Římanům 10

Slovo na cestu

od Biblica
1 Bratři, denně prosím Boha za Izraelce, aby si uvědomili svůj omyl.2 Musí se jim přiznat, že o Boží přízeň horlivě usilují, ale mají klapky na očích.3 Nepochopili ospravedlnění v tom způsobu, jak je nabízí Bůh, a proto je odmítají a chtějí si je vydobýt sami.4 Zákon je měl přece přivést ke Kristu, který je vrcholem a dává bezúhonnost tomu, kdo věří.5 Mojžíš řekl, že člověk získá život plněním zákona; říkejme tomu ospravedlnění cestou zákona.6 Ospravedlnění cestou víry je však něco jiného. Klíč k životu není třeba hledat v nadpozemských výšinách,7 ani pracně dobývat z hlubin země. Vše potřebné již za nás udělal Kristus.8 Každý člověk má ten klíč na dosah, má ho ve svém srdci: je to víra, kterou hlásáme.9 Jestliže tedy Krista vyznáváš jako Pána a opravdu věříš, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, jsi zachráněn.10 Kdo věří, ten je před Bohem spravedlivý a jako takový, hlásí-li se k tomu veřejně, je u něho v milosti.11 Bible přece říká: Kdo mu uvěří, nebude zklamán.12 A v tom není rozdíl mezi židem a jinověrcem. Všichni mají jednoho a téhož Pána a ten je stejně štědrý ke všem, kdo se k němu obracejí.13 Je přece psáno, že každý, kdo ho bude vzývat, bude zachráněn. Každý!14 Vzývat ho může ovšem jen ten, kdo v něj uvěřil: uvěřil jen ten, kdo o něm slyšel; slyší jen tehdy, když bude někdo mluvit;15 a mluvit o něm – k tomu právě Bůh posílá nás. Vždyť víte, co je psáno v Písmu: „Vždy vítán je, kdo dobrou zprávu nese!“16 Skutečnost je ovšem taková, že ne všichni tu zprávu uvítali. Vždyť už Izajáš si stěžuje: „Pane, kdo uvěřil tomu, co jsme hlásali?“17 Věříme-li my, je to proto, že jsme Kristovo poselství přijali.18 Pokládám však otázku: Což snad Izraelci neslyšeli stejné poselství? Jistě slyšeli.19 Nepochopili je snad? ptám se dál. Už Mojžíš říkal: „Budete jednou žárlit na ty, kterými pohrdáte, a hněvat se na ně, národe nechápavý!“20 A Izajášovými ústy říká Bůh: „Dal jsem se nalézt těm, kdo mne nehledali, a poznat jsem se dal těm, kdo se o mne nestarali.“21 O Izraelcích však mluví jako o lidu neposlušném a vzpurném.

Římanům 10

Nádej pre kazdého

od Biblica
1 Milí bratia, z celého srdca túžim a neprestajne prosím Boha, aby aj môj národ bol spasený.2 Lebo môžem dosvedčiť, že nadšene a horlivo chce slúžiť Bohu, ale chýba mu správne poznanie.3 Nepochopili totiž, že Kristus za nich zomrel, aby ich zmieril s Bohom. Namiesto toho si vlastným úsilím chcú získať ospravedlnenie v Božích očiach, a tak sa Božej spravodlivosti vzpierajú.4 Kristus naplnil zákon, a tým ukončil jeho vládu. Kto v neho uverí, bude ospravedlnený.5 Ale ak by predsa chcel niekto obstáť pred Bohom plnením zákona, na toho sa vzťahujú Mojžišove slová: „Človek, ktorý plní moje ustanovenia, bude žiť.“6 Ale kto našiel cestu k Bohu vierou v Krista, ten môže povedať: „Nezaoberaj sa myšlienkou, kto vstúpi do neba, aby Krista priviedol dolu,7 ani nehovor, kto zostúpi do hlbín, aby Krista vyviedol z ríše mŕtvych.“8 Kto verí, ten povie: „Blízko teba je slovo, je v tvojich ústach a v tvojom srdci.“ Je to slovo o viere v Krista, ktorého zvestujeme.9 Lebo ak svojimi ústami vyznáš: „Ježiš Kristus je Pán!“ a ak celým srdcom uveríš, že Boh ho vzkriesil z mŕtvych, budeš zachránený.10 Lebo ak vo svojom srdci uveríme, získame ospravedlnenie pred Bohom, a ak svoju vieru vyznáme ústami, upevníme svoje spasenie.11 Boh už ústami proroka Izaiáša povedal: „Kto verí, nebude zahanbený.“12 A tu nie je nijaký rozdiel medzi Židmi a ostatnými národmi. Boh je jeden a ten istý Pán, ktorý zo svojho bohatstva štedro dáva všetkým, čo ho o to prosia.13 „Lebo každý, kto vzýva meno Pánovo, bude zachránený,“ predpovedal už prorok Joel.14 Ale ako môže niekto Boha vzývať, ak v neho neverí? A ako môže uveriť, ak o ňom nepočul? A ako počujú, keď im Božie slovo nikto nezvestoval?15 Už Izaiáš o tom povedal: „Aké vzácne je, keď po vrchoch idú nohy toho, kto nesie posolstvo a ohlasuje pokoj a spásu.“16 Ale nie každý, kto toto radostné posolstvo počuje, ho aj prijme. Ten istý prorok Izaiáš si povzdychol: „Kto uveril našej zvesti?“17 Tak teda viera sa zrodí vtedy, keď niekto počuje radostnú zvesť. A hlásaním radostnej zvesti nás poveruje Kristus.18 Ale ako je to so Židmi? Azda Božie slovo nikdy nepočuli? Pravdaže počuli. Veď aj žalmista Dávid napísal: „Ich hlas sa rozlieha po celej zemi, a ich slová až na okraj sveta.“19 Zostáva teda otázka: Čo ak toto posolstvo nepochopili? Veď už za Mojžišových čias Boh hovoril, že prebudí vo svojom ľude žiarlivosť a popudí ho tým, že dá spasenie nerozumným národom.20 A neskôr Izaiášovými ústami povedal: „Dal som sa nájsť tým, čo ma nehľadali.“21 Ale o svojom vlastnom ľude musel povedať: „Celý deň som vystieral ruky k národu neposlušnému a vzdorovitému.“