Jan 7 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

Ježíš je nepochopen svými bratry

1 Pak Ježíš chodil po Galileji, v Judsku mu ukládali o život. 2 Když se blížily židovské svátky díkůvzdání, 3 Ježíšovi bratři naléhali: „Jdi do Judska, ať lidé vidí tvoje činy! 4 Neskrývej se v ústraní, ale snaž se prosadit na veřejnosti.“ 5 Oni ho totiž nechápali. 6 Ježíš jim řekl: „Půjdu, až přijde můj čas. Vy můžete jít kdykoliv, 7 protože vás lidé nebudou nenávidět tak jako mne. Neradi slyší, když je obviňuji z jejich zlých činů. 8 Jděte klidně sami a já přijdu, až bude vhodná chvíle.“

Ježíš káže veřejně v chrámu

9-10 Ježíš zůstal v Galileji, ale brzy po odchodu svých bratrů se tajně vydal na cestu. Chtěl totiž dojít do Jeruzaléma nepoznán. 11-12 O svátcích ho tam lidé hledali a všude se o něm hovořilo. Někteří ho chválili, jiní zase říkali, že plete lidem hlavu. 13 Ale to se jen šeptalo, protože mluvit o něm na veřejnosti bylo nebezpečné. 14 Uprostřed oslav se Ježíš objevil v chrámu a začal kázat. 15 Překvapení Židé se divili: „Jak to, že se tak vyzná v Písmu, když na to nemá školy?“ 16 Ježíš jim odpověděl: „Nepředkládám vám své vlastní názory. Tlumočím jen to, co vám chce sdělit Bůh. 17 Jste-li ochotni plnit Boží vůli, jistě poznáte, že to nejsou má vlastní slova. 18 Kdo přináší světu jen vlastní myšlenky, ten touží po slávě a lidské chvále. Ale ten je upřímný a pravdomluvný, kdo svou řečí oslavuje Boha. 19 Mojžíš vám dal zákon, ale nikdo z vás ho neplní. Jakým právem mne osočujete? Proč mi ukládáte o život?“ 20 „Ty ses snad pomátl na rozumu! Copak tě chce někdo zabít?“ ozvalo se z davu. 21 Ježíš jim řekl: „Uzdravil jsem v sobotu nemocného člověka, a vyvedlo vás to z míry. 22-23 Přitom vy sami nepovažujete za porušení, když připadne na sobotu povinnost udělat obřízku, a klidně ji vykonáte. Proč vás tedy tak rozčiluje, že jsem v sobotu vrátil člověku zdraví? 24 Neulpívejte na povrchu, ale pronikejte k jádru věci.“ 25 Někteří z jeruzalémských občanů povstali: „Je to opravdu ten, kterého chtějí zabít? 26-27 Veřejně káže v chrámu, a oni ho nechají. Že by ho přece uznali za Mesiáše? To se nám nezdá. O Mesiáši prý nikdo nebude vědět, odkud přišel, ale Ježíšův původ známe.“ 28 „Znáte mne a víte, odkud pocházím,“ zvolal Ježíš. „Ale neznáte toho, který mne poslal. 29 Já ho znám dobře a vím, že si zaslouží naši důvěru. On za mnou stojí, neprosazuji svou vlastní věc.“ 30 Chtěli ho zatknout, ale nikdo se k tomu neodhodlal, protože ještě nepřišla chvíle, kdy se to mělo stát. Mnozí z posluchačů v Ježíše uvěřili. 31 Řekli si: „Mesiáš by určitě nedělal více zázraků než on!“

