Přihlaste se zdarma

2. Makabejská 10

Český ekumenický překlad



1 Makabejský a jeho stoupenci vedeni Hospodinem měli na starosti svatyni a město. 2 Zbořili oltáře a také stavby na posvátném okrsku, jež tam cizinci postavili. 3 Když vyčistili chrám, postavili jiný zápalný oltář; křesali kameny a na takto získaném ohni přinesli po dvou letech opět zápalnou oběť, zapálili kadidlo i lampy a obětovali předkladné chleby. 4 Když to učinili, padli celým tělem na zem a prosili Hospodina, aby je už nikdy neuvedl do takového neštěstí, ale pokud by někdy zhřešili, aby je káral laskavě a nevydával je rouhačským a barbarským pohanům. 5 K očištění chrámu došlo ve výročí dne, kdy cizáci chrám poskvrnili: dvacátého pátého dne měsíce kislevu. 6 Slavnost trvala osm dní s veselím jako o slavnosti stánků, kterou – jak vzpomínali – trávili ještě před krátkým časem v horách a jeskyních jako divá zvěř. 7 Proto nesli pruty ovinuté listím, rozkvetlé ratolesti a také palmy a zpívali písně tomu, který je šťastně přivedl k očištění Místa jemu zasvěceného. 8 Za souhlasu všech pak vydali společné rozhodnutí, kterým se celému židovskému národu nařizovalo slavit tyto dny každého roku.  



9 Takové byly konce Antiocha zvaného Epifanés.  10 Nyní podáme zprávu o událostech za Antiocha Eupatóra, syna onoho bezbožníka, a zkrátíme řeč o válečných útrapách. 11 Když se ujal královské vlády, ustanovil správcem říše jakéhosi Lýsiáse, vrchního velitele Koilé Sýrie a Foiníkie. 12 Ptolemaios totiž zvaný Hlaváč, který měl předsevzetí zachovávat spravedlnost vůči židům pro bezpráví, jehož se jim dříve dostalo, pokusil se zacházet s nimi vlídně. 13 Byl proto od přátel obžalován u Eupatóra a všemi obviňován ze zrádcovství. On totiž opustil Kypr, svěřený mu Filométórem, a přidal se k Antiochovi Epifanovi. Když nemohl svou vládu vykonávat ve cti, ze zoufalství požil jed, a vzal si tak život.  



14 Když se pak velitelem těch zemí stal Gorgiás, zjednal si žoldnéře z cizáků a vyhledával každou záminku, aby mohl živit válku se židy. 15 Zároveň s ním znepokojovali židy Edómci, v jejichž rukou byly výhodně položené pevnosti. Přijímali vyhnance z Jeruzaléma a podněcováním živili válku. 16 Bojovníci kolem Makabejského úpěnlivě prosili a vzývali Boha, aby se postavil na jejich stranu, a pak se vrhli na edómské pevnosti. 17 Rozhodným útokem se zmocnili těch míst, zatlačili všechny bojovníky z hradeb a pobili všechny, na koho kde přišli. Zahubili ne méně než dvacet tisíc mužů. 18 Přes devět tisíc mužů však našlo útočiště ve dvou velmi dobře opevněných věžích, vybavených vším potřebným pro dobu obléhání. 19 Makabejský ponechal k dobývání těch míst Šimeóna a Josefa a dále Zakchea s potřebným počtem mužů pro obléhání, a sám se přesunul jinam. 20 Šimeónovi vojáci, lační peněz, dali se svést stříbrem od některých z těch, kteří byli ve věžích. Přijali sedmdesát tisíc drachem a nechali některé uniknout. 21 Když to bylo oznámeno Makabejskému, svolal velitele lidu a obvinil je, že za stříbro prodali své bratry a nepřátele nechali uniknout. 22 Dal ty zrádce pobít a hned dobyl i těch dvou věží. 23 Se zbraní v ruce všechno se mu dařilo a zahubil v těch dvou pevnostech více než dvacet tisíc mužů.  



24 Timoteus, který byl už předtím od židů poražen, shromáždil potom velmi početné vojsko z cizinců a přibral nemalý počet jezdců z Asie. Přitáhl s nimi, aby útokem dobyl Judsko. 25 Když už byl blízko, bojovníci kolem Makabejského prosili Boha o ochranu, sypali si na hlavu prach a bedra opásali pytli. 26 Padli na podstavec před zápalným oltářem a modlili se, aby se Bůh nad nimi smiloval a stal se nepřítelem jejich nepřátel a protivníkem jejich protivníků, jak praví Zákon. 27 Po modlitbě se chopili zbraní a vyšli daleko za město. Když se přiblížili těsně k nepřátelům, zastavili se. 28 Za rozbřesku se obě vojska na sebe vrhla. Zárukou šťastného dne a vítězství bylo jedněm kromě statečnosti i útočiště u Hospodina, druzí se v bojích dali vést jen svou zmužilostí. 29 Zápas byl stále tužší, když tu se nepřátelům zjevilo pět skvělých mužů na koních se zlatými uzdami, jak se snášejí z nebe; postavili se v čelo jako vůdcové židovského vojska 30 a dva vzali Makabejského mezi sebe. Kryli ho svou výzbrojí a střežili ho tak, že zůstal nezraněn, ale na nepřátele vrhali šípy a blesky. Ti oslepeni a naplněni hrůzou dali se ve zmatku na útěk. 31 Bylo zabito dvacet tisíc pět set mužů a šest set koní. 32 Timoteus sám utekl do pevnosti zvané Gezer, velmi dobře opevněné, jejímž velitelem byl Chaireas. 33 Bojovníci Makabejského to uvítali a čtyři dny pevnost obléhali. 34 Její obránci, přesvědčení o nedobytnosti místa, jim sprostě spílali a zahrnovali je hanebnými urážkami. 35 Na úsvitu pátého dne dvacet mládenců z bojovníků Makabejského, rozpálených hněvem nad těmi nadávkami, vrhlo se odvážně na hradby a se vztekem dravců pobíjeli, na koho narazili. 36 Druzí současně zaútočili na obránce z jiných stran, zapálili věže a v planoucím ohni upalovali zaživa ty, kdo jim spílali. Jiní rozbili brány, vpustili ostatní oddíly a dobyli město. 37 Zabili i Timotea, který se schovával v nějaké díře, i jeho bratra Chaireu a Apollofana. 38 Když boj skončil, písněmi a chvalozpěvy dobrořečili Hospodinu, že prokázal Izraeli veliké dobrodiní a dal jim vítězství.