1Když procházel kolem, všiml si člověka slepého od narození.2Jeho učedníci se ho zeptali: „Rabbi, kdo zhřešil: on, nebo jeho rodiče, že se narodil slepý?“3Ježíš odpověděl: „Nejde o to, zda zhřešil on, nebo jeho rodiče, ale aby na něm byly zjeveny Boží skutky.4Musím[1] dělat skutky Toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat.5Dokud jsem na světě, jsem světlo světa.“6Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto a pomazal mu jím oči.7Potom mu řekl: „Jdi se umýt do nádrže Siloe“ (což se překládá Poslaný). Odešel tedy a umyl se, a když přišel, viděl.8Sousedé a ti, kdo ho dříve vídali žebrat, tedy řekli: „Není to snad ten, který tu sedával a žebral?“9Někteří říkali, že je to on, a jiní, že je mu jen podobný. On ale říkal: „Jsem to já!“10„Jak se ti otevřely oči?“ ptali se ho.11Odpověděl: „Člověk jménem Ježíš udělal bláto, pomazal mi oči a řekl mi: ‚Jdi k Siloe a umyj se.‘ A když jsem odešel a umyl se, prohlédl jsem.“12„Kde ten člověk je?“ ptali se. „Nevím,“ odpověděl.13A tak toho bývalého slepce přivedli k farizeům.14Toho dne, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči, totiž byla sobota.15Farizeové ho znovu zpovídali, jak prohlédl. „Položil mi na oči bláto, umyl jsem se a vidím,“ odpověděl jim.16„Ten člověk není od Boha, vždyť nedodržuje sobotu!“ říkali někteří z farizeů. Jiní zas říkali: „Jak by taková znamení mohl konat hříšník?“ A tak se rozdělili na dva tábory.17Pak se toho slepce znovu zeptali: „Kdo to podle tebe je, že ti otevřel oči?“ „Je to prorok,“ odpověděl.18Židovští představení mu ale nechtěli věřit, že býval slepý a prohlédl. Proto si zavolali jeho rodiče.19„Je tohle váš syn? Tvrdíte, že se narodil slepý?“ ptali se jich. „A jak to, že teď vidí?“20„Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý,“ odpověděli jeho rodiče.21„Jak to, že teď vidí, ale nevíme. Nevíme, kdo mu otevřel oči. Ptejte se jeho, je přece dospělý, může mluvit sám za sebe.“22(Jeho rodiče to řekli, protože se báli židovských představených. Ti se už totiž dohodli, že kdokoli ho vyzná jako Mesiáše, bude vyobcován ze synagogy.23Proto jeho rodiče řekli: „Je dospělý, ptejte se jeho.“)24A tak toho bývalého slepce zavolali podruhé a řekli mu: „Vyznej před Bohem pravdu! Víme, že je to hříšník.“25„Jestli je to hříšník, nevím,“ odpověděl jim. „Vím jen, že jsem byl slepý a teď vidím.“26A tak ho vyslýchali dál: „Co ti udělal? Jak ti otevřel oči?“27„Už jsem vám to řekl,“ odpověděl jim. „Copak jste to neslyšeli? Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se také stát jeho učedníky?“28Tehdy mu začali spílat: „Sám jsi jeho učedník! My jsme Mojžíšovi učedníci!29Víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, ale o tomhle nevíme, co je zač.“30„To je právě divné,“ odpověděl jim ten člověk. „Vy nevíte, co je zač, a přitom mi otevřel oči.31Víme přece, že Bůh hříšníky neslyší; slyší jen toho, kdo Boha ctí a koná jeho vůli.32Jaktěživ nikdo neslyšel, že by někdo otevřel oči slepě narozeného.33Kdyby ten člověk nebyl od Boha, nic takového by nedokázal.“34Odpověděli mu: „Narodil ses plný hříchu, a chceš nás poučovat?“ A s tím ho vyhnali.35Když se Ježíš doslechl, že ho vyhnali, našel ho a zeptal se: „Věříš v Syna člověka?“36„Pane,“ odpověděl, „kdo to je, abych v něj mohl věřit?“37„Už jsi ho viděl,“ řekl mu Ježíš. „Je to ten, který s tebou mluví.“38„Věřím, Pane!“ zvolal a padl před ním na kolena.39Tehdy Ježíš řekl:[2] „Přišel jsem na tento svět kvůli soudu: aby slepí viděli a vidoucí oslepli.“40Když to uslyšeli někteří z farizeů stojících poblíž, řekli mu: „Cože? Jsme snad i my slepí?“41„Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích,“ odpověděl jim Ježíš. „Vy ale říkáte: ‚Vidíme,‘ a tak váš hřích trvá.“
