1So reagierte Jahwe auf Hiob und sagte:2„Will der Tadler mit dem Allmächtigen streiten? / Der Gott Zurechtweisende antworte darauf!“3Da erwiderte Hiob Jahwe:4„Schau, ich bin zu gering. / Was soll ich erwidern? / Ich lege die Hand auf den Mund.5Einmal habe ich geredet, ich wiederhole es nicht, / zweimal, und ich tu es nicht wieder.“
Die zweite Rede Gottes aus dem Sturm
6Jahwe antwortete Hiob aus dem Sturm und sagte:7„Steh jetzt auf und zeig dich als Mann! / Dann will ich dich fragen, und du belehrst mich.8Willst du im Ernst mein Recht bestreiten, / mich schuldig sehn, damit du Recht bekommst?9Sag, hast du einen Arm wie Gott, / kann deine Stimme donnern wie er?10Schmück dich doch mit Hoheit und Stolz, / kleide dich in Herrlichkeit und Pracht!11Gieß aus die Fluten deines Zorns, / sieh den Stolzen an und erniedrige ihn!12Beuge den Hochmut mit deinem Blick! / Tritt auf der Stelle die Gottlosen nieder!13Verscharr sie allesamt im Staub, / schließe sie im Verborgenen ein!14Dann will auch ich dich preisen, / denn deine Rechte rettete dich!“
Der Behemot
15„Sieh doch den Behemot,[1] / den ich wie dich erschuf. / Gras frisst er wie das Rind.16Seine Kraft ist in den Lenden, / seine Stärke in den Muskeln seines Bauchs.17Er streckt seinen Schwanz wie die Zeder. / Seine Sehnen sind dicht verflochten,18seine Knochen wie Röhren aus Bronze, / seine Rippen wie eiserne Stäbe.19Er ist das Erste von Gottes Geschöpfen. / Der ihn schuf, gab ihm sein Schwert.20Das Futter tragen die Berge ihm zu, / dort, wo die Wildtiere spielen.21Unter Lotosbüschen legt er sich nieder, / versteckt in Rohr und Sumpf.22Lotosbüsche spenden ihm Schatten, / die Weiden am Bach umgeben ihn.23Da schwillt der Strom. Doch er läuft nicht weg, hält still. / Und der Sturzbach schießt ihm ans Maul.24Kann man ihn fangen, wenn er die Augen offen hat, / ihm Stricke durch die Nase ziehn?“
Der Leviatan
25„Ziehst du den Leviatan[2] mit der Angel herbei, / umschlingst du seine Zunge mit dem Seil?26Ziehst du ihm einen Ring durch die Nase, / bohrst einen Haken durch seine Kiefer?27Wird er dich lange um Gnade bitten / oder richtet er freundliche Worte an dich?28Wird er einen Bund mit dir schließen, / dass er für immer dein Sklave sein wird?29Spielst du mit ihm wie mit einem Vogel / und bindest ihn für deine Mädchen an?30Feilschen die Jagdgenossen um ihn, / verteilen sie ihn unter die Händler?31Spickst du seine Haut mit Spießen, / mit Harpunen seinen Kopf?32Leg nur deine Hand an ihn / und denk an den Kampf! / Du tust es sicher nicht wieder.
Hiobs Antwort: Einsichtige Zurücknahme der Anklagen gegen Gott
1Und der HERR antwortete dem Hiob und sprach: (Hi 38,1)2Mit dem Allmächtigen will der Tadler rechten? Der da Gott zurechtweist, er antworte darauf[1]! (Hi 38,3; Jes 45,9; Röm 9,20)3Da antwortete Hiob dem HERRN und sagte: (Hi 3,2; Hi 42,1)4Siehe, zu gering bin ich! Was kann ich dir erwidern? Ich lege meine Hand auf meinen Mund. (Hi 21,5; Hi 37,19; Hi 42,6; Hes 16,63)5Einmal habe ich geredet, und ich will nicht ⟨mehr⟩ antworten[2]; und zweimal, und ich will es nicht wieder tun.
