1Ein Psalm für[1] Asaf.
Gott, Völker sind eingedrungen in deinen Besitz, / haben deinen heiligen Tempel geschändet / und Jerusalem zu einem Trümmerhaufen gemacht.2Die Leichen deiner Diener gaben sie den Vögeln zum Fraß, / das Fleisch deiner Getreuen warfen sie dem Raubwild hin.3Sie haben ihr Blut wie Wasser vergossen / im ganzen Umkreis von Jerusalem. / Niemand war da, der die Toten begrub.4Unseren Nachbarn wurden wir zum Hohn. / Alle, die rings um uns wohnen, lachen und spotten über uns.5Wie lange, Jahwe, willst du immerfort zürnen, / brennt wie Feuer deine Eifersucht?6Lass deinen Zorn an den Völkern aus, / die sich weigern, dich anzuerkennen, / an den Königreichen, / in denen dein Name nicht angerufen wird.7Denn sie haben Israel sich einverleibt / und seine Wohnstatt verwüstet.8Rechne uns nicht die Schuld der Vorfahren an, / komm uns schnell mit Erbarmen entgegen, / denn wir sind sehr schwach!9Hilf uns, Gott, unser Retter! / Die Ehre deines Namens steht auf dem Spiel. / Rette uns und bedecke unsere Sünden, / weil es um deinen Namen geht!10Warum dürfen die Völker sagen: / „Wo ist denn ihr Gott?“ / Zeig den Völkern vor unseren Augen, / dass du das vergossene Blut deiner Diener rächst!11Lass vor dich kommen das Stöhnen des Gefangenen. / Lass mit deiner großen Macht die Todgeweihten leben!12Zahle unseren Nachbarn siebenfach zurück, / den Hohn, mit dem sie dich höhnten, Herr!13Wir sind doch dein Volk, die Herde, die du versorgst! / Für immer und ewig wollen wir dich preisen / und jeder neuen Generation überliefern dein Lob.
Psalm 79
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Žalm Asafův. Pohané vtrhli, Bože, do tvého dědictví, poskvrnili chrám tvé svatosti, Jeruzalém obrátili v sutiny!2Mrtvoly tvých služebníků nechali ptákům, těla tvých věrných dali šelmám žrát.3Jejich krev po Jeruzalémě lili jak vodu, nebylo nikoho, kdo by je pochoval.4Potupě vydáni jsme u svých sousedů, pro smích a zábavu jsme všem dokola!5Jak dlouho ještě, Hospodine? Budeš navěky rozzloben? Bude tvé horlení hořet plamenem?6Vylij svůj hněv raději na pohany, kteří tě uznat nechtějí, vylij ho na ta království, jež jméno tvé nevzývají –7za to, že Jákoba zhltali, že zpustošili jeho obydlí!8Nevzpomínej na naše staré viny, pospěš k nám se svým soucitem – ach, jak hluboko klesli jsme!9Pomoz nám, Bože naší spásy pro slavné jméno své, vysvoboď nás a odpusť naše hříchy pro jméno své!10Proč mají říkat pohané: „Jejich Bůh? Kde je?“ Ukaž pohanům před našima očima, že krev tvých služebníků bude pomstěna!11Nářek zajatých kéž k tobě dospěje – odsouzené k smrti svou mocnou paží zachovej!12Našim sousedům sedmkrát naplň klín urážkami, jimiž ti, Pane, spílali!13My pak, tvůj lid, ovce, jež paseš, navždy tě oslavovat budeme. Na věky věků, stále dál tvé chvály chceme zvěstovat!