1Da erwiderte Bildad von Schuach:2„Wie weit wollt ihr es mit den Worten noch treiben? / Kommt zur Besinnung, danach können wir reden!3Warum hält man uns für Vieh, / warum denkst du, wir sind dumm?4Du zerreißt dich selbst in deinem Zorn. / Soll wegen dir die Erde veröden, / von seiner Stelle rücken ein Fels?“
Der Gottlose bekommt seine Strafe!
5„Doch das Licht des Gottlosen erlischt, / die Flamme seines Feuers leuchtet nicht.6Das Licht in seinem Zelt wird dunkel, / und die Leuchte über ihm erlischt.7Seine starken Schritte werden kurz, / sein eigener Rat bringt ihn zu Fall.8Mit eigenen Füßen gerät er ins Netz, / läuft auf eine Fallgrube zu.9Das Fangeisen packt seine Ferse, / die Schlinge hält ihn fest.10Sein Strick ist in der Erde verborgen, / seine Falle auf dem Pfad.11Ringsum überfallen ihn Schrecken / und hetzen ihn auf Schritt und Tritt.12Das Unheil ist hungrig nach ihm, / das Unglück steht für ihn bereit,13es frisst ihm Stücke von der Haut. / Der Vorbote des Todes verzehrt ihm die Glieder.14Sein Vertrauen reißt man aus seinem Zelt, / man treibt ihn zum König der Schrecken.15Keiner, der zu ihm gehört, wird in seinem Zelt wohnen, / auf seine Wohnung wird Schwefel gestreut.16Unten verdorren seine Wurzeln, / und oben wird jeder Zweig dürr.17Sein Andenken verschwindet im Land, / auf der Gasse kennt ihn keiner mehr.18Aus dem Licht wird er ins Dunkel gestürzt, / man jagt ihn aus der Welt hinaus.19Kein Kind, kein Enkel pflanzt die Sippe fort, / nicht einer überlebt in seinem Ort.20Die im Westen erschaudern über seinen Tag, / und die im Osten packt das Entsetzen.21Ja, das ist die Wohnung des Bösen, / die Stätte dessen, der Gott nicht kennt.“
Zweite Rede des Bildad: Unwillen über Hiobs anmaßendes Reden – Unvermeidlicher Untergang der Gottlosen
1Und Bildad von Schuach antwortete und sagte: (Hi 8,1)2Wie lange wollt ihr den Worten Grenzen setzen? Nehmt Einsicht an, und danach wollen wir reden!3Warum werden wir denn für Vieh gehalten, sind dumm[1] in deinen[2] Augen? (Hi 17,10)4Du, der sich selbst zerfleischt in seinem Zorn, soll deinetwegen die Erde verlassen werden, ein Fels von seiner Stelle wegrücken? (Hi 14,18)5Doch das Licht des Gottlosen[3] wird erlöschen, und die Flamme seines Feuers wird nicht leuchten. (Hi 20,5; Hi 21,17; Spr 13,9)6Das Licht in seinem Zelt wird finster, und seine Leuchte erlischt über ihm. (Hi 15,29; Spr 21,4)7Gehemmt werden seine kräftigen Schritte, und sein eigener Ratschlag wird ihn stürzen. (Spr 11,5)8Denn durch seine eigenen Füße wird er ins Netz getrieben, und auf Fallgittern geht er einher. (Est 7,10; Spr 5,22)9Das Klappnetz wird seine[4] Ferse festhalten, die Schlinge ihn packen. (Ps 9,16; Spr 29,6)10Sein Strick ist verborgen in der Erde und die Falle für ihn auf dem Pfad.11Ringsum jagen ihn ⟨plötzliche⟩ Schrecken auf, sie hetzen ihn auf Schritt und Tritt. (1Sam 28,5; Hi 15,21; Hi 20,25; Hi 22,10; Hi 27,20)12Sein Reichtum wird zum Hunger[5], und das Verderben steht an seiner Seite bereit. (Hi 15,23)13Stücke von seiner Haut wird er fressen, seine Glieder wird er fressen, der Erstgeborene des Todes.14Von seinem Zelt, wo er sich sicher fühlte[6], wird er fortgerissen, und es treibt ihn zum König der Schrecken.15Was nicht sein ist, wird in seinem Zelt wohnen[7], auf seine Wohnstätte wird Schwefel gestreut werden. (1Mo 19,24; Hi 15,34)16Von unten werden seine Wurzeln verdorren, und von oben wird sein Gezweig abwelken. (Jes 5,24; Am 2,9; Mal 3,19)17Seine ⟨Namens⟩nennung verschwindet von der Erde, und weit und breit[8] hat er keinen Namen. (Ps 9,6; Ps 109,13; Spr 10,7; Jes 14,20; Jes 26,14)18Man stößt ihn aus dem Licht in die Finsternis und verjagt ihn aus der Welt. (1Sam 2,9)19Er wird keinen Spross und keinen Nachkommen haben in seinem Volk, noch wird ein Entkommener in seinen Schutzorten sein. (Ps 37,28; Jes 14,22; Jer 22,30)20Über seinen ⟨Gerichts⟩tag entsetzen sich die Leute im Westen, und die im Osten packt Schauder[9].21Ja, dies sind die Wohnungen des Übeltäters, und dies ist die Stätte dessen, der Gott nicht erkennt. (Hi 20,29)
Hiob 18
Bible Kralická
1Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:2Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.3Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.4Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?5Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.6Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.7Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.8Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.9Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.10Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.11Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.12Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.13Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.14Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.15V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.16Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.17Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.18Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.19Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.20Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.21Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.