Zweite Rede Gottes: Beweis der Macht Gottes durch Bestrafung der Hochmütigen – Seine Gewalt über den Behemot und den Leviatan
6Und der HERR antwortete Hiob aus dem Sturm und sprach: (Hi 38,1)7Gürte doch wie ein Mann deine Lenden! Ich will dich fragen, und du sollst mich belehren[3]! (Hi 38,3)8Willst du etwa mein Recht zerbrechen[4], mich für schuldig erklären, damit du gerecht dastehst? (Hi 32,2; Hi 34,17; Jes 43,26; Röm 3,4)9Oder hast du einen Arm wie Gott, und donnerst du mit einer Stimme wie er? (Jos 4,24; Hi 37,4; Ps 29,3; Ps 98,1; Jes 52,10)10Schmücke dich doch mit Erhabenheit und Hoheit, in Majestät und Pracht kleide dich! (Ps 93,1)11Streue die Ausbrüche deines Zornes umher und schau alles Hochmütige an und erniedrige es! (Hi 9,5; Ps 94,2)12Schau alles Hochmütige an, beuge es und tritt die Gottlosen nieder auf ihrer Stelle! (Ps 94,2)13Verbirg sie allesamt im Staub, banne sie selbst an einen verborgenen Ort[5]! (1Sam 2,9; Jud 1,6)14Dann werde auch ich dich preisen, weil deine Rechte dir zur Hilfe kommt[6].15Sieh doch den Behemot[7], den ich mit dir gemacht habe! Gras frisst er wie das Rind.16Sieh doch seine Kraft in seinen Lenden und seine Stärke in den Muskeln seines Bauches!17Er lässt seinen Schwanz gleich einer Zeder hängen[8], die Sehnen seiner Schenkel sind ⟨dicht⟩ geflochten.18Röhren aus Bronze sind seine Knochen und seine Gebeine wie Stangen aus Eisen.19Er ist der Anfang[9] der Wege Gottes. Der ihn gemacht, hat ⟨ihm⟩ sein Schwert beschafft[10].20Denn die Berge bringen ihm Tribut, und alle Tiere des Feldes, die dort spielen.21Unter Lotosbüschen[11] lagert er im Versteck von Rohr und Sumpf.22Die Lotosbüsche, sein Schatten, bedecken ihn; es umgeben ihn die Bachpappeln.23Siehe, der Strom schwillt mächtig an – er hastet nicht davon. Er fühlt sich sicher, ⟨selbst⟩ wenn ein Jordan[12] gegen sein Maul hervorbricht.24⟨Wer⟩ kann ihm in seine Augen greifen, ihm in der Falle[13] die Nase durchbohren?25Ziehst du den Leviatan[14] mit der Angel herbei, und hältst du mit dem Seil seine Zunge nieder? (Hi 3,8; Hi 26,13; Ps 104,26; Hes 32,2)26Kannst du einen Binsenstrick durch seine Nase ziehen und mit einem Dorn seine Kinnlade durchbohren? (Jes 37,29)27Wird er dich lange anflehen oder dir schmeichelnde Worte geben?28Wird er einen Bund mit dir schließen, dass du ihn zum Knecht nimmst für ewig?29Willst du mit ihm spielen wie mit einem Vogel und ihn für deine Mädchen anbinden?30Werden die Handelsgenossen um ihn feilschen[15], ihn verteilen unter die Kaufleute?31Kannst du seine Haut mit Spießen spicken[16] und seinen Kopf mit der Fischharpune?32Lege nur deine Hand an ihn! Denk an den Kampf! Du wirst es nicht noch einmal tun!
Hiob 40
Bible Kralická
1Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:2Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.3Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?4Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?5Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.6Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.7Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.8Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.9A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.10Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.11Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.12Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.13Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.14Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.15Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.16V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.17Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.18Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.19Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?20Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?21Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?22Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?23Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?24Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]
1 Hospodin dále řekl Jóbovi toto: 2 „Smí se člověk přít se Všemocným? Smí ho kárat? Ten, kdo Boha obvinil, ať odpovídá.“ 3 Jób na to Hospodinu odpověděl: 4 „Co ti odpovím, když jsem tak bezvýznamný! Kladu si na ústa ruku. 5 Jednou jsem už promluvil a nevím co odpovědět, ba i podruhé, ale nemohu pokračovat.“
DRUHÁ ŘEČ BOŽÍ - — S Bohem se nelze měřit
6 Na to odpověděl Jóbovi ze smrště Hospodin slovy: 7 „Nuže, opásej si bedra jako muž, budu se tě ptát a poučíš mě. 8 Chceš vskutku rušit můj soud, prohlásit mě za svévolníka a sám zůstat spravedlivý? 9 Zdalipak máš paži jako Bůh a jako on hřímáš svým hlasem? 10 Ozdob se tedy důstojností a vyvýšeností, oblékni si velebnost a vznešenost. 11 Vylej všechnu prchlivost svého hněvu, pohleď na každého pyšného a sniž ho, 12 pohleď na každého pyšného a zkruš ho, sraz na místě svévolníky, 13 ukryj je všechny společně do prachu, jejich tvář ovaž pro úkryt v zemi. 14 Potom ti vzdám chválu i já, že tvá pravice tě zachránila.
