Sign in for free

John 1

English Standard Version

from Crossway
1 In the beginning was the Word, and the Word was with God, and the Word was God. (Ge 1:1; Joh 17:5; Php 2:6; Col 1:17; Heb 4:12; 1Jo 1:1; 1Jo 1:2; Re 1:4; Re 1:8; Re 1:17; Re 3:14; Re 19:13; Re 21:6; Re 22:13) 2 He was in the beginning with God. 3 All things were made through him, and without him was not any thing made that was made. (Ps 33:6; Joh 1:10; 1Co 8:6; Col 1:16; Heb 1:2) 4 In him was life,[1] and the life was the light of men. (Joh 5:26; Joh 8:12; Joh 9:5; Joh 11:25; Joh 12:46; 1Jo 1:2; 1Jo 5:11) 5 The light shines in the darkness, and the darkness has not overcome it. (Joh 3:19) 6 There was a man sent from God, whose name was John. (Mal 3:1; Mt 3:1; Mr 1:4; Lu 3:2; Joh 1:33; Joh 3:28) 7 He came as a witness, to bear witness about the light, that all might believe through him. (Joh 3:26; Joh 5:33; Ac 19:4) 8 He was not the light, but came to bear witness about the light. (Joh 1:20) 9 The true light, which gives light to everyone, was coming into the world. (Isa 49:6; 1Jo 2:8) 10 He was in the world, and the world was made through him, yet the world did not know him. (Joh 16:3; 1Jo 3:1) 11 He came to his own,[2] and his own people[3] did not receive him. (Mt 21:38; Joh 3:11; Joh 3:32; Joh 5:43; Joh 13:1) 12 But to all who did receive him, who believed in his name, he gave the right to become children of God, (Mt 5:45; Joh 11:52; Ga 3:26; 1Jo 3:1; 1Jo 5:1; 1Jo 5:13) 13 who were born, not of blood nor of the will of the flesh nor of the will of man, but of God. (Joh 3:3; Joh 3:6; Jas 1:18; 1Pe 1:3; 1Pe 1:23) 14 And the Word became flesh and dwelt among us, and we have seen his glory, glory as of the only Son[4] from the Father, full of grace and truth. (Lu 9:32; Joh 1:1; Joh 1:7; Joh 2:11; Joh 6:51; Joh 14:6; Ro 1:3; Ro 8:3; Ga 4:4; Php 2:7; Col 1:22; 1Ti 3:16; Heb 2:14; 2Pe 1:16; 1Jo 1:1; 1Jo 4:2; 1Jo 4:14; 2Jo 1:7; Re 7:15; Re 21:3) 15 (John bore witness about him, and cried out, “This was he of whom I said, ‘He who comes after me ranks before me, because he was before me.’”) (Mt 3:11; Joh 1:7; Joh 1:27; Joh 1:30) 16 For from his fullness we have all received, grace upon grace.[5] (Mt 25:29; Eph 1:23; Eph 3:19; Eph 4:13; Col 1:19; Col 2:9) 17 For the law was given through Moses; grace and truth came through Jesus Christ. (Ex 20:1; Joh 1:14; Joh 7:19; Ro 5:21) 18 No one has ever seen God; the only God,[6] who is at the Father’s side,[7] he has made him known. (Ex 33:20; Mt 11:27; Joh 1:14; Joh 3:16; Joh 3:32; Joh 5:37; Joh 6:46; Joh 12:45; Col 1:15; 1Ti 6:16; 1Jo 4:12; 1Jo 4:20) 19 And this is the testimony of John, when the Jews sent priests and Levites from Jerusalem to ask him, “Who are you?” (Joh 3:26; Joh 8:25) 20 He confessed, and did not deny, but confessed, “I am not the Christ.” (Lu 3:15; Joh 1:8; Joh 3:28; Ac 13:25) 21 And they asked him, “What then? Are you Elijah?” He said, “I am not.” “Are you the Prophet?” And he answered, “No.” (De 18:15; De 18:18; Mt 11:14; Mt 16:14) 22 So they said to him, “Who are you? We need to give an answer to those who sent us. What do you say about yourself?” 23 He said, “I am the voice of one crying out in the wilderness, ‘Make straight[8] the way of the Lord,’ as the prophet Isaiah said.” (Isa 40:3; Mt 3:3) 24 (Now they had been sent from the Pharisees.) 25 They asked him, “Then why are you baptizing, if you are neither the Christ, nor Elijah, nor the Prophet?” (Mt 3:6; Mr 1:4; Lu 3:3; Lu 3:7) 26 John answered them, “I baptize with water, but among you stands one you do not know, (Mt 3:11; Mr 1:7; Lu 3:16; Ac 1:5; Ac 13:25) 27 even he who comes after me, the strap of whose sandal I am not worthy to untie.” (Joh 1:15; Joh 1:30) 28 These things took place in Bethany across the Jordan, where John was baptizing. 29 The next day he saw Jesus coming toward him, and said, “Behold, the Lamb of God, who takes away the sin of the world! (Ge 22:8; Ex 12:3; Isa 53:7; Joh 1:36; Joh 3:16; Joh 4:42; Joh 12:47; Ac 8:32; Heb 10:4; Heb 10:11; 1Pe 1:19; 1Jo 2:2; 1Jo 3:5; 1Jo 4:14; Re 5:6) 30 This is he of whom I said, ‘After me comes a man who ranks before me, because he was before me.’ (Joh 1:15; Joh 1:27) 31 I myself did not know him, but for this purpose I came baptizing with water, that he might be revealed to Israel.” (Lu 1:17; Lu 1:76) 32 And John bore witness: “I saw the Spirit descend from heaven like a dove, and it remained on him. (Isa 11:2; Mt 3:16; Mr 1:10; Lu 3:22; Joh 1:7; Ac 10:38) 33 I myself did not know him, but he who sent me to baptize with water said to me, ‘He on whom you see the Spirit descend and remain, this is he who baptizes with the Holy Spirit.’ (Mt 3:11; Mr 1:8; Lu 3:2; Lu 3:16; Joh 1:6; Joh 3:5; Ac 1:5) 34 And I have seen and have borne witness that this is the Son[9] of God.” 35 The next day again John was standing with two of his disciples, 36 and he looked at Jesus as he walked by and said, “Behold, the Lamb of God!” (Joh 1:29) 37 The two disciples heard him say this, and they followed Jesus. 38 Jesus turned and saw them following and said to them, “What are you seeking?” And they said to him, “Rabbi” (which means Teacher), “where are you staying?” (Mr 10:51; Joh 1:49; Joh 3:2; Joh 3:26; Joh 6:25; Joh 18:4; Joh 18:7; Joh 20:15; Joh 20:16) 39 He said to them, “Come and you will see.” So they came and saw where he was staying, and they stayed with him that day, for it was about the tenth hour.[10] 40 One of the two who heard John speak and followed Jesus[11] was Andrew, Simon Peter’s brother. (Mt 4:18; Mr 1:16; Lu 5:2) 41 He first found his own brother Simon and said to him, “We have found the Messiah” (which means Christ). (Joh 4:25) 42 He brought him to Jesus. Jesus looked at him and said, “You are Simon the son of John. You shall be called Cephas” (which means Peter[12]). (Mt 16:18; Joh 21:15; 1Co 1:12; 1Co 3:22) 43 The next day Jesus decided to go to Galilee. He found Philip and said to him, “Follow me.” (Joh 1:28; Joh 1:35; Joh 2:1) 44 Now Philip was from Bethsaida, the city of Andrew and Peter. (Joh 12:21) 45 Philip found Nathanael and said to him, “We have found him of whom Moses in the Law and also the prophets wrote, Jesus of Nazareth, the son of Joseph.” (Mt 2:23; Lu 3:23; Lu 16:16; Lu 24:27; Joh 6:42; Joh 21:2) 46 Nathanael said to him, “Can anything good come out of Nazareth?” Philip said to him, “Come and see.” (Joh 7:41; Joh 7:52) 47 Jesus saw Nathanael coming toward him and said of him, “Behold, an Israelite indeed, in whom there is no deceit!” (Ps 32:2; Ps 73:1; Zep 3:13; Ro 9:4; Ro 9:6; Re 14:5) 48 Nathanael said to him, “How do you know me?” Jesus answered him, “Before Philip called you, when you were under the fig tree, I saw you.” (Joh 2:24) 49 Nathanael answered him, “Rabbi, you are the Son of God! You are the King of Israel!” (Zep 3:15; Zec 9:9; Mt 27:11; Mt 27:42; Joh 1:38; Joh 6:69; Joh 11:27; Joh 12:13; Joh 20:28) 50 Jesus answered him, “Because I said to you, ‘I saw you under the fig tree,’ do you believe? You will see greater things than these.” 51 And he said to him, “Truly, truly, I say to you,[13] you will see heaven opened, and the angels of God ascending and descending on the Son of Man.” (Ge 28:12; Eze 1:1; Da 7:13; Mt 3:16; Lu 3:21) 

