Psalm 37 | Neue evangelistische Übersetzung

Neue evangelistische Übersetzung

Beneide den Gottlosen nicht!

1 ^[1] Von David. Reg dich nicht über die Bösen auf, / beneide die Verbrecher nicht! 2 Sie verdorren schnell wie das Gras, / welken wie das grüne Kraut. 3 Vertraue auf Jahwe und tue das Gute, / wohne im Land, sei ehrlich und treu! 4 Erfreu dich an Jahwe! Er gibt dir, was dein Herz begehrt. 5 Lass Jahwe dich führen! / Vertraue ihm, dann handelt er. 6 Er lässt deine Gerechtigkeit leuchten, / dein Recht wie die Sonne am Mittag. 7 Sei still vor Jahwe und warte auf ihn! / Reg dich nicht auf über den, dem alles gelingt, / über den, der böse Pläne ausführt. 8 Steh ab vom Zorn und lass den Grimm! / Reg dich nicht auf! Das führt nur zum Bösen. 9 Denn die Verbrecher werden vernichtet, / und die auf Jahwe vertrauen, bekommen das Land. 10 Noch kurze Zeit, dann ist der Gottlose fort, / und du findest keine Spur mehr von ihm. 11 Den Demütigen gehört dann das Land / und es geht ihnen in jeder Hinsicht wohl. 12 Der Gottlose plant, dem Gerechten zu schaden, / zähneknirschend, voller Hass. 13 Der Herr aber lacht über ihn, / denn er weiß: Der Tag der Abrechnung kommt. 14 Die Bösen haben das Schwert gezogen, / schon ist ihr Bogen gespannt, / um Wehrlose und Arme zu fällen / und aufrechte Menschen zu schlachten. 15 Doch das Schwert dringt ihnen ins eigene Herz, / und ihre Bogen werden zerbrochen. 16 Besser arm und gerecht / als reich und gottlos sein. 17 Denn Jahwe zerbricht die Arme der Bösen, / er stützt nur die, die gerecht vor ihm sind. 18 Jahwe kennt das Leben der Seinen, / ihr Erbe hat ewig Bestand. 19 In böser Zeit enttäuscht er sie nicht, / in Hungertagen werden sie satt. 20 Die Gottlosen gehen zugrunde, / auch die Feinde Jahwes. / Sie vergehen wie Wiesenblumen / und verwehen als Rauch. 21 Der Böse borgt und zahlt nicht zurück, / doch wer mit Gott lebt, kann freigebig schenken. 22 Denn wer von Gott gesegnet ist, besitzt das Land; / und wer von ihm verflucht wird, kommt um. 23 Es ist Jahwe, der die Schritte eines Mannes sicher macht / und sich an dessen Weg erfreut. 24 Auch wenn er stolpert, stürzt er nicht hin, / denn Jahwe hält ihn fest an der Hand. 25 Ich war jung und bin nun alt geworden: / Nie sah ich die Gerechten verlassen, / nie ihre Kinder auf der Suche nach Brot. 26 Immer können sie freigebig leihen / und ihre Kinder werden zum Segen. 27 Meide das Böse und tue das Gute! / Dann wohnst du für immer im Land. 28 Denn Jahwe liebt das Recht, / die zu ihm stehen, die verlässt er nicht, / er beschützt sie allezeit. / Doch die Kinder der Sünder kommen um. 29 Die Gerechten besitzen das Land / und wohnen für immer darin. 30 Wer Gottes Willen tut, spricht auch Worte der Weisheit; / was er sagt, entspricht dem Recht. 31 Die Weisung seines Gottes trägt er in sich, / und deshalb stolpert er auch nicht. 32 Der Gottlose lauert ihm auf / und versucht ihn zu töten. 33 Doch Jahwe überlässt ihn nicht seiner Hand, / lässt nicht zu, dass er verurteilt wird. 34 Hoffe auf Jahwe / und bleib auf seinem Weg! / Dann wird er dich ehren / und schenkt dir das Land. / Und du wirst sehen, wie er die Bösen besiegt. 35 Ich sah einen Gottlosen, bereit zur Gewalt, / der entfaltete sich wie ein mächtiger Baum. 36 Dann ging ich vorbei, da war nichts mehr da. / Ich suchte ihn, doch ich fand keine Spur. 37 Achte auf den, der aufrichtig ist, / sieh dir den Ehrlichen an, / denn seine Zukunft wird im Frieden sein. 38 Doch alle, die Gott verachten, werden ausgelöscht. / Die Zukunft der Gottlosen ist schon vorbei. 39 Die Rettung der Gerechten kommt von Jahwe. / Er ist ihre Zuflucht in Zeiten der Not. 40 Jahwe steht ihnen bei und wird sie befreien. / Vor den Bösen bringt er sie in Sicherheit. / Er hilft ihnen, denn bei ihm suchten sie Schutz.

