Jan 3 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

Nikodém navštěvuje v noci Ježíše

1 Jedním z předních Židů byl Nikodém, člen nejvyšší židovské rady. Patřil do skupiny farizejů, kteří přísně dodržovali všechny náboženské předpisy. 2 Ten jedné noci vyhledal Ježíše a řekl mu: „Mistře, víme, že jsi učitel poslaný od Boha. Kdyby za tebou nestál sám Bůh, nemohl bys dělat takové zázraky, jaké jsi nám ukázal.“ 3 Ježíš mu řekl: „Víš, na čem záleží? Na tom, aby se člověk znovu narodil, protože jinak se nestane občanem Božího království.“ 4 „Znovu se narodit v mém věku?“ podivil se Nikodém. „Cožpak se někdo může vrátit do matčina těla a narodit se podruhé?“ 5 Ježíš vysvětloval: „Jestliže se s člověkem nestane zásadní proměna a není na něm patrný nový život z Ducha a jestliže není na znamení toho pokřtěn, nemůže vstoupit do Božího království. 6 Život zrozený z člověka je tělesný. Teprve Boží Duch v člověku probouzí duchovní život. 7 Nediv se mým slovům, že se musíte znovu narodit. 8 Ovšem s Duchem svatým je to jako s větrem: Nemůžeš ho ovládat, ale pozoruješ jeho účinky. Tak se člověk znovu narodí z Ducha.“ 9 Nikodém se zeptal: „Jak toho všeho dosáhnu?“ 10 „Jsi učitelem Božího národa a toto nevíš?“ podivil se Ježíš. 11 „Věř mi, že mluvím o tom, co vím, a svědčím o tom, co jsem viděl. Vy ovšem moje slova neberete vážně. 12 Když nechápete to, co se týká člověka, jak porozumíte tomu, co se týká Boha? 13 Nikdo z lidí vám nemůže podat svědectví jako já, vždyť jsem přišel od Boha. 14 Vzpomínáš si, co Izraelcům zachránilo život na poušti, kde je ohrožovali jedovatí hadi? Jak Mojžíš vyzvedl na sloup bronzového hada, a kdo na něj pohlédl s vírou, zachránil si život? Tak i já musím být vyzdvižen na kříž. 15 Každý, kdo ve mne uvěří, ujde smrti a narodí se pro věčnost. 16 Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho uvěří, unikl záhubě a získal věčný život. 17 Bůh svého Syna neposlal proto, aby svět odsoudil, ale zachránil. 18 Kdo v něho věří, unikne odsouzení. Kdo však v něho nevěří, odsuzuje sám sebe, protože odmítá milost nabízenou samým Bohem. 19 Pro takové lidi je osudné, že na svět přišlo světlo, ale oni se nechtějí vzdát tmy, protože doufají, že ta zakryje jejich viny. 20 Zlé činy dělá člověk potmě, aby to nikdo nevěděl. Bojí se světla, aby nebyl odhalen. 21 Kdo se však řídí Boží pravdou, tíhne ke světlu, aby věděl, zda jsou jeho činy v souladu s Boží vůlí.“

Jan Křtitel znovu představuje Ježíše

22 Potom Ježíš odešel se svými učedníky na judský venkov, aby tam s nimi mohl v klidu pobývat a aby křtil. 23-24 Také Jan Křtitel, který byl v té době ještě na svobodě, křtil v Ainonu nedaleko Salimu, kde bylo mnoho vody. Četní lidé se tam dali od Jana pokřtít. 25 Někteří Židé se dohadovali s Janovými učedníky, kdo má právo křtít. 26 Ti se obrátili na svého učitele: „Mistře, ten, kterého jsi označil za Mesiáše, také křtí a všichni teď chodí k němu.“ 27 Jan jim řekl: „Člověk sám si nemůže přisvojit žádnou duchovní moc, pokud mu není dána od Boha. 28 Vy sami jste svědky, že jsem prohlásil: ‚On je Bohem poslaný Mesiáš a já mu jen připravuji cestu.‘ 29-30 Nevěsta přece patří ženichovi. Jeho přítel je také na svatbě, ale raduje se z ženichova štěstí. To je právě moje radost. Jeho hvězda vychází a já chci, aby jasně zářila, a nechci jí zaclánět. 31 Protože Ježíš přišel z nebe, převyšuje nás všechny. My lidé mluvíme jen o tom, co jsme prožili na zemi. 32 On svědčí o tom, co viděl v nebi, a přece ho tak málo lidí přijímá. 33 Kdo mu uvěří, dává za pravdu Bohu. Ježíš totiž mluví Boží slova z Božího pověření. 34 Bůh jej k tomu také plně uschopnil svým Duchem. 35 Vždyť Otec miluje Syna a svěřuje mu všechno. 36 Proto, kdo věří Synu, má věčný život. Kdo mu nedůvěřuje, místo života ho stíhá Boží hněv.“

