1Apoštol Petr píše přistěhovalcům roztroušeným v Pontu, Galacii, Kappadokii, Asii a Bitynii.2Drazí přátelé! Bůh vás již dávno znal a vyvolil vás, abyste se stali jeho dětmi. Duch svatý působil ve vašich srdcích, očistil vás krví Ježíše Krista, abyste žili životem jemu podobným. Ať vám Bůh bohatě žehná a vysvobozuje vás od všech úzkostí a strachů!
Díky Bohu za skvělou naději
3Díky a čest vzdejme Bohu, Otci našeho Pána Ježíše Krista, že pro jeho milosrdenství jsme mohli začít zcela nový život plný naděje, protože Ježíš vstal z mrtvých.4Teď patříte do jeho rodiny, čeká vás tedy skvělé dědictví, které nepodléhá žádným změnám ani nemůže být zkaženo. Je pro vás připraveno v nebi.5Protože věříte, Boží moc vás chrání, abyste došli až k tomu konečnému cíli – ke spáse, která se v plnosti ukáže v blížícím se posledním dnu.6To je důvod k velké radosti, i když vím, že jste nyní asi v úzkostech pro různá pokušení a zkoušky, kterými procházíte.7Zkoušky přicházejí proto, aby se ukázalo, zda vaše víra je pevná a čistá. Vždyť i zlato se čistí v ohni a vaše víra má v Božích očích nesrovnatelně vyšší hodnotu než pouhé zlato. Zvítězí-li vaše víra v těchto zkouškách, Ježíš vás radostně přijme, až přijde v ten poslední den.8-9I když jste ho nikdy neviděli, přece ho milujete, a ačkoliv ho ještě nevidíte, přece v něho věříte. A prožíváte nezměrnou radost z toho, že dosahujete cíle své víry – spasení,10které se snažili odhalit a poznat již proroci.11Předpovídali a pátrali po tom, na který čas a na jaké okolnosti poukazoval Duch svatý, který v nich působil a který prorokoval o Kristově utrpení a slávě.12Bylo jim však zjeveno, že k těmto událostem nedojde za jejich života, ale o mnoho let později – za vašeho života. Jsou to pravdy, které vám byly zvěstovány, rozhlašovali je lidé zmocnění týmž z nebe seslaným Duchem svatým. Jsou to tak zvláštní a úžasné věci, že i andělé v nebi touží do nich důkladněji nahlédnout.
Povolání k svatosti
13Vaše mysl ať je připravena, buďte střízliví a ostražití. Celou svou naději upřete k daru Boží milosti, který vám bude dán při návratu Ježíše Krista.14Žijte před Bohem jako jeho poslušné děti. Nedopusťte, aby váš charakter byl formován myšlením vašeho dřívějšího života bez Boha.15Naopak, buďte svatí – to je čistí – ve všem podobně jako ten, který vás pozval, abyste se stali Božími dětmi.16Vždyť v Písmu je psáno: „Buďte svatí, neboť já jsem svatý.“17Pamatujte, že u vašeho nebeského Otce, ke kterému se modlíte, neexistuje při soudu žádná protekce. Bude vás soudit naprosto spravedlivě podle vašeho jednání; a tak pokud jste zde na zemi, jednejte vždy s uctivým zřetelem k němu.18Víte přece, čím bylo zaplaceno to, že nemusíte žít životem bez smyslu a cíle, jak jste jej přejali od svých předků. Nebylo to zlatem a stříbrem, které ztrácejí svou hodnotu,19-20ale drahou krví Kristovou. On byl k tomu jako beránek bez vady a bez poskvrny předem vyhlédnut před stvořením světa, ale objevil se kvůli vám až teď v poslední době.21Když znáte Krista, věříte i v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a dal mu velkou slávu. A tak vaše víra a naděje může být cele zakotvena v Bohu.22Nyní můžete opravdově milovat každého, protože jste byli očištěni od sobectví a nenávisti tím, že jste přijali Krista. Mějte se proto upřímně a vřele rádi.23Vždyť vám byl dán nový život – ne ten, který jste obdrželi od svých rodičů jako pomíjející dar, ale ten, který jste přijali skrze stále živé Boží slovo a který potrvá věčně.24Je totiž pravda, že každý člověk je jako tráva, která zežloutne a uschne, a všechna jeho velikost je jako květ, který opadá.25Ale Boží slovo zůstane věčně – je to slovo radostné zvěsti, které vám bylo kázáno.
