Jan 8 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

1 ale Ježíš odešel na Olivetskou horu. 2 Za úsvitu se pak vrátil do chrámu, kam se k němu scházel všechen lid. Posadil se tedy a učil je. 3 Znalci Písma a farizeové tehdy přivedli ženu přistiženou při cizoložství. Postavili ji doprostřed 4 se slovy: „Mistře, tato žena byla přistižena při činu, když cizoložila. 5 Mojžíš nám v Zákoně přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“ 6 Těmi slovy ho pokoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi. 7 Když se ho však nepřestávali ptát, zvedl se a řekl jim: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní první hodí kamenem.“ 8 A opět se sklonil a psal po zemi. 9 Když to uslyšeli, začali se jeden po druhém vytrácet, počínaje od nejstarších. Nakonec tam Ježíš zůstal sám s tou ženou stojící uprostřed. 10 Ježíš se zvedl a zeptal se jí: „Kde jsou tvoji žalobci, ženo? Nikdo tě neodsoudil?“ 11 „Nikdo, Pane,“ odpověděla. „Ani já tě neodsuzuji,“ řekl jí Ježíš. „Jdi a už nehřeš.“

Já jsem

12 Ježíš k nim pak znovu promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“ 13 Farizeové mu namítli: „Svědčíš sám o sobě, tvé svědectví neplatí.“ 14 Ježíš jim odpověděl: „Ačkoli svědčím sám o sobě, mé svědectví platí, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy však nevíte, odkud přicházím ani kam jdu. 15 Vy soudíte tělesně, já nesoudím nikoho. 16 A i kdybych soudil, můj soud je pravdivý, neboť nejsem sám, ale je se mnou Otec, který mě poslal. 17 Ve vašem Zákoně je psáno, že svědectví dvou lidí je pravé.^[1] 18 Svědčím sám o sobě a svědčí o mně Otec, který mě poslal.“ 19 Říkali mu tedy: „Kde je ten tvůj otec?“ Ježíš odpověděl: „Neznáte mě ani mého Otce. Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce.“ 20 Tato slova říkal u pokladnice, když učil v chrámě, ale nikdo ho nezatkl, neboť jeho chvíle ještě nepřišla. 21 Ježíš k nim znovu promluvil: „Já odcházím. Budete mě hledat, dokud nezemřete ve svém hříchu. Jdu tam, kam vy nemůžete.“ 22 Židé na to říkali: „To se snad chce zabít, že říká: ‚Jdu tam, kam vy nemůžete‘?“ 23 Odpověděl jim: „Vy jste zdola, já jsem shora. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa. 24 Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Nebudete-li věřit, že ‚já jsem,‘^[2] zemřete ve svých hříších.“ 25 „A kdo jsi?“ zeptali se ho. „Říkám vám to už od začátku,“ odpověděl jim Ježíš. 26 „Mám o vás mnoho co říci a soudit. Ten, který mě poslal, je ovšem pravdomluvný a já říkám světu, co jsem slyšel od něj.“ 27 Nepochopili však, že s nimi mluvil o Otci. 28 Proto jim Ježíš řekl: „Až vyzdvihnete Syna člověka, tehdy poznáte, kdo jsem. Nic nedělám sám od sebe, ale mluvím, jak mě naučil Otec. 29 Ten, který mě poslal, je se mnou. On mě nenechal samotného, neboť vždycky dělám, co se mu líbí.“ 30 A při těch slovech v něj mnozí uvěřili.

