1Když Ježíš dokončil tento výklad, řekl svým učedníkům:2„Jak víte, za dva dny budou Velikonoce a já budu zrazen a ukřižován.“3V tu dobu se sešla židovská velerada v paláci nejvyššího kněze Kaifáše.4Radili se, jak by se Ježíše nenápadně zmocnili a zprovodili ho ze světa.5Dohodli se, že by to nemělo být o velikonočních svátcích, aby to nevzbudilo rozruch mezi shromážděnými poutníky.
Žena pomazává Ježíše drahocennou mastí
6Mezitím byl Ježíš pozván v Betanii do domu Šimona, zvaného Malomocný.7Byli již u stolu, když k Ježíšovi přistoupila žena. Měla alabastrovou nádobku s drahocenným vonným olejem, a ten mu všechen vetřela do vlasů.8Učedníci tím byli pohoršeni: „Takové plýtvání!9To se dalo výhodně prodat a peníze mohli dostat chudí!“10Ježíš to slyšel a řekl: „Proč jí to máte za zlé? Prokázala mi dobrou službu.11Chudých bude mezi vámi vždy dost, ale já s vámi už dlouho nebudu.12Tato žena mne pomazala olejem, a tak vlastně připravila mé tělo k pohřbu.13To, co učinila, neupadne v zapomenutí, ale spolu se zvěstí o mém díle záchrany to bude připomínáno.“
Jidáš domlouvá zradu Ježíše
14Jeden z dvanácti Ježíšových učedníků, Jidáš Iškariotský, odešel k velekněžím15a řekl jim: „Kolik mi zaplatíte, když zradím Ježíše, abyste ho nenápadně dostali do rukou?“ A oni mu dali třicet stříbrňáků.16Od té chvíle hledal Jidáš vhodnou příležitost, aby provedl svůj záměr.
Učedníci připravují velikonoční večeři
17První den Velikonoc se učedníci zeptali Ježíše: „Kde máme připravit velikonoční večeři?“18Poslal je do města a k jednomu člověku se vzkazem: „Nastal můj čas, budu u tebe se svými učedníky jíst velikonočního beránka.“19Učedníci se podle toho zařídili a připravili tam večeři.
Ježíš naposledy večeří s učedníky
20-21Když po setmění Ježíš večeřel s dvanácti učedníky, řekl: „Jeden z vás mne zradí.“22To je velice zarmoutilo a jeden přes druhého se ptali: „To myslíš mne, Pane?“23On odpověděl: „Je to ten, kdo si bral z mísy současně se mnou.24Já musím jít cestou, která je mi určena, ale to nijak neospravedlňuje toho, kdo mne zrazuje. Lépe by mu bylo, kdyby se vůbec nenarodil.“25Jidáš se ho zeptal: „Mistře, jsem to já?“ On odpověděl: „Ano.“26Když jedli, vzal Ježíš chléb, poděkoval Bohu, rozlamoval ho a podával učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte, to je mé tělo.“27Potom vzal kalich s vínem, vzdal díky Bohu a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni,28to je má krev, prolitá, aby smyla hříchy mnohých. To je nová smlouva Boha s člověkem.29Já s vámi piji tento nápoj naposled. Příště budeme pít spolu nové víno až v království mého Otce.“30Potom zazpívali píseň a šli na Olivovou horu.
Ježíš předpovídá Petrovo zapření
31Tam Ježíš řekl: „Ještě této noci se stane něco, co vám vezme odvahu. Vždyť Písmo předpovídá: ‚Budu bít pastýře a jeho stádo se rozprchne.‘ –32Ale až povstanu k životu, sejdeme se spolu v Galileji.“33Petr rozhorleně protestoval: „Kdyby tě všichni opustili, já tedy ne!“34Ale Ježíš mu odpověděl: „Říkám ti, že ještě této noci, dřív než zakokrhá kohout, mne třikrát zapřeš.“35Petr zvolal: „To raději s tebou umřu, než bych tě zapřel!“ A stejně mluvili i ostatní.
