1At Caesarea there was a man named Cornelius, a centurion of what was known as the Italian Cohort, (Mt 27:27; Mr 15:16; Joh 18:3; Joh 18:12)2a devout man who feared God with all his household, gave alms generously to the people, and prayed continually to God. (Ac 10:22; Ac 13:16; Ac 13:26)3About the ninth hour of the day[1] he saw clearly in a vision an angel of God come in and say to him, “Cornelius.” (Ac 3:1; Ac 8:26; Ac 10:17; Ac 10:19)4And he stared at him in terror and said, “What is it, Lord?” And he said to him, “Your prayers and your alms have ascended as a memorial before God. (Ps 141:2; Da 10:12; Mt 26:13; Mr 14:9; Ac 10:31; Heb 6:10; Re 8:4)5And now send men to Joppa and bring one Simon who is called Peter.6He is lodging with one Simon, a tanner, whose house is by the sea.” (Ac 9:43)7When the angel who spoke to him had departed, he called two of his servants and a devout soldier from among those who attended him,8and having related everything to them, he sent them to Joppa.
Peter’s Vision
9The next day, as they were on their journey and approaching the city, Peter went up on the housetop about the sixth hour[2] to pray. (1Sa 9:25; 2Ki 23:12; Ps 55:17; Jer 19:13; Jer 32:29; Zep 1:5; Ac 11:5)10And he became hungry and wanted something to eat, but while they were preparing it, he fell into a trance (Ac 22:17)11and saw the heavens opened and something like a great sheet descending, being let down by its four corners upon the earth. (Joh 1:51)12In it were all kinds of animals and reptiles and birds of the air.13And there came a voice to him: “Rise, Peter; kill and eat.”14But Peter said, “By no means, Lord; for I have never eaten anything that is common or unclean.” (Le 11:2; Le 20:25; De 14:4; Eze 4:14; Da 1:8; Ac 10:28)15And the voice came to him again a second time, “What God has made clean, do not call common.” (Mt 15:11; Mr 7:15; Mr 7:19; Ro 14:2; Ro 14:14; Ro 14:20; 1Co 10:25; 1Ti 4:4; Tit 1:15)16This happened three times, and the thing was taken up at once to heaven.17Now while Peter was inwardly perplexed as to what the vision that he had seen might mean, behold, the men who were sent by Cornelius, having made inquiry for Simon’s house, stood at the gate (Ac 10:3; Ac 10:7)18and called out to ask whether Simon who was called Peter was lodging there.19And while Peter was pondering the vision, the Spirit said to him, “Behold, three men are looking for you. (Ac 8:29; Ac 10:17)20Rise and go down and accompany them without hesitation,[3] for I have sent them.” (Ac 15:7)21And Peter went down to the men and said, “I am the one you are looking for. What is the reason for your coming?”22And they said, “Cornelius, a centurion, an upright and God-fearing man, who is well spoken of by the whole Jewish nation, was directed by a holy angel to send for you to come to his house and to hear what you have to say.” (Mr 8:38; Ac 10:2; Ac 11:14)23So he invited them in to be his guests. The next day he rose and went away with them, and some of the brothers from Joppa accompanied him. (Joh 21:23; Ac 10:45; Ac 11:12)24And on the following day they entered Caesarea. Cornelius was expecting them and had called together his relatives and close friends.25When Peter entered, Cornelius met him and fell down at his feet and worshiped him. (Da 2:46; Mt 8:2; Ac 16:29)26But Peter lifted him up, saying, “Stand up; I too am a man.” (Ac 14:15; Re 19:10; Re 22:8)27And as he talked with him, he went in and found many persons gathered.28And he said to them, “You yourselves know how unlawful it is for a Jew to associate with or to visit anyone of another nation, but God has shown me that I should not call any person common or unclean. (Joh 4:9; Joh 18:28; Ac 10:14; Ac 10:35; Ac 11:3; Ga 2:12)29So when I was sent for, I came without objection. I ask then why you sent for me.”30And Cornelius said, “Four days ago, about this hour, I was praying in my house at the ninth hour,[4] and behold, a man stood before me in bright clothing (Ac 1:10; Ac 3:1; Ac 10:9; Ac 10:23)31and said, ‘Cornelius, your prayer has been heard and your alms have been remembered before God. (Ac 10:4)32Send therefore to Joppa and ask for Simon who is called Peter. He is lodging in the house of Simon, a tanner, by the sea.’33So I sent for you at once, and you have been kind enough to come. Now therefore we are all here in the presence of God to hear all that you have been commanded by the Lord.”
