Matouš 26

Slovo na cestu

od Biblica
1 Když Ježíš dokončil tento výklad, řekl svým učedníkům:2 „Jak víte, za dva dny budou Velikonoce a já budu zrazen a ukřižován.“3 V tu dobu se sešla židovská velerada v paláci nejvyššího kněze Kaifáše.4 Radili se, jak by se Ježíše nenápadně zmocnili a zprovodili ho ze světa.5 Dohodli se, že by to nemělo být o velikonočních svátcích, aby to nevzbudilo rozruch mezi shromážděnými poutníky.6 Mezitím byl Ježíš pozván v Betanii do domu Šimona, zvaného Malomocný.7 Byli již u stolu, když k Ježíšovi přistoupila žena. Měla alabastrovou nádobku s drahocenným vonným olejem, a ten mu všechen vetřela do vlasů.8 Učedníci tím byli pohoršeni: „Takové plýtvání!9 To se dalo výhodně prodat a peníze mohli dostat chudí!“10 Ježíš to slyšel a řekl: „Proč jí to máte za zlé? Prokázala mi dobrou službu.11 Chudých bude mezi vámi vždy dost, ale já s vámi už dlouho nebudu.12 Tato žena mne pomazala olejem, a tak vlastně připravila mé tělo k pohřbu.13 To, co učinila, neupadne v zapomenutí, ale spolu se zvěstí o mém díle záchrany to bude připomínáno.“14 Jeden z dvanácti Ježíšových učedníků, Jidáš Iškariotský, odešel k velekněžím15 a řekl jim: „Kolik mi zaplatíte, když zradím Ježíše, abyste ho nenápadně dostali do rukou?“ A oni mu dali třicet stříbrňáků.16 Od té chvíle hledal Jidáš vhodnou příležitost, aby provedl svůj záměr.17 První den Velikonoc se učedníci zeptali Ježíše: „Kde máme připravit velikonoční večeři?“18 Poslal je do města a k jednomu člověku se vzkazem: „Nastal můj čas, budu u tebe se svými učedníky jíst velikonočního beránka.“19 Učedníci se podle toho zařídili a připravili tam večeři.20-21 Když po setmění Ježíš večeřel s dvanácti učedníky, řekl: „Jeden z vás mne zradí.“22 To je velice zarmoutilo a jeden přes druhého se ptali: „To myslíš mne, Pane?“23 On odpověděl: „Je to ten, kdo si bral z mísy současně se mnou.24 Já musím jít cestou, která je mi určena, ale to nijak neospravedlňuje toho, kdo mne zrazuje. Lépe by mu bylo, kdyby se vůbec nenarodil.“25 Jidáš se ho zeptal: „Mistře, jsem to já?“ On odpověděl: „Ano.“26 Když jedli, vzal Ježíš chléb, poděkoval Bohu, rozlamoval ho a podával učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte, to je mé tělo.“27 Potom vzal kalich s vínem, vzdal díky Bohu a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni,28 to je má krev, prolitá, aby smyla hříchy mnohých. To je nová smlouva Boha s člověkem.29 Já s vámi piji tento nápoj naposled. Příště budeme pít spolu nové víno až v království mého Otce.“30 Potom zazpívali píseň a šli na Olivovou horu.31 Tam Ježíš řekl: „Ještě této noci se stane něco, co vám vezme odvahu. Vždyť Písmo předpovídá: ‚Budu bít pastýře a jeho stádo se rozprchne.‘ –32 Ale až povstanu k životu, sejdeme se spolu v Galileji.“33 Petr rozhorleně protestoval: „Kdyby tě všichni opustili, já tedy ne!“34 Ale Ježíš mu odpověděl: „Říkám ti, že ještě této noci, dřív než zakokrhá kohout, mne třikrát zapřeš.“35 Petr zvolal: „To raději s tebou umřu, než bych tě zapřel!“ A stejně mluvili i ostatní.36 Potom přišli na místo zvané Getsemane a Ježíš řekl svým učedníkům: „Vy se tady posaďte a já se jdu modlit.“37 Vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Padl na něho smutek a tíseň.38 Řekl jim: „Sevřela mne smrtelná úzkost. Zůstaňte tu a buďte se mnou vzhůru.“39 Poodešel, padl tváří k zemi a modlil se: „Můj Otče! Jestli je to možné, zbav mne toho hrozného údělu! Ale nechci prosazovat svoji vůli. Chci, aby se stalo, co chceš ty.