1Petrus, Apostel Jesu Christi, an die Fremdlinge in der Zerstreuung in Pontus, Galatien, Kappadozien, Asia und Bithynien[1], (Gn 20,1; Mt 10,2; J 21,15; Žd 11,13; Jk 1,1; 1P 2,11)2die auserwählt sind gemäß der Vorsehung Gottes, des Vaters, in der Heiligung des Geistes, zum Gehorsam und zur Besprengung mit dem Blut Jesu Christi: Gnade und Friede werde euch mehr und mehr zuteil! (Ř 1,5; Ř 8,29; Ř 15,18; 2K 7,1; Ef 1,4; Ef 2,2; 2Te 2,13; Žd 9,12; Žd 9,14; 1P 1,19; 1P 2,9; 2P 1,2)
Die lebendige Hoffnung der Gläubigen
3Gelobt sei der Gott und Vater unseres Herrn Jesus Christus, der uns aufgrund seiner großen Barmherzigkeit wiedergeboren hat zu einer lebendigen Hoffnung durch die Auferstehung Jesu Christi aus den Toten, (Ž 103,1; J 1,13; J 3,3; J 3,5; Ř 8,16; 1K 15,20; 2K 5,17; Ef 1,3; Ef 1,18; Ko 1,27; 1Te 4,14; 1Tm 1,13; Tt 3,4; Tt 3,5; 1P 1,23)4zu einem unvergänglichen und unbefleckten und unverwelklichen Erbe, das im Himmel aufbewahrt wird für uns, (Sk 20,32; 1K 9,25; Ko 1,5; Žd 9,15; 1P 5,4)5die wir in der Kraft Gottes bewahrt werden durch den Glauben zu dem Heil[3], das bereit ist, geoffenbart zu werden in der letzten Zeit[4]. (J 10,28; Ř 8,18; 1K 1,8; Ko 3,4; 1P 1,7; 1P 1,11; 1P 4,17; 1P 5,6; Ju 1,1; Ju 1,24)6Dann werdet ihr euch jubelnd freuen, die ihr jetzt eine kurze Zeit, wenn es sein muss, traurig seid in mancherlei Anfechtungen[5], (L 10,20; J 8,56; Sk 14,22; Ř 12,12; 2Tm 3,12; Jk 1,2; Jk 1,12; 1P 4,12)7damit die Bewährung eures Glaubens (der viel kostbarer ist als das vergängliche Gold, das doch durchs Feuer erprobt wird) Lob, Ehre und Herrlichkeit zur Folge habe bei der Offenbarung Jesu Christi. (Jb 28,1; Př 17,3; Za 13,9; 1K 4,5; 2K 4,17; 2Te 1,7; Jk 1,3; 1P 1,5)8Ihn liebt ihr, obgleich ihr ihn nicht gesehen habt; an ihn glaubt ihr, obgleich ihr ihn jetzt nicht seht, und über ihn werdet ihr euch jubelnd freuen mit unaussprechlicher und herrlicher Freude, (J 14,21; J 20,29; Ř 15,13; Ga 5,22; 1J 4,20)9wenn ihr das Endziel eures Glaubens davontragt, die Errettung der Seelen![6] (2Tm 4,8; Žd 10,39)10Wegen dieser Errettung haben die Propheten gesucht und nachgeforscht, die von der euch zuteilgewordenen Gnade geweissagt haben. (Da 9,23; L 10,24; Sk 3,24)11Sie haben nachgeforscht, auf welche und was für eine Zeit der Geist des Christus in ihnen hindeutete, der die für Christus bestimmten Leiden und die darauf folgenden Herrlichkeiten zuvor bezeugte. (Ž 22,1; Ž 110,1; L 9,30; Sk 26,22; 2P 1,21)12Ihnen wurde geoffenbart, dass sie nicht sich selbst, sondern uns dienten mit dem, was euch jetzt bekannt gemacht worden ist durch diejenigen, welche euch das Evangelium verkündigt haben im Heiligen Geist, der vom Himmel gesandt wurde — Dinge, in welche auch die Engel hineinzuschauen begehren. (Mt 13,17; Ef 3,5; Ef 3,8; 1Te 1,5)