Ježíš prožívá muka v zahradě
36Potom přišli na místo zvané Getsemane a Ježíš řekl svým učedníkům: „Vy se tady posaďte a já se jdu modlit.“37Vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Padl na něho smutek a tíseň.38Řekl jim: „Sevřela mne smrtelná úzkost. Zůstaňte tu a buďte se mnou vzhůru.“39Poodešel, padl tváří k zemi a modlil se: „Můj Otče! Jestli je to možné, zbav mne toho hrozného údělu! Ale nechci prosazovat svoji vůli. Chci, aby se stalo, co chceš ty.“40Pak se vrátil k těm třem a oni spali.41„Petře,“ budil ho, „to jste nemohli ani hodinu být se mnou vzhůru? Bděte a modlete se, abyste obstáli ve zkoušce. Máte dobrou vůli, ale slabé tělo.“42Opět se vzdálil a modlil se: „Můj Otče! Není-li jiné východisko, ať se stane tvá vůle.“43Vrátil se zase ke svým učedníkům a oni opět spali. Byli velice unaveni.44Nechal je spát, odešel potřetí a modlil se podobnými slovy.45Pak se vrátil k učedníkům a řekl: „Teď už nepotřebuji, abyste se mnou bděli. Nastává chvíle, kdy budu zrazen a vydán do rukou podlých lidí.46Vstaňte, půjdeme! Tam se blíží můj zrádce.“
Ježíš je zrazen a zajat
47Ještě ani nedomluvil a už přicházel Jidáš. S ním táhl oddíl ozbrojený meči a holemi, poslaný veleradou.48Měli s Jidášem domluvené znamení: Chopí se toho, koho Jidáš políbí.49A tak přistoupil Jidáš k Ježíšovi: „Buď zdráv, Mistře!“ řekl a políbil ho.50Ježíš mu řekl: „Příteli, co to děláš?“ Tu se však Ježíše chopili a zajali ho.51Jeden z těch, kteří byli s Ježíšem, vytasil meč, ťal po veleknězovu služebníkovi a usekl mu ucho.52Ježíš řekl svému obránci: „Schovej svůj meč! Kdo čím zachází, tím také schází.53Cožpak nevíš, že kdybych poprosil svého Otce o ochranu, okamžitě by mi poslal celé nebeské vojsko?54Ale jak by se pak splnil Boží plán spásy?“55Pak se obrátil k ozbrojencům: „Přitáhli jste na mne jako na rebela. Proč jste mě nezatkli už v chrámu, kde jsem vám denně kázal? Já vím proč!56Plníte tak přesně prorocké předpovědi.“ V té chvíli ho všichni jeho učedníci opustili a rozutekli se.
Kaifáš vyslýchá Ježíše
57Zatčeného Ježíše pak odvedli k nejvyššímu knězi Kaifášovi, kde se sešla velerada.58Petr je z povzdálí následoval až k veleknězovu paláci. Vešel na nádvoří a vmísil se mezi služebnictvo, aby věděl, jak to dopadne.59Velekněží i celá rada se snažili pomocí křivého svědectví Ježíše obvinit tak, aby ho mohli odsoudit k smrti.60Ale i když sehnali mnoho falešných svědků, přece se nepodařilo najít vhodnou obžalobu. Nakonec vystoupili dva61a shodně vypovídali: „Tento muž řekl, že má moc zničit chrám a ve třech dnech ho znovu vystavět.“62Nato vstal nejvyšší velekněz a řekl Ježíšovi: „Jak se obhájíš proti této obžalobě?“63Ale Ježíš mlčel. Tu sáhl velekněz k poslednímu prostředku: „Beru tě pod přísahu při živém Bohu: Jsi ten zaslíbený Mesiáš, Boží Syn?“64Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale ujišťuji vás, že brzy budete svědky toho, že mne Bůh vyzdvihne, abych seděl po jeho pravici, odkud se vrátím ve svém majestátu.“65-66Velekněz si na znamení největšího pohoršení roztrhl své roucho a prohlásil: „To je rouhání! Cožpak potřebujeme ještě svědky? Teď jste to slyšeli na vlastní uši! Jaký vynesete rozsudek?“67-68Odpověděli: „Zaslouží si smrt!“ Pak mu někteří plivali do obličeje, bili ho po hlavě a tloukli holí s výsměchem: „Když jsi Mesiáš, hádej, kdo ti teď dal ránu!“
Petr zapírá, že zná Ježíše
69Petr zatím seděl venku na nádvoří. Tu si ho všimla jedna služka: „Ty jsi také byl s tím Ježíšem z Galileje!“70Ale Petr přede všemi popřel: „Ani nevím, o čem mluvíš!“71Pak si to namířil k bráně, kde ho uviděla jiná a upozornila okolostojící: „Tento člověk chodil s Ježíšem z Nazaretu.“72Petr se však zapřísahal a řekl: „Vůbec toho člověka neznám.“73Oni se však kolem něj shlukli a doráželi: „Určitě k němu patříš! Je to znát na tvém nářečí!“74Petr se dušoval a přísahal, že Ježíše opravdu nezná. V tom okamžiku se ozval kohout75a Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: „Dříve než zakokrhá kohout, třikrát mne zapřeš.“ Vyběhl ven a hořce se rozplakal.
