1Naši svobodu nám vydobyl Kristus, nedejme si ji nikým vzít!2Poslyšte, co vám říkám, je to vážná věc: dáváte-li se obřezat po židovském způsobu, není vám Kristus nic platný.3Znovu opakuji: kdo chce dosáhnout Boží přízně tímto způsobem, je povinen dodržovat židovský zákon do posledního puntíku, jinak je ztracen.4Kdo se chce dovolávat svých skutků, nemůže se už dovolávat Krista ani Boží milosti.5-6Ale my smíme v Božím Duchu spoléhat na to, že Kristova smrt smazala naše provinění a smířila nás s Bohem. Obřízka a ostatní židovské obřady nám už nemusí dělat těžkou hlavu, protože vše záleží jen na víře, projevující se láskou.7Vedli jste si docela dobře! Kdo vás to tak zmátl, že jste upustili od cesty za pravdou?8Ten rozhodně nemá nic společného s Bohem, který vás povolal ke svobodě.9Dejte si pozor, nepatrná nákaza může přerůst ve zhoubnou epidemii.10Pořád však doufám, že pochopíte, která cesta je správná. Ale ten, kdo vám káže takové bludy, bude se z toho zodpovídat, ať je to kdokoliv.11-12Jestli si snad myslíte, že já sám jsem zastáncem obřízky, tak mi řekněte, proč mě židé s takovou nenávistí pronásledují. Kdyby to tak bylo, měli by se mnou být docela spokojeni a Kristův kříž by je nemusel tolik urážet. Obřízku však nezastávám a těm, kdo na ní trvají, říkám: Proč jenom obřízku, proč ne přímo kastraci podle pohanského vzoru?
Pravá svoboda vede k lásce
13Bůh vás povolal ke svobodě. Nezneužívejte ji však k prosazování vlastních zájmů. Naopak, v lásce si navzájem pomáhejte.14Vždyť celý zákon se dá shrnout do jediné věty: Měj rád svého bližního jako sám sebe.15Jestliže se místo toho jen koušete a žerete, dejte pozor, abyste se navzájem nesežrali.16Chci tím říci: Jednejte podle rady Božího Ducha, pak si vás nepodmaní vaše sobecké touhy.17Přirozená lidská vůle se vzpírá Božímu Duchu a Boží Duch se nemůže shodnout s naším sobeckým chtěním. Tyto dvě síly svádějí nepřetržitý boj o vládu nad námi a my podléháme buď jedné, nebo druhé z nich.18Když se však dáte řídit Božím Duchem, je i podle Božího zákona všechno v pořádku.19Kdo se nechává vláčet svými přirozenými sklony, to se snadno pozná: najdete u něj necudnost, pohlavní nevázanost,20modlářství, pověrčivost, nenávist, bojovnost, žárlivost, hněvivost, kariérismus, škarohlídství, nadržování,21závist, neúctu k životu, opilství, hýření a podobné nectnosti. Už jsem to jednou řekl a opakuji znovu: takoví lidé do Božího království nevstoupí.22Kdo však žije podle Božího Ducha, v jeho srdci se rodí láska, radost, pokoj, trpělivost, přívětivost, laskavost, důvěra,23pokora a sebeovládání. Takový člověk se nemusí bát žádného zákona.24Vždyť ten, kdo náleží Kristu, nechal sám sebe a všechny své vášně a hříšné sklony zemřít s ním na kříži.25Jestliže jste tedy vládu nad svým životem odevzdali Božímu Duchu, jednejte podle něho.26Se ctižádostí, nadřazeností a závistí jednou provždy skoncujte.