Pravda vás vysvobodí

31 Židům, kteří mu uvěřili, Ježíš řekl: „Když zůstanete v mém slově, budete opravdu mými učedníky. 32 Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ 33 „Jsme Abrahamovo símě!“ ohradili se. „Nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: ‚Budete svobodní‘?“ 34 Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu. 35 A otrok nezůstává v domě navždy, navždy zůstává syn. 36 Když vás Syn osvobodí, budete opravdu svobodní. 37 Vím, že jste Abrahamovo símě, ale chcete mě zabít, protože mé slovo u vás nemá místo. 38 Já mluvím o tom, co jsem viděl u svého Otce; vy zase děláte, co jste slyšeli od svého otce.“ 39 „Náš otec je Abraham,“ odpověděli mu. „Kdybyste byli děti Abrahama,“ řekl jim Ježíš, „dělali byste Abrahamovy skutky. 40 Vy mě ale chcete zabít – člověka, který vám pověděl pravdu, kterou slyšel od Boha. To Abraham nedělal. 41 Vy děláte skutky svého otce.“ „My jsme se nenarodili ze smilstva,“ odpověděli. „Máme jednoho Otce, Boha!“ 42 Ježíš jim řekl: „Kdyby byl vaším Otcem Bůh, milovali byste mě, protože jsem vyšel z Boha a od něj přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, to on mě poslal. 43 Proč nerozumíte mé řeči? Nemůžete mé slovo ani slyšet! 44 Váš otec je ďábel a vy chcete plnit touhy svého otce. Od počátku to byl vrah a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví, jak je mu vlastní, neboť je lhář a otec lži. 45 Ale protože já říkám pravdu, nevěříte mi. 46 Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? A když říkám pravdu, proč mi nevěříte? 47 Kdo je z Boha, slyší Boží slova. Vy neslyšíte proto, že nejste z Boha.“ 48 Židé mu odpověděli: „Neříkáme správně, že jsi posedlý Samaritán?“ 49 „Nejsem posedlý,“ odpověděl Ježíš. „Jen ctím svého Otce, ale vy mnou pohrdáte. 50 Já však nehledám svoji slávu; je tu někdo jiný, který ji hledá a soudí. 51 Amen, amen, říkám vám: Kdokoli zachová mé slovo, navěky nespatří smrt.“ 52 „Teď víme jistě, že jsi posedlý!“ řekli mu Židé. „Abraham zemřel, stejně tak proroci, a ty říkáš: ‚Kdokoli zachová mé slovo, navěky nezakusí smrt.‘ 53 Jsi snad větší než náš otec Abraham? Ten zemřel! I proroci zemřeli! Koho ze sebe děláš?“ 54 Ježíš odpověděl: „Chválím-li sám sebe, má chvála nic neznamená. Ten, kdo mě chválí, je můj Otec, kterého vy nazýváte svým Bohem, 55 ale neznáte ho. Já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale znám ho a zachovávám jeho slovo. 56 Abraham se těšil, že uvidí můj den; uviděl ho a zaradoval se.“ 57 „Ještě ti není padesát let, a viděl jsi Abrahama?“ řekli mu na to Židé. 58 Ježíš odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Dříve než byl Abraham, já jsem.“ 59 Tehdy vzali kamení a chtěli ho ukamenovat. Ježíš se ale skryl a opustil chrám.

English Standard Version

od Crossway

1 but Jesus went to the Mount of Olives. 2 Early in the morning he came again to the temple. All the people came to him, and he sat down and taught them. (Mt 5,1; L 4,20; L 21,38) 3 The scribes and the Pharisees brought a woman who had been caught in adultery, and placing her in the midst 4 they said to him, “Teacher, this woman has been caught in the act of adultery. 5 Now in the Law, Moses commanded us to stone such women. So what do you say?” (Lv 20,10; Dt 22,22; Dt 22,24; Ez 16,38; Ez 16,40)

Lv 20,10Dt 22,22Dt 22,24Ez 16,38Ez 16,40

6 This they said to test him, that they might have some charge to bring against him. Jesus bent down and wrote with his finger on the ground. (Mt 16,1; Mt 19,3; Mt 22,18; Mt 22,35; Mk 8,11; Mk 10,2; Mk 12,15; L 10,25; L 11,16; L 11,54)

Mt 16,1Mt 19,3Mt 22,18Mt 22,35Mk 8,11Mk 10,2Mk 12,15L 10,25L 11,16L 11,54

7 And as they continued to ask him, he stood up and said to them, “Let him who is without sin among you be the first to throw a stone at her.” (Dt 17,7; Ř 2,1; Ř 2,22) 8 And once more he bent down and wrote on the ground. 9 But when they heard it, they went away one by one, beginning with the older ones, and Jesus was left alone with the woman standing before him. 10 Jesus stood up and said to her, “Woman, where are they? Has no one condemned you?” 11 She said, “No one, Lord.” And Jesus said, “Neither do I condemn you; go, and from now on sin no more.”]] (L 12,14; J 3,17; J 5,14; J 8,15)

L 12,14J 3,17J 5,14J 8,15

I Am the Light of the World

12 Again Jesus spoke to them, saying, “I am the light of the world. Whoever follows me will not walk in darkness, but will have the light of life.” (Ž 36,9; Iz 42,6; Iz 49,6; Mal 4,2; J 1,4; J 1,9; J 7,37; J 12,26; J 12,35; J 21,19)

Ž 36,9Iz 42,6Iz 49,6Mal 4,2J 1,4J 1,9J 7,37J 12,26J 12,35J 21,19

13 So the Pharisees said to him, “You are bearing witness about yourself; your testimony is not true.” (J 5,31) 14 Jesus answered, “Even if I do bear witness about myself, my testimony is true, for I know where I came from and where I am going, but you do not know where I come from or where I am going. (J 7,28; J 7,33; J 8,21; J 9,29; J 13,3; J 16,28; Zj 3,14)