1Keď Ježiš skončil svoju reč, povedal učeníkom:2„Viete, že o dva dni bude Veľká noc, keď ma zradia a ukrižujú.“3V tom čase sa zišla židovská rada v paláci veľkňaza Kaifáša.4Radili sa, ako by sa Ježiša nenápadne zmocnili a zabili ho.5Dohodli sa, že by to nemalo byť cez veľkonočné sviatky, lebo by to mohlo vyvolať vzburu.
Ježiš v Betánii
6Ježiš sa pobral do Betánie do domu Šimona, ktorý bol predtým malomocný.7Keď sedeli za stolom, pristúpila k Ježišovi žena s alabastrovou nádobkou drahocenného oleja a ten mu všetok votrela do vlasov.8Učeníkov to pohoršilo:9„Takáto márnotratnosť! To sa mohlo výhodne predať a peniaze rozdať chudobným!“10Ježiš postrehol ich myšlienky a povedal: „Prečo jej to zazlievate?11Chudobných vždy bude medzi vami dosť, ale ja už s vami dlho nebudem.12Táto žena ma potrela olejom, a tak vlastne pripravila moje telo na pohreb.13Na to, čo urobila, sa nezabudne. Po celom svete sa bude o nej hovoriť zakaždým, keď sa bude hlásať radostná zvesť o mojom diele záchrany.“
Judáš zradí
14Tu sa jeden z Ježišových dvanástich učeníkov, Judáš Iškariotský, pobral k veľkňazom a spýtal sa ich:15„Koľko mi zaplatíte, ak vám vydám Ježiša?“ Dali mu tridsať strieborných.16Od tej chvíle hľadal vhodnú príležitosť, aby ho zradil.
Posledná večera
17V prvý deň veľkonočných sviatkov sa učeníci spýtali Ježiša: „Kde máme pripraviť veľkonočnú večeru?“18Poslal ich do mesta k istému človekovi s odkazom: „Nastal môj čas, u teba budem jesť so svojimi učeníkmi veľkonočného baránka.“19Učeníci vykonali, čo im prikázal, a pripravili tam večeru.20Keď sa zotmelo, večeral so svojimi dvanástimi učeníkmi21a povedal: „Jeden z vás ma zradí.22To ich veľmi zarmútilo a spytovali sa jeden po druhom: „To myslíš mňa, Pane?“23Odpovedal: „Je to ten, ktorý si naberal z misy zároveň so mnou.24Ja musím umrieť, ako to predpovedali proroci, ale beda tomu, kto ma zrádza. Lepšie by mu bolo, keby sa nebol narodil.“25Judáš sa ho spýtal: „Som to azda ja?“Odpovedal mu: „Sám si to povedal.“26Keď jedli, vzal Ježiš chlieb, rozlamoval ho a podával učeníkom so slovami: „Vezmite a jedzte, to je moje telo.“27Potom vzal kalich s vínom, poďakoval sa Bohu a podal im ho so slovami: „Pite z neho všetci,28toto je moja krv, ktorá sa vylieva, aby zmyla hriechy mnohých. Je to nová zmluva Boha s človekom.29Vravím vám, že oddnes nebudem piť toto víno až dovtedy, kým nebudeme piť spolu nové víno v kráľovstve môjho Otca.“30Potom zaspievali chválospev a pobrali sa na Olivový vrch.
Ježiš varuje sebavedomého Petra
31Tam im Ježiš povedal: „Tejto noci ma všetci opustíte, lebo Písmo predpovedá: ‚Budú biť pastiera a rozpŕchne sa stádo oviec.‘32Ale po svojom vzkriesení odídem do Galiley a tam sa spolu stretneme.“33Peter horlivo namietal: „Ak by ťa aj všetci opustili, ja určite nie.“34Ježiš mu odpovedal: „Vravím ti, že ešte tejto noci, skôr ako kohút zakikiríka, tri razy ma zaprieš.“35„Radšej s tebou umriem, ako by som ťa mal zaprieť!“ zvolal Peter. A podobne sa vyjadrili aj ostatní učeníci.