Die Freiheit in Christus und die Verführung der judaistischen Irrlehrer
1So steht nun fest in der Freiheit, zu der uns Christus befreit hat, und lasst euch nicht wieder in ein Joch der Knechtschaft spannen! (J 8,36; Sk 15,10; Ř 8,21; 1K 16,13; 2K 3,17; Ga 5,13)2Siehe, ich, Paulus, sage euch: Wenn ihr euch beschneiden lasst, wird euch Christus nichts nützen. (Sk 15,1; Ga 2,21; Ga 5,4; Ef 3,1)3Ich bezeuge nochmals jedem Menschen, der sich beschneiden lässt, dass er verpflichtet ist, das ganze Gesetz zu halten. (Sk 15,5; Ř 3,19; Ř 10,4; Ga 2,16)4Ihr seid losgetrennt von Christus, die ihr durchs Gesetz gerecht werden wollt; ihr seid aus der Gnade gefallen! (Ř 11,6; Ga 5,3)5Wir aber erwarten im Geist aus Glauben die Hoffnung der Gerechtigkeit; (Ř 5,1)6denn in Christus Jesus gilt weder Beschneidung noch Unbeschnittensein etwas, sondern der Glaube, der durch die Liebe wirksam ist. (1K 7,19; 1K 13,2; Ko 3,11; 1J 4,16)7Ihr lieft gut; wer hat euch aufgehalten, dass ihr der Wahrheit nicht gehorcht? (Ga 3,1; Fp 3,14; Žd 12,1)8Die Überredung kommt nicht von dem, der euch berufen hat! (Ga 1,6)9Ein wenig Sauerteig durchsäuert den ganzen Teig. (1K 5,6)10Ich traue euch zu in dem Herrn, dass ihr nicht anders gesinnt sein werdet; wer euch aber verwirrt, der wird das Urteil tragen, wer er auch sei. (Ř 2,3; 2K 2,3; Ga 1,7; Fp 2,24; Fp 3,15)11Ich aber, ihr Brüder, wenn ich noch die Beschneidung verkündigte, warum würde ich dann noch verfolgt? Dann hätte das Ärgernis des Kreuzes aufgehört! (1K 1,23; Ga 4,29; Ga 6,12)12O dass sie auch abgeschnitten würden, die euch verwirren! (1K 5,13)13Denn ihr seid zur Freiheit berufen, Brüder; nur macht die Freiheit nicht zu einem Vorwand für das Fleisch, sondern dient einander durch die Liebe. (Ř 8,2; Ř 8,12; Ga 5,1; 1P 2,16)14Denn das ganze Gesetz wird in einem Wort erfüllt, in dem: »Du sollst deinen Nächsten lieben wie dich selbst«.[1] (Lv 19,18; Mt 7,12; L 10,29)15Wenn ihr einander aber beißt und fresst, so habt acht, dass ihr nicht voneinander aufgezehrt werdet!
Ermahnung zum Wandel im Geist
16Ich sage aber: Wandelt im Geist, so werdet ihr die Lust des Fleisches[2] nicht vollbringen. (Ř 6,14; Ř 8,4)17Denn das Fleisch gelüstet gegen den Geist und der Geist gegen das Fleisch; und diese widerstreben einander, sodass ihr nicht das tut, was ihr wollt. (Ř 8,5)18Wenn ihr aber vom Geist geleitet werdet, so seid ihr nicht unter dem Gesetz. (Ř 8,2; Ř 8,14)19Offenbar sind aber die Werke des Fleisches, welche sind: Ehebruch, Unzucht, Unreinheit, Zügellosigkeit; (Mt 15,19; Ko 3,5; 1P 4,3; Zj 21,8)20Götzendienst, Zauberei, Feindschaft, Streit, Eifersucht, Zorn, Selbstsucht, Zwietracht, Parteiungen; (Dt 18,10; Zj 9,21; Zj 18,23)21Neid, Mord, Trunkenheit, Gelage und dergleichen, wovon ich euch voraussage, wie ich schon zuvor gesagt habe, dass die, welche solche Dinge tun, das Reich Gottes nicht erben werden. (Mt 27,18; Ř 13,13; Ef 5,5; Tt 3,3)22Die Frucht des Geistes aber ist Liebe, Freude, Friede, Langmut, Freundlichkeit, Güte, Treue, Sanftmut, Selbstbeherrschung. (Ř 14,17; Ko 3,12)23Gegen solche Dinge gibt es kein Gesetz. (1Tm 1,8)24Die aber Christus angehören, die haben das Fleisch gekreuzigt samt den Leidenschaften und Lüsten. (Ž 131,2; Ř 6,6)25Wenn wir im Geist leben, so lasst uns auch im Geist wandeln. (Ř 8,4; Ř 8,9)26Lasst uns nicht nach leerem Ruhm streben, einander nicht herausfordern noch einander beneiden! (Fp 2,3)