J 7,28J 7,33J 8,21J 9,29J 13,3J 16,28Zj 3,14

15 You judge according to the flesh; I judge no one. (1S 16,7; Jb 10,4; J 7,24; J 8,11; J 12,47)

1S 16,7Jb 10,4J 7,24J 8,11J 12,47

16 Yet even if I do judge, my judgment is true, for it is not I alone who judge, but I and the Father^[1] who sent me. (J 5,30; J 8,29; J 16,32) 17 In your Law it is written that the testimony of two people is true. (Nu 35,30) 18 I am the one who bears witness about myself, and the Father who sent me bears witness about me.” (J 5,37) 19 They said to him therefore, “Where is your Father?” Jesus answered, “You know neither me nor my Father. If you knew me, you would know my Father also.” (J 8,55; J 14,7; J 16,3) 20 These words he spoke in the treasury, as he taught in the temple; but no one arrested him, because his hour had not yet come. (Mt 27,6; J 7,8; J 7,30) 21 So he said to them again, “I am going away, and you will seek me, and you will die in your sin. Where I am going, you cannot come.” (Ez 3,18; Ez 33,8; J 7,34; J 8,24; J 14,2; J 14,28; J 16,7)

Ez 3,18Ez 33,8J 7,34J 8,24J 14,2J 14,28J 16,7

22 So the Jews said, “Will he kill himself, since he says, ‘Where I am going, you cannot come’?” (J 7,35) 23 He said to them, “You are from below; I am from above. You are of this world; I am not of this world. (J 3,31; J 8,44; J 17,14; J 17,16; 1J 4,5)

J 3,31J 8,44J 17,14J 17,161J 4,5

24 I told you that you would die in your sins, for unless you believe that I am he you will die in your sins.” (Mk 13,6; L 21,8; J 8,21; J 16,9)

Mk 13,6L 21,8J 8,21J 16,9

25 So they said to him, “Who are you?” Jesus said to them, “Just what I have been telling you from the beginning. (J 1,19) 26 I have much to say about you and much to judge, but he who sent me is true, and I declare to the world what I have heard from him.” (J 3,32; J 3,33; J 7,28; J 8,40; J 15,15; J 18,20; Ř 3,4; Zj 1,1)

J 3,32J 3,33J 7,28J 8,40J 15,15J 18,20Ř 3,4Zj 1,1

27 They did not understand that he had been speaking to them about the Father. (J 8,18; J 8,26) 28 So Jesus said to them, “When you have lifted up the Son of Man, then you will know that I am he, and that I do nothing on my own authority, but speak just as the Father taught me. (J 3,14; J 5,30; J 7,16; J 8,24; J 12,32; J 12,34; J 16,8)

J 3,14J 5,30J 7,16J 8,24J 12,32J 12,34J 16,8

29 And he who sent me is with me. He has not left me alone, for I always do the things that are pleasing to him.” (J 4,34; J 5,30; J 6,38; J 8,16; J 10,38; J 16,32; Sk 10,38; 1J 3,22)

J 4,34J 5,30J 6,38J 8,16J 10,38J 16,32Sk 10,381J 3,22

30 As he was saying these things, many believed in him. (J 7,31)

The Truth Will Set You Free

31 So Jesus said to the Jews who had believed him, “If you abide in my word, you are truly my disciples, (J 15,7; 2J 1,9) 32 and you will know the truth, and the truth will set you free.” (J 8,36; Ř 6,18; Ř 6,22; Ř 8,2; 1K 7,22; 2K 3,17; Ga 5,1; Ga 5,13; Jk 1,25; Jk 2,12; 1P 2,16; 2J 1,1)

J 8,36Ř 6,18Ř 6,22Ř 8,21K 7,222K 3,17Ga 5,1Ga 5,13Jk 1,25Jk 2,121P 2,162J 1,1

33 They answered him, “We are offspring of Abraham and have never been enslaved to anyone. How is it that you say, ‘You will become free’?” (Mt 3,9; L 19,9; J 8,37; J 8,39; Ř 9,7)

Mt 3,9L 19,9J 8,37J 8,39Ř 9,7

34 Jesus answered them, “Truly, truly, I say to you, everyone who practices sin is a slave^[2] to sin. (Ř 6,16; Tt 3,3; 2P 2,19) 35 The slave does not remain in the house forever; the son remains forever. (Gn 21,10; L 15,31; Ga 4,30) 36 So if the Son sets you free, you will be free indeed. 37 I know that you are offspring of Abraham; yet you seek to kill me because my word finds no place in you. (J 7,1; J 8,40) 38 I speak of what I have seen with my Father, and you do what you have heard from your father.” (J 3,32; J 5,19; J 6,46; J 8,41; J 8,44)

