1Von David. Ich will dir danken von ganzem Herzen. Vor den Göttern will ich dir musizieren.2Ich will anbeten vor deinem heiligen Tempel und will deinen Namen loben für deine Güte und Treue. Ja, über alle Erwartung bestätigst du deine Zusage.3Am Tag, an dem ich dich anrief, hast du mir geantwortet, du hast meiner Seele neue Kraft gegeben.4Danken werden dir, HERR, alle Könige auf der Erde, denn sie haben gehört, was du sagst.5Sie werden singen auf den Wegen des HERRN: Ja, groß ist die Ehre des HERRN!6Denn erhaben ist der HERR, und dennoch achtet er auf den Niedrigen, doch die Hochmütigen erkennt er schon von fern.7Selbst wenn ich bedrängt werde von allen Seiten, hältst du mich am Leben trotz des Zorns meiner Feinde. Du streckst deine Hand aus, ja, deine rechte Hand rettet mich.8Der HERR wird meine Sache zu einem guten Ende bringen. HERR, deine Güte bleibt in Ewigkeit. Lass nicht ab von all dem, was du angefangen hast!
Psalm 138
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Žalm Davidův. Z celého srdce chválím tě, žalmy ti zpívám před mocnými.2Před tvým svatým chrámem klaním se a tvému jménu děkuji, že miluješ a že věrný jsi, žes i svou pověst převýšil tím, co jsi zaslíbil.3Vyslyšel jsi mě, když k tobě volal jsem – dodals mi odvahy!4Ať tě, Hospodine, všichni králové slaví, až uslyší, co jsi zaslíbil.5Ať opěvují cesty Hospodinovy: „Hospodinova sláva je největší!“6Ač je Hospodin tolik vyvýšený, ponížených přece všímá si a zdálky ví o nadutcích.7I když procházím soužením, život mi daruješ; napřáhneš ruku k mým sokům zuřivým, tvou pravicí budu zachráněn.8Hospodin dokoná se mnou své záměry; tvá láska, Hospodine, trvá navěky – neopouštěj prosím dílo rukou svých!