“40 Pak se vrátil k těm třem a oni spali.41 „Petře,“ budil ho, „to jste nemohli ani hodinu být se mnou vzhůru? Bděte a modlete se, abyste obstáli ve zkoušce. Máte dobrou vůli, ale slabé tělo.“42 Opět se vzdálil a modlil se: „Můj Otče! Není-li jiné východisko, ať se stane tvá vůle.“43 Vrátil se zase ke svým učedníkům a oni opět spali. Byli velice unaveni.44 Nechal je spát, odešel potřetí a modlil se podobnými slovy.45 Pak se vrátil k učedníkům a řekl: „Teď už nepotřebuji, abyste se mnou bděli. Nastává chvíle, kdy budu zrazen a vydán do rukou podlých lidí.46 Vstaňte, půjdeme! Tam se blíží můj zrádce.“47 Ještě ani nedomluvil a už přicházel Jidáš. S ním táhl oddíl ozbrojený meči a holemi, poslaný veleradou.48 Měli s Jidášem domluvené znamení: Chopí se toho, koho Jidáš políbí.49 A tak přistoupil Jidáš k Ježíšovi: „Buď zdráv, Mistře!“ řekl a políbil ho.50 Ježíš mu řekl: „Příteli, co to děláš?“ Tu se však Ježíše chopili a zajali ho.51 Jeden z těch, kteří byli s Ježíšem, vytasil meč, ťal po veleknězovu služebníkovi a usekl mu ucho.52 Ježíš řekl svému obránci: „Schovej svůj meč! Kdo čím zachází, tím také schází.53 Cožpak nevíš, že kdybych poprosil svého Otce o ochranu, okamžitě by mi poslal celé nebeské vojsko?54 Ale jak by se pak splnil Boží plán spásy?“55 Pak se obrátil k ozbrojencům: „Přitáhli jste na mne jako na rebela. Proč jste mě nezatkli už v chrámu, kde jsem vám denně kázal? Já vím proč!56 Plníte tak přesně prorocké předpovědi.“ V té chvíli ho všichni jeho učedníci opustili a rozutekli se.57 Zatčeného Ježíše pak odvedli k nejvyššímu knězi Kaifášovi, kde se sešla velerada.58 Petr je z povzdálí následoval až k veleknězovu paláci. Vešel na nádvoří a vmísil se mezi služebnictvo, aby věděl, jak to dopadne.59 Velekněží i celá rada se snažili pomocí křivého svědectví Ježíše obvinit tak, aby ho mohli odsoudit k smrti.60 Ale i když sehnali mnoho falešných svědků, přece se nepodařilo najít vhodnou obžalobu. Nakonec vystoupili dva61 a shodně vypovídali: „Tento muž řekl, že má moc zničit chrám a ve třech dnech ho znovu vystavět.“62 Nato vstal nejvyšší velekněz a řekl Ježíšovi: „Jak se obhájíš proti této obžalobě?“63 Ale Ježíš mlčel. Tu sáhl velekněz k poslednímu prostředku: „Beru tě pod přísahu při živém Bohu: Jsi ten zaslíbený Mesiáš, Boží Syn?“64 Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale ujišťuji vás, že brzy budete svědky toho, že mne Bůh vyzdvihne, abych seděl po jeho pravici, odkud se vrátím ve svém majestátu.“65-66 Velekněz si na znamení největšího pohoršení roztrhl své roucho a prohlásil: „To je rouhání! Cožpak potřebujeme ještě svědky? Teď jste to slyšeli na vlastní uši! Jaký vynesete rozsudek?“67-68 Odpověděli: „Zaslouží si smrt!“ Pak mu někteří plivali do obličeje, bili ho po hlavě a tloukli holí s výsměchem: „Když jsi Mesiáš, hádej, kdo ti teď dal ránu!“69 Petr zatím seděl venku na nádvoří. Tu si ho všimla jedna služka: „Ty jsi také byl s tím Ježíšem z Galileje!“70 Ale Petr přede všemi popřel: „Ani nevím, o čem mluvíš!“71 Pak si to namířil k bráně, kde ho uviděla jiná a upozornila okolostojící: „Tento člověk chodil s Ježíšem z Nazaretu.“72 Petr se však zapřísahal a řekl: „Vůbec toho člověka neznám.“73 Oni se však kolem něj shlukli a doráželi: „Určitě k němu patříš! Je to znát na tvém nářečí!“74 Petr se dušoval a přísahal, že Ježíše opravdu nezná. V tom okamžiku se ozval kohout75 a Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: „Dříve než zakokrhá kohout, třikrát mne zapřeš.“ Vyběhl ven a hořce se rozplakal.

