1Babylonský král Nabukadnezar později v judské zemi namísto Jekoniáše,[1] syna Joakimova, jmenoval králem Cidkiáše, syna Jošiášova.[2]2Ani on však, stejně jako jeho dvořané i prostý lid, neposlouchal slova, která Hospodin promlouval skrze proroka Jeremiáše.3Král Cidkiáš přesto k proroku Jeremiášovi poslal Juchala, syna Šelemiášova, a kněze Sofoniáše, syna Maasejášova, se vzkazem: „Modli se prosím za nás k Hospodinu, našemu Bohu.“4(Jeremiáš tehdy chodil volně mezi lidmi, ještě totiž nebyl uvězněn.5Z Egypta mezitím vytáhlo faraonovo vojsko, a když se o nich dozvěděli Babyloňané obléhající Jeruzalém, stáhli se od města.)6Prorok Jeremiáš dostal slovo Hospodinovo:7„Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Judskému králi, který vás za mnou poslal s dotazy, odpovězte takto – Hle, faraonovo vojsko, které vám vytáhlo na pomoc, se obrátí domů do Egypta.8Babyloňané se pak obrátí k útoku na toto město; dobudou je a vypálí.9Tak praví Hospodin: Nenalhávejte si, že prý ‚Babyloňané od nás musí odtáhnout.‘ Neodtáhnou!10I kdybyste celé babylonské vojsko, jež na vás útočí, pobili, takže by v jejich táboře zůstali jen těžce ranění, přece by se všichni zvedli a toto město vypálili!“11Poté, co babylonské vojsko odtáhlo kvůli faraonově vojsku od Jeruzaléma,12chtěl se Jeremiáš vydat z Jeruzaléma do kraje Benjamín, aby tam se svými příbuznými vypořádal své dědictví.[3]13Jen co však vstoupil do Benjamínské brány, narazil tam na velitele stráží jménem Jiriáše, syna Šelemiáše, syna Chananiášova. Ten proroka Jeremiáše zadržel. „Tak ty chceš přeběhnout k Babyloňanům!“ obořil se na něj.14„To není pravda,“ bránil se Jeremiáš, „nejdu k Babyloňanům.“ Jiriáš ho ale vůbec neposlouchal. Jeremiáše zatkl a přivedl ho k hodnostářům.15Ti se na Jeremiáše rozzuřili. Nechali ho zbít a uvěznili ho v domě písaře Jonatana, ve kterém zřídili vězení.16Tak se Jeremiáš ocitl v klenuté žalářní kobce, kde strávil mnoho dní.
Před Cidkiášem
17Potom ale pro něj poslal král Cidkiáš. Nechal si ho přivést do svého paláce, kde se ho potají vyptával: „Máš nějaké slovo od Hospodina?“ „Ano,“ odpověděl Jeremiáš. „Padneš do rukou babylonského krále!“18Potom Jeremiáš králi Cidkiášovi řekl: „Čím jsem se proti tobě, tvým dvořanům anebo tomuto lidu provinil, že jste mě dali do vězení?19A kde jsou ti vaši proroci, kteří vám prorokovali: ‚Babylonský král nepřitáhne proti vám ani proti této zemi‘?20Teď mě však prosím vyslechni, můj pane a králi. Pokorně tě žádám o slitování: Neposílej mě zpátky do domu písaře Jonatana, ať tam neumřu.“21Král Cidkiáš tedy přikázal, aby Jeremiáše přemístili na strážní nádvoří. Každý den mu tam dávali z pekařské ulice placku chleba, dokud nedošel všechen chléb ve městě. Tak se Jeremiáš ocitl na strážním nádvoří.
1Zedekiah the son of Josiah, whom Nebuchadnezzar king of Babylon made king in the land of Judah, reigned instead of Coniah the son of Jehoiakim. (2Kr 24,17; 2Pa 36,10; Jr 22,24; Ez 17,13)2But neither he nor his servants nor the people of the land listened to the words of the Lord that he spoke through Jeremiah the prophet. (2Pa 36,12)3King Zedekiah sent Jehucal the son of Shelemiah, and Zephaniah the priest, the son of Maaseiah, to Jeremiah the prophet, saying, “Please pray for us to the Lord our God.” (Jr 21,1; Jr 21,2; Jr 35,4; Jr 37,13; Jr 38,1)4Now Jeremiah was still going in and out among the people, for he had not yet been put in prison. (Nu 27,17; Jr 32,2; Jr 33,1)5The army of Pharaoh had come out of Egypt. And when the Chaldeans who were besieging Jerusalem heard news about them, they withdrew from Jerusalem. (Jr 32,2; Jr 34,21; Jr 37,11; Ez 17,15)6Then the word of the Lord came to Jeremiah the prophet:7“Thus says the Lord, God of Israel: Thus shall you say to the king of Judah who sent you to me to inquire of me, ‘Behold, Pharaoh’s army that came to help you is about to return to Egypt, to its own land. (2Kr 24,7; Jr 21,2; Jr 46,17; Pl 4,17; Ez 29,2; Ez 29,6)8And the Chaldeans shall come back and fight against this city. They shall capture it and burn it with fire. (Jr 34,22)9Thus says the Lord, Do not deceive yourselves, saying, “The Chaldeans will surely go away from us,” for they will not go away.10For even if you should defeat the whole army of Chaldeans who are fighting against you, and there remained of them only wounded men, every man in his tent, they would rise up and burn this city with fire.’” (Jr 21,4; Jr 37,8)
Jeremiah Imprisoned
11Now when the Chaldean army had withdrawn from Jerusalem at the approach of Pharaoh’s army, (Jr 37,5)12Jeremiah set out from Jerusalem to go to the land of Benjamin to receive his portion there among the people. (Jr 1,1; Jr 32,8; Jr 32,9; Jr 37,4; Jr 39,14)13When he was at the Benjamin Gate, a sentry there named Irijah the son of Shelemiah, son of Hananiah, seized Jeremiah the prophet, saying, “You are deserting to the Chaldeans.” (Jr 21,9; Jr 37,3; Jr 38,1; Jr 38,7; Jr 38,19; Jr 39,9; Jr 52,15; Za 14,10)14And Jeremiah said, “It is a lie; I am not deserting to the Chaldeans.” But Irijah would not listen to him, and seized Jeremiah and brought him to the officials. (Jr 36,12)15And the officials were enraged at Jeremiah, and they beat him and imprisoned him in the house of Jonathan the secretary, for it had been made a prison. (Žd 11,36)16When Jeremiah had come to the dungeon cells and remained there many days, (Jr 38,6)17King Zedekiah sent for him and received him. The king questioned him secretly in his house and said, “Is there any word from the Lord?” Jeremiah said, “There is.” Then he said, “You shall be delivered into the hand of the king of Babylon.” (Jr 21,7; Jr 38,16)18Jeremiah also said to King Zedekiah, “What wrong have I done to you or your servants or this people, that you have put me in prison? (Jr 37,15)19Where are your prophets who prophesied to you, saying, ‘The king of Babylon will not come against you and against this land’? (Jr 28,2; Jr 28,11; Jr 28,17)20Now hear, please, O my lord the king: let my humble plea come before you and do not send me back to the house of Jonathan the secretary, lest I die there.” (Jr 38,26; Jr 38,28)21So King Zedekiah gave orders, and they committed Jeremiah to the court of the guard. And a loaf of bread was given him daily from the bakers’ street, until all the bread of the city was gone. So Jeremiah remained in the court of the guard. (Jr 32,2; Jr 38,9; Jr 52,6; Ez 4,10; Ez 4,16)