Náboženští vůdcové usilují o zatčení Ježíše

32 Když se to doneslo farizejům a velekněžím, poslali chrámovou stráž, aby ho zatkla. 33 Ježíš pokračoval: „Zůstanu s vámi ještě nějaký čas a pak se vrátím k tomu, který mne poslal. 34 Až odejdu, budete mne marně hledat, ale za mnou se nedostanete.“ 35-36 Židé se překvapeně ptali: „Kam chce odejít, že se za ním nedostaneme? Chce snad jít mezi pohany a učit je?“ 37-38 Poslední den svátků, když kněží v průvodu nesli vodu do chrámu, stál tam Ježíš a volal: „Kdo má žízeň, pojď se ke mně napít. Písmo říká, že nitro každého, kdo ve mne uvěří, vydá životodárný pramen.“ 39 Mluvil o Božím Duchu, který měl být seslán až po dovršení Ježíšova díla na zemi. Měl ho dostat každý, kdo v Ježíše uvěří. 40 Ze zástupu se ozvaly dohady: „To je asi Mesiáš.“ 41 Někteří však namítali: „Ne, to může být nanejvýš jeho předchůdce. Pochází přece z Galileje! 42 A Písmo říká, že Mesiáš se narodí v Betlémě a že bude potomkem krále Davida.“ 43 Nakonec se pohádali. 44-45 Chrámová stráž se neodvážila Ježíše zatknout. Vrátili se ke kněžím a farizejům, kteří se na ně obořili: „Kde ho máte? Proč jste ho nepřivedli?“ 46 „Nemohli jsme, takového člověka jsme ještě neslyšeli.“ 47 „Tak i vy jste se nechali svést?“ zlobili se farizejové. 48 „Uvěřil mu snad někdo z velerady nebo z nás? 49 Co se dá čekat od nevzdělaného davu! Nevyznají se v Bibli a takhle to dopadá.“ 50 Jeden z farizejů – Nikodém, který před časem Ježíše navštívil, namítl: 51 „Jak můžete odsoudit člověka, kterého jste nevyslechli? Odpovídá to našemu zákonu?“ 52 „Nejsi snad jeho krajan?“ zeptali se ho. „Ukaž nám v Bibli, že má přijít prorok z Galileje.“ 53 A s tím se rozešli.

Nádej pre kazdého

od Biblica

Ježiš ide na slávnosť Stánkov

1 Potom chodil Ježiš po Galilei. Nechcel sa zdržiavať v Judsku, lebo tam sa ho Židia usilovali zabiť. 2 Ale keď sa blížili každoročné židovské sviatky, slávnosť Stánkov na pamiatku putovania po púšti, 3 jeho bratia naliehali: „Choď do Judska a ukáž ľuďom, aké zázraky vieš robiť! 4 Ak chceš byť slávny, nemôžeš sa skrývať v ústraní. Ukáž svetu, čo všetko dokážeš!“ 5 Ani jeho bratia totiž neverili, že je Mesiáš. 6 Ježiš im odpovedal: „Môj čas ešte nenastal. Vy môžete ísť kdekoľvek, 7 lebo vás ľudia nebudú nenávidieť ako mňa. Mňa nemajú radi, lebo im vyčítam zlé činy. 8 Choďte na sviatky sami, ja nejdem. Ešte nie je vhodný čas.“ 9 A zostal ešte v Galilei, 10 no po odchode bratov sa pobral aj on na sviatky – ale tajne, aby sa o tom nevedelo. 11 Židovskí vodcovia ho cez sviatky hľadali a vyzvedali sa naňho. 12 Niektorí ho pokladali za dobrého človeka, iní zasa tvrdili, že zvádza ľudí a pletie im hlavu. 13 Ale nik sa neodvážil povedať o ňom svoju mienku nahlas, lebo sa bál židovských vodcov. 14 Zrazu uprostred sviatkov vstúpil Ježiš do chrámu a začal verejne kázať. 15 Židia ho počúvali a čudovali sa: „Ako to, že sa tak vyzná v Písme, keď nemá na to školy?“ 16 Ježiš im odpovedal: „Ja vám tu nepredkladám vlastné názory. Sú to slová toho, ktorý ma poslal. 17 Ak je niekto z vás naozaj ochotný plniť Božiu vôľu, ten pozná, či tieto slová pochádzajú od Boha, alebo či sú to moje vlastné myšlienky. 18 Kto prináša svetu len vlastné myšlienky, ten túži po sláve a ľudskej chvále. Ale kto chce osláviť a zvelebiť toho, kto ho poslal, je úprimný a pravdivý. 19 Mojžiš vám dal Zákon, ale nikto podľa neho nežije. Akým právom ma osočujete? Prečo ma chcete zabiť?“ 20 „Čo si sa pomiatol na rozume? Kto ťa chce zabiť?“ ozývalo sa zo zástupu. 21 „Uzdravil som v sobotu človeka, a to vás nahnevalo,“ vysvetľoval Ježiš. 22 „A pritom vy takisto narúšate zákon. Mojžiš vám prikázal, aby ste svoje deti obrezávali ôsmy deň – tento príkaz pochádza nie od Mojžiša, ale už od praotcov – a vy neváhate vykonať obriezku, ak to pripadne na sobotu. 23 Prečo vás teda tak rozčuľuje, že som v sobotu vrátil človeku zdravie? 24 Nesúďte povrchne, ale prenikajte k podstate!“