Matouš 26

Nádej pre kazdého

od Biblica
1 Keď Ježiš skončil svoju reč, povedal učeníkom:2 „Viete, že o dva dni bude Veľká noc, keď ma zradia a ukrižujú.“3 V tom čase sa zišla židovská rada v paláci veľkňaza Kaifáša.4 Radili sa, ako by sa Ježiša nenápadne zmocnili a zabili ho.5 Dohodli sa, že by to nemalo byť cez veľkonočné sviatky, lebo by to mohlo vyvolať vzburu.6 Ježiš sa pobral do Betánie do domu Šimona, ktorý bol predtým malomocný.7 Keď sedeli za stolom, pristúpila k Ježišovi žena s alabastrovou nádobkou drahocenného oleja a ten mu všetok votrela do vlasov.8 Učeníkov to pohoršilo:9 „Takáto márnotratnosť! To sa mohlo výhodne predať a peniaze rozdať chudobným!“10 Ježiš postrehol ich myšlienky a povedal: „Prečo jej to zazlievate?11 Chudobných vždy bude medzi vami dosť, ale ja už s vami dlho nebudem.12 Táto žena ma potrela olejom, a tak vlastne pripravila moje telo na pohreb.13 Na to, čo urobila, sa nezabudne. Po celom svete sa bude o nej hovoriť zakaždým, keď sa bude hlásať radostná zvesť o mojom diele záchrany.“14 Tu sa jeden z Ježišových dvanástich učeníkov, Judáš Iškariotský, pobral k veľkňazom a spýtal sa ich:15 „Koľko mi zaplatíte, ak vám vydám Ježiša?“ Dali mu tridsať strieborných.16 Od tej chvíle hľadal vhodnú príležitosť, aby ho zradil.17 V prvý deň veľkonočných sviatkov sa učeníci spýtali Ježiša: „Kde máme pripraviť veľkonočnú večeru?“18 Poslal ich do mesta k istému človekovi s odkazom: „Nastal môj čas, u teba budem jesť so svojimi učeníkmi veľkonočného baránka.“19 Učeníci vykonali, čo im prikázal, a pripravili tam večeru.20 Keď sa zotmelo, večeral so svojimi dvanástimi učeníkmi21 a povedal: „Jeden z vás ma zradí.22 To ich veľmi zarmútilo a spytovali sa jeden po druhom: „To myslíš mňa, Pane?“23 Odpovedal: „Je to ten, ktorý si naberal z misy zároveň so mnou.24 Ja musím umrieť, ako to predpovedali proroci, ale beda tomu, kto ma zrádza. Lepšie by mu bolo, keby sa nebol narodil.“25 Judáš sa ho spýtal: „Som to azda ja?“Odpovedal mu: „Sám si to povedal.“26 Keď jedli, vzal Ježiš chlieb, rozlamoval ho a podával učeníkom so slovami: „Vezmite a jedzte, to je moje telo.“27 Potom vzal kalich s vínom, poďakoval sa Bohu a podal im ho so slovami: „Pite z neho všetci,28 toto je moja krv, ktorá sa vylieva, aby zmyla hriechy mnohých. Je to nová zmluva Boha s človekom.29 Vravím vám, že oddnes nebudem piť toto víno až dovtedy, kým nebudeme piť spolu nové víno v kráľovstve môjho Otca.“30 Potom zaspievali chválospev a pobrali sa na Olivový vrch.31 Tam im Ježiš povedal: „Tejto noci ma všetci opustíte, lebo Písmo predpovedá: ‚Budú biť pastiera a rozpŕchne sa stádo oviec.‘32 Ale po svojom vzkriesení odídem do Galiley a tam sa spolu stretneme.“33 Peter horlivo namietal: „Ak by ťa aj všetci opustili, ja určite nie.“34 Ježiš mu odpovedal: „Vravím ti, že ešte tejto noci, skôr ako kohút zakikiríka, tri razy ma zaprieš.“35 „Radšej s tebou umriem, ako by som ťa mal zaprieť!“ zvolal Peter. A podobne sa vyjadrili aj ostatní učeníci.36 Potom prišli na miesto zvané Getsemane a Ježiš povedal svojim učeníkom: „Vy si tu sadnite, a ja pôjdem ďalej, aby som sa modlil.“37 Vzal so sebou Petra, Jakuba a Jána. Tu na neho doľahol zármutok a tieseň.38 Povedal im: „Moja duša je smutná až na smrť. Zostaňte tu a bdejte so mnou.“39 Trochu sa od nich vzdialil, hodil sa tvárou na zem a modlil sa: „Môj Otče! Ak je možné, nech ma minie tento kalich. Ale nech sa stane, ako ty chceš, nie ako ja chcem.