J 3,32J 5,19J 6,46J 8,41J 8,44

You Are of Your Father the Devil

39 They answered him, “Abraham is our father.” Jesus said to them, “If you were Abraham’s children, you would be doing the works Abraham did, (J 8,33; J 8,56; Ga 3,7; Ga 3,9)

J 8,33J 8,56Ga 3,7Ga 3,9

40 but now you seek to kill me, a man who has told you the truth that I heard from God. This is not what Abraham did. (J 8,26; J 8,37) 41 You are doing the works your father did.” They said to him, “We were not born of sexual immorality. We have one Father—even God.” (Dt 32,6; Iz 63,16; Iz 64,8; Oz 2,4; J 8,47)

Dt 32,6Iz 63,16Iz 64,8Oz 2,4J 8,47

42 Jesus said to them, “If God were your Father, you would love me, for I came from God and I am here. I came not of my own accord, but he sent me. (J 3,17; J 7,28; J 16,28; J 17,8; Žd 10,9; 1J 5,1; 1J 5,20)

J 3,17J 7,28J 16,28J 17,8Žd 10,91J 5,11J 5,20

43 Why do you not understand what I say? It is because you cannot bear to hear my word. (Jr 6,10; J 7,17; 1K 2,14) 44 You are of your father the devil, and your will is to do your father’s desires. He was a murderer from the beginning, and does not stand in the truth, because there is no truth in him. When he lies, he speaks out of his own character, for he is a liar and the father of lies. (Gn 3,4; Gn 4,8; Mt 13,38; J 8,23; Ř 5,12; 2K 11,3; 1J 2,4; 1J 3,8; 1J 3,12; 1J 3,15; Zj 12,9)

Gn 3,4Gn 4,8Mt 13,38J 8,23Ř 5,122K 11,31J 2,41J 3,81J 3,121J 3,15Zj 12,9

45 But because I tell the truth, you do not believe me. 46 Which one of you convicts me of sin? If I tell the truth, why do you not believe me? 47 Whoever is of God hears the words of God. The reason why you do not hear them is that you are not of God.” (J 8,41; J 10,26; J 18,37; 1J 4,6)

J 8,41J 10,26J 18,371J 4,6

Before Abraham Was, I Am

48 The Jews answered him, “Are we not right in saying that you are a Samaritan and have a demon?” (J 7,20) 49 Jesus answered, “I do not have a demon, but I honor my Father, and you dishonor me. (J 5,23; J 7,18) 50 Yet I do not seek my own glory; there is One who seeks it, and he is the judge. (J 5,41; J 8,54) 51 Truly, truly, I say to you, if anyone keeps my word, he will never see death.” (L 2,26; J 5,24; J 11,26) 52 The Jews said to him, “Now we know that you have a demon! Abraham died, as did the prophets, yet you say, ‘If anyone keeps my word, he will never taste death.’ (Za 1,5; Mt 16,28; J 8,51; Žd 2,9)

Za 1,5Mt 16,28J 8,51Žd 2,9

53 Are you greater than our father Abraham, who died? And the prophets died! Who do you make yourself out to be?” (J 4,12) 54 Jesus answered, “If I glorify myself, my glory is nothing. It is my Father who glorifies me, of whom you say, ‘He is our God.’^[3] (J 8,41; J 8,50; J 13,32; J 17,1; Sk 3,13; Žd 5,5; 2P 1,17)

J 8,41J 8,50J 13,32J 17,1Sk 3,13Žd 5,52P 1,17

55 But you have not known him. I know him. If I were to say that I do not know him, I would be a liar like you, but I do know him and I keep his word. (Mt 11,27; J 7,28; J 7,29; J 8,19; J 8,44; 1J 1,6)

Mt 11,27J 7,28J 7,29J 8,19J 8,441J 1,6

56 Your father Abraham rejoiced that he would see my day. He saw it and was glad.” (Mt 13,17; L 17,22; J 8,39; Žd 11,13)

Mt 13,17L 17,22J 8,39Žd 11,13

57 So the Jews said to him, “You are not yet fifty years old, and have you seen Abraham?”^[4] 58 Jesus said to them, “Truly, truly, I say to you, before Abraham was, I am.” (Ex 3,14) 59 So they picked up stones to throw at him, but Jesus hid himself and went out of the temple. (J 10,31)