1Paulus, Apostel Jesu Christi durch Gottes Willen, gemäß der Verheißung des Lebens in Christus Jesus, (2Kor 1,1; Eph 3,6; Kol 1,1; 2Petr 1,4)2an Timotheus, [mein] geliebtes Kind: Gnade, Barmherzigkeit, Friede [sei mit dir] von Gott, dem Vater, und von Christus Jesus, unserem Herrn! (1Tim 1,2)
Ermahnung zum furchtlosen Zeugnis für den Herrn
3Ich danke Gott, dem ich von den Vorfahren her mit reinem Gewissen diene, wenn ich unablässig an dich gedenke in meinen Gebeten Tag und Nacht, (Apg 22,3; Apg 23,1; Apg 24,16; Röm 1,8; 1Kor 1,4; Eph 1,15; Phil 1,3; 1Thess 3,10; Phlm 1,4; Hebr 13,18)4und ich bin voll Verlangen, dich zu sehen, da ich mich an deine Tränen erinnere, damit ich mit Freude erfüllt werde. (2Tim 4,9; 2Tim 4,21)5Dabei halte ich die Erinnerung an deinen ungeheuchelten Glauben fest, der zuvor in deiner Großmutter Lois und deiner Mutter Eunike gewohnt hat, ich bin aber überzeugt, auch in dir. (Apg 16,1; Phil 2,19; 1Tim 4,6)6Aus diesem Grund erinnere ich dich daran, die Gnadengabe Gottes wieder anzufachen, die durch Auflegung meiner Hände in dir ist; (Apg 19,6; 1Tim 4,14)7denn Gott hat uns nicht einen Geist der Furchtsamkeit gegeben, sondern der Kraft und der Liebe und der Zucht. (Spr 1,4; Mi 3,8; Apg 1,8; Apg 4,13; Röm 8,15; 2Kor 13,11; Eph 3,16; Eph 6,4; Kol 1,8; 1Joh 4,18)8So schäme dich nun nicht des Zeugnisses von unserem Herrn, auch nicht meinetwegen, der ich sein Gefangener bin; sondern leide mit [uns] für das Evangelium in der Kraft Gottes. (Mk 8,38; Röm 1,16; Eph 3,1; Kol 1,11; Kol 1,24; 2Tim 2,3; 2Tim 2,9; Hebr 2,11; Hebr 11,16)9Er hat uns ja errettet und berufen mit einem heiligen Ruf, nicht aufgrund unserer Werke, sondern aufgrund seines eigenen Vorsatzes und der Gnade, die uns in Christus Jesus vor ewigen Zeiten gegeben wurde, (Röm 8,28; Eph 1,5; Eph 2,8; Tit 3,5; Hebr 3,1; 1Petr 1,20; 1Petr 2,9)10die jetzt aber offenbar geworden ist durch die Erscheinung unseres Retters Jesus Christus, der dem Tod die Macht genommen hat und Leben und Unvergänglichkeit ans Licht gebracht hat durch das Evangelium, (Jes 25,8; Joh 11,25; Eph 3,5; Tit 2,11; Hebr 2,14; 1Joh 1,2)11für das ich als Verkündiger und Apostel und Lehrer der Heiden[1] eingesetzt worden bin. (Apg 9,15; Apg 13,45; Gal 2,8; 1Tim 2,7)
Ermahnung zur Bewahrung des Wortes Gottes angesichts der Untreue mancher Christen
12Aus diesem Grund erleide ich dies auch; aber ich schäme mich nicht. Denn ich weiß, an wen ich glaube, und ich bin überzeugt, dass er mächtig ist, das mir anvertraute Gut zu bewahren bis zu jenem Tag. (Ps 37,5; Ps 125,1; Apg 9,16; Eph 3,20; Phil 1,13; 1Petr 4,16; Jud 1,24)13Halte dich an das Muster der gesunden Worte, die du von mir gehört hast, im Glauben und in der Liebe, die in Christus Jesus ist! (1Tim 1,14; 2Tim 3,14; 1Joh 1,1)14Dieses edle anvertraute Gut bewahre durch den Heiligen Geist, der in uns wohnt! (Joh 14,17; Joh 14,23; 1Kor 3,16; 1Tim 6,20; 2Tim 1,12)15Du weißt ja, dass sich von mir alle abgewandt haben, die in [der Provinz] Asia[2] sind, unter ihnen auch Phygellus und Hermogenes. (2Tim 4,9; 2Tim 4,16)16Der Herr erweise dem Haus des Onesiphorus Barmherzigkeit, weil er mich oft erquickt und sich meiner Ketten nicht geschämt hat; (1Kor 16,18; Phil 2,19; 2Tim 4,19; Phlm 1,7; Hebr 10,34)17sondern als er in Rom war, suchte er mich umso eifriger und fand mich auch. (Mt 25,36)18Der Herr gebe ihm, dass er Barmherzigkeit erlange vom Herrn an jenem Tag! Und wie viel er mir in Ephesus gedient hat, weißt du am besten. (Ps 103,4; Mt 5,7; Hebr 6,10)
1 Pavel, z vůle Boží apoštol Krista Ježíše, poslaný hlásat zaslíbený život v Kristu Ježíši –2 Timoteovi, milovanému synu: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Pána.
— Díkůvzdání
3 Děkuji za tebe Bohu, kterému sloužím s čistým svědomím jako moji předkové, když na tebe neustále myslím ve svých modlitbách ve dne v noci.4 Vzpomínám na tvé slzy a toužím tě spatřit, aby moje radost byla úplná.5 Připomínám si tvou upřímnou víru, kterou měla už tvá babička Lóis a tvá matka Euniké a kterou máš, jak jsem přesvědčen, i ty. 6 Proto ti kladu na srdce, abys rozněcoval oheň Božího daru, kterého se ti dostalo vzkládáním mých rukou.7 Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy.8 Nestyď se tedy vydávat svědectví o našem Pánu; ani za mne, jeho vězně, se nestyď, nýbrž snášej spolu se mnou všechno zlé pro evangelium. K tomu ti dá sílu Bůh,9 který nás spasil a povolal svatým povoláním ne pro naše skutky, nýbrž ze svého rozhodnutí a z milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy10 a nyní zjevil příchodem našeho Spasitele Ježíše Krista. On zlomil moc smrti a zjevil nepomíjející život v evangeliu.11 K jeho zvěstování jsem já byl ustanoven hlasatelem, apoštolem a učitelem.12 Proto také všechno snáším a nestydím se vydávat svědectví, neboť vím, komu jsem uvěřil. Jsem přesvědčen, že on má moc chránit, co mi svěřil, až do onoho dne.
— Výzva k věrnosti
13 Měj za vzor zdravých slov to, co jsi slyšel ode mne ve víře a lásce, která nás spojuje v Kristu Ježíši.14 Svěřený poklad chraň mocí Ducha svatého, který v nás přebývá. 15 Víš, že se ode mne odvrátili všichni v Asii, mezi nimi Fygelos a Hermogenés.16 Kéž Pán prokáže milosrdenství Oneziforově rodině. Několikrát mě potěšil a nestyděl se za mé řetězy;17 když přišel do Říma, usilovně mě hledal, až mě našel.18 Kéž mu Pán dá, aby u něho našel milosrdenství v onen den. A jaké služby vykonal v Efezu, víš nejlépe sám.