44While Peter was still saying these things, the Holy Spirit fell on all who heard the word. (Ac 2:4; Ac 11:15; Ac 15:8; 1Th 1:5)45And the believers from among the circumcised who had come with Peter were amazed, because the gift of the Holy Spirit was poured out even on the Gentiles. (Ac 2:17; Ac 2:38; Ac 10:23; Ac 11:2)46For they were hearing them speaking in tongues and extolling God. Then Peter declared, (Mr 16:17)47“Can anyone withhold water for baptizing these people, who have received the Holy Spirit just as we have?” (Ac 2:4; Ac 8:36; Ac 11:17; Ac 15:8)48And he commanded them to be baptized in the name of Jesus Christ. Then they asked him to remain for some days. (Ac 2:38; Ac 8:12; Ac 8:16; 1Co 1:14)
Acts 10
Bible Kralická
1Muž pak nějaký byl v Cesarii, jménem Kornelius, setník, z zástupu, kterýž sloul Vlaský,2Nábožný a bohobojný se vším domem svým, čině almužny mnohé lidu,3A modle se Bohu vždycky. Ten viděl u vidění zřetelně, jako v hodinu devátou na den, anděla Božího, an všel k němu, a řekl jemu: Kornéli.4A on pilně popatřil naň, a zstrašiv se, řekl: Co chceš, Pane? I řekl jemu: Modlitby tvé a almužny tvé vstoupily na pamět před tváří Boží.5Protož nyní pošli muže některé do Joppen, a povolej Šimona, kterýž má příjmí Petr.6Tenť hospodu má u nějakého Šimona koželuha, kterýž má dům u moře. Onť poví tobě, co bys měl činiti.7A když odšel anděl, kterýž mluvil Korneliovi, zavolal dvou služebníků svých, a rytíře pobožného z těch, kteříž vždycky při něm byli,8A pověděv jim všecko to, poslal je do Joppen.9Nazejtří pak, když oni šli a přibližovali se k městu, všel Petr nahoru, aby se modlil, v hodinu šestou.10A potom velice zlačněv, chtěl pojísti. Když pak oni strojili, připadlo na něj mysli vytržení.11I uzřel nebe otevřené a sstupující k sobě nádobu jakous jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy uvázané, ano se spouští na zem,12Na němž byla všeliká zemská hovada čtvernohá, a zvířata, a zeměplazové, i ptactvo nebeské.13I stal se hlas k němu: Vstaň, Petře, bij a jez.14I řekl Petr: Nikoli, Pane, nebť jsem nikdy nejedl nic obecného anebo nečistého.15Tedy opět po druhé stal se hlas k němu: Cožť jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté.16A to se stalo po třikrát. I vzato jest zase prostěradlo do nebe.17A když Petr sám u sebe rozjímal, co by znamenalo vidění to, kteréž viděl, aj muži ti, kteříž posláni byli od Kornelia, ptajíce se na dům Šimonův, stáli přede dveřmi.18A zavolavše kohosi, tázali se: Má-li zde hospodu Šimon, kterýž má příjmí Petr?19A když Petr přemyšloval o tom vidění, řekl jemu Duch: Aj, muži tři hledají tebe.20Protož vstana, sejdi dolů a jdi s nimi, nic nepochybuje; neboť jsem já je poslal.21Tedy sšed Petr k mužům, jenž posláni byli k němu od Kornelia, řekl: Aj, jáť jsem ten, kteréhož hledáte. Jaká jest příčina, pro niž jste přišli?22Oni pak řekli: Kornelius setník, muž spravedlivý a bohabojící, i svědectví dobré mající ode všeho národu Židovského, u