Mienky o Ježišovi sa rozchádzajú

25 Niektorí z obyvateľov Jeruzalema sa spytovali: „Je to naozaj ten, ktorého chcú zabiť? 26 Káže verejne v chráme, a nič mu nepovedia? Žeby ho azda niektorí z vodcov naozaj pokladali za Mesiáša? 27 Ale to predsa nemôže byť! O Mesiášovi vraj nikto nebude vedieť, odkiaľ prišiel, ale o Ježišovi vieme, odkiaľ prichádza.“ 28 Tu zvolal Ježiš v chráme, takže ho všetci mohli počuť: „Áno, poznáte ma a viete, odkiaľ som. Ale toho, kto ma poslal, nepoznáte. On je pravda. 29 Ja ho poznám, lebo od neho prichádzam a on ma k vám poslal.“ 30 V tej chvíli sa ho židovskí vodcovia chceli zmocniť, ale nik sa neopovážil vztiahnuť naňho ruku, lebo jeho čas ešte nenastal. 31 Mnohí z poslucháčov v chráme vtedy uverili v Ježiša a hovorili: „Mesiáš by určite nevykonal viac zázrakov ako on!“ 32 Keď sa farizejom dostalo do uší, čo ľudia rozprávajú o Ježišovi, spolu s veľkňazmi poslali chrámovú stráž, aby ho zatkla. 33 Ale Ježiš im povedal: „Zostanem s vami ešte nejaký čas a potom sa vrátim k tomu, ktorý ma poslal. 34 Keď odídem, budete ma hľadať, ale nedostanete sa ta, kde budem.“ 35 „Kam chce odísť?“ spytovali sa prekvapení Židia. „Mieni azda odísť medzi pohanov a tých učiť? 36 A čo znamenajú jeho slová: Budete ma márne hľadať. Lebo kde ja budem, ta sa vy nedostanete?“

„Kto uverí vo mňa...“

37 V posledný deň, keď slávnosť Stánkov vrcholila, zamiešal sa Ježiš opäť medzi zástup a hlasno zvolal: „Kto je smädný, nech príde ku mne a napije sa! 38 Kto verí vo mňa, zakúsi, čo hovorí Sväté Písmo: Prúd živej vody bude vytekať z jeho vnútra.“ 39 Hovoril o Svätom Duchu, ktorého mali prijať tí, čo v neho uverili. Dovtedy totiž Duch ešte nebol daný, lebo Ježiš sa ešte nevrátil do svojej slávy v nebesiach. 40 Zo zástupu sa ozývali hlasy: „To je akiste Prorok, Mesiášov predchodca.“ 41 Iní hovorili: „Nie, je to Mesiáš!“ Iní zasa namietali: „To nie je možné. Pochádza predsa z Galiley! 42 A proroci hovoria, že Mesiáš sa narodí v Betleheme a bude potomkom kráľa Dávida.“ 43 A tak sa napokon pohádali. 44 Niektorí sa ho pokúšali zatknúť, ale nik sa neodhodlal naň siahnuť. 45 Chrámová stráž sa vrátila k veľkňazom a farizejom bez neho. „Prečo ste ho nepriviedli?“ oborili sa na nich. 46 „Nemohli sme. Takto hovoriť sme človeka ešte nepočuli.“ 47 „Tak aj vy ste sa dali zviesť? 48 Uveril v neho azda niekto z kňazov alebo z nás?“ hnevali sa farizeji. 49 „Verí mu iba ten nevzdelaný dav, ktorý sa vôbec nevyzná v Zákone. Nech padne naňho kliatba!“ 50 Tu jeden z farizejov – Nikodém, ktorý pred časom tajne navštívil Ježiša – namietol: 51 „Ako môžete odsúdiť človeka, ktorého ste predtým nevypočuli? Zodpovedá to azda nášmu Zákonu?“ 52 „Nie si náhodou aj ty Galilejčan?“ spýtali sa ho. „Hľadaj v Písme a presvedčíš sa, že z Galiley prorok nepovstane.“ 53 A po týchto slovách sa rozišli domov.