1Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti.2Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
Jidášova sebevražda
3Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady:4„Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“ Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“5Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se.6Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“7Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě.8A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“.9Tím se splnilo staré proroctví: „Vzali třicet stříbrňáků – náhradu za život otroka, na kterou ho Izrael ocenil,10a dali je podle Božího rozkazu za hrnčířovo pole.“
Ježíš je souzen Pilátem
11Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Když tomu tak říkáš, budiž,“ odpověděl mu Ježíš.12K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil.
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
13„Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ ptal se Pilát.14Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.15Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu.16Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš.17Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“18Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu.19V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“20Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt.21Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“22„A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“ zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“23Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“ Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“24Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“25Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“26Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.
Římští vojáci se vysmívají Ježíšovi
27Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu.28Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť.29Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“30Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě.31Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.
Ježíš je ukřižován
32Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény.33Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka.34Tam mu nabídli zkyslé víno s hořkou přísadou. Když ochutnal, odmítl.35Ukřižovali ho a pak mezi sebou losovali o jeho šaty. Tím se splnilo jedno z proroctví: „Rozebrali si můj oděv, o mé šaty losovali.“36Pak se posadili a drželi stráž.37Nad hlavou mu připevnili nápis s označením viny: „Ježíš, král Židů.“38Současně s ním byli po obou stranách ukřižováni dva zločinci.39Kolemjdoucí se Ježíšovi pošklebovali40a vysmívali: „Tak chrám jsi chtěl zbořit a za tři dny znovu postavit. Teď ukaž svou moc a zachraň sám sebe. Když jsi Boží Syn, sestup z kříže!“41-42K nim se přidali i členové velerady: „Podívejte se na zachránce! Sám se zachránit neumí. Židovský král – visí na kříži! Sestup dolů a uvěříme ti.43Dovolával se Boha, říkal, že je Boží Syn. Ať ho tedy Bůh vysvobodí!“44Podobná slova se ozvala i z vedlejších křížů.
Ježíš umírá na kříži
45V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin.46Pak Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lema sabachtani?“ což znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“47Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše.48Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům.49Ostatní ho okřikovali: „Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!“50Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel.51V tom okamžiku se v chrámu roztrhla opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly52-53a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.54Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: „On to byl opravdu Boží Syn!“55Z povzdálí přihlíželo také mnoho žen, které přišly s Ježíšem až z Galileje a staraly se o něj a jeho učedníky.56Mezi nimi byla i Marie Magdaléna, Marie – matka Jakuba a Josefa, a matka Jakuba a Jana Zebedeových.
Ježíš je pohřben
57Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků.58Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl.59Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna60a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel.61Dvě Marie – jedna z nich Marie Magdaléna – přihlížely pohřbu.
Ke hrobu je postavena stráž
62Druhý den v sobotu šli velekněží a farizejové k Pilátovi63a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník svého času řekl: ‚Třetího dne opět vstanu k životu.‘64Dej tedy aspoň tři dny hlídat hrob, nebo přijdou jeho učedníci, ukradnou ho a pak budou lidem namlouvat, že vstal z mrtvých. A to by k tomu bludu ještě chybělo!“65„Dobře,“ řekl Pilát, „postavte tam stráž, jak myslíte.“66Oni šli, postavili tam stráž a dokonce zapečetili vstupní kámen.