DRUHÁ ŘEČ BILDADOVA - — Svévolník se sám chytí do sítě
1 Na to navázal Bildad Šúchský slovy: 2 „Jak dlouho ještě povedete tyhle řeči? Rozvažte to a pak budem mluvit. 3 Proč jsme ceněni jak dobytek, jsme snad nečistí ve vašich očích? 4 Ty, který sám sebe v hněvu rozsápáváš, kvůli tobě má být opuštěna země, má se skála přemístit ze svého místa? 5 Avšak světlo svévolníka zhasne, plamen jeho ohně nezazáří, 6 světlo v jeho stanu ztemní, zhasne nad ním jeho kahan. 7 Těsno bude jeho rázným krokům, vlastní plány přivedou ho k pádu, 8 nohama se zaplete do sítě, prochází se po pletivu nad pastí, 9 za patu se chytí do osidla, zadrhne se kolem něho smyčka. 10 Na zemi je ukryt na něj provaz, nástraha na něho na pěšině.
— Obětí Knížete smrti
11 Ze všech stran ho přepadají hrůzy, ženou se mu v patách. 12 Ať vychrtne jeho síla, bědy ať mu připraví pád! 13 Ať po kusech sžírá jeho kůži, ať mu Kníže smrti pozře údy. 14 Vytržen z bezpečí svého stanu musí kráčet v náruč Krále hrůzy. 15 V jeho stanu se zabydlí, co mu nepatřilo, po jeho příbytku bude roztroušena síra. 16 Zdola mu uschnou kořeny a svrchu mu uvadnou větve. 17 Jeho památka vymizí ze země, nezůstane po něm nikde jméno. 18 Vyženou ho ze světla do temnot, zapudí ho pryč ze světa. 19 Nezůstane mu nástupce a následník v jeho lidu, z místa, kde pobývá, nikdo nevyvázne. 20 Nad jeho dnem strnou děsem na západě, na východě se jich zmocní hrůza. 21 Tak to dopadne s příbytky bídáků, s místem, kde neznali Boha.“
1Bildad Šuchský mu na to řekl:2„Jak dlouho povedeš takovéhle řeči? Promluvíme si, až se zamyslíš.3Jak to, že jsme tu za dobytek?[1] To nás považuješ za tupce?4Tvá vlastní zuřivost drásá tě! Copak se kvůli tobě zboří svět? Zhroutí se skály na místě?5Světlo darebáka uhasne, plamen ohně mu zářit nebude.6Světlo v jeho stanu ve tmu změní se a jeho svíce uhasne.[2]7Jeho rázný krok znejistí, jeho vlastní záměry ho porazí.8Nohama zaplete se do sítě, do oka v chůzi chytí se.9Za patu bude lapen do tenat, zaklapne se nad ním jeho past.10Při zemi na něj číhá smyčka, na stezce na něj čeká léčka.11Odevšad ho děsí hrůzy, lepí se mu na paty.12Hladoví po něm pohroma, neštěstí čeká na jeho pád.13Jeho kůži sžírá choroba, jeho údy hltá rána smrtelná.14Vyrván bude z bezpečí svého stanu, odveden bude ke králi hrůz.15Plameny zaplaví jeho stan, jeho příbytek bude sírou zasypán.16Jeho kořeny uschnou zespoda, nahoře uvadne jeho koruna.17Na zemi po něm nezbude památky, jeho jméno nezazní nikde po kraji.18Ze světla vyženou ho do temna, zapuzen bude ze světa.19Nebude mít v lidu nástupce ani potomka, ve svém domě nezanechá ani živáčka.20Na západě se zhrozí nad jeho osudem i všechny na východě pojme děs:21‚Ach, takový je tedy příbytek zlosyna, domov neznaboha takhle dopadá!‘“