von Karl-Heinz Vanheiden1Ein verständiger Sohn hört, wenn er zurechtgewiesen wird, / doch der Spötter hört nicht auf Ermahnung.2Vom Ertrag seiner Worte kann man gut leben, / doch gemeine Menschen leben für die Gewalt.3Wer den Mund hält, bewahrt sein Leben, / wer ihn aufreißt, dem droht Verderben.4Ein fauler Mensch hat viele Wünsche, erreicht aber nichts, / doch der Fleißige erfüllt sie sich.5Wer Gott gehorcht, hasst Lug und Trug, / wer Gott verachtet, bringt anderen Schande und Schmach.6Gottesfurcht bewahrt die Ehrlichen, / Gesetzlosigkeit bringt die Sünder zu Fall.7Mancher stellt sich reich und hat doch nichts; / mancher stellt sich arm und ist steinreich.8Ein Reicher kann Lösegeld für sein Leben bezahlen, / doch ein Armer wird gar nicht erst erpresst.9Das Licht der Gerechten strahlt hell, / doch die Lampe der Gottlosen erlischt.10Übermut bringt nichts als Streit, / doch wer sich beraten lässt, ist klug.11Vermögen aus dem Nichts verliert sich bald, / doch wer allmählich sammelt, gewinnt immer mehr.12Endloses Hoffen macht das Herz krank, / doch ein erfüllter Wunsch ist wie ein Lebensbaum.13Wer das Wort verachtet, muss dafür bezahlen, / doch wer Ehrfurcht hat vor dem Gebot, der wird belohnt.14Die Lehre des Weisen ist eine Quelle des Lebens, / die vor den Fallen des Todes bewahrt.15Wer gute Einsicht hat, verschafft sich Gunst, / doch der Weg der Verräter ist steinhart.16Jeder Kluge handelt mit Bedacht, / ein Narr kramt seine Dummheit aus.17Ein gesetzloser Bote richtet Unheil an, / doch ein treuer Gesandter macht es wieder gut.18Armut und Schande trifft den, der sich nichts sagen lässt, / doch wer Ermahnung annimmt, wird geehrt.19Es ist schön, wenn ein Wunsch sich erfüllt, / doch ein Dummkopf lässt deshalb nicht vom Bösen ab.20Wer mit Weisen umgeht, wird weise, / doch wer sich mit Narren einlässt, schadet sich.21Die Sünder werden von Unheil verfolgt; / wer Gott gehorcht, belohnt sich mit Glück.22Das Erbe des Guten ist noch für die Enkel da, / doch das Vermögen des Sünders ist für Gerechte bestimmt.23Viel Nahrung trägt der Acker der Armen, / doch manches wird durch Unrecht weggerafft.24Wer seine Rute schont, der hasst seinen Sohn, / doch wer ihn liebt, erzieht ihn beizeiten.25Wer gottrecht lebt, hat satt zu essen, / doch der Magen der Gottlosen bleibt leer.
Sprüche 13
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Moudrý syn přijímá otcovo poučení, drzoun však neslyší ani na hrozby.2Ovocem svých úst se každý hojně nají a duši proradných nasytí násilí.3Kdo hlídá svoje ústa, svou duši opatruje, na povídavé rty přijde záhuba.4Dychtí, ale nic nemá duše pecivála, pracovitý člověk však jenom pokvete.5Spravedlivý nesnese prolhané řeči, darebák nestydatě šíří puch.6Spravedlnost chrání poctivého, hříšníka ničí ničemnost.7Někdo nemá nic, a chová se bohatě, jiný má spoustu peněz, a dělá chuďase.8Boháč za sebe může dát výkupné, chudák výhrůžky sotva zaslechne.9Světlo spravedlivých svítí vesele, svíce darebáků uhasne.10Pýcha vede jen ke sporům, moudří však dají na radu.11Rychle nabyté jmění se rychle rozuteče, kdo shromažďuje po hrstkách, zbohatne.12Dlouhé čekání unavuje srdce, naplněná touha je stromem života.13Kdo pohrdá Slovem, sám sobě škodí, kdo přikázání ctí, bude odměněn.14Rady moudrého jsou pramen života, z osidel smrti pomohou uniknout.15Zdravý rozum si získá přízeň, cesta proradných vede k záhubě.[1]16Rozvážně chová se každý, kdo má rozum, hňup ale roztrušuje samé nesmysly.17Ničemný vyslanec upadne do neštěstí, spolehlivý posel je jako lék.18Bída a hanba tomu, kdo odmítá poučení, kdo však na domluvy dá, bude vážený.19Splněná touha je v duši sladká; tupcům je odporné varovat se zla.20Kdo chodí s moudrými, bude moudrý, kdo kamarádí s tupci, ztroskotá.21Hříšníky stíhá neštěstí, spravedlivým je štěstí odměnou.22Dobrý člověk zanechá dědictví vnukům, hříšníkovo jmění čeká na poctivé.23Políčko chudých může vydat hojnost potravy, bezpráví je ale může o vše připravit.24Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě, zavčas je trestá, kdo je miluje.25Spravedlivý se nají do sytosti, břicho ničemů zůstane o hladu.