Bible, překlad 21. století

von Biblion

1 Žalm Davidův.^[1] Nezlob se kvůli zlosynům, nezáviď těm, kdo křivdu působí – 2 vždyť jako tráva uschnou znenadání, jak jarní zeleň uvadnou! 3 Spoléhej na Hospodina, konej dobro, obývej zemi a žij v bezpečí. 4 V Hospodinu měj svoji rozkoš – on touhy tvého srdce naplní! 5 Hospodinu svěř svoji cestu, doufej v něj a on to učiní: 6 vyvede tvou spravedlnost na denní světlo, tvou nevinu na slunce polední. 7 Zůstávej v klidu před Hospodinem, trpělivě na něj vyčkávej. Nezlob se, když někdo slaví úspěch, když někdo provádí, co si umane. 8 Vyhni se hněvu, zanech zášti, nezlob se, vždyť to jen uškodí. 9 Bídáci přece budou vymýceni, doufající v Hospodina však zemi obdrží. 10 Za malou chvíli ničema zmizí, ohlédneš se po něm, a už tu nebude. 11 Pokorní ale obdrží zemi, rozkoš naleznou v hojnosti pokoje. 12 Ničema proti poctivému kuje pikle, zuby na něj skřípe zuřivě, 13 Hospodin se mu ale směje – vidí, že přichází jeho den! 14 S taseným mečem, s napjatým lukem ničemové napadají chudáky ubohé, aby pobili ty, kdo žijí poctivě. 15 Ten jejich meč je však bodne do srdce, ten jejich luk se rozláme! 16 Lepší je málo, co má spravedlivý, nežli bohatství spousty ničemů. 17 Paže ničemů budou zpřelámány, spravedlivým je ale Hospodin podporou. 18 Hospodin zná dny bezúhonných, jejich dědictví obstojí navěky. 19 V zlých dobách nebudou zahanbeni, v hladových dnech se nasytí. 20 Ničemové však budou zahubeni, Hospodinovi nepřátelé vymizí, jako když trávu z pastviny pohlcuje dým. 21 Ničema dluží a nechce platit, spravedlivý však má soucit a rozdává. 22 Požehnaní od Boha obdrží zemi, vyhnáni však budou ti, jež proklíná. 23 Kroky člověka Hospodin potvrzuje, když jeho cestu schvaluje. 24 I kdyby zakolísal, přece neupadne, Hospodin za ruku drží jej. 25 Býval jsem mlád a už jsem starý, nikdy jsem ale nezažil, že by byl opuštěn spravedlivý a jeho potomci že by žebrali. 26 Stále má soucit a půjčuje druhým, požehnáním jsou i jeho potomci. 27 Odmítej zlo a konej dobro, pak budeš bydlet v zemi navždycky. 28 Hospodin totiž miluje právo, nikdy se nezřekne věrných svých; navěky budou zachováni, potomci ničemů však vymizí. 29 Spravedliví ale obdrží zemi a budou v ní bydlet navždycky. 30 Ústa spravedlivého moudře mluví, jazykem pronáší spravedlivý soud, 31 Zákon svého Boha si nosí v srdci, jeho kroky se nezvrtnou. 32 Ničema na spravedlivého číhá, hledá způsob, jak ho zahubit, 33 Hospodin ho však nenechá v jeho rukách, nedá ho odsoudit v jeho při! 34 Spoléhej na Hospodina a drž se jeho cesty. On tě povýší, abys obdržel zemi, ničemy ale vymýtí, uvidíš! 35 Viděl jsem ničemu hrozné síly, jak rozložitý cedr^[2] se rozprostřel. 36 Pominul ale – hle, už není, když jsem ho hledal, nic jsem nenašel! 37 Pohleď na poctivé, všímej si upřímných – budoucnost patří pokojným. 38 Všichni vzpurní však budou vyhlazeni, ničemové nemají žádné vyhlídky! 39 Od Hospodina je záchrana spravedlivých, on je jim silou v čase soužení. 40 Hospodin je jim pomocí a vysvobozením, zachrání je před ničemy, vysvobodí je, vždyť v něho doufají!