James 1 | English Standard Version

English Standard Version

Greeting

1 James, a servant^[1] of God and of the Lord Jesus Christ, To the twelve tribes in the Dispersion: Greetings. (Lu 22:30; Joh 7:35; Ac 2:9; Ac 12:17; Ac 26:7; Ro 1:1; 1Pe 1:1; 2Pe 1:1; Jud 1:1)

Lu 22:30Joh 7:35Ac 2:9Ac 12:17Ac 26:7Ro 1:11Pe 1:12Pe 1:1Jud 1:1

Testing of Your Faith

2 Count it all joy, my brothers,^[2] when you meet trials of various kinds, (Mt 5:12; 1Pe 1:6) 3 for you know that the testing of your faith produces steadfastness. (Ro 5:3; Heb 10:36; Jas 5:11; 1Pe 1:7; 2Pe 1:6)

Ro 5:3Heb 10:36Jas 5:111Pe 1:72Pe 1:6

4 And let steadfastness have its full effect, that you may be perfect and complete, lacking in nothing. (Mt 5:48; 1Th 5:23) 5 If any of you lacks wisdom, let him ask God, who gives generously to all without reproach, and it will be given him. (1Ki 3:9; Pr 2:3; Pr 28:5; Mt 7:7)

1Ki 3:9Pr 2:3Pr 28:5Mt 7:7

6 But let him ask in faith, with no doubting, for the one who doubts is like a wave of the sea that is driven and tossed by the wind. (Isa 57:20; Mt 21:21; Mr 11:24; Eph 4:14)

Isa 57:20Mt 21:21Mr 11:24Eph 4:14

7 For that person must not suppose that he will receive anything from the Lord; 8 he is a double-minded man, unstable in all his ways. (Jas 4:8; 2Pe 2:14; 2Pe 3:16) 9 Let the lowly brother boast in his exaltation, 10 and the rich in his humiliation, because like a flower of the grass^[3] he will pass away. (Ps 102:4; Ps 102:11; Jer 9:23; 1Co 7:31; 1Pe 1:24)

Ps 102:4Ps 102:11Jer 9:231Co 7:311Pe 1:24

11 For the sun rises with its scorching heat and withers the grass; its flower falls, and its beauty perishes. So also will the rich man fade away in the midst of his pursuits. (Isa 40:7) 12 Blessed is the man who remains steadfast under trial, for when he has stood the test he will receive the crown of life, which God has promised to those who love him. (Da 12:12; Mt 10:22; 1Co 9:25; 2Ti 4:8; Jas 2:5; Jas 5:11; 1Pe 3:14; 1Pe 5:4; Re 2:10; Re 3:11)

Da 12:12Mt 10:221Co 9:252Ti 4:8Jas 2:5Jas 5:111Pe 3:141Pe 5:4Re 2:10Re 3:11

13 Let no one say when he is tempted, “I am being tempted by God,” for God cannot be tempted with evil, and he himself tempts no one. 14 But each person is tempted when he is lured and enticed by his own desire. 15 Then desire when it has conceived gives birth to sin, and sin when it is fully grown brings forth death. (Job 15:35; Ps 7:14; Isa 59:4; Ro 5:12; Ro 6:23)

Job 15:35Ps 7:14Isa 59:4Ro 5:12Ro 6:23

16 Do not be deceived, my beloved brothers. 17 Every good gift and every perfect gift is from above, coming down from the Father of lights, with whom there is no variation or shadow due to change.^[4] (Ps 85:12; Mal 3:6; Joh 3:27; 1Co 4:7; 1Jo 1:5)

Ps 85:12Mal 3:6Joh 3:271Co 4:71Jo 1:5

18 Of his own will he brought us forth by the word of truth, that we should be a kind of firstfruits of his creatures. (Jer 2:3; Joh 1:13; Ro 8:19; Ga 4:19; Eph 1:12; 1Pe 1:3; 1Pe 1:23; Re 14:4)

Jer 2:3Joh 1:13Ro 8:19Ga 4:19Eph 1:121Pe 1:31Pe 1:23Re 14:4

Hearing and Doing the Word

19 Know this, my beloved brothers: let every person be quick to hear, slow to speak, slow to anger; (Pr 10:19; Pr 14:29; Pr 17:27; Ec 5:1; 1Jo 2:21)

Pr 10:19Pr 14:29Pr 17:27Ec 5:11Jo 2:21

20 for the anger of man does not produce the righteousness of God. 21 Therefore put away all filthiness and rampant wickedness and receive with meekness the implanted word, which is able to save your souls. (1Co 15:2; Eph 1:13; Col 3:8; Jas 3:13)

1Co 15:2Eph 1:13Col 3:8Jas 3:13

22 But be doers of the word, and not hearers only, deceiving yourselves. (Mt 7:21; Mt 7:24; Lu 8:21; Joh 13:17; Ro 2:13; Jas 2:14)

Mt 7:21Mt 7:24Lu 8:21Joh 13:17Ro 2:13Jas 2:14

23 For if anyone is a hearer of the word and not a doer, he is like a man who looks intently at his natural face in a mirror. 24 For he looks at himself and goes away and at once forgets what he was like. 25 But the one who looks into the perfect law, the law of liberty, and perseveres, being no hearer who forgets but a doer who acts, he will be blessed in his doing. (Ps 1:1; Lu 11:28; Joh 8:32; Ga 2:4; Ga 5:1; Ga 5:13; Jas 2:12; 1Pe 2:16; 2Pe 2:19)

Ps 1:1Lu 11:28Joh 8:32Ga 2:4Ga 5:1Ga 5:13Jas 2:121Pe 2:162Pe 2:19

26 If anyone thinks he is religious and does not bridle his tongue but deceives his heart, this person’s religion is worthless. (Ps 34:13; Ps 39:1; Ps 141:3; Ac 26:5; Jas 3:2; Jas 3:6)

Ps 34:13Ps 39:1Ps 141:3Ac 26:5Jas 3:2Jas 3:6

27 Religion that is pure and undefiled before God the Father is this: to visit orphans and widows in their affliction, and to keep oneself unstained from the world. (Job 31:17; Isa 1:17; Isa 1:23; Mt 25:36; 1Ti 5:22; 2Pe 3:14; 1Jo 5:18)

Job 31:17Isa 1:17Isa 1:23Mt 25:361Ti 5:222Pe 3:141Jo 5:18

Bible Kralická

1 Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje. 2 Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými, 3 Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost. 4 Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku. 5 Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána. 6 Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá. 7 Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána, 8 Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých. 9 Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém, 10 A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine. 11 Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne. 12 Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují. 13 Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší. 14 Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván. 15 Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt. 16 Nebluďtež, bratří moji milí. 17 Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění. 18 On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho. 19 A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu. 20 Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí. 21 Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše. 22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe. 23 Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle. 24 Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl. 25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém. 26 Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství. 27 Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.