1As he passed by, he saw a man blind from birth.2And his disciples asked him, “Rabbi, who sinned, this man or his parents, that he was born blind?” (Ex 20,5; L 13,2; L 13,4; J 1,38; J 9,34)3Jesus answered, “It was not that this man sinned, or his parents, but that the works of God might be displayed in him. (J 11,4)4We must work the works of him who sent me while it is day; night is coming, when no one can work. (J 4,34; J 11,9; J 12,35; Ř 13,12; Ga 6,10)5As long as I am in the world, I am the light of the world.” (J 1,4; J 1,9; J 8,12)6Having said these things, he spit on the ground and made mud with the saliva. Then he anointed the man’s eyes with the mud (Mt 9,29; Mk 7,33; Mk 8,23)7and said to him, “Go, wash in the pool of Siloam” (which means Sent). So he went and washed and came back seeing. (L 13,4; J 11,37)8The neighbors and those who had seen him before as a beggar were saying, “Is this not the man who used to sit and beg?” (Sk 3,2; Sk 3,10)9Some said, “It is he.” Others said, “No, but he is like him.” He kept saying, “I am the man.”10So they said to him, “Then how were your eyes opened?”11He answered, “The man called Jesus made mud and anointed my eyes and said to me, ‘Go to Siloam and wash.’ So I went and washed and received my sight.” (J 9,6)12They said to him, “Where is he?” He said, “I do not know.”13They brought to the Pharisees the man who had formerly been blind.14Now it was a Sabbath day when Jesus made the mud and opened his eyes. (J 5,9)15So the Pharisees again asked him how he had received his sight. And he said to them, “He put mud on my eyes, and I washed, and I see.” (J 9,10)16Some of the Pharisees said, “This man is not from God, for he does not keep the Sabbath.” But others said, “How can a man who is a sinner do such signs?” And there was a division among them. (Mt 12,2; J 7,29; J 7,43; J 9,33; J 10,19)17So they said again to the blind man, “What do you say about him, since he has opened your eyes?” He said, “He is a prophet.” (J 4,19; J 6,14)18The Jews[1] did not believe that he had been blind and had received his sight, until they called the parents of the man who had received his sight (J 9,13; J 9,22)19and asked them, “Is this your son, who you say was born blind? How then does he now see?”20His parents answered, “We know that this is our son and that he was born blind.21But how he now sees we do not know, nor do we know who opened his eyes. Ask him; he is of age. He will speak for himself.”22(His parents said these things because they feared the Jews, for the Jews had already agreed that if anyone should confess Jesus[2] to be Christ, he was to be put out of the synagogue.) (J 7,13; J 7,45; J 12,42; J 16,2; Ř 10,9)23Therefore his parents said, “He is of age; ask him.” (J 9,21)24So for the second time they called the man who had been blind and said to him, “Give glory to God. We know that this man is a sinner.” (Jz 7,19; 1S 6,5; Iz 42,12; Jr 13,16; J 9,16; Sk 12,23)25He answered, “Whether he is a sinner I do not know. One thing I do know, that though I was blind, now I see.” (J 9,18; J 9,24)26They said to him, “What did he do to you? How did he open your eyes?”27He answered them, “I have told you already, and you would not listen. Why do you want to hear it again? Do you also want to become his disciples?” (J 9,15)28And they reviled him, saying, “You are his disciple, but we are disciples of Moses. (J 5,45)29We know that God has spoken to Moses, but as for this man, we do not know where he comes from.” (J 8,14)30The man answered, “Why, this is an amazing thing! You do not know where he comes from, and yet he opened my eyes. (J 3,10; J 12,37)31We know that God does not listen to sinners, but if anyone is a worshiper of God and does his will, God listens to him. (Jb 27,9; Ž 34,15; Ž 66,18; Ž 145,19; Př 15,20; Př 28,9; Jk 5,16)32Never since the world began has it been heard that anyone opened the eyes of a man born blind.33If this man were not from God, he could do nothing.” (J 1,21; J 3,2; J 9,16)34They answered him, “You were born in utter sin, and would you teach us?” And they cast him out. (J 9,2; J 9,22)35Jesus heard that they had cast him out, and having found him he said, “Do you believe in the Son of Man?”[3] (J 10,36)36He answered, “And who is he, sir, that I may believe in him?” (Ř 10,14)37Jesus said to him, “You have seen him, and it is he who is speaking to you.” (J 4,26)38He said, “Lord, I believe,” and he worshiped him.39Jesus said, “For judgment I came into this world, that those who do not see may see, and those who see may become blind.” (Mt 9,13; Mt 11,25; Mt 13,13; Mk 4,12; L 4,18; J 5,22; 2K 2,16)40Some of the Pharisees near him heard these things, and said to him, “Are we also blind?” (Ř 2,19)41Jesus said to them, “If you were blind, you would have no guilt;[4] but now that you say, ‘We see,’ your guilt remains. (J 15,22; J 15,24; J 19,11; 1J 1,8)