1Jednejte podle Božího příkladu a jako milované děti napodobujte svého Otce.2Mějte k lidem takovou lásku, jakou má Kristus k vám: sám sebe obětoval Bohu za vaše hříchy. Z takové lásky se Bůh těší.3Chamtivost, jakékoliv výstřednosti – a pohlavní zvlášť – ať vám nepřijdou ani na mysl, jak se sluší na Boží děti.4Stejně tak oplzlé vtipy, vulgární řeči a sprosté historky křesťanovi nesluší; naše ústa mají chválit Boha!5Pamatujte si, že do nového světa, kde vládne Bůh, nevstoupí žádný sprosťák ani nemrava, ba ani lakomec, který je ve své podstatě modlář, protože věcem dává přednost před Bohem.6Nenechte si namluvit, že to není nic tak strašného. Boží hněv proti lidem tohoto druhu je a bude hrozný!7Proto se od nich držte co nejdál.8Kdysi byla i ve vašem srdci tma, ale teď tam září Boží světlo9a vaše vystupování to musí dokazovat. To světlo vás přece vede k dobrotě, spravedlnosti a pravdě.10Zkoumejte, co se líbí Pánu,11a nepodílejte se na činech zplozených tmou, naopak – pranýřujte je.12Vždyť člověku je hanba o tom i mluvit, co všechno se potají páchá.13Ale když se na ty věci veřejně posvítí, jejich pravá podstata se ozřejmí.14Proto se říká: „Probuď se, ospalče, vstaň z mrtvých a zazáří ti Kristus.“15Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete. Nebuďte lehkomyslní, ale moudří.16-17Doba je vážná, a proto nejednejte bezmyšlenkovitě, ale ve všem se snažte rozpoznat a vyplnit Boží vůli.18Neholdujte alkoholu, číhá v něm mnohé nebezpečí,19raději se nechte naplnit Duchem Božím. Ve vzájemných rozhovorech si připomínejte slova žalmů, chvalozpěvů a duchovních písní.20Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a za všechno děkujte Bohu Otci, jak to činil Ježíš Kristus, náš Pán.
Osvědčené zásady šťastného manželství
21Podvolujte se jeden druhému, to dělá Kristu čest. Manželky, vy se svým mužům podřizujte stejně, jako by to byl Kristus;22-24muž totiž vede ženu, jako Kristus vede své tělo – církev, pro jejíž záchranu sám zemřel. Proto má žena svého muže poslouchat, jako církev poslouchá Krista.25A vy, manželé, mějte své ženy rádi tak, jako Kristus miloval svou církev,26když pro ni obětoval život,27aby ji učinil svatou a čistou Božím slovem a vodou při křtu. Tím si ji připravil slavnou, bez poskvrny a vrásky, svatou a bez kazu.28Tak by měl zacházet i muž se svou manželkou a milovat ji jako vlastní tělo. Protože oba jsou teď jedním tělem, prokazuje milující manžel lásku sám sobě!29-30Nikdo přece nemá své tělo v nenávisti, ale s láskou o ně pečuje, stejně jako Kristus pečuje o tělo církve, jehož jsme údy.31Že muž a jeho manželka tvoří jedno tělo, říká jasně Písmo: „Proto muž, když se ožení, připojí se ke své ženě a stanou se jednou bytostí.“32Je to snad těžké k pochopení ale takovým způsobem jsme i my částmi Kristova těla.33Proto znovu říkám: muž má svou ženu milovat jako sebe sama a žena má svého manžela mít v úctě.