— Netvor behemót
15 Pohleď jen na behemóta, i jeho jsem učinil jako tebe; on jako dobytče žere trávu. 16 Pohleď, jakou má sílu v bedrech, jak mocné jsou svaly jeho břicha. 17 Napřímí ocas jako cedr, šlachy jeho stehen jsou propletené, 18 jeho kosti jsou bronzové válce, jeho hnáty jako železný sochor. 19 On byl na počátku Božích cest; jen jeho Učinitel může na něj s mečem. 20 Pastvu mu poskytují hory, kde dovádí všeliká zvěř polní, 21 uléhá pod lotosem, skryt ve třtině a bahnu. 22 Lotos jej zastírá svým stínem, potoční topoly ho obklopují. 23 A hle, vzedme-li se řeka, neustoupí, důvěřuje si, i když se mu Jordán do tlamy valí. 24 Kdo se mu postaví do očí a provleče mu chřípím smyčku?
— Netvor livjátan
25 Vytáhneš udicí livjátana a zkrotíš provazem jeho jazyk? 26 Vložíš mu do chřípí sítěnou houžev, probodneš mu čelist hákem? 27 Bude se tě doprošovat o smilování a pokorně s tebou mluvit? 28 Uzavře snad s tebou smlouvu, abys jej vzal provždy za otroka? 29 Můžeš si s ním pohrávat jak s ptáčkem? Uvážeš ho pro své děvečky? 30 Budou o něj společníci smlouvat, rozkouskují si ho kupčíci? 31 Propíchneš mu kůži bodci, jeho hlavu rybářskými harpunami? 32 Zkus na něho vložit ruku! Pomysli na boj, a neuděláš to.
Hiob 40
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Tehdy Hospodin promluvil k Jobovi:2„Napraví Všemohoucího, kdo se s ním chce přít? Kdo obviňuje Boha, ať na to odpoví!“
Nemám co dodat
3Job na to Hospodinu řekl:4„Jsem příliš nicotný – co ti mám říkat? Kladu si ruku na ústa.5Mluvil jsem jednou nebo i dvakrát. Nemám co odpovědět ani dodávat.“
Máš sílu jako Bůh?
6Tehdy Hospodin promluvil k Jobovi z vichru:7„Jako muž si teď vyhrň rukávy, budu se tě ptát a ty mě poučíš:8Chceš snad mou spravedlnost zpochybnit? Chceš mě odsoudit, abys byl bez viny?9Máš sílu jako Bůh ve svém rameni? Zahřímáš hlasem jemu podobným?10Zkus se ozdobit velebnou vznešeností, obleč se do slavné nádhery!11Svému hroznému hněvu průchod dej, pohleď na všechny pyšné a poniž je.12Pohleď na všechny pyšné a pokoř je, rozdrť ty darebáky na místě.13Naráz je pohřbi do země, ať mají tváře v hrobě zastřené!14Já sám pak budu chválit tě – vždyť tě zachraňuje vlastní pravice!15Jen se na behemota[1] podívej, stejně jako tebe jsem stvořil jej; živí se trávou jako dobytče.16Jen se podívej, jakou má sílu v bedrech, jak mocné svaly na břiše!17Ocasem houpe jako cedrem, šlachy na stehnech pevně spletené.18Kosti má jako bronzové válce, končetiny jako tyče železné.19On stojí v čele Božích děl, meč na něj vztáhne jen jeho Stvořitel!20Hory mu odvádějí povinný poplatek, poblíž dovádí všechna polní zvěř.21Do stínu trnovníků ulehne, v rákosí bažin skrývá se.22Trnovníky ho přikrývají stínem, říčními vrbami je obklopen.23Když řeka vzedme se, on se nelekne, má klid, i když mu Jordán k tlamě dosáhne.24Kdopak ho může chytit do sítě? Vrazí mu někdo kroužek do nozder?25Vytáhneš leviatana[2] udicí, stáhneš mu jazyk provazy?26Provlečeš mu smyčku nozdrami, probodneš mu hákem čelisti?27Bude tě zkoušet uprosit, bude se ti snažit vlichotit?28Bude chtít s tebou smlouvu uzavřít, aby ti sloužil navždycky?29Nebo se s ním jak s ptáčkem pomazlíš? Dáš ho na vodítko dcerkám na hraní?30Že by ho obchodníci dobře prodali? Mohli by ho kupci porcovat na kusy?31Pokryješ jeho kůži oštěpy? Trefíš ho harpunami do hlavy?32Opovaž se na něj ruku položit! Pomysli na ten boj a už to nezkusíš!