The ESV® Bible (The Holy Bible, English Standard Version®) copyright ©2001 by Crossway Bibles, a publishing ministry of Good News Publishers. ESV® Text Edition: 2016. The ESV® text has been reproduced in cooperation with and by permission of Good News Publishers. Unauthorized reproduction of this publication is prohibited. All rights reserved.

The ESV® Bible (The Holy Bible, English Standard Version®) is adapted from the Revised Standard Version of the Bible, copyright Division of Christian Education of the National Council of the Churches of Christ in the U.S.A. All rights reserved.

John 1

Bible Kralická

1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. 2 To bylo na počátku u Boha. 3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest. 4 V něm život byl, a život byl světlo lidí. 5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly. 6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan. 7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho. 8 Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle. 9 Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět. 10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal. 11 Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho. 12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho, 13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou. 14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy. 15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já. 16 A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost. 17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest. 18 Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil. 19 A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi? 20 I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus. 21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem. 22 I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě? 23 Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok. 24 Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli. 25 I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok? 26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte. 27 Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka. 28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil. 29 Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa. 30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já. 31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou. 32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm. 33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým. 34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží. 35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva, 36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží. 37 I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem. 38 I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim: 39 Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře,) kde bydlíš? 40 Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny. 41 Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním. 42 I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus. 43 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr. 44 Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou. 45 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova. 46 Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta. 47 I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz. 48 Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není. 49 Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe. 50 Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský. 51 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš. [ (John 1:52) I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka. ] 

Public Domain