Nádej pre kazdého

od Biblica

1 Jedným z popredných Židov bol Nikodém, člen židovskej rady. Patril do skupiny farizejov, ktorí prísne dodržiavali všetky náboženské predpisy. 2 Raz v noci vyhľadal Ježiša a povedal mu: „Majstre, vieme, že ťa poslal Boh, aby si nás vyučoval. Zázraky, ktoré konáš, sú presvedčivým dôkazom, že je s tebou Boh.“ 3 Ježiš mu odpovedal: „Vieš, čo je najdôležitejšie? Najdôležitejšie je, aby sa človek znova narodil, lebo inak sa nestane občanom Božieho kráľovstva.“ 4 „Znova sa narodiť v mojom veku?“ zvolal prekvapene Nikodém. „Môže sa azda niekto vrátiť do matkinho tela a narodiť sa po druhý raz?“ 5 Ježiš mu vysvetľoval: „Ak sa s človekom nestane zásadná zmena a ak nie je na ňom zjavný nový život z Ducha a ak sa na znamenie toho nedá pokrstiť, nemôže vstúpiť do Božieho kráľovstva. 6 Život narodený z človeka je telesný. Iba Boží Duch prebúdza duchovný život. 7 Nečuduj sa mojim slovám, že sa treba znovu narodiť. 8 Vietor vanie, kam chce. Počuješ, ako šumí, ale nevieš, odkiaľ a kam veje. Tak je to s každým, kto sa narodí z Ducha.“ 9 „Ako sa to môže stať?“ spýtal sa Nikodém. 10 „Ty si učiteľ židovského národa, a predsa to nechápeš?“ začudoval sa Ježiš. 11 „Ver mi, že hovorím o tom, čo viem, a svedčím o tom, čo som videl, a predsa mi neveríš. 12 Ak neveríte, keď hovorím o pozemských veciach, ako uveríte, keď budem hovoriť o nebeských? 13 Nik z ľudí vám nemôže dať také isté svedectvo ako ja, veď som prišiel od Boha. 14 Spomínaš si, čo Izraelitom zachránilo život na púšti, keď ich ohrozovali jedovaté hady? Ako Mojžiš vyzdvihol na stĺp bronzového hada a kto sa naň pozrel s vierou, zachránil si život? Tak aj ja musím byť vyzdvihnutý na kríž. 15 Každý, kto uverí, unikne smrti a bude žiť večne. 16 Lebo tak Boh miloval svet, že dal svojho jediného Syna, aby nik, kto v neho verí, nezahynul, ale mal večný život. 17 Boh svojho Syna neposlal nato, aby svet súdil, ale aby ho zachránil. 18 Kto v neho neverí, odsudzuje sám seba, lebo odmieta milosť ponúkanú samým Bohom. 19 Osudné pre takých ľudí je, že na svet prišlo svetlo, ale oni sa nechcú vzdať tmy, lebo dúfajú, že zakryje ich viny. 20 Zlé činy koná človek potme, aby to nik nevidel. Bojí sa svetla, aby nebol odhalený. 21 Ale ten, kto sa spravuje Božou pravdou, túži po svetle, aby vedel, či sú jeho činy v súlade s Božou vôľou.“

Ježiš a Ján Krstiteľ

22 Potom Ježiš odišiel aj so svojimi učeníkmi z Jeruzalema a nejaký čas pobudol v Judsku, kde krstil. 23 V tom čase bol Ján Krstiteľ ešte na slobode 24 a takisto krstil v Ainone neďaleko Salimu, kde bolo hodne vody. 25 Jedného dňa sa akýsi Žid pustil do debaty s Jánovými učeníkmi o tom, kto má právo krstiť. 26 Učeníci sa obrátili na svojho učiteľa: „Majstre, ten, ktorého si stretol na druhom brehu Jordánu a o ktorom si povedal, že je Mesiáš, sám krstí a všetci teraz chodia k nemu!“ 27 Ján im odpovedal: „Boh, ktorý je v nebi, každého poveruje nejakou úlohou. Mojím poslaním je pripravovať mu cestu, aby všetci prišli k nemu. 28 Vy sami ste svedkami, že som vyhlásil:‚On je Bohom poslaný Mesiáš a ja mu iba pripravujem cestu.‘ 29 Ľudia idú za tým, kto ich väčšmi priťahuje, ako nevestu priťahuje jej ženích. Ženíchovi priatelia sa radujú spolu s ním. Ja som ženíchov priateľ a jeho šťastie ma napĺňa radosťou. 30 On sa musí dostávať do popredia, ja musím ustupovať. 31 Ježiš prišiel z neba a prevyšuje nás všetkých. My ľudia pochádzame zo zeme a hovoríme len o tom, čo sme prežili na zemi. 32 On svedčí o tom, čo videl a počul v nebi. A predsa tak málo ľudí verí jeho slovám. 33 Ale kto mu uveril, potvrdil tým, že Boh je pravdivý. 34 Lebo ten, ktorého poslal Boh, vraví Božie slová. Boh mu totiž dáva Ducha v neobmedzenej miere. 35 Veď Otec miluje Syna a zveruje mu všetko. 36 Preto ten, kto verí v Syna, má večný život. Kto Syna odmieta, nedosiahne život, ale stíha ho Boží hnev.“