vidění napomenut jest od anděla svatého, aby povolal tebe do domu svého a slyšel řeč od tebe.23Tedy zavolav jich do domu, přijal je do hospody. Druhého pak dne Petr šel s nimi, a někteří bratří z Joppen šli s ním.24A nazejtří přišli do Cesaree. Kornelius pak očekával jich, svolav příbuzné své a přátely blízké.25I stalo se, když vcházel Petr, vyšel proti němu Kornelius, a padna k nohám jeho, klaněl se mu.26Ale Petr pozdvihl ho, řka: Vstaň, všakť i já také člověk jsem.27A rozmlouvaje s ním, všel do domu, a nalezl mnoho těch, kteříž se byli sešli.28I řekl k nim: Vy víte, že neslušné jest muži Židu připojiti se aneb přistoupiti k cizozemci, ale mně ukázal Bůh, abych žádného člověka nepravil obecným neb nečistým býti.29Protož bez odporu přišel jsem, povolán jsa. I ptám se vás, pro kterou příčinu poslali jste pro mne?30A Kornelius řekl: Přede čtyřmi dny postil jsem se až do této hodiny, a v hodinu devátou modlil jsem se v domu svém. A aj, postavil se přede mnou muž v rouše bělostkvoucím,31A řekl: Kornéli, uslyšánať jest modlitba tvá a almužny tvé jsouť v paměti před tváří Boží.32Protož pošli do Joppen a povolej Šimona, kterýž slove Petr. Tenť má hospodu v domu Šimona koželuha u moře; on přijda, bude mluviti tobě.33Já pak hned jsem poslal k tobě, a ty jsi dobře učinil, žes přišel. Nyní tedy my všickni před obličejem Božím hotovi jsme slyšeti všecko, což jest koli přikázáno tobě od Boha.34Tedy Petr otevřev ústa, řekl: V pravdě jsem shledal, že Bůh není přijimač osob.35Ale v každém národu, kdož se ho bojí a činí spravedlnost, příjemný jest jemu;36Jakž to oznámil synům Izraelským, zvěstuje pokoj skrze Ježíše Krista, jenž jest Pánem všeho.37O čemž i vy sami víte, co se dálo po všem Židovstvu, počna od Galilee, po křtu, kterýž kázal Jan:38Kterak Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem svatým a mocí; kterýžto chodil, dobře čině, a uzdravuje všecky posedlé od ďábla; nebo Bůh s ním byl.39A my jsme svědkové všeho toho, což jest činil v krajině Judské a v Jeruzalémě. Kteréhožto zamordovali jsou, pověsivše na dřevě.40Toho Bůh vzkřísil třetího dne, a způsobil to, aby zjeven byl,41Ne všemu lidu, ale svědkům prve k tomu zřízeným od Boha, nám, kteříž jsme s ním jedli a pili po jeho z mrtvých vstání.42A přikázal nám kázati lidu a svědčiti, že on jest ten ustanovený od Boha soudce živých i mrtvých.43Jemuť všickni proroci svědectví vydávají, že odpuštění hříchů vezme skrze jméno jeho všeliký, kdožkoli uvěřil by v něho.44A když ještě Petr mluvil slova tato, sstoupil Duch svatý na všecky, kteříž poslouchali slova Božího.45I užasli se ti, jenž z obřezaných věřící byli, kteříž byli přišli s Petrem, že i na pohany dar Ducha svatého jest vylit.46Nebo slyšeli je, ani mluví jazyky rozličnými, a velebí Boha. Tedy odpověděl Petr:47Zdali může kdo zabrániti vody, aby tito nebyli pokřtěni, kteříž Ducha svatého přijali jako i my?48A rozkázal je pokřtíti ve jménu Páně. I prosili ho, aby u nich pobyl za některý den.