1Ráno sa veľkňaz opäť zišiel so židovskými vodcami a radili sa, ako by donútili Rimanov, aby potvrdili rozsudok smrti.2Potom poslali spútaného Ježiša k rímskemu miestodržiteľovi Pilátovi.3Keď Judáš videl, že Ježiša odsúdili na smrť, trýznilo ho svedomie za to, že ho zradil. Vzal tridsať strieborných, ktoré dostal za zradu, a chcel ich vrátiť veľkňazom a židovským vodcom.4„Zhrešil som, zradil som nevinného človeka!“„Čo nás po tom. To je tvoja vec!“ odsekli mu ľahostajne.5Odhodil peniaze na zem v chráme, vybehol von a obesil sa.6Veľkňazi pozbierali peniaze a povedali si: „Čo s nimi? Do chrámovej pokladnice to nemôžeme dať. Lipne na nich krv!“7Dohodli sa teda, že za ne kúpia pozemok, kde hrnčiari voľakedy kopali hlinu, a že tam budú pochovávať cudzincov, ktorí zomrú v Jeruzaleme.8A tak sa to pole dodnes volá „Krvavé pole“.9Tak sa splnilo Jeremiášovo proroctvo: „Vzali tridsať strieborných, cenu človeka, na akú ho ocenili synovia Izraela,10a dali ich za hrnčiarovo pole, ako im Boh prikázal.“
Rozsudok smrti
11Ježiša predviedli pred rímskeho miestodržiteľa Piláta. Spýtal sa ho: „Tak ty si židovský kráľ?“„Ty sám to hovoríš,“ odpovedal Ježiš.12Ale na ostatné žaloby veľkňazov a židovských vodcov Ježiš vôbec neodpovedal.13Nepočuješ, z čoho ťa obviňujú?“ vyzval ho Pilát.14Ale na jeho nesmierne prekvapenie Ježiš mlčal a neobhajoval sa.15Bolo zvykom, že cez veľkonočné sviatky vladár prepustil jedného väzňa podľa želania ľudu.16V tom čase bol vo väzení povestný zločinec Barabáš.17Keď sa ľudia toho rána zhromaždili pred Pilátovým domom, spýtal sa ich: „Koho vám mám prepustiť, Barabáša alebo Ježiša, vášho Mesiáša?“18Vedel, že Ježiša zo závisti udali veľkňazi.19Keď Pilát sedel v sudcovskom kresle, dostal odkaz od svojej ženy: „Ruky preč od toho spravodlivého človeka. Kvôli nemu ma v noci prenasledovali strašné sny.“20Židovskí veľkňazi a predstavitelia ľudu medzitým presviedčali zástupy, aby žiadali slobodu pre Barabáša a smrť pre Ježiša.21Keď sa Pilát znova spýtal, koho z tých dvoch má prepustiť, ozval sa krik: „Barabáša!“22„A čo mám urobiť s Ježišom, vaším Mesiášom?“„Ukrižuj ho!“ kričal dav.23„A čoho sa vlastne dopustil?“ namietal Pilát.„Ukrižuj ho, ukrižuj!“ ešte naliehavejšie sa domáhal dav.24Keď Pilát videl, že jeho úsilie zachrániť Ježiša je márne a dav je čoraz zúrivejší, dal si doniesť nádobu s vodou, pred očami všetkých si umyl ruky a povedal: „Som čistý od krvi tohto človeka. Je nevinný, zodpovednosť leží na vás!“25„Nech trest za jeho vyliatu krv padne na nás a na naše deti!“ kričal rozvášnený dav.26A tak im prepustil Barabáša, Ježiša nariadil zbičovať a dal súhlas, aby ho ukrižovali.27Rímski vojaci odviedli Ježiša do vládnej budovy a zhromaždili okolo neho celú čatu.28Vyzliekli ho, cez plecia mu prehodili šarlátový plášť,29uplietli mu z tŕnia korunu, narazili mu ju na hlavu a do pravej ruky mu dali palicu. Potom si pred ním kľakali a posmievali sa mu: „Nech žije židovský kráľ!“30Pľuvali naňho a bili ho po hlave palicou.31Keď sa mu do vôle naposmievali, strhli z neho plášť, zasa mu obliekli jeho rúcho a viedli ho na popravisko.