Wandel in Liebe und Licht bedeutet, alles Böse zu meiden
1Werdet nun Gottes Nachahmer als geliebte Kinder (J 12,26; 1Te 1,6)2und wandelt in der Liebe, gleichwie auch Christus uns geliebt und sich selbst für uns gegeben hat als Darbringung und Schlachtopfer, zu einem lieblichen Geruch für Gott. (Lv 1,9; J 13,34; J 15,9; Ga 1,4)3Unzucht aber und alle Unreinheit oder Habsucht soll nicht einmal bei euch erwähnt werden, wie es Heiligen geziemt; (Ko 3,5; 1Te 4,3; 1Te 4,7; 1P 1,15)4auch nicht Schändlichkeit und albernes Geschwätz oder Witzeleien, die sich nicht gehören, sondern vielmehr Danksagung. (Mt 12,36; Ef 5,20; 1Te 5,18)5Denn das sollt ihr wissen, dass kein Unzüchtiger oder Unreiner oder Habsüchtiger (der ein Götzendiener ist), ein Erbteil hat im Reich des Christus und Gottes. (1K 6,9; Zj 21,8; Zj 21,27)6Lasst euch von niemand mit leeren Worten verführen! Denn um dieser Dinge willen kommt der Zorn Gottes über die Söhne des Ungehorsams. (Jr 29,8; Ř 1,18; Ko 3,6; 2Te 2,2; 1J 3,7)7So werdet nun nicht ihre Mitteilhaber! (Ž 1,1; Př 1,10; 2K 6,14)8Denn ihr wart einst Finsternis; jetzt aber seid ihr Licht in dem Herrn. Wandelt als Kinder des Lichts! (Mt 5,14; J 12,36; Ř 13,12; 2K 4,6; Ef 4,18; Fp 2,15; 1Te 5,5)9Die Frucht des Geistes besteht nämlich in lauter Güte und Gerechtigkeit und Wahrheit. (Ga 5,22)10Prüft also, was dem Herrn wohlgefällig ist, (Ř 12,2; 2K 5,9)11und habt keine Gemeinschaft mit den unfruchtbaren Werken der Finsternis, deckt sie vielmehr auf; (Př 1,10; Ř 13,12)12denn was heimlich von ihnen getan wird, ist schändlich auch nur zu sagen. (L 12,2; Ř 1,24; Ef 5,3)13Das alles aber wird offenbar, wenn es vom Licht aufgedeckt wird; denn alles, was offenbar wird, das ist Licht. (Kaz 12,14; J 3,20)14Darum heißt es: Wache auf, der du schläfst, und stehe auf aus den Toten, so wird Christus dich erleuchten! (Ž 31,17; Ž 80,4; Iz 9,1; Ř 13,11; 2K 4,6; 1Te 5,5)15Seht nun darauf, wie ihr mit Sorgfalt wandelt, nicht als Unweise, sondern als Weise; (Př 14,8)16und kauft die Zeit aus, denn die Tage sind böse. (Kaz 12,1; Ko 4,5)17Darum seid nicht unverständig, sondern seid verständig, was der Wille des Herrn ist! (1K 14,20; Ko 1,9)18Und berauscht euch nicht mit Wein, was Ausschweifung ist, sondern werdet voll Geistes; (L 1,15; L 11,13; Sk 4,31; Ř 13,13; 2K 3,6)19redet zueinander mit Psalmen und Lobgesängen und geistlichen Liedern; singt und spielt dem Herrn in eurem Herzen; (Ž 34,2; Ko 3,16)20sagt allezeit Gott, dem Vater, Dank für alles, in dem Namen unseres Herrn Jesus Christus; (Ko 3,17; 1Te 5,18)21ordnet euch einander unter in der Furcht Gottes! (1P 5,5)
Mann und Frau in Gottes Lebensordnung. Christus und die Gemeinde
22Ihr Frauen, ordnet euch euren eigenen Männern unter als dem Herrn; (Ko 3,18; 1P 3,1)23denn der Mann ist das Haupt der Frau, wie auch der Christus das Haupt der Gemeinde ist; und er ist der Retter des Leibes. (1K 11,3; Ef 1,22; 1Tm 4,10)24Wie nun die Gemeinde sich dem Christus unterordnet, so auch die Frauen ihren eigenen Männern in allem. (Gn 3,16; 1K 14,34; Ef 5,33)25Ihr Männer, liebt eure Frauen, gleichwie auch der Christus die Gemeinde geliebt hat und sich selbst für sie hingegeben hat, (Ko 3,19; Tt 2,14)26damit er sie heilige, nachdem er sie gereinigt hat durch das Wasserbad im Wort, (J 15,3)27damit er sie sich selbst darstelle als eine Gemeinde, die herrlich sei, sodass sie weder Flecken noch Runzeln noch etwas Ähnliches habe, sondern dass sie heilig und tadellos sei. (Ko 1,18; Ko 1,22; Ju 1,24)28Ebenso sind die Männer verpflichtet, ihre eigenen Frauen zu lieben wie ihre eigenen Leiber; wer seine Frau liebt, der liebt sich selbst. (Ko 3,19)29Denn niemand hat je sein eigenes Fleisch gehasst, sondern er nährt und pflegt es, gleichwie der Herr die Gemeinde. (Př 11,17; Kaz 4,5; Iz 40,11; Ez 34,14; Ez 34,27; Ř 1,31)30Denn wir sind Glieder seines Leibes, von seinem Fleisch und von seinem Gebein. (1K 12,27)31»Deshalb wird ein Mann seinen Vater und seine Mutter verlassen und seiner Frau anhängen[1], und die zwei werden ein Fleisch sein«.[2] (Gn 2,24; Mt 19,5)32Dieses Geheimnis ist groß; ich aber deute es auf Christus und auf die Gemeinde. (Pís 8,7)33Doch auch ihr — jeder von euch liebe seine Frau so wie sich selbst; die Frau aber erweise dem Mann Ehrfurcht! (1P 3,5)