“40 Potom sa obrátil k tým trom a našiel ich spať.41 „Peter,“ budil ho, „nemohol si aspoň hodinu bdieť so mnou? Bdejte a modlite sa. Inak vás premôže pokušenie. Váš duch je plný odhodlania, ale telo je slabé.“42 Znova sa vzdialil a modlil sa: „Môj Otče, ak to nie je možné, aby ma tento kalich minul a ja ho musím vypiť až do dna, nech sa stane tvoja vôľa.“43 Vrátil sa k svojim učeníkom a oni zasa spali; nevládali premôcť spánok.44 Nechal ich spať, odišiel po tretí raz a modlil sa rovnakými slovami.45 Potom sa obrátil k učeníkom a povedal: „Teraz už spite a odpočívajte! Nastáva chvíľa, keď budem zradený a vydaný do rúk podlých ľudí.46 Vstaňte, pôjdeme! Tam sa blíži môj zradca.“47 Ani nedohovoril, a už prichádzal Judáš, jeden z dvanástich. Tiahol s ním obrovský zástup ozbrojený mečmi a palicami, ktorý vyslali židovskí vodcovia.48 Judáš si s nimi dohodol znamenie: nech zatknú toho, koho bozká.49 A hneď pristúpil k Ježišovi a povedal: „Pozdravujem ťa, Majstre!“ a pobozkal ho.50 Ježiš mu povedal: „Priateľ môj, vykonaj, čo si si zaumienil.“ A vtom sa na neho vrhli.51 Jeden z tých, čo boli s Ježišom, vytiahol meč, napadol veľkňazovho sluhu a zaťal mu do ucha.52 „Schovaj meč do pošvy!“ prikázal mu Ježiš. “Kto mečom bojuje, mečom zahynie.53 Myslíš, že by som teraz nemohol poprosiť svojho Otca, aby mi poslal celú armádu anjelov?54 Ale ako by som potom splnil Boží plán spásy?“55 Potom sa obrátil na ozbrojencov: „Som azda nebezpečný zločinec, že ste ma prišli zajať s mečmi a palicami? Prečo ste ma nezatkli už v chráme, kde som vám deň čo deň kázal?“56 Ale to sa stalo preto, aby sa splnili predpovede prorokov. V tej chvíli ho všetci jeho učeníci opustili a rozutekali sa.57 Zatknutého Ježiša potom odviedli k veľkňazovi Kaifášovi, kde sa zišli všetci židovskí vodcovia a starší.58 Peter ho zďaleka nasledoval až po veľkňazov palác. Vošiel na nádvorie a zamiešal sa medzi služobníctvo, aby sa dozvedel, čo sa s ním stane.59 Veľkňazi a celá rada sa usilovali obviniť Ježiša na základe falošného svedectva a odsúdiť ho na smrť.60 Ale nenašli ho, hoci zohnali mnohých falošných svedkov. Napokon vystúpili dvaja a zhodne svedčili:61 „Tento muž povedal. že má moc zboriť chrám a za tri dni ho znovu postaviť.“62 Nato vstal veľkňaz a spýtal sa Ježiša: „Ako sa obhájiš proti tejto obžalobe?“63 Ale Ježiš mlčal. Tu mu veľkňaz povedal: „Vyzývam ťa pri živom Bohu, aby si nám povedal, či si Mesiáš, Syn Boží.“64 Ježiš odpovedal: „Ty sám si to povedal. Ale hovorím vám, že čoskoro budete svedkami toho, že Boh ma posadí po svojej pravici, odkiaľ sa vrátim vo svojom majestáte.“65 Tu si veľkňaz na znamenie najväčšieho rozhorčenia roztrhol plášť a vyhlásil: „To je rúhanie. Potrebujeme ešte svedkov? Počuli ste to na vlastné uši!66 Aký rozsudok vynesiete?“Odpovedali: „Zaslúži si smrť!“67 Vzápätí mu niektorí pľuli do tváre, bili ho po hlave, udierali palicami68 a posmievali sa mu: „Ak si Mesiáš, uhádni, kto ťa udrel!“69 Peter zatiaľ sedel vonku na nádvorí. Tu k nemu pristúpila jedna slúžka: „Aj ty si bol s tým Galilejským Ježišom!“70 Ale Peter to pred všetkými zaprel: „Neviem, o čom hovoríš!“71 Potom sa pobral k bráne, ale zazrela ho iná žena a upozornila okolostojacich: „Tento človek chodieval s tým Ježišom z Nazareta.“72 No Peter sa zaprisahal, že toho človeka nepozná.73 O chvíľu pristúpili k nemu tí, čo tam stáli, a povedali mu: „Určite k nemu patríš, veď aj tvoje nárečie ťa prezrádza!“74 Peter sa zariekal a zaprisahával, že Ježiša naozaj nepozná. Vtom zakikiríkal kohút75 a Peter si spomenul na Ježišove slová: „Prv ako zakikiríka kohút, tri razy ma zaprieš.“ Vybehol von a žalostne sa rozplakal.