Žalm 46

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Pro předního zpěváka, vysokým hlasem. Píseň synů Korachových.2 Bůh je naše útočiště i síla, pomoc v úzkostech stále přítomná.3 Proto se nebudeme bát, i kdyby se země propadla a hory hroutily se do moře,4 i kdyby řvaly jeho bouřlivé vlny a hory se bořily pod jeho náporem! séla5 Je řeka, jejíž proud blaží město Boží, kde svatý příbytek má Nejvyšší.6 Bůh je v tom městě, nic jím neotřese, Bůh je ochrání už v ranním svítání!7 Národy bouří se? Hroutí se říše? Na jeho povel se země rozplyne!8 S námi je Hospodin zástupů, naším útočištěm je Bůh Jákobův! séla9 Pojďte se podívat, co Hospodin umí, jak hrozné divy činí na zemi!10 Ve všech koncích světa boje zastavuje, láme luky, seká kopí, vozy pálí plamenem.11 Přestaňte! Vězte, že já jsem Bůh, svrchovaný jsem mezi národy, svrchovaný jsem na zemi!12 S námi je Hospodin zástupů, naším útočištěm je Bůh Jákobův! séla

Žalm 46

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft
1 Dem Vorsänger. Von den Söhnen Korahs. Auf Alamoth. Ein Lied. (1Pa 15,20)2 Gott ist unsere Zuflucht und Stärke, ein Helfer, bewährt in Nöten. (Ž 11,1; Ž 14,6; Ž 90,1; Ž 91,2; Ž 118,6; Žd 13,6)3 Darum fürchten wir uns nicht, wenn auch die Erde umgekehrt wird und die Berge mitten ins Meer sinken, (Iz 54,10)4 wenn auch seine Wasser wüten und schäumen und die Berge zittern vor seinem Ungestüm. (Sela.) (Ž 93,3)5 Ein Strom mit seinen Bächen erfreut die Stadt Gottes, das Heiligtum der Wohnungen des Höchsten. (Ž 48,2; Ž 78,69; Ž 84,2; Ez 47,1; Žd 12,22; Zj 22,1)6 Gott ist in ihrer Mitte, sie wird nicht wanken; Gott wird ihr helfen, wenn der Morgen anbricht. (Ex 25,8; Ž 68,17; Ž 125,1; Ez 43,7; J 21,4; Zj 1,12)7 Die Völker toben, die Königreiche wanken; wenn Er seine Stimme erschallen lässt, dann zerschmilzt die Erde. (Ž 2,1; Ž 18,14; Ž 29,3; Iz 17,12)8 Der HERR der Heerscharen ist mit uns; der Gott Jakobs ist unsere sichere Burg! (Sela.) (Ex 3,15; Ž 46,12; Ž 146,5; Mt 22,32)9 Kommt her, schaut die Werke des HERRN, der Verwüstungen angerichtet hat auf Erden, (Ž 66,5)10 der den Kriegen ein Ende macht bis ans Ende der Erde, der den Bogen zerbricht, den Speer zerschlägt und die Wagen mit Feuer verbrennt! (Jz 11,9; Ž 76,4; Iz 2,4; Mi 4,3)11 »Seid still und erkennt, dass ich Gott bin; ich werde erhaben sein unter den Völkern, ich werde erhaben sein auf der Erde!« (2Kr 19,19; 2Pa 20,6; Ž 24,8; Ž 24,10; Ž 86,9; Ž 97,9; Ž 100,3; Iz 33,5; Iz 57,15)12 Der HERR der Heerscharen ist mit uns, der Gott Jakobs ist unsere sichere Burg! (Sela.) (Ž 24,10; Ž 46,8; Iz 6,3; Iz 6,5; Jr 46,18; Am 4,13; Za 4,6; Ř 9,29)