Ježišova modlitba
36Potom prišli na miesto zvané Getsemane a Ježiš povedal svojim učeníkom: „Vy si tu sadnite, a ja pôjdem ďalej, aby som sa modlil.“37Vzal so sebou Petra, Jakuba a Jána. Tu na neho doľahol zármutok a tieseň.38Povedal im: „Moja duša je smutná až na smrť. Zostaňte tu a bdejte so mnou.“39Trochu sa od nich vzdialil, hodil sa tvárou na zem a modlil sa: „Môj Otče! Ak je možné, nech ma minie tento kalich. Ale nech sa stane, ako ty chceš, nie ako ja chcem.“40Potom sa obrátil k tým trom a našiel ich spať.41„Peter,“ budil ho, „nemohol si aspoň hodinu bdieť so mnou? Bdejte a modlite sa. Inak vás premôže pokušenie. Váš duch je plný odhodlania, ale telo je slabé.“42Znova sa vzdialil a modlil sa: „Môj Otče, ak to nie je možné, aby ma tento kalich minul a ja ho musím vypiť až do dna, nech sa stane tvoja vôľa.“43Vrátil sa k svojim učeníkom a oni zasa spali; nevládali premôcť spánok.44Nechal ich spať, odišiel po tretí raz a modlil sa rovnakými slovami.45Potom sa obrátil k učeníkom a povedal: „Teraz už spite a odpočívajte! Nastáva chvíľa, keď budem zradený a vydaný do rúk podlých ľudí.46Vstaňte, pôjdeme! Tam sa blíži môj zradca.“
Ježiša zatknú
47Ani nedohovoril, a už prichádzal Judáš, jeden z dvanástich. Tiahol s ním obrovský zástup ozbrojený mečmi a palicami, ktorý vyslali židovskí vodcovia.48Judáš si s nimi dohodol znamenie: nech zatknú toho, koho bozká.49A hneď pristúpil k Ježišovi a povedal: „Pozdravujem ťa, Majstre!“ a pobozkal ho.50Ježiš mu povedal: „Priateľ môj, vykonaj, čo si si zaumienil.“ A vtom sa na neho vrhli.51Jeden z tých, čo boli s Ježišom, vytiahol meč, napadol veľkňazovho sluhu a zaťal mu do ucha.52„Schovaj meč do pošvy!“ prikázal mu Ježiš. “Kto mečom bojuje, mečom zahynie.53Myslíš, že by som teraz nemohol poprosiť svojho Otca, aby mi poslal celú armádu anjelov?54Ale ako by som potom splnil Boží plán spásy?“55Potom sa obrátil na ozbrojencov: „Som azda nebezpečný zločinec, že ste ma prišli zajať s mečmi a palicami? Prečo ste ma nezatkli už v chráme, kde som vám deň čo deň kázal?“56Ale to sa stalo preto, aby sa splnili predpovede prorokov. V tej chvíli ho všetci jeho učeníci opustili a rozutekali sa.
Vypočúvanie
57Zatknutého Ježiša potom odviedli k veľkňazovi Kaifášovi, kde sa zišli všetci židovskí vodcovia a starší.58Peter ho zďaleka nasledoval až po veľkňazov palác. Vošiel na nádvorie a zamiešal sa medzi služobníctvo, aby sa dozvedel, čo sa s ním stane.59Veľkňazi a celá rada sa usilovali obviniť Ježiša na základe falošného svedectva a odsúdiť ho na smrť.60Ale nenašli ho, hoci zohnali mnohých falošných svedkov. Napokon vystúpili dvaja a zhodne svedčili:61„Tento muž povedal. že má moc zboriť chrám a za tri dni ho znovu postaviť.“62Nato vstal veľkňaz a spýtal sa Ježiša: „Ako sa obhájiš proti tejto obžalobe?“63Ale Ježiš mlčal. Tu mu veľkňaz povedal: „Vyzývam ťa pri živom Bohu, aby si nám povedal, či si Mesiáš, Syn Boží.“64Ježiš odpovedal: „Ty sám si to povedal. Ale hovorím vám, že čoskoro budete svedkami toho, že Boh ma posadí po svojej pravici, odkiaľ sa vrátim vo svojom majestáte.“65Tu si veľkňaz na znamenie najväčšieho rozhorčenia roztrhol plášť a vyhlásil: „To je rúhanie. Potrebujeme ešte svedkov? Počuli ste to na vlastné uši!66Aký rozsudok vynesiete?“Odpovedali: „Zaslúži si smrť!“67Vzápätí mu niektorí pľuli do tváre, bili ho po hlave, udierali palicami68a posmievali sa mu: „Ak si Mesiáš, uhádni, kto ťa udrel!“
Peter zaprie Ježiša
69Peter zatiaľ sedel vonku na nádvorí. Tu k nemu pristúpila jedna slúžka: „Aj ty si bol s tým Galilejským Ježišom!“70Ale Peter to pred všetkými zaprel: „Neviem, o čom hovoríš!“71Potom sa pobral k bráne, ale zazrela ho iná žena a upozornila okolostojacich: „Tento človek chodieval s tým Ježišom z Nazareta.“72No Peter sa zaprisahal, že toho človeka nepozná.73O chvíľu pristúpili k nemu tí, čo tam stáli, a povedali mu: „Určite k nemu patríš, veď aj tvoje nárečie ťa prezrádza!“74Peter sa zariekal a zaprisahával, že Ježiša naozaj nepozná. Vtom zakikiríkal kohút75a Peter si spomenul na Ježišove slová: „Prv ako zakikiríka kohút, tri razy ma zaprieš.“ Vybehol von a žalostne sa rozplakal.