vermessener Mensch — Spötter wird er genannt — handelt in frevelhaftem Übermut. (Ex 5,2; Př 21,4)25Dem Faulen bringt seine Begierde den Tod, denn seine Hände weigern sich zu arbeiten. (Př 13,4; Př 20,4)26Voll Gier begehrt er den ganzen Tag, aber der Gerechte gibt und hält nicht zurück. (Ž 112,9)27Das Opfer der Gottlosen ist ein Gräuel, zumal wenn man es mit Bosheit darbringt. (Př 15,8; Př 28,9; Iz 58,4)28Ein Lügenzeuge geht zugrunde, aber ein Ohrenzeuge darf immer wieder reden. (Př 1,5; Př 19,5)29Der Gottlose macht ein trotziges Gesicht, aber der Gerechte richtet seine Wege aus. (Ž 17,4; Př 4,25; Př 21,24; Jr 3,3)30Es hilft keine Weisheit, kein Verstand und kein Rat gegen den HERRN. (Př 19,21; Iz 8,9; Sk 5,39)31Das Ross ist gerüstet auf den Tag der Schlacht, aber der Sieg kommt von dem HERRN. (Ž 20,8; Iz 31,1)