1Oh give thanks to the Lord; call upon his name; make known his deeds among the peoples! (Ge 4:26; 1Ch 16:8; 1Ch 16:34; Ps 99:6; Ps 106:1; Ps 116:13; Ps 116:17; Ps 145:4; Ps 145:11; Isa 12:4)2Sing to him, sing praises to him; tell of all his wondrous works! (Ps 77:12)3Glory in his holy name; let the hearts of those who seek the Lord rejoice!4Seek the Lord and his strength; seek his presence continually! (Ps 27:8; Ps 78:61)5Remember the wondrous works that he has done, his miracles, and the judgments he uttered, (Ex 6:6; Ex 7:4; Ps 72:18; Ps 77:11)6O offspring of Abraham, his servant, children of Jacob, his chosen ones! (Ps 105:42; Ps 105:43; Ps 106:5; Ps 135:4)7He is the Lord our God; his judgments are in all the earth. (Isa 26:9)8He remembers his covenant forever, the word that he commanded, for a thousand generations, (De 7:9; Ps 105:42; Ps 106:45; Ps 111:5; Lu 1:72)9the covenant that he made with Abraham, his sworn promise to Isaac, (Ge 17:2; Ge 22:15; Ge 26:3)10which he confirmed to Jacob as a statute, to Israel as an everlasting covenant, (Ge 28:13; Ge 35:11)11saying, “To you I will give the land of Canaan as your portion for an inheritance.” (Ge 13:15; Ge 15:18; Ps 78:55)12When they were few in number, of little account, and sojourners in it, (Ge 34:30; De 7:7; De 26:5; Heb 11:9)13wandering from nation to nation, from one kingdom to another people,14he allowed no one to oppress them; he rebuked kings on their account, (Ge 12:17; Ge 20:3; Ge 35:5)15saying, “Touch not my anointed ones, do my prophets no harm!” (Ge 20:6; Ge 26:11)16When he summoned a famine on the land and broke all supply[1] of bread, (Ge 41:54; Le 26:26; 2Ki 8:1; Ps 104:15; Isa 3:1; Eze 4:16; Hag 1:11)17he had sent a man ahead of them, Joseph, who was sold as a slave. (Ge 37:28; Ge 37:36; Ge 45:5; Ge 50:20; Ac 7:9)18His feet were hurt with fetters; his neck was put in a collar of iron; (Ge 39:20)19until what he had said came to pass, the word of the Lord tested him. (Ge 40:20; Ge 41:53; Jud 7:4)20The king sent and released him; the ruler of the peoples set him free; (Ge 41:14; Ps 146:7)21he made him lord of his house and ruler of all his possessions, (Ge 41:40)22to bind[2] his princes at his pleasure and to teach his elders wisdom.23Then Israel came to Egypt; Jacob sojourned in the land of Ham. (Ge 46:6; Ps 78:51; Ps 106:22; Ac 7:15; Ac 13:17)24And the Lord made his people very fruitful and made them stronger than their foes. (Ex 1:7; De 26:5)25He turned their hearts to hate his people, to deal craftily with his servants. (Ex 1:8; Ex 1:10; Ex 9:12; Ac 7:19; Ro 11:8)26He sent Moses, his servant, and Aaron, whom he had chosen. (Ex 3:10; Ex 4:12; Nu 16:5; Nu 17:5)27They performed his signs among them and miracles in the land of Ham. (Ps 78:43; Ps 105:23)28He sent darkness, and made the land dark; they did not rebel[3] against his words. (Ex 10:21; Ps 99:7)29He turned their waters into blood and caused their fish to die. (Ex 7:21)30Their land swarmed with frogs, even in the chambers of their kings. (Ex 8:3)31He spoke, and there came swarms of flies, and gnats throughout their country. (Ex 8:16; Ex 8:21)32He gave them hail for rain, and fiery lightning bolts through their land. (Ex 9:23)33He struck down their vines and fig trees, and shattered the trees of their country. (Ex 9:25)34He spoke, and the locusts came, young locusts without number, (Ex 10:12)35which devoured all the vegetation in their land and ate up the fruit of their ground.36He struck down all the firstborn in their land, the firstfruits of all their strength. (Ps 78:51)37Then he brought out Israel with silver and gold, and there was none among his tribes who stumbled. (Ex 12:35)38Egypt was glad when they departed, for dread of them had fallen upon it. (Ex 12:23; Ex 15:16)39He spread a cloud for a covering, and fire to give light by night. (Ex 13:21; Job 36:20; Isa 4:5)40They asked, and he brought quail, and gave them bread from heaven in abundance. (Ex 16:13; Ps 78:18; Ps 78:24; Ps 78:27; Joh 6:31)41He opened the rock, and water gushed out; it flowed through the desert like a river. (Ps 63:1; Ps 78:15)42For he remembered his holy promise, and Abraham, his servant. (Ge 15:14; Ex 2:24; Ps 105:6; Ps 105:8)43So he brought his people out with joy, his chosen ones with singing. (Ex 15:1; Ps 105:42; Isa 35:10)44And he gave them the lands of the nations, and they took possession of the fruit of the peoples’ toil, (Jos 24:13; Ps 78:55)45that they might keep his statutes and observe his laws. Praise the Lord! (De 4:1; De 4:40; Ps 78:7; Ps 104:35)
Psalm 105
Bible Kralická
1Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.2Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.3Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.4Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.5Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,6Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.7Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.8Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,9Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.10Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,11Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,12Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.13Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.14Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:15Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.16Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,17Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.18Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,19Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.20Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.21Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,22Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.23Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.24Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.25Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.26I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.27Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.28Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.29Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.30Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.31Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.32Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,33Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.34Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.35I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.36Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.37Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.38Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.39Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.40K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.41Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.42Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.43Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.44A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,45Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.