Ermahnung zu einem heiligen Wandel
13Darum umgürtet die Lenden eurer Gesinnung[7], seid nüchtern und setzt eure Hoffnung ganz auf die Gnade, die euch zuteilwird in der Offenbarung Jesu Christi. (L 12,35; L 21,34; Ef 4,17; Ef 5,1; Ef 6,14; 1Te 4,1; 1Te 5,6; 1Te 5,8; Tt 2,13; Žd 12,14)14Als gehorsame Kinder[9] passt euch nicht den Begierden an, denen ihr früher in eurer Unwissenheit dientet, (Ř 12,2; Ga 5,16; Ga 5,24; Ef 4,18; Ef 4,22; 1P 2,2)15sondern wie der, welcher euch berufen hat, heilig ist, sollt auch ihr heilig sein in eurem ganzen Wandel[10]. (Iz 6,3; Mt 5,48; Ef 4,1)16Denn es steht geschrieben: »Ihr sollt heilig sein, denn ich bin heilig!«[11] (Lv 11,44; Lv 20,26)17Und wenn ihr den als Vater anruft, der ohne Ansehen der Person richtet nach dem Werk jedes Einzelnen, so führt euren Wandel in Furcht, solange ihr euch hier als Fremdlinge aufhaltet. (Jb 34,11; Ž 96,13; Mt 6,9; Fp 2,12; Žd 12,28)18Denn ihr wisst ja, dass ihr nicht mit vergänglichen Dingen, mit Silber oder Gold, losgekauft worden seid aus eurem nichtigen, von den Vätern überlieferten Wandel, (Ez 18,4; Ez 20,18; Zj 5,9; Zj 14,3)19sondern mit dem kostbaren Blut des Christus als eines makellosen und unbefleckten Lammes. (Ex 14,10; J 1,29; Ef 1,7; Žd 4,15; Žd 9,12; 1P 1,2; 1J 3,5)20Er war zuvor ersehen vor Grundlegung der Welt, aber wurde offenbar gemacht in den letzten Zeiten um euretwillen, (Sk 2,23; Ef 3,11; 2Tm 1,10)21die ihr durch ihn an Gott glaubt, der ihn aus den Toten auferweckt und ihm Herrlichkeit gegeben hat, damit euer Glaube und eure Hoffnung auf Gott gerichtet seien. (J 1,18; J 14,9; Ř 5,2; Ř 5,11; Ef 1,20)22Da ihr eure Seelen im Gehorsam gegen die Wahrheit gereinigt habt durch den Geist zu ungeheuchelter Bruderliebe, so liebt einander beharrlich und aus reinem Herzen; (J 15,3; 1Te 4,9; 2P 1,7; 1J 3,16)23denn ihr seid wiedergeboren[13] nicht aus vergänglichem, sondern aus unvergänglichem Samen, durch das lebendige Wort Gottes, das in Ewigkeit bleibt. (L 8,11; Jk 1,18; 1J 3,9)24Denn »alles Fleisch ist wie Gras und alle Herrlichkeit des Menschen wie die Blume des Grases. Das Gras ist verdorrt und seine Blume abgefallen; aber das Wort des Herrn bleibt in Ewigkeit.«[14] (Iz 40,6; Mt 24,35)25Das ist aber das Wort, welches euch als Evangelium verkündigt worden ist. (Ř 10,15; Ef 1,13)