Ukrižovanie
32Cestou stretli človeka z Kyrény v Afrike, ktorý sa volal Šimon, a prinútili ho, aby niesol Ježišov kríž.33Došli na miesto zvané Golgota, čiže Lebka.34Tam mu dali piť skysnuté víno zmiešané so žlčou, aby ho omámilo. Ale keď ochutnal, odmietol.35Potom ho pribili na kríž a losovaním si rozdelili jeho rúcho. Tak sa naplnilo jedno z proroctiev: „Rozdelili si moje rúcho a o môj odev losovali.“36Posadali si okolo neho a strážili ho.37Nad hlavu mu pripevnili nápis s jeho previnením: „Ježiš, kráľ Židov.“38Toho rána ukrižovali spolu s ním dvoch zločincov, jedného po jeho pravej, druhého po ľavej strane.39Ľudia, čo šli okolo, sa mu posmievali:40„Tak to si ty chcel zboriť chrám a za tri dni ho postaviť? Teraz ukáž svoju moc a zachráň sám seba. Ak si Boží Syn, zostúp z kríža!“41Aj veľkňazi a židovskí vodcovia sa k nim pridali:42„Iných zachraňoval, a sám seba nemôže zachrániť. Židovský kráľ – a visí na kríži! Zostúp dolu a uveríme ti.43Dúfal v Boha, vravel, že je Boží Syn. Tak nech ho teraz vyslobodí Boh.“44A zločinci, čo s ním boli ukrižovaní, ho podobne potupovali.
Ježišova smrť
45Napoludnie sa zrazu nad celým krajom rozprestrela tma a trvala tri hodiny.46A vtedy zvolal silným hlasom: „Eli, Eli, lama sabachtani?“, čo znamená: „Bože môj, Bože môj, prečo si ma opustil?“47Niektorí z tých, čo tam stáli, sa domnievali, že volá proroka Eliáša.48Jeden z nich bežal po špongiu, namočil ju do octu, nabodol na tyč a dával mu piť.49Ostatní ho okrikovali: „Len ho nechaj, nech vidíme, či ho Eliáš príde zachrániť.“50Potom Ježiš opäť skríkol mocným hlasom a skonal.51V tej chvíli sa v chráme roztrhol záves odhora až nadol, zem sa chvela, skaly pukali52a hroby sa otvárali.53Keď potom Ježiš vstal z mŕtvych, mnohí v Jeruzaleme dosvedčovali, že videli vzkriesených z tých hrobov.54Keď stotník a tí, čo s ním strážili Ježiša, videli zemetrasenie a všetko, čo sa dialo, premkla ich hrôza a vraveli: „To bol naozaj Boží Syn!“55Z diaľky sa prizeralo aj mnoho žien, ktoré prišli za Ježišom až z Galiley a starali sa oňho i o jeho učeníkov.56Medzi nimi bola aj Mária Magdaléna, Mária, Jakubova a Jozefova matka, a matka Jakuba a Jána Zebedejovcov.
Ježišov pohreb
57Keď nastal večer, prišiel bohatý človek z Arimatey, volal sa Jozef, a tiež patril k Ježišovým nasledovníkom.58Dal sa ohlásiť u Piláta a poprosil ho, aby mu vydal Ježišovo telo. Pilát mu vyhovel.59Jozef zavinul Ježišovo telo do čistého plátna60a uložil ho do hrobu, ktorý si dal vytesať v skale. Vchod do hrobu dal po pohrebe privaliť balvanom. Potom odišiel.61Dve Márie – jedna z nich bola Mária Magdaléna – sa prizerali pohrebu.62Na druhý deň – v sobotu, po prípravnom dni sviatkov – veľkňazi a farizeji sa zhromaždili u Piláta63a povedali: „Pane, spomenuli sme si, že ten zvodca svojho času povedal: ‚Po troch dňoch opäť vstanem k životu.‘64Daj teda aspoň tri dni strážiť hrob, lebo prídu jeho učeníci, ukradnú ho a potom budú ľudí presviedčať, že vstal z mŕtvych. A to by bol ešte väčší podvod ako prvý!“65„Dobre,“ povedal Pilát, „máte vlastnú stráž, tak si ho strážte.“66A tak aj urobili, postavili k hrobu stráž, dokonca zapečatili balvan, ktorým bol hrob privalený.